Nechci přivírati oči před některými
nedostatky; vyskytly se bohudík jen výjimkou. Dnes
můžeme říci, že znárodnění
u nás neprodělalo žádné vnitřní
otřesy, třebaže jsme je stavěli na troskách,
převzatých z dřívějšího
režimu. Osvědčilo se, i když mu po celou
tu dobu působením kapitalisticky orientovaných
činitelů nebylo přáno a i když
požadavek tak samozřejmý u soukromého
podnikání, jako investování potřebného
kapitálu, bylo nutno u národních podniků
prosazovat více než dvě léta.
Znárodněné podnikání dalo v
nejtěžších poválečných
letech 1945 a 1946 pracujícím lidem zaměstnání
a obživu. Národní podniky se bez pomoci, vlastním
přičiněním a proti odporu kapitalisticky
orientovaných činitelů vyhrabaly z válečných
trosek a poměrně v krátké době
se v nich provoz rozběhl k výrobě investičních
a spotřebních statků. U nás lidé
nekřehli zimou a nežili potmě jako v zemích
se soukromokapitalistickým zřízením.Znárodnění
obstálo a podařilo se.
Za ta léta jsme došli arci k mnohým zkušenostem,
jak uspořádati své hospodářství
lépe a jak nejlépe odstraniti závady a kazy,
které byly na obtíž úspěšnému
vývoji. Palčivost těchto otázek cítil
téměř každý. Málo však
bylo vůle k jednání na místech, která
nechtěla a snad ani nedovedla získat k myšlence
socializace kladný poměr. Proto nepřestávala
nadržovat neznárodněnému odvětví,
i když byla uvnitř přesvědčena,
že chybuje, že ruší pořádek
a že jedná za těchto okolností na újmu
celku.
Většinu nerostného bohatství u nás
jsme znárodnili v roce 1945 dekretem presidenta republiky
číslo 100. Část však zůstala
pořád ještě v soukromých rukou.
Stále ještě někteří občané
u nás bohatli z toho, že se před mnoha tisíciletími
převalovalo po našem kousku zeměkoule moře.
Bohatli z toho, že před mnoha tisíciletími
žili v tomto moři tvorové, z jejichž koster
se právě pod jejich pozemkem usadila surovina na
výrobu materiálu stavebního nebo isolačního.
Jiní bohatli z toho, že v dávnověku
moře zalilo lesy, z nichž se staletími stala
rašelina. Jiní měli pravidelné příjmy
zásluhou činností sopečné nebo
přitažlivostí zemské, zásluhou
větrů či dešťů a pod.
Jiní podnikatelé zbohatli proto, že někteří
z nás onemocněli a potřebovali léky.
Někteří výrobci léků
kořistili z lidské hlouposti, z přemíry
důvěry v léky vábně zabalené
a neméně vábně označené,
ač chemické rozbory a klinické zkušenosti
jasně prokázaly, že takové léky
jsou co do léčivostí tím, zač
je důvodová zpráva správně
označuje, t.j. bezcenným brakem. Jiní vlastníci
zas bohatli nesmírně rychle z lidských slabostí,z
touhy po alkoholu, třeba po alkoholu špatném
a zdravotně závadném. Další pak
zneužívali lidské potřeby jist; jednou
těžili z dobré úrody a jindy z neúrody.
Z důvodů politických nemohli jsme bohužel
v roce 1945 znárodnit průmysl celý. I hospodářsky
bylo těžko zvládnout najednou tak ohromný
počet podniků, závodů, dolů
hutí a továren.
Znárodnění celého průmyslu
bránila ta politická skutečnost, že
jsme měli jednu stranu otevřeně nesocialistickou
a druhou složenou převážně z lidí,
kteří byli socialisty jen podle jména. Z
těchto důvodů jsme měli u nás
téměř po tři roky soustavu smíšenou.
Vedle znárodněného úseku zbyl v průmyslu
ještě velmi silný úsek soukromý,
který se nám politicky promítal ve dvou směrech:
Jednak tvořil hospodářskou základnu
reakce, odváděl jí část svých
zisků na politické fondy a dostával za to
politickou ochranu a podporu proti duchu košického
programu a někdy i proti výslovnému znění
zákonů republiky. Zároveň působil
soukromý úsek politicky nepřímo však
ještě v druhém směru: vytvářel
ovzduší nepřátelské znárodněnému
podnikání. Soukromí podnikatelé a
jim politicky blízcí lidé nechtěli
vidět, že velký organismus znárodněného
podnikání je budován od základu, že
proto prožívá a nezbytně musí
prožívat dětské nemoci, které
se při každém rozjíždění
nového organismu vyskytuji. Nechtěli také
nic vědět o tom, že ceny výrobků
základních průmyslů a ceny energie
nedosahují ani zdaleka trojnásobku předválečných
cen, čímž výroba konečných
statků, která byla z větší částí
právě v soukromém vlastnictví, dostávala
bez své zásluhy prémie, které se promítaly
ve formě vysokých zisků. To vše kritikové
znárodnění neviděli. Zato však
čile rozšiřovali nejdříve šeptem
a pak už veřejně, že národní
podnikání je ztrátové a že vydělávají
jen podniky soukromé. Zveličovali každou chybičku,
která se ve znárodněném podnikání
stala, šířili pověsti o chybách,
které se nikdy nestaly, a snažili se seč byli
vyvolat zdání, že se znárodněné
podnikání neosvědčuje, že zajde,
že to všechno zkrachuje a že jedinou "zdravou"
podnikatelskou formou je podnikání soukromé.
Kapitalisté zatajovali své zisky, neodváděli
státu část daní, pašovali valuty
do zahraničí; pracovali zkrátka tak, aby
vytěžili ze svého kapitálu a z práce
svých dělníků co nejvíce pro
sebe. Přehlíželi - a to úmyslně
- skutečnost, že znárodněné podnikání
se ze všech sil snaží poskytovat dobré
služby národnímu celku a teprve pak myslí
na zajištění zisků pro sebe.
Kapitalisté se domnívali, že bude možné
provozovat tuto činnost do nekonečna. Domnívali
se, že je možné, aby věčné
existoval kříženec, jehož jedna část
bude znárodněna a druhá bude dál sloužit
jen jednotlivci. Našla se dokonce strana také socialistická,
jež vydala hospodářský program, v němž
tento kříženec, označovaný za
soustavu pluralitní, byl doporučován jako
systém trvalý.
Všichni tito socialisté zapomněli, že
strukturální změny v hospodářské
základně mají nutně za následek
i změny v organisaci politické a že logickým
důsledkem našeho znárodnění z
r. 1945 je znárodnění další,
k němuž přistupujeme nyní, jakmile k
tomu uzrály politické předpoklady i hospodářské
podmínky. Podle nových zákonů, jež
právě projednává Národní
shromáždění, zůstávají
v soukromých rukou v podstatě řemesla, jež
povahou svého provozu do soukromých rukou patří,
malé i střední podniky, které budou
ústavně jako soukromé vlastnictví
zaručeny.
Chtěla.bych se při této příležitosti
zmínit o vlivu, který bude mít další
znárodnění na naší výrobu,
ať již spadá do působnosti ministerstva
průmyslu nebo výživy.
Zkušenosti ukázaly, že znárodněné
podnikání je jedinou spolehlivou složkou plánovaného
hospodářství. Nese také hlavní
břímě úkolů dvouletého
hospodářského plánu, které
se neznárodněné podniky nijak nesnažily
národním podnikům ulehčit, i když
často šlo o splnění úkolů
celostátní důležitosti. Další
znárodnění bude tedy cenným přínosem
plánovanému hospodářství, poněvadž
zajisti předpoklady, aby výroba mohla spolehlivě
splnit plán. Není dále pochyby, že se
ve výrobním oboru, jednotně organisovaném
a ovládaném toutéž podnikatelskou invencí,
dá očekávat také nepoměrně
více ukázněnosti v hospodaření
se surovinami, že jejích politiku lze v širokých
celcích založiti a zaříditi na spolehlivějších
předpokladech jak co do potřeby, tak i co do účelného
využití. Nepoměrně lépe využije
také široce pojaté znárodněné
odvětví zkušeností a výsledků
výzkumnictví a uspořádá účelněji
a levněji technickou i obchodní správu podniku.
Důsledky dalšího znárodnění
se jistě projeví blahodárně i ve zjednodušení
naší hospodářské správy,
uvážíme-li, že se objem znárodněné
výroby zvýší asi na 90 % celkové
průmyslové výroby vůbec. Mohutný
úsek znárodněné výroby ulehčí
dále plánovanému hospodářství
značné soustředění výroby
do účelných celků a odstraní
partikulární snahy v prosazováni požadavků,
které přinášejí užitek jen
zcela úzkému okruhu osob.
I odbytové politice se povede lépe, nebudou-li její
tendence vydány soustavnému uplatňování
individuálních akcí, zaměřených
ponejvíce na únik z dosahu plánu a obecné
potřeby. Nebude muset totiž být v soustavném
střehu proti porušování kázně
a spekulativnímu obcházení daných
příkazů. Sem patří kapitola
o černém obchodu, která byla od roku 1945
zvlášť výrazně poznamenána
soukromým podnikáním, které tak nejen
projevilo lhostejnost vůči zájmům
celku, ale projevilo se zároveň i jako činitel
značné demoralizující náš
veřejný život.
Znárodnění velkoobchodu a velkých
obchodních podniků bylo od r. 1945 citelně
postrádáno znárodněnou výrobou,
která si musela těžce probíjet cestu
proti neodůvodněnému zvýhodňování
zboží soukromé výroby. Nesporné
přinese výrobě mnoho užitku i státní
organisace zahraničního obchodu a mezinárodního
zasílatelství, které v širokém
měřítku a podle svých bohatých
zkušeností převezmou nejeden obtížný
úkol pro výrobu, která se tak bude moci soustředit
na své vlastní posláni.
Bylo již mnohokráte hovořeno o zvláštním
postavení průmyslu výživy v naší
hospodářské soustavě. Tyto důvody
byly velmi prozíravě uznány již v r.
1945, kdy při první etapě znárodnění
došlo k samostatné legislativní úpravě
odděleně od ostatního průmyslu. Pokládám
za vhodné zdůraznit, že hlavní důvody,
jež tvoři charakteristické znaky odchylnosti
průmyslu výživy, tvoří i ve vládním
návrhu vám dnes předkládaném
základní myšlenkovou osnovu.
I když je základem nynějšího znárodnění
ve výživě nacionalizace podniků zaměstnávajících
více než 50 osob, bylo u řady odvětví
nutno volit znaky jiné, aby bylo především
dosaženo v podstatné rovnoměrných hospodářských
a sociálních účinků v celém
průmyslu výživy a aby došlo k vyrovnání
rozdílů, jež by nutně vzešly při
použití stejného schematického měřítka.
Byly tu ovšem i důvody jiné. Jeden z charakteristických
znaků odlišností průmyslu výživy,
uváděný obyčejně na prvém
místě, je jeho úkol organizovat u některých
odvětví dodávku základních
zemědělských surovin pro jeho řádnou
funkci. Naše cukrovarnictví, jehož bytí
je právě založeno na řádném
plnění tohoto úkolu, prožívalo
v uplynulých letech velmi neklidné období.
Bylo předním naším úkolem učiniti
v této věci rázně pořádek.
Není nutno vraceti se k opakování toho, co
bylo s tohoto místa již několikráte
řečeno o důsledcích, které
plynuly z nešťastného politického kompromisu,
který dekretem č.101 vytvořil odlišné
konkurenční typy cukrovarů, cukrovary národní
a cukrovary družstevní, a vytvořil tak situaci
zcela neschůdnou pro jakékoliv další
řešení. Odstraňujeme dnes tyto nedostatky
a tuto základní vadu dekretu č.101. Věřím,
že všichni, kdo dobře smýšlejí
s naším cukrovarstvím, toto řešení
souhlasně s námi přijmou.
Zatím co jsme byli svědky, že ostatní
průmysl byl v uplynulých letech organizován
v zásadě ve velké hospodářské
celky, jež byly pevnou páteří pro efektní
provádění hospodářského
plánu, byla v našem potravinářství
situace zcela jiná. Znárodnění podle
dekretu č.101 mělo daleko užší
rozsah nežli znárodnění v ostatním
průmyslu.V potravinářství vytváří
povaha výrobků tohoto průmyslu v mnoha směrech
zvlášť úzké vztahy mezi výrobcem
a přímým spotřebitelem. Tyto úzké
vztahy spolu s dalšími speciálními zájmy,
s nimiž se v ostatním průmyslu nesetkáváme,
jakož i skutečnost, že v potravinářství
máme v některých odvětvích
pestrou mosaiku menších podniků, jejichž
pouhá existence byla protipólem každé
racionalisační snahy v naší výživě,
vytvářely zvlášť obtížné
podmínky pro plánování. Tyto úvahy
tvořily základní linii při znárodnění
našeho nápojového průmyslu, jehož
přebudování nám vedle toho vytváří
velmi příznivé podmínky pro účinný
protialkoholní boj.
Stojíme, pokud jde o mé resortní funkce,
před velkým úkolem zajistiti zemědělci
vhodnou legislativní úpravou výkup všech
jeho výrobků podle plánu vyrobených.
Musíme proto vybudovati nový výkupní
a distribuční systém v oboru výživy.
Máme-li dostáti úkolům z toho vyplývajícím,
budeme muset těmto úkolům přizpůsobiti
i naší potravinářskou výrobu.
Čeká nás zde zvlášť významný
úkol při budování chladíren
a mrazíren a při budování spolehlivých
nástrojů k zhodnocení naší živočišné
produkce. Nové budování, rekonstrukce a racionalizace
v těchto odvětvích nejsou myslitelná
bez znárodnění.
Řekla jsem již, že se dalším znárodněním
zvýší mravní úroveň našeho
hospodářství odbytového. Nové
znárodnění se však příznivě
projeví i v politice mezd a platů. Úsilí
vedoucích činitelů o pořádek
a spravedlivé hodnocení práce rozráželo
se o nedostatek dobré vůle zvláště
u těch podniků, které nyní znárodňujeme.
Černý obchod a černé mzdy byly přízrakem
našeho smíšeného hospodářství
a měly v neznárodněné výrobě
svůj stálý domov.
Je-li dnes plenu Ústavodárného Národního
shromáždění předkládán
vládní návrh o znárodnění
v potravinářském oboru po příkladně
zevrubném projednání ve výborech ve
znění, jež se v podstatě neodchyluje
od vládního návrhu, zaslouží
tato skutečnost zvláštního zdůraznění.
Není to jen doklad nového pracovního ducha
v našem legislativním dění, nýbrž
i důkaz, že vědomí naléhavosti
a přesvědčení o správnosti
nastoupené cesty prolnulo všechny účastníky
tohoto legislativního procesu jednotící myšlenkou
dovršit cíle socializace v našem hospodářství.
Za několik dnů bude Ústavodárné
Národní shromáždění jednat
o návrhu ústavy Československé republiky,
v niž bude znárodnění zakotveno jako
podstatná část státního zřízení.
Přistupujíce nyní ke konečnému
projednání vládních návrhů
zákonů o dalším znárodnění,
ocitáme se v bezprostřední blízkosti
ústavního díla a dáváme mu
náplň hodnou základních zákonů
státních.
Kéž, paní a pánové, splní
očekávání, která do jejích
provedení skládá celý národ!
(Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Ke slovu se přihlásil pan ministr vnitřního
obchodu Krajčíř. Prosím, aby
se ujal slova.
Ministr vnitřního obchodu Krajčír
(uvítán potleskem): Paní a
pánové!
Podle slov ministerského předsedy Klementa Gottwalda,
jež pronesl v programovém prohlášení
vlády před Ústavodárným Národním
shromážděním, byl náš lid
ke kapitalistům, bývalým neomezeným
vládcům republiky, velkomyslný, neboť
znárodnil jejích majetek pouze z částí
a za znárodněný jim zaručil náhradu,
ponechávaje v rukou soukromých mnoho průmyslových
a jiných podniků, při čemž znárodněním
vůbec nezasáhl do oblasti velkoobchodu, ale ani
do oblasti vývozu a dovozu. Jak se ukázalo, kapitalisté
si této velkomyslnosti nijak nezasluhovali, protože
hospodářských posic, jež jim zůstaly,
zneužívali bez ohledu na zájmy národního
hospodářství k nemravnému kořistění
a obohacování, k rozvracení našeho úsilí
o překonání těžkých následků
války a v nemalé míře i k financování
a všestranné podpoře rejdů, namířených
k podkopání lidově demokratického
zřízení, jež se zrodilo z národní
a demokratické revoluce a ze skutečností,
že stát byl osvobozen hrdinskou sovětskou armádou.
Kapitalistických zisků bylo používáno
namnoze i k financování útoků některých
reakčních politiků a jejích tisku
proti našemu spojenectví se Sovětským
svazem a s jinými lidově demokratickými zeměmi
a k rozvracení budovatelské práce uvnitř
republiky.
Je proto jen přirozené, že pracující
lid nemohl déle strpět takové poměry,
a když v únoru vrcholily útoky a úklady
zrádných politických činitelů
proti republice, projevil svou vůli na sjezdu závodních
rad také vyslovením požadavku zestátnění
těchto výpadních posic reakčních
kapitalistů.
Že šlo zejména ve velkoobchodu o posice hospodářsky
velmi významné, ukazuje nejlépe okolnost,
že deset tisíc velkoobchodů včetně
vývozních a dovozních firem dosáhlo
v roce 1946 obratu 76 miliard Kčs.Výsledky
statistického šetřeni za uplynulý rok
dosud nejsou známy, avšak obrat v r. 1947 byl
ještě značně vyšší.
Přitom z tohoto velkoobchodního obratu připadaly
plné tři čtvrtiny na kapitalistické
firmy a pouhá jedna čtvrtina na podniky družstevní
nebo zestátněné. Máme nyní
již v rukou bohatý materiál, který nám
také ukazuje jak kapitalistické firmy hospodařily.
Jsou to doklady nejrafinovanějšího poškozování
zájmů našeho hospodářství,
jehož pásmo se počíná od trestných
činů zatajování a zašantročování
zboží, jež byly zjištěny zejména
ve velkoobchodech textilem, ale také v jiných oborech,
přes daňové defraudace, devisové delikty,
korupční případy, až po financování
reakčních politických činitelů.
Černá kniha kapitalistického sektoru, k jejímuž
vydání jsem dal po seznání bohatého
materiálu ve svém resortu popud a jež vyjde
v nejbližších dnech za spoluúčasti
všech hospodářských ministerstev, přinese
velmi závažné dokumenty. Touto dokumentární
černou knihou se dostane obšírné ilustrace
prohlášeni předsedy vlády, že opatření,
jež dnes uskutečňujeme, jsou odůvodněna
hospodářsky - neboť jimi zachraňujeme
pro národ deseti miliardové hodnoty, odčerpávané
z národního důchodu - jakož i že
jsou nutná z důvodů státné-politických.
Černá kniha totiž na četných
příkladech prokáže, že oblast,
již znárodnění zasahuje, byla skutečně
pařeništěm protistátních piklů,
ze kterého vyrůstaly kořeny překonané
únorové protivládní krise.
Avšak vedle významného základního
důvodu, že pro národ zachráníme
desetimiliardové hodnoty, mluví pro uzákonění
předložených znárodňovacích
osnov ještě další významné
národohospodářské důvody.
V hospodářské soustavě lidově
demokratického státu jsou výrobní
prostředky převážně národním
majetkem a hospodářský život se rozvíjí
podle jednotného hospodářského plánu.
Připravovaný pětiletý plán
rozvoje našeho hospodářství obsáhne
šíře a hlouběji náš hospodářský
život než dosavadní plán dvouletý.
Půjde tu také o to, aby vedle plánu výrobního
byly vypracovány plán spotřeby i plán
investiční, jež by působily na stanovení
úkolů výrobních. A ovšem výrobní
plán, jakož i plány spotřební
a investiční, budou pak podkladem pro plán
distribuční. Do systému plánování
by tak byla začleněna nejen výroba, nýbrž
i vnitřní a zahraniční obchod. Avšak
plánování řádné distribuce
byla - jak jsme se během dvouletky přesvědčili
- velmi na překážku okolnost, že tři
čtvrtiny velkoobchodu byly v rukou kapitalistických
podnikatelů. Oni ovšem znemožňovali jak
plánování, tak také poctivou distribuci.
A tak i v zájmu tvoření hospodářského
plánu i jeho úspěšného plnění
a kontrolování je nutné - vedle znárodnění
hlavních výrobních prostředků
- přejít i k vytvoření takové
organisace vnitřního i zahraničního
obchodu, jež by pro to poskytovala podmínky. A to
je možné jen vyloučením kapitalistického
podnikání z velkoobchodu a znárodněním
obchodních, jakož i hotelových a hostinských
podniků s více než 50 činnými
osobami.