Předseda Jos. David.
Místopředsedové Hodinová-Spurná,
Komzala, dr. John, dr. Chytil, Polák.
Zapisovatelé dr. Falťan, dr. Kokeš.
Členové vlády: předseda vlády
Gottwald; náměstkové předsedy
vlády Široký, Laušman, Zápotocký;
ministři dr. Clementis, dr. Dolanský,
E. Erban, dr. Gregor, inž. Jankovcová,
Krajčir, V. Kopecký, dr. Nejedlý,
dr. Neuman, arm. gen. Svoboda, dr. inž.Šlechta,
dr. Šrobár; státní tajemník
dr. Ševčík.
Předseda nejvyššího účetního
kontrolního úřadu dr. Friedmann.
203 poslanci podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: gen. tajemník NS dr. Madar;
jeho zástupci dr. Záděra, dr. Ramajzl.
1. Společná zpráva výborů průmyslového
a živn.-obchodního, právního a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 1149)
o znárodnění některých dalších
průmyslových a jiných podniků a závodů
a o úpravě některých poměrů
znárodněných a národních podniků
(tisk 1187)
2. Společná zpráva výborů průmyslového
a živn.-obchodního, zemědělského,
zásobovacího a osidlovacího, právního
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 1152) o znárodnění dalších
průmyslových a jiných výrobních
podniků a závodů v oboru potravinářském
a o úpravě některých poměrů
znárodněných a národních podniků
tohoto oboru (tisk 1186).
3. Společná zpráva výborů průmyslového
a živn.-obchodního, právního a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 1172)
o organisaci velkoobchodní činnosti a o znárodnění
velkoobchodních podniků (tisk 1188).
4. Společná zpráva výborů dopravně-technického,
právního a rozpočtového k vládnímu
návrhu zákona (tisk 1168) o znárodnění
ve stavebnictví (tisk 1193).
5. Společná zpráva výborů průmyslového
a živn.-obchodního, právního a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 1169)
o státní organisaci zahraničního obchodu
a mezinárodního zasílatelství (tisk
1192).
6. Společná zpráva výborů průmyslového
a živn.-obchodního, právního a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 1171)
o znárodnění obchodních podniků
s 50 nebo více činnými osobami (tisk 1190).
7. Zpráva výboru právního o vládním
návrhu ústavního zákona (tisk 1173),kterým
se prodlužuje lhůta k podání žádosti
o udělení státního občanství
krajanům vracejícím se do vlasti (tisk 1178).
8. Společná zpráva výborům
právního, soc.-zdravotnického a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 1174)
o hospodaření s byty (tisk 1191).
9.Zpráva výboru kulturního a informačního,
výboru právního a výboru rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 1153)
o postátnění Československého
rozhlasu (tisk 1185).
10.Zpráva výboru branného a bezpečnostního
a právního výboru o vládním
návrhu zákona (tisk 1146),jimž se prodlužuje
platnost předpisů o úpravě některých
právních poměrů důstojníků
a rotmistrů z povolání a o převzetí
některých osob do československé branné
moci (tisk 1177).
11.Zpráva výborů právního a
rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 1170),kterým se mění
a doplňují předpisy o směnečném
podtlaku (tisk 1189).0,
12.Zpráva výboru imunitního o žádost
kraj. soudu odd.X v Chrudimi za souhlas s trest. stíháním
posl. dr. Ludvika Novotného (tisk 1180).
13.Zpráva výboru imunitního o žádost
kraj. soudu odd. X v Chrudimi za souhlas s trest. stíháním
posl. Nermutě (tisk 1181).
14.Zpráva výboru imunitního o žádost
kraj. soudu odd.IX v Hradci Králové za souhlas s
trest. stíháním posl. Nermutě (tisk
1182).
15.Zpráva výboru imunitního o žádost
kraj. soudu odd. IX v Hradci Králové za souhlas
s trest. stíháním posl. Dečiho (tisk
1183).
16.Zpráva výboru imunitního o žádost
kraj. soudu odd. IX v Hradci Králové za souhlas
s trest. stíháním posl. Desenského
(tisk 1184).
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Zahajuji 108. schůzi Ústavodárného
Národního shromáždění.
Dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu obdržel
na tento týden posl. Jeleň.
Klub poslanců čs. strany lidové sdělil
přípisem ze dne 27. dubna 1948, že nepovažuje
ve smyslu § 15 jedn. řádu posl. dr. Bunžu
za člena svého klubu. (Ú 9123)
Dále oznamuje týž klub přípisem
ze dne 27. dubna 1948, že nepovažuje ve smyslu §
15 jedn. řádu posl. inž. Synka za člena
svého klubu. (Ú. 9128)
Přistoupíme k projednávání
pořadu, na němž jsou nejprve
1. - 6. Nevyřízené odstavce včerejšího
denního pořadu, to jest
1. Společná zpráva výborů
průmyslového a živn.-obchodního, právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 1149) o znárodnění některých
dalších průmyslových a jiných
podniků a závodů a o úpravě
některých poměrů znárodněných
a národních podniků (tisk 1187).
2. Společná zpráva výborů
průmyslového a živn.-obchodního, zemědělského,
zásobovacího a osidlovacího, právního
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 1152) o znárodnění dalších
průmyslových a jiných výrobních
podniků a závodů v oboru potravinářském
a o úpravě některých poměrů
znárodněných a národních podniků
tohoto oboru (tisk 1186).
3. Společná zpráva výborů
průmyslového a živn.-obchodního, právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 1172) o organisaci velkoobchodní činnosti
a o znárodnění velkoobchodních podniků
(tisk 1188).
4. Společná zpráva výborů
dopravně.technického, právního a rozpočtového
k vládnímu návrhu zákona (tisk 1168)
o znárodnění ve stavebnictví (tisk
1193).
5. Společná zpráva výborů
průmyslového a živn.-obchodního, právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 1169) o státní organisaci zahraničního
obchodu a mezinárodního zasílatelství
(tisk 1192).
6. Společná zpráva výborů
průmyslového a živn.-obchodního, právního
a rozpočtového k vládnímu návrhu
zákona (tisk 1171) o znárodnění obchodních
podniků s 50 nebo více činnými osobami
(tisk 1190).
Zpravodaji jsou:
k odst. 1 za výbor průmyslový a živn.obchodní
posl. Šnobl, za výbor právní
posl. dr. Bartuška, za výbor rozpočtový
posl. dr. Berák;
k odst. 2 za výbor průmyslový a živn.-obchodní
posl. dr. Erban, za výbor zemědělský,
zásobovací a osidlovací posl. Šimonková,
za výbor právní posl. Klícha,
za výbor rozpočtový posl. Žiak;
k odst. 3 za výbor průmyslový a živn.-obchodní
posl. dr. Haim, za výbor právní posl.
dr. Jelínek, za výbor rozpočtový
posl. Sova;
k odst. 4 za výbor dopravně-technický
posl. Zuzaňák, za výbor právní
posl. Parez, za výbor rozpočtový posl.
Gottier;
k odst. 5 za výbor průmyslový a živn.-obchodní
posl. dr. Holý, za výbor právní
posl. dr. Bátěk, za výbor rozpočtový
posl. Sajal;
k odst. 6 za výbor průmyslový a živnostenskoobchodní
posl. Vojanec, za výbor právní posl.
Kaplan, za výbor rozpočtový posl.
Horn. Budeme pokračovati v společné
rozpravě, zahájené ve včerejší
schůzi. (Zvoní.)
K projevu se přihlásil pověřenec průmyslu
a obchodu, posl. dr. Šoltész. Prosím,
aby se ujal slova.
Povereník pre priemysel a obchod posl. dr. Šoltész
(uvítaný potleskom): Vážené
Ústavodarné Národné shromaždenie!
Na jaseň 1945 schválilo Dočasné Národné
shromaždenie dekréty o znárodnení bani
a niektorých priemyselných podnikov a poisťovníctva.
Pri rozprave o týchto dekrétoch hodnotili sme ich
ako prelom do starej kapitalistickej hospodárskej sústavy
a ako prvý krok k plánovitému hospodárstvu
a socializmu. Boli sme si vedomí toho, že vytvárame
akýsi zmiešaný hospodársky systém.
Vedľa znárodnených závodov ponechali
sme pomerne dosť silné podniky v rukách súkromných,
v rukách kapitalistických. Vtedy sa predpokladalo,
že spolužitie týchto dvoch rôznorodých
časti nášho hospodárstva bude možné
zamerať k jednému a spoločnému cieľu,
ako bude určený v hospodárskom pláne.
Mnohí z nás sme už vtedy boli toho názoru,
že tento stav môže byť len stavom prechodným,
pretože sme boli presvedčení, že silná
súkromnokapitalistická časť nášho
hospodárstva nebude ochotná akceptovať nové
zásady a ciele našej novej hospodárskej politiky.
Bolo treba, aby sám súkromnokapitalistický
sektor, ktorý tu ešte zostal, dokumentoval správnosť
nášho názoru pred celou našou verejnosťou,
pred oboma dvomi našimi národmi. A stačil rok
prevádzania plánu, aby zdrvujúcej väčšine
nášho obyvateľstva bolo presvedčivé
dokázané, že je najvyšší čas
urobiť ďalší krok, ak sľubný
vývin nášho hospodárstva nemal byť
ohrozený.
Časť priemyslu, ktorá zostala v súkromných
rukách, nepochopila plánovanie, neriadila sa zásadami,
ktoré vytýčil dvojročný plán,
ale naopak vedome pôsobila rušivo na chod nášho
hospodárskeho života. Jej predstavitelia neboli ochotní
vziať na vedomie, že v novom hospodárskom poriadku
ľudovej demokracie nemožno sa riadiť súkromnokapitalistickými
koristníckymi záujmami, ale že aj hospodárstvo
musí slúžiť potrebám ľudu
a musí sa nimi riadiť. Zlomyseľne a záškodnícky
zneužívali a využívali pozície,
ktoré im v hospodárskom živote ostali, a pripravovali
návrat do kapitalizmu. Všetkými prostriedkami
usilovali sa zdiskreditovať znárodnený priemysel,
tvrdiac, že pracuj deficitne a nehospodárnejšie
ako súkromný sektor. Znárodnený priemysel,
menovite kľúčový a základný,
vyrábal všetky suroviny, polotovary bez vlastnej viny
často so značnými stratami v dôsledku
stratových cien, ktoré mu boly diktované
cenovou politikou. Zatiaľ priemysel v súkromných
rukách, ktorého ťažisko bolo vo výrobe
spotrebných statkov a finalizujúcich procesoch výrobných,
mal neúmerné výhody z týchto nízkych
cien surovín a polotovarov, pričom sám predával
svoje výrobky nielen za úradné, samy o sebe
vysoké ceny, ale značnú časť
svojej výroby šiboval na čierny trh za čierne
ceny, čim jednak vnášal chaos do distribúcie,
jednak všemožne sa vyhýbal plneniu exportných
záväzkov, predpísaných plánom,
pretože čierne ceny a tým aj zisky dosiahnuté
na domácom trhu boly vždycky vyššie.
Pokiaľ ide o Slovensko, je tu ešte jeden veľmi
dôležitý dôvod, pre ktorý tieto
zákony s osobitnou radosťou vítame. Slovensko
žije a pracuje v znamení industrializácie,
procesu spriemyselnenia Slovenska, výstavby nového,
moderného priemyslu, v znamení prestavby celej hospodárskej
štruktúry tak, aby sa prekonala jeho hospodárska
zaostalosť, spôsobená nepriaznivou minulosťou,
a aby sa tak docielilo hospodárskeho vyrovnania medzi oboma
časťami našej republiky. Táto veľká
myšlienka industrializácie bola veľmi živo
privítaná v prvom roku po oslobodení aj súkromnými
podnikateľmi, z ktorých značnú časť
tvorili českí podnikatelia, ktorí boli postihnutí
prvým znárodňovacím procesom, nemali
v Čechách možnosti postaviť si svoje nové
podniky, ale využívajúc živelného
volania slovenského ľudu po zakladaní nového
priemyslu prichádzali na Slovensko, v mnohých prípadoch
so značnými skúsenosťami a aj so značným
vlastným kapitálom, aby tu mimo znárodnenia,
v súkromnom sektore založili si svoje podniky. Príznačné
je, že až na ojedinelé prípady v sektore
kovopriemyslu, dreva a chémie všetci Tito podnikatelia
patria do sektoru textilu, kde boly maximálne možnosti
rýchleho zbohatnutia. S hľadiska výrobných
programov ako aj dotovania surovinami týchto závodov
vnášali chaos, ktorý sa prejavil najmä
po tom, keď sa začal pripravovať a potom realizovať
dvojročný plán. Dnes môžeme konštatovať,
že až na malé výnimky tieto závody
spadajú už do znárodnenia. Ukázalo sa,
že súkromný kapitál, ktorý napodiv
po znárodnení i po menovej reforme tu ostal akýmsi
zázračným spôsobom a chcel sa bezpečne
a natrvalo zachrániť a rozmnožovať na Slovensku
z titulu industrializácie, je touto druhou etapou znárodnenia
už definitívne, natrvalo bezpečne zachránený
k prospechu opravdivej industrializácie tak, ako ju má
na mysli naša vláda a náš ľud.
Dvojročný plán a jeho industrializácia
jednoznačne dokazuje, že vlastným a odteraz
jediným nositeľom industrializácie je znárodnený
priemysel. Ak sa týmito novými zákonmi jeho
rozsah a váha zväčšuje, rozširuje
sa tým i základňa, na ktorej spočíva
a realizuje sa industrializácia Slovenska.
V ďalšom chcel by som sa podrobnejšie zaoberať
tými priemyselnými odvetviami, pokiaľ spadajú
do rezortu Povereníctva priemyslu a obchodu, v ktorých
ďalšia etapa znárodnenia má veľký
význam a kladie v týchto sektoroch veľmi vážne
úlohy.
Drevársky priemysel na Slovensku predstavuje to priemyselné
odvetvie, ktoré má pre Slovensko mimoriadne dôležitý
význam najmä preto, že má dobrú
širokú surovinovú bázu, ktorá
doteraz nebola riadne využitá. Už v dvojročnom
pláne prikročilo sa k výstavbe veľkých
a moderných závodov na mechanické a čiastočne
tiež chemické spracovanie dreva s tým zameraním,
aby sme túto surovinu zhodnotili v miere čo naj
väčšej a skoncovali s jej nehospodárnym
polo spracovaním a s vyvážaním polotovarov.
Drevo bolo v minulosti predmetom obchodu, obrovských zárobkov,
čo malo neraz za dôsledok až trestné
drancovanie lesov. Dnes chceme z dreva urobiť surovinu, ktorú
spracujeme na najrôznejšie vysoko kvalitné výrobky,
a v tejto forme s maximálnym obsahom práce chceme
ho vyvážať i za hranice.
Po prvom znárodnení spracoval znárodnený
priemysel iba 25 % úžitkového dreva, štátne
píly 26 %, spolu 51 %.V závodoch, ktoré boly
v súkromných rukách, spracovalo sa 49 % všetkej
suroviny, a to až na malé výnimky spôsobom
nehospodárnym v menších i stredných
pílach, kde všetky drahocenné odpady prichádzal
nazmar. Po prevedení druhej etapy znárodnenia spracuje
sa v znárodnenom priemysle - pričom počítame
s tým, že k tomuto bude pričlenený aj
priemysel, ktorý je doteraz v rukách štátu
(štátne píly a majetky) - 90 až 95 % všetkého
úžitkového dreva a len 5, maximálne
10 % ostane mimo tohto sektoru. Tým sa umožní,
aby sa v drevospracujúcom priemysle ako celku uplatnili
všetky zásady hospodárnej výroby a využili
všetky možnosti spracovania dreva bez odpadkov a bez
zvyškov.
Ak znárodnenému priemyslu drevárskemu patrilo
doteraz 48 závodov, zvýši sa tento počet
druhou etapou znárodnenia nad 300; počet zamestnancov
stúpne z doterajších asi 8.000 približne
na 20.000; hodnota výroby stúpne z jednej miliardy
na 33/4 miliardy.
V súvislosti s týmto stoja pred znárodneným
drevospracujúcim priemyslom veľmi vážne,
predovšetkým organizačné úlohy:
začleniť do vhodných celkov a bezpečne
zvládnuť vyše 250 nových závodov
a tak vybudovať zdravý drevospracujúci priemysel
na spoľahlivej domácej surovine, ktorú tu máme
k dispozícii.