Předloženým vládním návrhem,
který nyní uzákoňujeme, přistupujeme
k dalšímu článku v řetězu
počinů sociálních, jimiž chceme
postupně, avšak co nejrychleji, realisovat budovatelské
úsilí pro blaho a klid naší šťastné
lidově demokratické republiky.
Realisací a konkretisací této osnovy znárodníme
velké výčepnické, hostinské
a hotelové podniky, opírající se o
svoji kapitálovou mohutnost, jež spočívá
v rukou kapitalistického jedince či v různých
formách soukromokapitalistických obchodních
společností. Vlastníci těchto podniků
kořistí z práce svých zaměstnanců
a tvoří takto nadhodnoty, kterých využívají
k osobnímu profitu a blahobytu, aniž by měli
ohledy na vyšší zájmy státní
a národní. Schválením tohoto návrhu
zákona nastane zvrat v nazírání na
cestovní ruch, rekreaci a lázeňství,
na návštěvu lázní a rekreačních
středisek, a ubytování v dobrých hotelech
přestane být výsadou bohatých. Naše
lázně, střediska a hotely se zpopularisují
a zbavíme se těch, kteří je pro sebe
sobecky urvali a pro sebe pěstovali. Zpřístupníme
tím naše krásná místa nejširším
vrstvám lidovým, aby tu nabraly nových sil
pro další budovatelské úsilí.
Bude tak zřízen národní podnik hotelový,
řídící se zásadami obchodního
podnikáni, musí však plnit úkoly cestovního
ruchu jak domácího tak i cizineckého. Sloučení
obou těchto zájmů bude jeho nejvlastnějším
hospodářským programem. Národní
podnik, vytvořený takto z hotelových podniků,
bude moci společným nákupem, společnou
podnikovou organisací, společným provozem
a účtováním značné snížit
jednotlivé náklady. Proto ubytování
v dobře vedeném, čistém a dobrém
hotelu nebude přepychem, ale samozřejmou vymožeností
pro každého pracujícího člověka.
Z těchto předpokladů je nutno vyjít,
abychom se dostali k rychlé organisaci hotelového
podnikání a k celému přebudování
cestovního a cizineckého ruchu, neboť právě
v tomto roce jsme před velkými úkoly. Musíme
zvládnout naléhavé požadavky a zvýšené
nároky v době sletu a různých sjezdů
a oslav v tomto jubilejním roce. Učiníme
tak další krok ke zdaru sjezdu závodních
rad v Praze a vytvoříme z našich lázní
podle slovanského způsobu místo opravdového
pohostinství a vzorné středisko cizineckého
ruchu.
Jménem rozpočtového výboru doporučuji
slavnému Ústavodárnému Národnímu
shromáždění přijetí předložené
osnovy.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Zpravodajem za výbor průmyslový a živn.-obchodní
k odst. 3 je p. posl. Sajal. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Sajal: Paní místopředsedkyně,
paní a pánové!
Osnova o organisaci a znárodnění cestovních
kanceláří má poněkud jiný
charakter než ostatní znárodňovací
zákony. Nejde zde totiž pouze o hospodářsky
a materiální prospěch státu, ale sledují
se hlavně cíle sociální a propagační.
Úkolem cestovních kanceláří
bylo usnadnění cestování jednotlivcům
i celým společnostem, dále pak organisace
a nábor, a to jak uvnitř státu, tak i za
hranicemi, a pobyt v klimatických nebo lázeňských
místech. Cestování a rekreační
pobyt byl dříve vyhrazen hlavně vrstvám
majetkovým. Dělník a jeho rodina neměli
možnost dostat se ani za hranice své obce, neboť
náklady cesty byly nad jejich příjmy a prostředky.
Blahobyt lidstva spočívá na práci
dělnictva a právě tato třída,
která měla stejné právo na dovolenou
a na příjemný pobyt, na odpočinek
v letoviskách a lázních nebo v cizině,
neměla původně nárok na žádnou
dovolenou, a i když jí za prvé republiky dovolená
poskytnuta byla, byla jen krátká a na cestování
nebylo ani pomyšlení.
Naše zákonodárství tuto nesmírnou
křivdu napravilo, ale musí se ještě
učinit řada opatření, aby se náklady
na cestování zlevnily, aby cestování
bylo lépe organisováno a možnost cestování
aby se vztahovala na nejširší vrstvy. Očekáváme,
že znárodněním velkých hostinských
podniků a hotelů dospějeme skutečně
k podstatnému zlevnění.
Stejné důležitý je úsek cest
do ciziny a úsek návštěv cizinců
u nás. Zahraniční cestovní ruch silně
ovlivňuje naši platební bilanci, to znamená,
že nám buď přináší
nebo odčerpává devisy. Máme jistě
velký zájem, aby naši lidé jezdili do
ciziny, aby tam získávali cenné poznatky,
rozšiřovali svůj duševní obzor
a hlavně aby studovali poměry v hospodářské
výrobě, na trhu a v distribuci. To ovšem neznamená,
že můžeme komukoli dovolit výlety do ciziny,
neboť musíme k cestě do ciziny dát každému
devisy.
Náš stát není ještě v takové
situaci, aby měl přebytky ze svého exportu
a abychom si mohli libovolně místo nákupu
surovin pouze zpříjemňovat život. Byli
jsme příliš často svědky, že
veřejně činné osoby, ať státní
úředníci nebo funkcionáři veřejných
korporací, považovali za samozřejmé
brát si na cesty do ciziny s sebou celé rodiny.
Takové jednání je na úkor veřejného
zájmu, neboť důsledkem toho řada skutečných
odborníků, kteří v cizině mohli
získat cenné zkušenosti, ale neměli
dostatek známostí, musila zůstat doma. To
ovšem neznamená, že po zlepšení naši
devisové situace budeme bránit rozumnému
cestování.
Od znárodnění cestovních kanceláří
očekáváme větší čilost
v náboru cizinců k cestě k nám. Soukromé
kanceláře sledovaly své soukromé cíle
a omezenými a roztříštěnými
silami snad ani nemohly investovat dostatečné prostředky
do velkorysé propagandy a do náboru. Naše vlast
má ve všech svých zemích mnoho neobyčejně
léčivých lázní, krásných
míst a také lovišť ryb a zvěře.
To všechno cizinci oceňují, ovšem musíme
je umět přesvědčit, poučit
a získat - a ovšem také obsloužit, když
k nám přijedou. V tomto směru se bude muset
naše hostinství a hotelnictví mnohému
učit od ciziny, na př. od Švýcarska.
Cizinec se tam cítí hostem, kterému se věnuje
pozornost a je obsloužen za přiměřenou
cenu, aniž by byl vykořisťován. To budeme
muset naučit všechny osoby, které jsou ve styku
s cizinci, a to počínaje taxikářem
a konče hostinským hotelem.
Dobře organisovaná péče o cizinecký
ruch může nesmírně pomoci naší
Národní bance. Nemusíme pouze exportovat
zboží, ale musíme se naučit také
vytvořit předpoklady, abychom mohli prodávat
i své přírodní krásy. To bude
ovšem úkolem nejen cestovních kanceláří,
nýbrž i ministerstva vnitřního obchodu
a všech úřadů a podniků, které
přicházejí s cizineckým ruchem do
styku.
Plným právem vyslovuji požadavek, aby se znárodněním
cestovních kanceláří nevytvářel
z nich těžkopádný a nehybný úřad,
ale aby národní podniky převzaly po soukromých
podnikatelích všechny prospěšné
vlastnosti, hlavně pružnost a iniciativu. Proto musíme
na vedoucí místa vybírat jen osoby vhodné,
schopné a s odbornou kvalifikací, a jakékoliv
protekcionářství a úřadování
musíme od základu vymýtit.
Při této příležitosti bych chtěl
pronésti několik poznámek, které sice
nesouvisí s tímto zákonem, ale s jeho duchem,
neboť projednávaný zákon má za
cíl přinést lidem trochu štěstí
a zpříjemnění. Předem musíme
ovšem zdolat nezbytné úkoly, které přímo
souvisí s naší existencí.
V pracovní době musíme opravdu usilovně
tvořit nové statky a plnit své povinnosti,
uložené plánem. Po skončené pracovní
době musíme však pracujícímu
člověku umožnit, aby své volné
chvíle večer, v sobotu a v neděli mohl trávit
v příjemném prostředí. Člověku
je líto, vidí-li, že celé lidské
mraveniště velkoměsta nalézá
v blízkém okolí, na př. Prahy, jen
nepatrné možnosti, aby mohlo trávit volný
čas v přírodě. Bylo by třeba,
aby nejen ROH, nýbrž i samospráva následovaly
příkladu států, jako je na př.
Sovětský svaz nebo severské státy,
abychom opravdu systematicky budovali dětská hřiště,
koupaliště, sportovní stadiony a weekendy.
Jen tak pocítí pracující lid, že
dostává spravedlivou odměnu za svou práci
a že se dnešní režim podstatné liší
od kapitalistického.
Doufejme, že ke všem těmto úkolům
podstatným způsobem přispěje také
znárodnění cestovních kanceláří.
Proto mohu s dobrým svědomím jménem
výboru průmyslového a živn.-obchodního
doporučit schválení osnovy o organisací
a znárodnění cestovních kanceláří.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dávám slovo zpravodaji k odst. 3 za výbor
právní posl. Navračičovi.
Zpravodajca posl. Navračič: Slávna
snemovňa!
Právny výbor prerokoval vo svojej schôdzi
29. apríla 1948 vládny návrh zákona
o organizácii a znárodnení cestovných
kancelárií a usniesol sa, aby Ústavodarné
Národné shromaždenie prijalo tento vládny
návrh zákona. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Za výbor rozpočtový je zpravodajem k odst.
3 posl. Štětka. Prosím aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. Štětka: Paní a pánové!
Rozpočtový výbor projednal ve své
schůzi 3. května 1948 vládní návrh
zákona (tisk č. 1195) o organisaci a znárodnění
cestovních kanceláří. Tuto osnovu
projednaly již velmi podrobně také výbory
průmyslový a živn. obchodní i výbor
právní. Rozpočtový výbor prozkoumal
ve smyslu zákona a jednacího řádu
projednávanou vládní osnovu po stránce
hospodářsko-finační a po stránce
úhradové a připojil se jednomyslně
k usnesením zmíněných výborů.
Jako zpravodaj rozpočtového výboru doporučuji,
aby Ústavodárné Národní shromáždění
přijalo vládní návrh zákona
tak, jak byl schválen ve výborech právním
a živn.-obchodním. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Nyní přistoupíme ke společné
rozpravě. Přihlášeni jsou tito řečníci:
posl. Juha a posl. Jeleň.
Dávám slovo prvnímu řečníkovi,
panu posl. Juhovi.
Posl. Juha: Paní místopředsedkyně,
paní a pánové!
V uplynulých letech bylo soustředěno skoro
veškeré úsilí našeho lidu k tomu,
aby v hospodářském sektoru zajistilo skutečnou
vládu lidu, aby zásada, že všechna moc
pochází z lidu, nezůstala jen krásnou
frází v ústavě našeho lidově
demokratického státu. Bylo proto v prvé řadě
usilováno o znárodnění klíčových
průmyslových oborů, neboť všichni
jsme si byli vědomi, že bez ovládnutí
výrobních hospodářských prostředků
by politická moc lidu mohla byt stále ohrožována.
Tyto tři znárodňovací zákony,
které dnes máme schválit, dovršují
celé historické znárodňovací
dílo, které od naší národní
revoluce z května 1945 jednak dekrety presidenta republiky,
jednak zákony tohoto Ústavodárného
Národního shromáždění,
bylo uděláno.
Ale přes skutečnost, že jsou doplňkem
znárodnění vůbec, mají tyto
tri zákony jiný ráz. Není zde znárodnění
prováděno výhradně z důvodů
hospodářských, nýbrž převládají
zde hlavně důvody kulturně politické,
sociálně politické a zdravotní.
Kultura, opatření sociální a zdravotní,
jsou dnes pro život každého občana v Československé
republice stejně důležité a nutné
jako ostatní věci hospodářské,
a je proto skutečně nezbytné, aby podniky
sloužící k těmto účelům
byly znárodněny, řádně technicky
vbudovány a ekonomicky řízeny, aby přispívaly
ke zvýšení vzdělanosti celého
národa, k upevnění jeho zdraví a umožnění
jeho rekreace.
Znárodněním polygrafických podniků
budou vytvořeny předpoklady k tomu, aby také
literatura byla zpřístupněna nejširším
vrstvám lidovým; bude umožněno vydati
hodnotné knihy, klasická i odborná díla
a to za přijatelnou cenu pro pracující lid.
Kniha v míru, V mírovém budování
je stejně nutná jako puška ve válce
a náš lid touží po vzdělání,
je známa jeho láska ke knize, a proto je bezpodmínečně
nutné odstranit z kultury ziskový moment.
V minulosti byly vydávány knihy bez zřetele
na jejich kulturní hodnotu, výhradně jen
pro zisk, a to ne pro zisk autora, nýbrž pro zisk
nakladatele a vydavatele.
Věříme, že po vyřazení
soukromokapitalistického zisku z polygrafických
podniků, dále dokonalou organisací znárodněných
závodů udělali jsme nejen hospodářský,
ale hlavně kulturně-politický čin,
který bude národem vděčně přijat
a přispěje značně k jeho kulturnímu
povznesení. Kulturní uvědomění
našeho lidu natrvalo zajistí jeho politickou moc i
hospodářské výsledky naší
národní revoluce. Kulturní národ se
nikdy nestane národem otroku, nebude nikdy a nikomu sloužit,
ale bude vždy schopen vládnouti si sám.
Dovolte, abych zdůraznil, že teprve teď dochází
ke skutečné svobodě tisku. Nebylo a nikdy
není pravé svobody tisku, je-li tisk v rukou soukromých
podnikatelů. Veřejné mínění
bylo ovládáno tiskem, tiskem nesvobodným,
který byl v rukou kapitalistů. Kolik zla bylo tiskem
zaviněno, kolik pomluv bylo tiskem vrženo na naše
lidově demokratické zřízení!
Dělníci tiskáren byli nuceni proti svému
přesvědčení tisknout vyložené
nepravdy, vymyšlené lži, mající
za účel způsobiti neklid, hospodářský
chaos a rozvrat v našem lidově demokratickém
režimu.
Nyní, kdy výrobní prostředky tisku
přecházejí do rukou národa, státu,
začíná i v tisku pravá svoboda, tisk
bude bezvýhradně a cele sloužit národu,
bude cennou doplňující složkou celého
znárodňovacího díla a platným
pomocníkem v budování naší republiky.
Znárodnění polygrafického průmyslu
je velkým demokratickým přínosem ke
svobodě v našem státě.
Znárodňujeme všechny polygrafické podniky
v takovém rozsahu, že lid bude skutečně
sám spravovat všechny hospodářské
prostředky, pokud mohou mít vliv na kulturní
dění.
Přijetím zásady, že zřizování
nových podniků vyhražuje se napříště
jen státu, znemožňuje se živlům
nepřátelským lidově demokratickému
státu, aby si je mohly u nás znovu vybudovat. Na
kultuře se nesmí vydělávat a ani nemá
býti vyhrazena výlučně jen určitému
okruhu lidí, nýbrž má sloužit celému
národu.
Znárodněním tiskáren ovládne
lid i činnost nakladatelskou a vydavatelskou, která
se v zásadě neznárodňuje, neboť
je jasné, že bez tiskáren jako technického
předpokladu pro vydávání knih nebude
moci býti vydána žádná kniha,
která by neznamenala skutečný přínos
pro rozvoj naší kultury.
Předloženým zákonem dostane se naší
kultuře možnosti plného rozvinutí v
pojetí lidově demokratickém a soukromokapitalistické
zájmy výdělečné se z kulturního
života navždy vylučují.
Další dva zákony, t. j. znárodnění
velkých hostinských a výčepnických
podniků a ubytovacích zařízení,
dále zákon o organisaci a znárodnění
cestovních kanceláří, mají
v sobě cosi společného a jsou vzájemně
spjaty.
V minulosti tyto podniky, opírajíce se o svoji kapitálovou
sílu, řídily společně většinu
československého cestovního ruchu domácího
i cizineckého, řídily u nás rekreaci,
pobyt v přírodě, stejně jako zájezdy
do ciziny, ale nebyly při této své činnosti
vedeny zájmy národa a nebraly zřetel na vyšší
zájmy cestovního ruchu, nýbrž používaly
této své hospodářské moci k
osobnímu obohacení, vykořisťovaly přitom
nejen své zaměstnance, nýbrž i osoby
nemocné, potřebující léčení
v lázních, potřebující rekreaci
po poctivé práci pro národ a stát.
Vydělávat na zdraví poctivých příslušníků
národa je přinejmenším nemravné.
To jsou důvody sociálně politické,
které mluví pro znárodnění,
nepřihlížíme-li ještě k
tomu, že cestovní ruch značně ovlivňuje
státní platební bilanci a přispívá
k vyrovnání hospodářských hodnot
uvnitř státu a nemůže být tudíž
nadále předmětem zisku soukromého
podnikání.
Změněná politická situace po únoru
t. r. nám umožnila, aby tento obor byl dán
cele do služeb národa a celku. Pracující
lid měst i venkova má právo na dokonalou
zdravotní i kulturní péči, jejíž
podstatnou součást tvoří pobyt v přírodě
a rekreace, má právo, aby zdraví ztraceného
v továrnách a dílnách opět
nabyl v našich lázních.
Revoluční odborové hnutí má
nejkrásnější zkušenosti s rekreačním
pobytem dělníků. Řada děkovných
dopisů, kde je vyjádřena radost a vděk
za umožnění rekreačního pobytu
u nás i v cizině, je toho svědkem.