Na příklad známý kolaborant a zrádce Jan Baťa, který dnes sedí v Brazilii, vyvážel ze Zlína nové stroje obuvnické nebo gumárenské v ceně starého železa, tedy v ceně daleko pod polovinu hodnoty, a venku je plně zhodnotil, při čemž přebytek v devisách ulil jako mezinárodní kapitál, naší Národní bance neohlášený. Právě tak i soukromí podnikatelé za nového lidově-demokratického řádu nutili naše znárodněné podnikání k nejnižším možným cenám, aby si pak nadhodnotu, kterou v cizině vyzískali, dávali připisovat na svá soukromá konta u zahraničních bank. Stejně tomu bylo při importu, kde dováželi za vysoké ceny suroviny pro náš průmysl a tučné provise si ponechávali v zahraničních devisách na svých osobních účtech.

Mezinárodní obchod a spedice tím za pomoci bývalého ministra dr Ripky vytvářely v našem hospodářském životě před únorem nebezpečnou finanční džungli, umožňovaly útěk kapitálu za hranice, bezohledně a kořistnicky soupeřily v neprospěch našich společných zájmů na cizích trzích, zašantročovaly cizí valuty vývozem získané a zneužívaly jich pro své pochybné osobní a podnikatelské zájmy. Tyto bezpracné mnohamilionové zisky soukromokapitalistických dovozců a vývozců a nekontrolovatelnost těchto obchodů a malversací byly pravým vykořisťováním člověka člověkem, neboť bez jakéhokoli tvoření hodnot si tito lidé bezpracně přivlastňovali hodnoty, vytvořené naším pracujícím lidem.

Na druhé straně chtěly reakční živly, ukryté v tomto soukromém podnikání, dokázat, že znárodněním průmyslu se ochromilo naše národní hospodářství, že celá znárodněná výroba je špatná, a proto že se její výrobky nedají vyvážet a suroviny dovážet, že si prostě náš lid neumí vládnout ani na svém hospodařit, a že tedy je nutně třeba, aby se nám do celého národního hospodářství vrátili staří kapitalističtí kapitáni, a to asi takoví, jakým byl Jan Baťa, který ukrýval do líbivých hesel o nutnosti exportu a importu své vlastní chamtivé zájmy a oháněl se při tom nejkrásnějším vlastenectvím. Jakou však mají tito soukromníci lásku k národu, to se nejlépe ukáže za doby nebezpečí pro stát. Oni byli první, kteří se spojovali s Němci, kteří zrazovali naši republiku a kteří své hospodářské organisace dávali k disposici válečné výrobě okupantů a s jejich souhlasem pak odjížděli do ciziny, aby i tam vytvářeli podhoubí pro spojenectví s nepřáteli. (Předsednictví převzal místopředseda Komzala.)

Jaké úmysly měli ti naši noví velkokapitalisté v zahraničním obchodě a spedici, když vytvářeli venku miliardové reservy v devisách, o které okrádali naši Národní banku, to se ukázalo jasně za únorových událostí, kdy tito zločinci prchali před spravedlností našeho lidu a jeho orgánů. Tím, že převedli za hranice miliardy korun v devisách, vytvořili si pro sebe jistotu pro případ, že se jim nepodaří provést puč proti naší lidové demokracii a že budou muset uprchnout. Používali však svých peněz také k nákupu zbraní a jiných prostředků, jichž se mělo použít k event. zásahu mezinárodní reakce proti naší svobodě hospodářské i politické.

Znárodnění našeho zahraničního obchodu a spedice a nejužší spolupráce čs. exportu a importu se Sovětským svazem a ostatními státy s plánovaným hospodářstvím nejen neznamenají omezení našich obchodních styků s ostatním světem, nýbrž naopak tím, že se dlouhodobými obchodními smlouvami s našimi přáteli zajišťujeme proti případným hospodářským zvratům a krisím na západě, budeme moci ještě více a účinněji rozvíjet svůj obchod s celým světem za plné státní kontroly.

Návrh zákona o tomto znárodnění tvoří harmonickou součást celého našeho znárodnění, představuje důležitý mezník v naší zahraničně-obchodní politice a přinese jistě naší lidově demokratické republice další úspěchy a všem našim občanům dopomůže postupně ke zvýšení všeobecného blahobytu.

Z těchto všech důvodů přimlouvám se, paní a pánové, za výbor živn.-obchodní a průmyslový za plné schválení tohoto vládního návrhu. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala (zvoní): Dávam slovo zpravodajcovi k odst. 5 za výbor právny posl. dr Báťkovi.

Zpravodaj posl. dr Bátěk: Slavná sněmovno!

Právní výbor projednal vládní návrh zákona o státní organisaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství na své schůzi dne 20. dubna 1948 a přijal znění vládního návrhu podle zprávy výboru průmyslového a živn.- obchodního s tou změnou, že přijal nový paragraf 22, který má určiti, jak budou fiskálně postiženy výtěžky dosažené ze znárodněného majetku v mezidobí od vydání zákona do vydání příslušného konkretního administrativního rozhodnutí. Toto ustanovení je shodné ve všech dnes projednávaných znárodňovacích zákonech. Zákon sám je prakticky nejširším zmocněním ministru zahraničního obchodu, který má právo použíti kterékoli formy obchodní, aby byl splněn zamýšlený výsledek prosperity zahraničního obchodu. Jde o zákon velmi pružný, který má všechny předpoklady, aby se stal roelní základnou nové organisace zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství.

Doporučuji, aby zákon byl přijat sněmovnou ve znění, které bylo publikováno. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala (zvoní): Dávam slovo zpravodajcovi k odst. 5 za výbor rozpočtový posl. Sajalovi.

Zpravodaj posl. Sajal: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Přírodní bohatství našeho státu postrádá řady surovin, které nezbytně potřebujeme pro svoji výrobu. Tím je dán našemu státu exportní charakter, neboť za suroviny musíme platiti vývozem. Při prvé etapě znárodňovací ponechali jsme zahraniční obchod ve značné míře v rukou soukromých, a to ke škodě našeho státu. Hospodářství je totiž nedílný celek a plnění plánu nemůžeme ponechat soukromé iniciativě, která vidí jen prospěch osobní.

Soukromý zahraniční obchod napáchal od osvobození mnohem více škod než výroba a vnitřní distribuce. Různými nezákonnými machinacemi ponechávaly se v cizině úžasné kapitály, které odborníci jen za rok 1947 odhadují na 5 miliard. Obdobně tomu bylo se spedicí, která byla nápomocna při ukrývání národního majetku v cizině a zdražovala náš nákup a výrobu. Bylo to kořistnictví pro náš stát zvlášť bolestné, neboť katastrofální sucho nás ochudilo. Všechno naše úsilí mělo být zaměřeno ke zmírnění následků a ne ke zvětšování soukromého bohatství. Vždyť jen letos dovezeme za 6 miliard potravin více, než se předpokládalo, a za 4 miliardy vyvezeme méně zemědělských výrobku. Přesto náš zahraniční obchod skončil deficitem pouze 3,5 miliardy, které by byly kryty, kdyby nebylo nezákonných úniků.

Na tomto školním příkladě můžeme prokazovat, že znárodňování není ani msta, ani dělení, nýbrž železná nutnost. Stát v kapitalismu zaručoval blahobyt a štěstí jen úzké třídě majetníků výrobních a finančních prostředků. Socialistická společnost, do které vrůstáme, chce cílevědomě povznést životní úroveň celého národa, to znamená zvýšit výrobu statků všech druhů, spravedlivě je rozdělit a znemožnit krise, nezaměstnanost a války. S materiálním blahobytem přijde ruku v ruce úsilí o vyšší stupeň kultury, kterou nemohla anebo nechtěla poskytnout třídní kapitalistická společnost.

Chceme být v obchodním spojení s celým světem, i když nebudeme trpět žádných zásahů do své státní suverenity. Pokládáme však za nezbytné, abychom urychleně přistoupili k zásadnímu i detailnímu řešení náhrady za znárodněné podniky cizinců v prokázaných případech cizozemských investic. V tomto směru měli bychom přihlédnout k politice Polska a Jugoslavie.

Vývoj našeho zahraničního obchodu do oblasti dolarové a librové nám ukazuje, že nastává zvýšený tlak konkurence masových výrobků. Budeme musit zaměřit svoji pozornost na takové zboží, kde je zapotřebí více práce, vkusu a přesnosti, než práce automatických strojů. Aniž bych chtěl v nejmenším podceňovat význam velikých průmyslových podniků, považuji za správné, abychom věnovali více pozornosti menším podnikům, ať továrním či řemeslným, které vyrábějí právě uvedené zboží, ovšem v malých seriích. Iniciativa k plánované výrobě, zaměřené na export, nemohla by být ovšem ponechána dosavadním správám, ale zvláštní organisací. Osnova zákona správně se snaží udržet dosavadní obchodní spoje jednotlivých exportních firem. Bude zajisté nutné překontrolovat naše zastoupení v cizině, ať již jsou to úřady anebo obchodní zástupci, a k práci povolat jen osoby nejkvalitnější, s odbornými zkušenostmi a jazykovými znalostmi.

Budeme musit usilovat o zlepšení jakosti výrobků, o přizpůsobení v cenách, zlepšit kontrolu jak zboží, tak kontrolovat fakturu, aby nám národní majetek dále neunikal. Nevystačíme všude se spoléháním na dobrou vůli, ať v obchodě nebo výrobě. Suroviny příliš dlouho leží v továrnách a doba od nákupu surovin k odevzdání hotových výrobků je příliš dlouhá. Musíme dosíci podstatného zkrácení, neboť v surovinách máme zbytečně dlouho vázáno mnoho miliard devis.

V dnešní situaci budeme musit vykonávat na podniky tlak, aby omezily dovoz investičních statků a přemísťovaly svůj vývoz do oblastí s potřebnými měnami. V prvé řadě se musí surovinami zásobit závody, které plní svůj exportní plán, neboť jinak liknavostí jedněch trpí celé hospodářství. Dvouletku můžeme úspěšně skončit jen splněním plánu v exportu a tím v dovozu surovin.

Pokud se týče spedice i obchodu, bude zajisté ministr zahraničního obchodu přihlížet k tomu, aby národním podnikům výrobním bylo ponecháno tolik iniciativy, aby nevznikaly zdražující mezičlánky. Nutným úkolem bude koordinace plánování výroby s potřebami Národní banky, neboť ta je odpovědna nejen za naši zásobu devis, ale i za měnu. Jsem přesvědčen, že monopol národních podniků v zahraničním obchodě uzavřel kruh našeho národního hospodářství a postaví je na pevnou basi.

Znárodněním všech význačných odvětví přejímáme velkou odpovědnost. Musíme prokázat, že to dovedeme lépe než kapitalisté. To bude nejlepší odpovědí všem pochybovačům a sýčkům.

Z usnesení rozpočtového výboru doporučuji osnovu v předloženém znění sněmovně ke schválení. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala (zvoní): Dávam slovo zpravodajcovi k odst. 6 za výbor právny, a síce za pána posl. Kaplana pánu posl. Kovářovi.

Zpravodaj posl. Kovář: Slavná sněmovno!

Vládní osnova tisk 1171 je stejně jako ostatní dnes projednávané osnovy dílčím úsekem našeho znárodňovacího procesu tak, jak byl pracujícím lidem vytyčen na sjezdu závodních rad dne 22. února 1948. Osnova tato je nad jiné důležitá proto, že velké obchodní podniky, které vybujely ve velká kapitálová střediska, tvoří víceméně umělou složku naší distribuce a svou organisací a především kapitálovou schopností tvoří brzdu solidnímu obchodnímu podnikání. Osnova navrhuje znárodnění obchodních podniků s 50 nebo více činnými osobami, při čemž počet jich zjišťuje se v kterémkoliv období od 1. ledna 1946. Osnova se týká toliko obchodů, jichž se netýká dnes rovněž projednávaný zákon o organisaci velkoobchodu a zahraničního obchodu, a dále obchodu, který je v rukou družstev a jimi přímo provozován, dále - jak se samo sebou rozumí - obchodu, který byl provozován a byl ve vlastnictví svazků lidové správy. Současně s obchody se znárodňují nemovitosti, budovy a zařízení a jiné příslušenství podniků, počítajíc v to všechny nemovitosti, práva, směnky, vklady, knížky, hotovosti atd. a ony movitosti a práva, pokud v souvislosti se znárodněným podnikem byly provozovány, t. j. veškeré podniky a závody, které se znárodněným podnikem tvoří hospodářský celek, i když náleží někomu jinému než vlastníku znárodněného podniku. Jako u všech jiných znárodňovacích osnov, již dříve vtělených v zákon nebo dnes projednávaných, nabývá vlastnictví k znárodněnému podniku stát.

O zaměstnancích znárodněných podniků je stanoveno v této osnově, že budou umístěni podle možnosti v jiných národních podnicích s přednostním nárokem na umístění. S prováděním osnovy bude spojena celá řada organisačních počinů, které provede ministr vnitřního obchodu, na Slovensku v dohodě a po slyšení pověřenec průmyslu a obchodu.

Účelem tohoto zákona - vedle již zmíněného, aby se v soukromém podnikání nemohla tvořiti nová kapitálová reserva - čili jinými slovy kromě socialisačního účelu celého zákona je sledován ještě další cíl: zrušiti ze ⁴/₅ zbytečný a přebujelý velkoprodej v drobném, který drobným obchodníkům přímo znemožňoval konkurovat v té míře, že bylo nutno již před válkou zákonem zakázati rozšiřování tohoto druhu obchodu. Kapitalisté ovšem z tohoto druhu zákazu vyvodili svůj prospěch tím, že si tento druh distribuce zmonopolisovali a vydělávali nesmírně tím, že nakupovali za velkoobchodní ceny, avšak prodávali podle cen maloobchodu. Obchodní domy využívaly zcela bezohledně této výhody cenového podbízení, neboť jinak nelze nazvati snižování cen, které bylo možné jenom právě tomuto hospodářsky silnému velkoobchodu, zvláště v době, kdy zaměstnance vyplácel přímo japonskými mzdami.

Osnova zákona odstraňuje tento způsob obchodu, který obohacoval jednotlivce, zrušením tohoto systému vůbec, faktickým zrušením asi 80 % velkoobchodních domů a vytvořením národního podniku ze znárodněných a nezrušených obchodních domů a národních podniků s více než 50 zaměstnanci.

Je to logická část našeho úsilí o spravedlivý řád v naší republice, a proto doporučuji slavné sněmovně, aby vládní návrh zákona tisk 1171 byl v předloženém znění schválen.

Podpredseda Komzala: Dávam slovo zpravodajcovi k odst. 6 za výbor priemyslový a živn.-obchodný, posl. Vojancovi.

Zpravodaj posl. Vojanec: Pane předsedo, slavné Ústavodárné Národní shromáždění, paní a pánové!

Praktické usnesení a uskutečnění další části historického celostátního sjezdu závodních rad, konaného dne 22. února 1948, v němž byl mimo jiné vysloven požadavek znárodnění soukromého sektoru podnikatelského všude, kde je víc než 50 zaměstnanců, provádíme a provedeme schválením vládního návrhu zákona o znárodnění obchodních podniků s 50 nebo více činnými osobami. Harmonicky a přirozeně se tím doplňuje struktura naší lidovodemokratické hospodářské politiky a plánovaného hospodářství vůbec, poněvadž není možné, abychom v naší hospodářské soustavě, kterou jsme si dali košickým programem a kterou jsme si rozšířili a zdůraznili únorovými událostmi letošního roku, nechali jeden úsek - obchodní podnikání - úplně volný v rukou soukromého podnikání a podporovali tak znovutvoření nových kapitalistických skupin.

Tento zákon postihne zejména velké obchodní a jednotkové domy a obchodní podniky s četnými filiálkami, které, opírajíce se o svoji hospodářskou sílu, soustředily v rukou jednotlivce nebo několika osob velikou hospodářskou moc.

Téměř ve všech evropských státech byla provedena zákonná úprava působnosti a formy obchodních velkopodniků, z čehož jasně vyplývá, jak každý stát uplatňuje v tomto úseku svůj vliv a zájem.

Také u nás byla upravena tato otázka pod veřejným tlakem již 22. prosince 1933, aby tak bylo možno čeliti nezdravému vlivu těchto mamutích podniků s hlediska sociálního a národohospodářského. Tento stav, doplňovaný ještě dalšími legislativními opatřeními, se utvářel ovšem tak, že se prakticky rovnal hospodářskému monopolu. Schválením dnes projednávaného návrhu zákona poskytujeme drobnému obchodníku náležitou ochranu před rvavostí bezohledné konkurence, s jejíž kapitálovou silou nebyl zpravidla s to dobře konkurovati.

Zákonem bude zabráněno i pro budoucnost vzniku velkých soukromokapitalistických podniků tohoto rázu a do zákona bude pojato ustanovení, že znárodnění podléhají i podniky, u nichž i v budoucnu přestoupí počet zaměstnanců 50 osob.

Tuto osnovu nutno také přivítati zejména s hlediska zaměstnaneckého. V obchodech totiž panovaly takové způsoby, že páni zaměstnavatelé prostě přehlíželi namnoze úplně nové změny sociální politiky. Dnes přijímají zaměstnanci tuto osnovu pochopitelně s největším zadostiučiněním a plným souhlasem.

Jsem přesvědčen, že tímto zákonem ozdravíme naše obchodní podnikání tak, jak toho náš veřejný život nutně potřebuje a jak si toho zaslouží. Je třeba podtrhnouti iniciativu a záslužnou činnost, kterou i zde vyvinulo Revoluční odborové hnutí.