4. Průmysl železa a kovů.

Vládní program stanoví v oboru kovodělném tyto výrobní úkoly:

Ad a):

Pokud jde o výrobu kolejových vozidel (mimo lokomotivy), zmiňuje se vládní program pouze o výrobě železničních nákladních vozů. V průběhu plánovacích prací byla zjištěna nutnost stanovení výrobních úkolů pro osobní a motorové vozy železniční. Výrobní úkoly byly v návrhu zákona stanoveny tak, aby v roce 1947 bylo vyrobeno 12.300 železničních nákladních vozů, 325 osobních vagonů a 100 motorových vozů. Co do pracovního času má po provedení racionalisace výroba jednoho osobního vagonu dosáhnout výrobního času 10 nákladních vozů a výroba motorového vozu 12 nákladních vozů. Z toho vyplývá, že výrobní úkoly pro rok 1947 stanoví výrobu 16.750 jednotek v hodnotě nákladních vozů, čímž bude předstižen - a to již v roce 1947 - výrobní úkol vládního programu, který předvídal výrobu 15.000 jednotek na rok 1948.

Ve výrobě roku 1948 je podíl osobních vagonů skoro dvojnásobný; celkový rozsah výroby činí 15.240 jednotek, čímž se rovněž předstihuje úkol stanovený ve vládním programu.

Převážná část výroby je určena pro ČSD; menší položky mají být vyváženy.

Výroba činila v roce 1937 přibližně 1400 železničních nákladních vozů.

Ad b):

Výrobní úkol pro lokomotivy, stanovený v návrhu zákona, souhlasí s ustanovením vládního programu. Převážná část výroby je určena pro ČSD, zbytek představují lehčí lokomotivy pro průmysl nebo železniční lokomotivy pro vývoz.

Výroba v roce 1937 činila asi 70 kusů.

Ad c):

Výrobní úkol pro traktory, stanovený v návrhu zákona, souhlasí s ustanovením vládního programu. Výroba se omezí na traktory lehčí a střední. Odbyt je zajištěn investičním programem zemědělství, potřebou dopravy a vývozem, jehož vyhlídky se posuzují příznivě.

Traktorů bylo u nás vyrobeno v roce 1937 přibližně 600 kusů.

Ad d):

Vládní program žádal výrobu 10.600 kusů nákladních automobilů. Návrh zákona stanoví společně výrobu osobních i nákladních automobilů, a to v roce 1947 v množství 10.330 vozů a v roce 1948 v množství 14.000 vozů, obě čísla v jednotkách automobilů nákladních (při čemž se počítají 3 auta osobní za 1 auto nákladní).

V roce 1937 bylo vyrobeno asi 3.600 automobilů nákladních a asi 12.600 automobilů osobních.

Ad e):

Úkol stanovený v návrhu zákona pro výrobu hospodářských strojů souhlasí s vládním programem. Výslovně stanoví návrh zákona výrobu v roce 1948 (v roce 1947): strojů pro obdělávání a přípravu půdy 80.000 (72.000) kusů, strojů secích a sázecích 10.000 (9.000) kusů, strojů sklizňových 24.000 (22.000) kusů, strojů na zpracování sklizně 8.000 (7.000) kusů a strojů na přípravu krmiv 48.000 (44.000) kusů. Část výroby je určena pro vývoz.

V návrhu zákona jsou uvedeny další výrobní úkoly, ve vládním programu ještě neobsažené. Týkají se zčásti dalších investičních statků, zčásti určitých statků spotřebních. Zejména dlužno uvésti výrobu motocyklů, jízdních kol, šicích strojů, rozhlasových přijimačů, telefonních přístrojů, žárovek a kuchyňského nádobí. Značná část průmyslu železa a kovů bude vyrábět i jiné investiční a spotřební statky, jež nejsou ještě v návrhu zákona číselně zachyceny.

Splnění všech shora uvedených úkolů vyžaduje dalších 35.000 pracovních sil. Podíl dělníků a učňů na úhrnu zaměstnanců má dosáhnout 83%.

Předvídané investice představují rozšíření kapacity zejména v oboru výroby traktorů, lokomotiv a nákladních automobilů.

5. Průmysl chemický.

Ve vládním programu bylo chemickému průmyslu uloženo dosažení těchto úkolů v roce 1948:

Výroba domácích pohonných látek bude stupňována podle potřeb státu a hospodářské účelnosti. Stoupne o 69% proti nynějšímu stavu a bude se rovnati celé předválečné spotřebě, zatím co před válkou této výroby u nás nebylo. Výroba umělých hnojiv má dosáhnouti u fosfátových hnojiv 400.000 t a u dusíkatých hnojiv 300.000 t.

Ve výrobě syntetických pohonných látek z domácích surovin bude dosaženo výroby předpokládané ve vládním programu. Během dvou let bude provedena částečná rekonstrukce Stalinových závodů, čímž se současně umožní, aby se postupně přešlo k výrobě benzinu z méně cenného uhlí a dosáhlo tak zlevnění výrobku. Vedle výroby benzinu syntetického bude zapotřebí vyrábět i benzin z ropy, neboť je nutno vyrobit potřebné množství mazadel. Ropa bude dovážena z větší části ze zahraničí. Postupně se zvyšováním těžby ropy u nás bude dovoz nahrazován tuzemskou produkcí.

Ve výrobě fosforečných hnojiv bude přibližně dosaženo předpokladu, stanoveného vládním programem. Z toho 270,000 t vyrobí chemický průmysl (190.000 t superfosfátů a 80,000 t citramfosky) a 110.000 t bude dodáno ve formě Thomasovy moučky z průmyslu hutnického.

U dusíkatých hnojiv navrhuje zákon výrobu 220.000 t. Snižuje tedy úkol proti vládnímu programu o 80.000 t. Hospodářství vystačí během dvouletky s tímto množstvím hnojiv.

Mimo to investice, které jsou nutným předpokladem pro zvýšení výroby na stav uvedený ve vládním programu, by vyžadovaly nadměrného vypětí strojírenského průmyslu. Proto výstavba nového zařízení na další výrobu 100.000 t dusíkatých hnojiv je plánována tak, že bude dokončena do konce roku 1948 nebo na začátku roku 1949. Takto zvýšená kapacita bude odpovídati zvýšené potřebě v této době.

Ke splnění svých úkolů potřebuje chemický průmysl dalších 12.300 pracovních sil.

6. Průmysl sklářský.

Vládním programem jsou nepřímo dány sklářskému průmyslu především tyto úkoly: vyrobení dostatečného množství tabulového, pěnového, technického a jiného stavebního skla pro obnovu a výstavbu bytů a pro pořízení ostatních nutných vytčených investicí stavebních a dále zajištění dostatečné výroby osvětlovacího skla a žárovek pro plánovanou elektrisaci a energetický průmysl. Dále musí být domácí konsum zásoben aspoň minimálním množstvím užitkového skla.

Splnění výrobního programu umožní kromě toho značný vývoz a tím i úhradu dovozu, nutného pro splnění dvouletého plánu v jiných odvětvích.

Potřeba dalších pracovních sil činí 15.000 osob.

7. Průmysl kamene, zemin a keramiky.

Vládní program ukládá průmyslu kamene, zemin a keramiky, aby výroba stavebních hmot, a to hlavně cementu, cihel, krytin a vápna, dosáhla do konce roku 1948 při nejmenším předválečného stavu. Výrobní úkoly, stanovené v návrhu zákona, odpovídají přibližně požadavkům vládního programu.

Ke splnění svých úkolů potřebuje tento průmysl 65.000 dalších zaměstnanců.

Přiznané investice jsou určeny k obnově a údržbě dosavadního výrobního zařízení. Zamýšlená důsledná mechanisace všech větších závodů bude uskutečněna po dvouletce.

8. Průmysl papírenský a grafický.

Papírenský a grafický průmysl není výslovně uveden v budovatelském programu vlády.

Při stanovení plánovaného množství výroby nebyla vodítkem výrobní kapacita, nýbrž bylo nutno vycházeti z určeného přídělu uhlí.

Ačkoliv výroba má především krýt tuzemskou spotřebu papíru, byl vzat zřetel také na vývoz, který jako v letech minulých přispěje k úhradě nutného dovozu jiného zboží.

Základní výrobní úkoly jsou uvedeny v návrhu zákona. V rámci těchto úkolů bude přednostně zabezpečena výroba rotačního papíru, aby bylo zajištěno měsíční množství 400 vagonů.

Nezbytná potřeba pracovních sil v průmyslu papírenském a grafickém činí 11.000 dalších osob.

9. Průmysl dřeva.

Vládní program stanoví, že výroba stavebního dřeva má dosáhnout předválečné úrovně. Mimo to vyplývají z vládního programu pro průmysl dřeva nepřímo tyto úkoly:

a) vyrobiti dostatečné množství stavebního řeziva a truhlářských výrobků pro stavby bytů a ostatních investicí,

b) ukojiti potřebu bytového zařízení do nově postavených bytů,

c) zajistiti dostatečné množství řeziva a dřevařských výrobků pro stavbu vagonů, hospodářských strojů, pro ostatní průmysl a pro mechanisaci v zemědělství.

Výrobní úkoly, uvedené v návrhu zákona, odpovídají úkolům, daným vládním programem.

Dřevařský průmysl potřebuje 20.000 dalších pracovních sil, z větší části jako náhradu za odsunuté Němce.

10. Průmysl textilní a oděvní.

Pro textilní průmysl stanoví vládní program, že výroba má být stupňována pokud možno tak, aby bylo dosaženo výroby odpovídající výši předválečné spotřeby, a vývoz textilií a konfekce má být zvýšen tak, aby se hodnotou tohoto vývozu kryl náklad na dovoz potřebných surovin celého textilního průmyslu. Tento požadavek bude splněn výrobními úkoly, číselně uvedenými v návrhu zákona. Znamená to, že spotřeba na hlavu zase dosáhne předválečné úrovně, která činila v průměru let 1934 - 1937

4,2 kg bavlny nebo přibližně 26 m,

1,1 kg vlny nebo přibližně 2,2 m,

0,4 kg umělého hedvábí.

Avšak s ohledem na mimořádně zvýšenou potřebu vlněného zboží po vyčerpání zásob za šest let okupace se pokládalo za nezbytné přesunout nejméně 0,2 kg na hlavu ze sektoru bavlny na sektor vlny, takže spotřeba bavlny bude 4,0 kg na hlavu a spotřeba vlny 1,3 kg na hlavu.

Pro zpracování v průmyslu konfekčním se počítá v roce 1948 s množstvím 120 milionů m bavlněných látek a tkanin z umělého hedvábí a s 15 miliony m vlněných tkanin.

Pro splnění svých úkolů potřebuje průmysl textilní a oděvní dalších asi 56.000 pracovních sil.

Přidělených investicí bude především použito k náhradě válečných škod a k běžné obnově, přispějí však též k mechanisaci výroby za účelem úspory pracovních sil, ke zvýšení kvality zboží a ke snížení cen.

11. Průmysl kožedělný a gumárenský.

Vládní program stanoví výrobní úkol pro obuvnický průmysl obdobně jako pro průmysl textilní: Výroba obuvi má být stupňována pokud možno tak, aby bylo dosaženo výroby odpovídající výši předválečné spotřeby, a vývoz obuvi má být zvýšen tak, aby se hodnotou tohoto vývozu kryl náklad na dovoz potřebných surovin celého obuvního průmyslu.

Tento úkol bude podle návrhu zákona splněn tím, že výroba po odečtení vývozu umožní v roce 1948 spotřebu - ve výši 2,25 páru na hlavu - odpovídající spotřebě z r. 1937. Ze stanovené spotřeby připadá 1,41 páru na koženou obuv, 0,84 páru na obuv gumovou, vycházkovou nebo domácí. Plán výroby byl stanoven tak, aby hodnotou vývozu byl kryt náklad na dovoz potřebných surovin.

Návrh zákona obsahuje další výrobní úkoly, které do vládního programu ještě pojaty nebyly, a to výrobu obručí.

Ke splnění svých úkolů potřebuje průmysl kožedělný a gumárenský dalších 12.200 pracovních sil.

Investice obsažené v návrhu zákona umožní v kožedělném průmyslu jednak značnou rekonstrukci bombardovaného závodu fy Baťa ve Zlíně, jednak výměnu potřebného strojového parku a mechanisaci dílen a rozšířená výroby v Baťovanech na Slovensku. V gumárenském průmyslu umožní zvýšení výroby obručí a technické pryže.

12. Průmysl výživy.

Vládní program přímo nestanoví výrobní úkoly pro průmysl výživy.

Rozsah výroby je však v několika odvětvích určen nepřímo požadavkem vládního programu, že životní úroveň lidu má být zvýšena nad úroveň předválečnou.

Výrobní úkoly stanovené v návrhu zákona vyhovují požadavku vládního programu. Výroba cukru byla s ohledem na vývozní možnosti stanovena tak, že bude zpracována celá sklizeň cukrovky, jak ji lze očekávat na základě plánované osevní plochy, a to i v případě nadnormální sklizně řepy. Rozsah výroby umělých tuků je určen plánovaným dovozem, resp. plánovanou domácí produkcí surovin. Rozsah výroby piva je dán množstvím ječmene, které lze z celkové sklizně věnovati na výrobu sladu pro domácí spotřebu. V roce 1948 se počítá již s normální stupňovitostí piva. Výroba lihu je dána surovinami domácího původu a odpovídá spotřebě. Výroba mlýnských výrobků je určována z převážné části domácí surovinou a jen z menší části dovozem.

Průmysl cukrovarnický a lihovarský nepotřebuje dalších pracovních sil. Ostatní průmysly výživy potřebují dalších 11.000 pracovních sil.

Plánovaných investicí bude použito kromě obnovy a údržby dosavadního výrobního zařízení též pro výstavbu nových zařízení, která mají zabezpečiti distribuci potravin dobré jakosti, jako chladíren, mrazíren, tržnic, sběren ovoce a zeleniny, a ke zdokonalení technického vybavení konserváren (zvláště ovoce a zeleniny). Dále bude budován průmysl a technická zařízení, která budou sloužit odbytu plánované zvýšené výroby živočišné, zejména mlékárny, sběrny mléka a jatky.

1. Plán výroby zemědělské.

Vládní program uložil našemu zemědělství, aby do konce roku 1948 dosáhla jeho produkce předválečné úrovně, aby tak mohla být kryta z domácích zdrojů větší část zvýšené potřeby potravin. Uložilo se mu zejména, aby do konce roku 1948 byla zvýšena proti dnešnímu stavu výroba hovězího masa o 35%, vepřového masa o 100%, vepřového sádla o 100%, másla o 10%, mléka o 75% a vajec o 50%. Aby tento úkol uložený vládním usnesením byl splněn, je třeba splniti nutné předpoklady:

a) Ve výrobě rostlinné neukládá vláda zvláštní úkol, neboť tato výroba není úzkým místem. V dvouletém plánu byly provedeny určité přesuny v plochách jak proti roku 1945/1946, tak i proti roku 1937/1938, aby bylo zabezpečeno uživení zvýšených počtů hospodářských zvířat. Ke splnění úkolů, uložených zákonem, je třeba věnovati (za předpokladu, že sklizně dosáhnou dále uvedené výše) jednotlivým plodinám tyto plochy:

Plocha pšenice se udržuje bez veliké změny, plocha žita se dále snižuje (jeho spotřeba klesá). Plocha olejnin se udržuje v obou letech na stejné výši z důvodů vyživovacích, i když jejich pěstování přináší mnoho obtíží. Výměra orné půdy v roce 1948 klesá, neboť část se převádí do trvalých luk a pastvin. Plocha pícnin se zvyšuje o 262.000, resp. o 312.000 ha proti roku 1937, v roce 1948 o 50.000 ha proti roku 1947, čímž se zvětšuje krmivová základna. - Předpokládá se zvýšení výnosů na 1 ha jak proti poměrům předválečným, tak zejména proti dnešnímu stavu. Sklizeň s navrhovaných ploch může krýt domácí spotřebu a možno z ní očekávat také výrobky pro export. Tak tomu je vedle cukru (15.000 vagonů) hlavně u sladu (50.000 a 110.000 t), chmele (90.000 lehkých q), brambor (300.000 t) a j.

Pohraniční pastviny budou dále budovány, aby do roku 1948 dosáhly výměry 200.000 ha. Pro srovnání se sklizněmi předválečnými se uvádějí tato čísla:

Podle plánů ministerstva výživy na rok 1947 až 1948 bude spotřeba chlebovin 2,698.300 t a byla by výrobou kryta, kdyby se neplánoval určitý přesun spotřeby žita k pšenici, který je následkem plánovaného zlepšení zásobování obyvatelstva; tato změna se projeví určitým nedostatkem v pšenici, který bude kryt dovozem. U bramborů a v zelenině by překročení plánovaných ploch mohlo vést k obtížím v distribuci. Zde proto je nutno udržeti plochy v daných mezích.

Plán osevních ploch i hektarových výnosů vznikl spoluprací ministerstva zemědělství, zemských a okresních národních výborů, které vypracovaly protiplány.

K zabezpečení plánované rostlinné výroby je třeba dodati do zemědělství strojená hnojiva, obsahující 42.000 t dusíku, 60.000 t kyseliny fosforečné, 60.000 t čistého drasla a 100.000 t vápna. Větší část těchto hnojiv vyrábí náš průmysl. Je však třeba dovézti v roce 1947 celkem 15.000 t a v roce 1948 celkem 10.000 t sodného ledku, dále 170.000 t hnojiv draselných, která se u nás nevyrábějí, a suroviny na výrobu 160,000 t superfosfátů (fosfátů). Vedle hnojiv je nutno dovézti některé ochranné prostředky proti škůdcům a nákazám rostlin, pokud se u nás nevyrábějí.

b) Nejužším místem naší výživy je dosud nedostatek masa a tuků. Byla proto v plánu věnována pozornost především zvýšení a zlepšení stavů našeho domácího zvířectva, které jsou dnes většinou mnohem nižší než před válkou. Plánují se tyto počty zvířat:

Tyto stavy zvířat mohou poskytnout tuto roční produkci:

V těchto číslech není obsažena výroba masa telecího a skopového. Předválečná výroba masa z dobytka domácího původu činila cca 160.000 t, výroba masa vepřového z domácích vepřů 160.000 t a z cizích asi 20.000 t, celkem tedy asi 180.000 t. Zvýšená výroba vepřového masa je důsledkem snahy vyrobiti největší možné množství sádla, což se při našich poměrně lehčích vepřích neobejde bez zvýšené výroby masa. Plánovaná výroba znamená zvýšení dnešní výroby u masa hovězího o 33,5%, u vepřového o 100%, u sádla o 97,2%, u mléka o 71%, u másla o 11% a u vajec o 56,7%. Tím bude vyhověno požadavkům vládního programu. (Předválečná výroba sádla z domácích vepřů činila asi 42.000 t, z cizích asi 19.000 t, celkem 61.000 t. Domácí produkcí nemůže být cele této výše dosaženo během dvou let.)

Naznačených výnosů se docílí, když porážková váha skotu stoupne v českých zemích na 435 kg z nynějších 400 kg, na Slovensku na 400 kg; při tom se počítá, že bude poraženo 18% z celkového počtu kusů, což odpovídá přírůstku i potřebě zvyšování stavů. U prasat se předpokládá porážka 100% počtu kusů při průměrné porážkové váze 120 kg v celém státě (nyní je průměrná váha 100 kg).

Dojnost krav bude zvýšena vyřaděním špatných dojnic a zlepšováním krmení.

Pro výrobu vajec bylo počítáno se středními stavy nosnic a s průměrnou snůškou v r. 1948 v ČSR 98 vajec.

K výživě těchto stavů zvířat se nedostává části živin, potřebných k dosažení žádoucí krmné dávky. Bude proto třeba dovézti nejméně tato množství krmiv:

c) Plánovaná výroba musí být zabezpečena poskytnutím potřebného počtu pracovních sil. Podle posledních odhadů Státního úřadu statistického chybí zemědělství celkem 200.000 osob (k 1. září 1946), při čemž je k témuž datu zaměstnáno v zemědělství ještě asi 50.000 Němců. Po jejich odchodu by se tedy potřeba zvýšila asi na 250.000 osob. Tento odhad však není konečný a definitivní číslo bude podle všeho nižší. Možno proto počítati s tím, že plánované množství pracovních sil, jež mají být poskytnuty zemědělství, odstraní dnešní svízelnou situaci. Při tom je třeba zejména využíti všech pracovních reserv vesnice, kde jsou síly nejsnáze použitelné, zkušené a zemědělství blízké.

d) Nedostatku pracovních sil odpomůže dále rozsáhlá mechanisace zemědělství. Stroje budou dodány státním strojně-traktorovým stanicím, jež mají být vybudovány v každém okrese, strojním družstvům místním a jednotlivým zemědělcům. Strojně-traktorové stanice vybudují vlastní opravárny, jimž bude poskytnuto strojní vybavení z větší části z konfiskátů a zrušených továren. - Celkem se počítá s dodávkou strojů v hodnotě 3.669 mil. Kčs, z čehož připadá na rok 1947 1.716 mil. Kčs a na rok 1948 1.953 mil. Kčs, na české země asi dvě třetiny, na Slovensko asi jedna třetina.

Část požadovaných strojů musí být dovezena, protože se buď u nás nevyrábějí, nebo zatím vyrábějí v nedostatečném množství. Hodnota těchto dovozů má činiti v r. 1947 celkem 161 mil. Kčs, v roce 1948 celkem 129 mil. Kčs, tedy celkem 290 mil. Kčs.

Z domácí výroby bude dodáno do zemědělství:

Vedle toho je pak výstavba slovenských vypálených pil, strojního zařízení kombinátu na východním Slovensku, náhradní díly a součásti strojů a výbava opraváren při strojních stanicích potřebnými novými stroji. Tyto všechny investice značně překračují rozsah investicí z doby předválečné.

e) Dalším předpokladem splnění plánu jsou stavební investice. Do dvouletého plánu byly zařazeny všechny stavební investice, které jsou v přímém vztahu ke splnění předepsaných úkolů. Celkový obnos, který má být prostavěn, dosahuje výše 1.544 mil. Kčs, z čehož připadá na české země 56%, t. j. 862 mil. Kčs a na Slovensko 44%, t. j. 682 mil. Kčs. Jednotlivé částky jsou věnovány na tyto stavby:

V těchto investicích nejsou obsaženy běžné opravy obytných a provozních budov v jednom a půl milionu zemědělských usedlostí, na něž je nutno zabezpečiti potřebný materiál, i když z největší části budou prováděny svépomocí bez větší potřeby cizích pracovních sil.

2. Obnova ovocnictví.

Živelní katastrofy způsobily v minulých letech silný pokles počtu ovocného stromoví, takže se v posledních letech sklízelo téměř o polovinu méně ovoce než před válkou.

Ve dvouletém plánu budou učiněna opatření, aby část ovocných stromů byla opět vysázena a počet ovocných stromů zvýšen asi o 15%.

Ztráty ovocného stromoví v českých zemích, které byly zvlášť těžce poškozeny, zejména prudkými mrazy v roce 1929 a v letech 1939 až 1940, ukazuje připojená tabulka: