V textilnom priemysle pričlení sa k znárodnenému
priemyslu do 50 nových závodov, čim sa počet
závodov znárodneného textilu viac ako zdvojnásobí.
Počet zamestnancov vzrastie asi o 6.000 a dosiahne asi
95 % zamestnancov v textile. I odbyt stúpne z 86 % asi
na 97 %. Ako vidieť, aj v tomto sektore znárodnený
priemysel bude v podstate skoro jediným, monopolným
výrobcom textilu a tým budú dané tiež
predpoklady pre rozumné rozdelenie výrobných
programov a ich špecializáciu, pre sneženie cien,
zlepšenie kvality a tiež pre bezpečné
zamedzenie čierneho obchodu v textile. V tomto sektore
bude treba vytvoriť nové národné podniky,
aby sa mohly lepšie zvládnuť výrobné
problémy všetkých závodov.
Ostatne podobne sa rozšíri aj priemysel stavebných
hmôt, ktorého bezvadná výroba a využitie
všetkých výrobných možnosti je
jedna z hlavných podmienok plnenia stavebných investícií,
a to ako v súvislosti s výstavbou nových
závodov, tak aj v súvislosti so stavbou obytných
budov a ostatných stavebných prác.
Doteraz bolo v znárodnenom sektore zamestnaných
iba asi 51 % osôb, činných v tomto priemyselnom
odvetví; toto percento vzrastie ďalším
znárodnením na 85 %. Odbyt vzrastie zo 65 % na 90
%. I v tomto sektore sú veľmi dôležité
organizačné úlohy, pretože dostáva
sa mu 20-30 tehelní s ročnou výrobou asi
60 mil. tehál, ktorých väčšina
je značne zanedbaná a bude si vyžadovať
značných investícií, aby ich výroba
mohla byť zracionalizovaná a zhospodárnená.
Mimo tehelni rozširuje sa znárodnený priemysel
stavebných hmôt o kameňolomy, ďalej vápenky
a iné výrobné podniky so značnou ročnou
výrobou vápna, sadrovca, azbestu a cementovej krytiny.
Sme presvedčení, že takto rozšírený
priemysel stavebných hmôt bude môcť pri
včasnom splnení všetkých investičných
úloh dobre uspokojovať potreby nášho stavebníctva,
ktoré už v minulej sezóne pri všetkých
ťažkostiach, pri značnej neorganizovanosti, ktorú
zámerne vyvolávali súkromní podnikatelia,
dosiahlo doteraz nevídaného rozvoja.
V priemysle kožespracujúcom vzrastie počet
činných osôb, zamestnaných v znárodnenom
sektore, z doterajších 62 % na 75 %, v odbyte z doterajších
72 % na 90 %. Tu treba spomenúť najmä garbiarsky
priemysel, ktorý stál doteraz skoro celý
mimo znárodnenia a ktorý ako kľúčový
pre kožespracujúci priemysel bude môcť
až teraz plne zaručiť správne zásobovanie
polotovarmi. Týmto sa umožní vniesť náležitý
poriadok aj do tohto sektoru a sme presvedčeni, že
sa to stane v dobe rekordne krátkej, pre bohaté
organizačné skúsenosti národného
podniku Baťa-Baťovany, ktorý už aj v tomto
prechodnom štádiu, keď sú tieto závody
pod národnou správou, urobil potrebné opatrenia,
a dokončenie začleňovacieho procesu bude
týmto podstatne skrátené.
Súčasne pokiaľ ide o koželužne, hlavnou
povinnosťou znárodneného priemyslu je previesť
vo väčšine prípadov urýchlene všetky
potrebné racionalizačné a zdravotné
opatrenia, pretože súkromní majitelia držali
tieto podniky v krajne zanedbanom stave.
Pokiaľ ide o chemický priemysel, bola pozícia
jeho znárodnenej časti i doteraz dosť silná.
Asi 78 % činných osôb v tomto priemysle zamestnaných
v znárodnenom sektore vzrastie po druhej etape znárodnenia
na 95 %, podobne odbyt z 85 % asi na 96 %. Mimo znárodneného
priemyslu ostanú len celkom malé výroby s
primeraným počtom zamestnancov, t. j. asi 15.
V priemysle železa a kovu stúpne počet technických
jednotiek zo 70 asi na 110, počet činných
osôb asi z 85 % na 97 %, odbyt z 89 % asi na 98 %. I v tomto
priemyselnom odvetví umožní ďalšie
znárodnenie dôslednejšie uplatnenie správnej
deľby výrobných programov, ako aj zhospodárnia
a skvalitnenie výroby.
V priemysle papieru patrilo doteraz znárodnenému
priemyslu 80 % technických jednotiek, ktorý podiel
sa zvýši na 86 %, počet činných
osôb vzrastie z 86 % bezmála na 100 % a podobne odbyt
z 97 % dosiahne 100 %.
Pokiaľ ide o priemysel energetiky a bani, tieto sektory boly
znárodnené už prvým znárodňovacím
procesom na 100 %.
Po prevzatí jednotlivých priemyselných sektorov
súhrnne môžeme konštatovať, že
v tých priemyselných odvetviach, ktoré spadajú
do rezortu priemyslu, zmení sa situácia po ďalšom
znárodnení takto: doteraz patrilo národným
podnikom okolo 26 % všetkých technických jednotiek,
a odteraz im bude patriť okolo 65 %. Zvyšok budú
tvoriť výrobné jednotky s priemerným
počtom zamestnancov okolo 15.
V znárodnenom sektore bolo na Slovensku doteraz zamestnaných
činných osôb 62 %.Tento podiel vzrastie asi
na 95 %. Pokiaľ ide o odbyt, o hodnotu výroby, stúpne
podiel znárodneného priemyslu zo 72 % približne
na 95 % celkového odbytu.
Ak uvážime, že znárodnenie v tejto etape
znamená nielen rozšírenie znárodneného
priemyslu, to je výroby, ale aj 100 % znárodnenie
veľkoobchodu a zahraničného obchodu, vytvárame
takto nové predpoklady pre plánovité ovládanie
a vedenie celého nášho hospodárstva.
Skúsenosti posledných dvoch rokov nám ukázaly,
že úspešne uskutočňovať plánovanie
v hospodárskom živote možno len cez znárodnený
priemysel. Ukázalo sa, že ostatný priemysel,
ktorý ostal v súkromných rukách, ďalej
veľkoobchod a zahraničný obchod, ktoré
boly tiež v súkromných rukách, vedia
priamo majstrovsky zneužiť pre svoje ziskové
ciele všetky tie hodnoty, ktoré vytvoril práve
základný a kľúčový priemysel
znárodnením. Pri takomto obohacovaní obchodu
išlo ruka v ruke húževnaté úsilie
rozvracať naše hospodárstvo, vnášať
doň rozklad a ohrozovať priamo základy celého
nášho štátneho a spoločenského
usporiadania. Až teraz, keď konečne bude v rukách
národa a štátu nielen výroba, ale aj
veľkodistribúcia a zahraničný obchod,
bude mať štát tiež všetky možnosti,
aby náš hospodársky život viedol tak,
ako si to naše národné a štátne
záujmy vyžadujú.
Iste hovorím v súlade s vôľou celého
slovenského pracujúceho ľudu, ak vyjadrím
jeho vďačnosť a radosť nad tým veľkým
dielom, ktoré sa podarilo uskutočniť len na
základe jednoty všetkých tých siľ
na oboch stranách našich národov, ktoré
za tento štát bojovaly, kládly veľké
obete, napokon spoločne zvíťazili a budujú
ho. Znárodnenie je základným kameňom
pre veľký ekonomicko-sociálny proces, ktorý
má našu spoločnosť premeniť na spoločnosť
socialistickú, ale je súčasne riešením
aktuálnych otázok štátnych a hospodárskych.
Vzala sa nim tá materiálna základňa,
na ktorej reakcia budovala svoje rozvratné snahy a ciele
protištátne ako na poli politickom, tak aj na poli
hospodárskom.
Slovenský ľud s radosťou vitá, že
hospodárske stroje a hodnoty, ktoré sú jeho
prácou vytvárané, nebudú viac trieštené,
ale vo svojom celku prídu k dobru celému národu
a budú spravodlivo rozdeľované medzi všetkých
pracujúcich. Pracujúci ľud slovenských
miest a dedín sa hrdo hlási k tomuto veľkolepému,
vskutku ľudovému dielu, ktoré otvára
cestu jeho radostnejšej a krajšej budúcnosti.
(Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
K projevu se přihlásil pan ministr zahraničního
obchodu dr. Gregor. Prosím, aby se ujal slova.
Ministr zahraničního obchodu dr. Gregor:
Paní předsedkyně, vážená
sněmovno, paní a pánové!
Přistupujete dnes ke konečnému projednáni
osnovy významného zákona, který znamená
další hlubokou změnu v dosavadní struktuře
našeho národního hospodářství
a další krok na cestě k socialismu: k projednáni
osnovy o státní organisaci dovozu a vývozu
a mezinárodního zasílatelství, jež
je realizováním jednoho z požadavků
pracujícího lidu, vytyčených na sjezdu
závodních rad a odborových organisací
v převratových únorových dnech tohoto
roku.
Předkládajíc vám, slavná sněmovno,
k schváleni tuto osnovu, ukazuje obrozená vláda
ČSR, jak plni vůli pracujícího lidu.
Dovolte, abych jako resortní ministr promluvil několik
slov k projednávané osnovy. Bylo by zbytečné,
abych se šířil dlouze o významu zahraničního
obchodu vůbec. Dovolte však, abych nicméně
úvodem zdůraznil, že zahraniční
obchod je nejen významným činitelem národohospodářským,
nýbrž i politickým a kulturním, a to
od pradávna. Ve starověku a dlouho do středověku
byli to především kupci, kteří
šířili znalosti o cizích krajích
i technický pokrok. Po obchodních stezkách
šířilo se i světlo kultury. S rozvojem
světového zahraničního obchodu rozšířil
se trh, zvětšily se odbytové možnosti
a tím se umožnila větší dělba
práce a technické zdokonalení zboží.
Zahraniční obchod je neméně významným
činitelem politickým. Nejnovější
styky obchodní přispívají k sblížení
národů, přispívají k tomu,
aby si národy uvědomily svou vzájemnou hospodářskou
vázanost a nutnost hospodářské spolupráce.
Tento jeho význam bych chtěl zdůrazniti právě
dnes. My všichni bychom si jistě přáli,
aby hojnější a živější
obchodní styky přispěly k překonání
politických nedorozumění, a věříme,
že i státy s rozdílným sociálním
a hospodářským systémem mohou se na
tomto poli sejít k spolupráci a společnému
prospěchu.
Dovolte nyní, abych po tomto všeobecném úvodu
vyzdvihl význam osnovy pro další vývoj
našeho hospodářství a abych poukázal
zvláště na její význam pro výstavbu
plánovaného hospodářství. Všimněme
si stručně podílu zahraničního
obchodu v našem národním hospodářství
vůbec. Konstatoval jsem již několikráte
ve svých projevech, že jsme typickou zemí transformačního
průmyslu, která si musí především
vývozem hotových výrobků a přebytků
některých potravin vydělávat na dovoz
mnoha důležitých statků, potřebných
pro náš vyspělý průmysl, zvláště
pak surovin. Ukazují to statistiky, v nichž ve vývozu
mají vždy lví podíl hotové výrobky
a v dovozu pak suroviny.
My sami kromě uhlí, dřeva a keramických
hlin nemáme, jak známo, základních
průmyslových surovin a v tomto směru budeme
vždy odkázáni na zahraniční obchod,
aby nám je opatřil. Pro nejbližší
léta plánujeme mohutný rozmach naší
výroby, zvláště pak těžkého
průmyslu. Pětiletka ukládá našemu
zahraničnímu obchodu nemalé úkoly,
neboť na něm bude, aby opatřil pro výstavbu
těžkého průmyslu rudy, barevné
kovy, chemikálie, investiční statky, bavlnu,
vlnu, kůže atd. pro oděvní průmysl,
potraviny pro úhradu zvýšené spotřeby
obyvatelstva atd. A všechny tyto statky musíme zaplatit
prací svých rukou a hlav, tedy svými výrobky,
neboť nespoléháme se na to, že nám
někdo poskytne půjčku. Z těchto skutečnosti
vyplývá zásadní, v mnoha odvětvích
pak přímo klíčový význam
zahraničního obchodu pro naše národní
hospodářství. Počítáme
sice s tím, že jeho podíl relativně
klesne vzhledem k plánovanému několikanásobnému
zvětšení celkové výroby, avšak
nicméně jeho podíl absolutně stoupne.
První etapa znárodnění v roce 1945
znamenala sice hluboký zásah do stavby našeho
národního hospodářství, avšak
pouze částečný. Znárodnili
jsme tehdy 61 % našeho průmyslu, některé
obory úplně, naproti tomu však zůstaly
některé úseky téměř
nedotčeny. Jedním z nich byl velkoobchod, jenž
zůstal z 75 % v rukou soukromých, a v něm
měl významný podíl soukromý
zahraniční obchod. Není bohužel přesných
statistik, odborníci však odhadují, že
např. na našem letošním lednovém
dovozu se podílel soukromý sektor 70 %, na vývozu
35 %. To bylo patrně charakteristické i pro jiné
měsíce. Na dovozu se podílel soukromý
sektor nejméně 2/3, na vývozu
1/3 - 1/2.
Pozoruhodný je převážný podíl
soukromokapitalistického sektoru na dovozu, neboť
ten byl pro kapitalisty nejvýhodnější.
Všechno dovezené zboží se dnes prodá
bez risika, takže tito dovozci měli vlastně
bezpracnou rentu bez většího risika. Naproti
tomu ve vývozu, kde konkurence stále více
přituhuje, nebyla již pro ně situace příznivá.
Nutno tu počítat i se ztrátami a proto vývoz
už nebyl pro soukromokapitalistické elementy tak přitažlivý.
Risiko ponechávali národním podnikům.
Hrubý zisk soukromého zahraničního
obchodu se odhaduje na 1.8 miliard Kčs ročně,
a to byl jen tzv. legální zisk.
Důsledky toho, že v rámci plánovaného
socializujícího hospodářství
zůstal zde silný úsek, organisovaný
na zásadách liberalisticko-kapitalistických,
se počaly brzy nepříznivě projevovat.
Znám ze svého resortu množství případů,
kdy tito lidé záměrně poškozovali
naše hospodářství nejrůznějšími
podvody, z nichž nejoblíbenější
byly proslulé devisové úniky. Odhaduje se,
že tyto podvody devisovým únikem nás
ochudily asi o 5-7 miliard Kčs. To byla část
tzv. nelegálního zisku. K tomu přistupoval
zisk z černých obchodů při rozprodeji
dovezeného zboží. O tyto ohromné částky
byl celek, naše hospodářství a také
lid, ochuzován. Na základě dnes odhlasované
osnovy zákona tomu ovšem už tak nebude.
Oč dále jsme mohli býti, oč více
jsme mohli nakoupiti surovin a potravin, nebýti těchto
škůdců! Než důsledky nebyly jen
hospodářské, nýbrž i politické.
Se vzmáhajícím se bohatstvím této
tenké kapitalistické vrstvy rostlo i její
sebevědomí politické, vzmáhala se
její aktivita politická, která nakonec neváhala
vztáhnout svatokrádežnou ruku na revoluční
vymoženosti pracujícího lidu. Lid však
učinil v únorových dnech těmto neblahým
zjevům rázně přítrž. Kapitalistickým
podnikatelům byla po květnu 1945 dána příležitost
zapojiti se do nového hospodářství,
byla jim dána příležitost zúčastniti
se positivně výstavby republiky. Promarnili však
svou hřivnu a neomylně prokázali, že
se za těch 21/2 roku ničemu
nenaučili a nic nepochopili z vývoje světa
i našeho lidové demokratického společenství.
Prokázali, že i nadále jsou cizím živlem
v těle národa, parasitem hlodajícím
na jeho podstatě.
Proto přišla a musela přijíti další
etapa znárodnění, jež teprve dává
všechny důležité hospodářské
zdroje do rukou pracujících, a projednávaná
osnova o státní organisaci vývozu a dovozu
i mezinárodního zasílatelství je jednou
z cest, jak tuto etapu uskutečnit. Osnova stanoví,
že zahraniční obchod budou nadále provozovat
společnosti, jež ministr zahraničního
obchodu k tomu určí nebo zřídí.
Nejvýznamnějším důsledkem kromě
toho, že zisk ze zahraničního obchodu poplyne
nyní do pokladny státu a že nebude devisových
úniků, je, že zahraniční obchod
bude nyní doopravdy řízen podle plánu.
Nemůže tomu býti jinak. Plánujeme-li
výrobu, musíme plánovat i přísun
materiálu a odbyt výrobků, a to při
naší vázanosti na zahraniční
obchod znamená nezbytně i plánovat zahraniční
obchod. Jak však ukazuje zkušenost, může
úspěšně plánovat jen ten, kdo
má všechny potřebné hospodářské
prostředky pevně v rukou, a plánovat zahraniční
obchod může tedy jen ten, kdo má v rukou jeho
nositele.
Nová organisace zahraničního obchodu nám
to dokonale umožní. Místo množství
nejrůznějších firem, často neodborně
a diletantsky vedených, nastoupí nyní dostatečný
počet specialisovaných, dokonale moderně
technicky vybavených společností, jež
ovšem musí být vedeny stejně pružně
a odborně jako kterákoliv soukromá firma.
Chceme odstranit nešvary kapitalistického podnikání,
nechceme však, jak se říká, vylít
s vaničkou i dítě, totiž zároveň
s nekalými kapitalistickými metodami vyhnat i podnikavost
a průbojnost, jež ovšem v nových poměrech
bude správně usměrněna k prospěchu
lidu.
Nová organisace bude v tomto směru znamenati značný
krok kupředu, neboť postupně budou moci odpadnout
různá administrativní opatření
dosud nezbytně nutná, jako povolovací řízení,
vyměřování poplatků, určování
dovozců a vývozců atd.
Zároveň se zahraničním obchodem organizujeme
nově i spedici.Je jen zcela logicky důsledné,
že táž osnova spojuje obě tyto věci,
neboť spedice je technickým prostředkem zahraničního
obchodu. Proto i spedice musela být organizována
na stejném podkladě jako zahraniční
obchod.
Závěrem bych chtěl shrnouti důvody
mluvící pro státní organisací
zahraničního obchodu a mezinárodního
zasílatelství. Tyto důvody jsou jednak hospodářské
a jednak politické. Hospodářsky bude nová
osnova znamenat důležitý kámen do stavby
plánovaného zahraničního obchodu a
tím nerušený a plynulý tok výroby.
Politicky pak znamená zlomení hospodářské
i politické moci reakce a přenesení socialistických
zásad na pole, jež až dodnes bylo doménou
živlů kapitalistických. Přimlouvám
se proto paní a pánové, jako resortní
ministr za schválení osnovy, aby se tak stala zákonem,
t. j. závažným projevem vůle našeho
lidu. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Slovo si dále vyžádala paní ministryně
výživy inž. Jankovcová.
Ministryně výživy inž. Jankovcová:
Slavná sněmovno, Paní a pánové!
Předstupuji dnes před vás, abych v zastoupení
ministra průmyslu a ve své funkci ministryně
výživy upozornila vás na některé
skutečnosti, které mají blízký
vztah k otázkám, jejichž zákonné
řešení je předmětem dnešního
jednáni tohoto sboru.
Vracím se v těchto dnech do ovzduší
říjnových dnů roku 1945, kdy na pražském
Hradu došlo k události, která, nehledíme-li
na Sovětský svaz, neměla ve světě
předchůdce. Přistoupili jsme tehdy k znárodnění
klíčového a velkého průmyslu,
bank a pojišťoven, abychom tak položili základy
nového hospodářského a společenského
řádu. Přes dvě léta jsme měli
možnost postupně sledovat a ověřovat
si, nakolik naše znárodňovací forma,
jejíhož příkladu následovala
v menším nebo větším měřítku
a v různých způsobech řešení
řada evropských států, plní
své poslání a zda se osvědčuje.