Uveřejněné dopisy bývalých ministrů dr. Stránského a dr. Drtiny dokazují, jak tito nepřátelé republiky chránili své stoupence a spoluviníky i v armádě.

Nesmíme připustit, aby reakce našla znovu možnost ohrozit spolehlivost naší armády, a proto vám, paní a pánové, doporučují jménem branného a bezpečnostního výboru přijetí navrhovaného zákona ve znění vládní osnovy. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Chytil: Zpravodajem za výbor právní je p. posl. Navračič. Dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. Navračič: Slávna snemovňa, panie a páni!

Keď sme v novej, oslobodenej vlasti pristúpili k vytvoreniu našej novej ľudovodemokratickej armády, jasne sme si uvedomili, že musíme klásť zvýšené požiadavky na tých, ktorí budú dôstojnými nosiť meno dôstojníka našej armády. Bolo jasné, že od nášho budúceho dôstojníka požadujeme predovšetkým jasné politické uvedomenie, spojitosť s ľudom, oddanosť k ľudovému režimu a obetavosť voči republike.

Zákon č. 72 mal slúžiť k tomu, aby nás dôstojnícky zbor bol očistený, obrodený, aby vyhovel všetkým požiadavkám, čo ľud a národ od neho požaduje. Čoskoro sa však ukázalo, že reakcia dala do pohybu všetky svoje prostriedky, mobilizovala všetky svoje mocenské pozície, využila a použila všetky svoje spojenia, aby zachraňovala svoje opory v armáde, aby zamedzila očištěniu armády. Tieto snahy reakcie sa síce nepodarili, ale predsa sa stalo v jednotlivých prípadoch, že očista nebola dosť dôrazne a jasne prevedená.

Samozrejme, že ani pri tejto príležitosti nechybovali hlasy, ktoré chceli zmazať jasný politický význam očisti a chceli odviesť pozornosť na pole národnostných protislovenských alebo protičeských štvaníc. Tak sa stalo, že slovenská reakcia sa snažila zachraňovať niektorých zradných alebo kolaborujúcich dôstojníkov a štvala proti ich vyčisteniu s poukazom, že títo ľudia majú byť odstránení len preto sú Slováci, aby na ich miesta mohli prísť čosi. Slovenská reakcia vyzdvihovala heslo, že slovenských dôstojníkov a najmä vyšších dôstojníkov je tak málo, že neslobodno uplatniť prísne kritéria, aby početná rovnováha medzi českými a slovenskými dôstojníkmi nebola ešte viac porušená. Kam viedla prax politickej expozitúry zradnej reakcie na Ministerstve národnej obrany, prax kancelárie štátneho tajomníka Lichnera, sme videli pri odhalení protištátneho sprisahania na Slovensku, vidíme to pri procese, ktorý teraz prebieha v Bratislave. Tí, ktorí do armády nepatrili a nepatria, boli zásluhou vplyvu politickej reakcie nielen v armáde ponechaní ale dokonca niekedy povýšení a postavení na veliteľské miesta.

Aby očista mohla byť zdarne a úspešne ukončená, aby obrodenie nášho dôstojníckeho sboru mohlo byť s úspechom zakončené, bolo treba lehotu platnosti zákona predĺžiť do 31. decembra 1948.

Právny výbor prerokoval návrh zákona a navrhuje, aby zákon bol slávnou snemovňou v predloženom znení prijatý. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Chytil: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodajca posl. Navračič: Nie sú.

Místopředseda dr. Chytil: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 2 články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 články, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 10. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání jedenáctého odstavce pořadu, jimž je

11. Zpráva výborů právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1170), kterým se mění a doplňují předpisy o směnečném poplatku (tisk 1189).

Podpredseda Komzala (prejímajúc predsedníctvo): Zpravodajcom za výbor právny je posl. dr. Langer. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Langer: Paní a pánové!

Je hospodářsky nejvýš účelné, aby byly hledány další cesty a možnosti ukojeni potřeby levných peněz, aby byly sníženy náklady úvěrové a aby se co nejdříve vžilo a rozšířilo používání směnek a peněžní styk bez hotových. Těchto účelů může býti dosaženo velmi úspěšně také snížením poplatků ze směnek tříměsíčních, které se nejlépe hodí k poskytováni směnečných úvěrů už tím, že jsou eskontovatelné. O směnkách s delší dobou oběhu již to nelze říci, zejména ne směnkách šestí měsíčních, ježto jsou velmi často vystavovány jako tak zvané směnky krycí, u nichž doba oběhu je prakticky neomezená. Ale přesto se směnky tříměsíční zpoplatňuji stejně jako směnky dospívající do 6 měsíců.

Projednávaná osnova používá této možnosti, snižuje poplatky směnek tříměsíčních a ponechává beze změny poplatky ze směnek více než tříměsíčních.

V sazbě směnečného poplatku nastává podstatné zjednodušeni tím, že se odstraňuje celá dosud platná stupnice haléřových směnečných poplatků a zavádí snadno pamatovatelná sazba půl procenta za každých třeba jen načatých 2.000 Kčs u směnek tříměsíčních a 2 % z každého třeba jen načatého 1.000 Kčs u směnek šestiměsíčních Novou úpravou poplatků ušetři se také na tisku směnečných blanketů s 20, 40, 60 a 80 haléřovými kolky, který byl u směnek na nižší částky až dvojnásobně dražší, než kolik vynesl poplatek.

Při této příležitosti je vhodně upozorniti, že potřebám zemědělského obyvatelstva bylo vyhověno ještě vydatněji v zákonu o zemědělském úvěru, a to úplným osvobozením zemědělských směnek od poplatků. Doplňky, které vládní návrh přináší pod bodem 2 čl. I, nejsou v podstatě ničím novým. Oba texty nového zněni § 2, odst. 2, a nového odstavce 7, § 4 zákona ze dne 23. března 1928 č. 48 Sb. o směnečném poplatku, navrhované osnovou, přejímají ve skutečnosti pouze dosud používané ustanovení vládního nařízení č. 112/1941 Sb. a uvádějí se slovně, nikoliv pouze odkazem, proto, aby bylo možno vyhnouti se nežádoucímu citováni protektorátního nařízení a slovenského zákona. Kromě toho jde o to, aby byla vyloučena jakákoli pochybnost o tom, že tak zvané nepravé směnky na viděnou mají být posuzovány stejně jako směnky uvedené v § 4 zák. 48/28, a tedy nikoliv jako směnky na viděnou, jmenované v § 2, odst. 2 citovaného zákona.

Kromě otázky snížení poplatků za tříměsíční směnky umožňuje vládní návrh peněžním ústavům platiti směnečný poplatek podstatně zjednodušeným způsobem, a to tak, že dovoluje, aby poplatek byl na žádost peněžního ústavu zapravován přímo. Tímto ustanovením rozmnožuji se dosavadní způsoby zapravováni směnečného poplatku: blanketem, kolkem a hotově, také ještě dalším způsobem, a to přímým zapravováním.

Právní výbor projednal vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují předpisy o směnečném poplatku, ve schůzi dne 20. dubna 1948 a navrhuje Ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby jej beze změny schválilo. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Zpravodajcom za výbor rozpočtový je pán posl. dr. Chytil. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Chytil: Slavná sněmovno!

Pan zpravodaj za výbor právní dr. Langer naznačil výstižně účel předkládaného zákona. Proto se připojuji k jeho zprávě a zároveň sděluji, že rozpočtový výbor projednal stejně jako výbor právní tento důležitý, třeba malý zákon, a doporučuji jménem rozpočtového výboru tuto osnovu zákona ke sehválení. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl.dr. Langer: Nejsou.

Zpravodaj posl. dr. Chytil: Nejsou.

Podpredseda Komzala: Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 3 články, nadpis a úvodnú formulu.

Pretože niet pozmeňovacich návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto tedy súhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jej 3 článkami, nadpisom a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 11. odsek poriadku. (Predsedníctvo prevzal podpredseda dr. Chytil.)

Místopředseda dr. Chytil: Přistoupíme k projednávání dvanáctého odstavce pořadu, jimž je

12. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu, odd. X v Chrudimi za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Novotného. (Zločiny podle § 2 zák. č. 1923 Sb., ev. § 3, odst. 2 retr. dekret č. 16/1945 Sb.) (tisk 1180).

Zpravodajem je posl. Štětka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Štětka: Paní a pánové!

Krajský soud v Chrudimi svým podáním ze dne 8. dubna 1948 pod č. Nt X 22/48 žádá za vydáni k trestnímu stiháni dr. Ludvika Novotného, poslance Ústavodárného Národního shromáždění, pro zločiny podle § 2 zák. č. 50/ 23 Sb., event. § 3, odst. 2 retribučního dekretu č. 16/45 Sb.

Skutková podstata trestných činů je tato:

1. Dr. Novotný, poslanec Ústavodárného Národního shromáždění, byl členem Svazu pro spolupráci s Němci, odbočky v Pardubicích, od r. 1940 až do jejího rozpuštěni, a to podle protokolárních výpovědi ing. Václava Jandika z Pardubic, dr. Karla Fabiána z Pardubic a dr. Karla Vitka z Pardubic. Dr. Novotný byl jednatelem Svazu pro spolupráci s Němci.

2. Záležitosti členství ve Svazu pro spolupráci s Němci zabýval se vyšetřující soudce dr. Meloun a zástupce ministerstva školství dr. Šubrt, ale zasáhly zde dlouhé prsty Drtinovy spravedlnosti. Vyšetřováni se protáhlo až do dnešní doby.

3. Dne 29. 4. 1947, tedy před rokem, uveřejnila Rudá zář v Pardubicích článek pod nadpisem "Národně-socialistický poslanec dr. Ludvik Novotný byl jednatelem Svazu pro spolupráci s Němci". Dr. Novotný, poslanec Ústavodárného Národního shromáždění, podal na redaktora časopisu žalobu a ten při soudním jednáni nastoupil důkaz pravdy. Ale zase tu zasáhla Drtinova spravedlnost jako ochránkyně zločinecké činnosti posl. dr. Novotného a držela nad nim skoro rok ochrannou ruku - až do konce Drtinovy spravedlnosti.

Stalo se to, co pan poslanec zajisté nečekal. Dne 26. února 1948 krajský soud v Chrudimi pod č. Tk V 359/47/25 vynesl rozsudek nad redaktorem Rudé záře, ale ovšem rozsudek osvobozující. Tím tedy potvrdil "na beton", že dr. Novotný byl funkcionářem Svazu pro spolupráci s Němci. A k tomu krajský soud v Chrudimi odsoudil soukromého žalobce dr. Novotného, poslance Ústavodárného Národního shromáždění, k povinnosti zaplatiti obžalovanému redaktoru Rudé záře na soudních útratách 1768 Kčs.

Shrnul jsem skutkovou podstatu trestných činů dr. Ludvika Novotného, který se ne bez příčiny dne 8. března 1948 pokusil o útěk za hranice - pročež byl sněmovnou 18. března také vydán k trestnímu stíhání - aby unikl zaslouženému trestu.

Ze všech uvedených důvodů navrhuji, aby Ústavodárné Národní shromáždění dalo souhlas k trestnímu stíhání posl. dr. Novotného.

Imunitní výbor ve své schůzi dne 21. dubna 1948 projednal celou tuto záležitost a usnesl se jednomyslně doporučiti Ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby posl. dr. Novotný k trestnímu stihání vydán byl, neboť veřejný zájem na projednání této věci převyšuje veřejný zájem na vykonávání mandátu posl. dr. Novotného. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Chytil: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby Ústavodárné Národní shromáždění dalo souhlas k trest. stíhání posl. dr. Novotného.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím se Ústavodárné Národní shromáždění usneslo dáti souhlas k trest. stíhání posl. dr. Novotného.

Tím je vyřízen 12. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání třináctého odstavce pořadu, jimž je

13. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu, odd. X v Chrudimi za souhlas s trest.stíháním posl. Nermutě. (Přečiny podle § 300 tr. z. a § 1 8/2, 3 zák. č. 50/1923 Sb.) (tisk 1181).

Zpravodajem je posl. Štětka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Štětka: Paní a pánové!

Krajský soud v Chrudimi podáním ze dne 9. dubna 1948 pod č. Nt X 23/48 žádá za vydání k trestnímu stíhání posl. Jindřicha Nermutě pro přečiny podle § 300 trest. zákona a § 18/2, 3 zákona č. 50/1923 Sb.