Neúnosné pomery v distribúcii textilu z jesene
minulého roku a známosť o všetkých
vyššie spomenutých skutkoch veľkodistributérov
viedly najprv povereníka priemyslu a obchodu na Slovensku
a neskôr ministra vnútorného obchodu, celoštátne,
k tomu, že živel veľkoobchodný bol v textilných
výrobkoch nahradený systémom rozdeľovní.
Koľko kriku a aké všemožné akcie
boly organizované preto, aby sa zachránila možnosť
obrovských zárobkov bez práce pre niekoľko
sto veľkoobchodníkov! Pritom sa nehľadelo na
to, že treba za každých okolností hľadať
možnosť nápravy pri distribúcii textilu,
aby sa spotrebiteľom dostalo potrebného. Nebral sa
ohľad na milióny spotrebiteľov a možnosti
ich uspokojenia, ale bralo sa do ochrany niekoľko sto veľkodistributérov,
ktorí z veľkej miery tento stav zapríčiňovali.
Všetky vyššie spomenuté okolnosti boly známe
širokým pracujúcim vrstvám. Pracujúci
celého štátu na sjazde delegátov závodných
rád 22. februára 1948 predložili kategorickú
požiadavku odstránenia všetkých vyššie
spomínaných závad znárodnením
všetkého domáceho veľkoobchodu. Osnovou
prejednávaného zákona sa napĺňa
takto prejavená vôľa ľudu, lebo vláda
tohto štátu a jeho parlament sú vernými
splňovateľmi vôle ľudu.
Sféra súkromnokapitalistická nebude mať
vplyvu na veľkoobchod po jeho znárodnení. Veľkoobchod
podriadi sa verejnému záujmu a začlení
sa do rámca ľudovo demokratického národného
hospodárstva. Tým, že je sprostredkovateľom
medzi výrobou a spotrebou, po znárodnení
dopomôže ku zdokonaleniu hospodárskeho plánovania
a stane sa základňou pre plán odbytu tak,
aby ona mohla byť kontrolou výrobných plánov
a ťažiskom cenových regulácií spotreby.
Pritom je samozrejmé, že sa bude postupom času
koncentrovať a osamostatňovať od výroby,
aby mohla spĺňať vyššie spomenuté
úlohy a tak prispieť k vybudovaniu socialisticky plánovaného
hospodárstva, ktoré má v tomto sektore, ako
o tom hovorí dôvodová zpráva osnovy,
za cieľ: 1. ochranu spotrebiteľa oproti monopolizovanej
výrobe, 2. tlmenie porúch výroby oproti spotrebe
a tlmenie kriviek dopytu oproti výrobe, 3. koncentráciu
materiálu pre spotrebný plán a kontrolu plánovaného
hospodárstva vôbec.
Keď nazrieme do osnovy zákona o organizácii
veľkoobchodnej činnosti a o znárodnení
veľkoobchodných podnikov, nachodíme realizovanie
všetkých spomenutých momentov v jednotlivých
ustanoveniach navrhovaného zákona.
V prvom oddiele osnovy zákona sú ustanovenia o organizácii
veľkoobchodnej činnosti, ktorá sa zásadne
vyhradzuje povereným podnikom, pričom sa zvýrazňujú
všetky okolnosti, ktoré môžu zaručovať
účelnú a rentabilnú distribúciu.
Zákon dáva možnosť rozvinutia súkromnej
iniciatívy poctivého veľkoobchodníka
v tom smere, že môže prevádzať svoju
živnosť v malom a takto existenčne zabezpečuje
bývalých veľkodistributérov.
Prejednávaná osnova bude - pre svoj ďaleký
dosah pri budovaní lepších podmienok života
pre každého pracujúceho člena nášho
ľudu - privítaná širokou čs. verejnosťou
s vďakou.
Za priemyslový a živn.-obchodný výbor
doporučujem preto slávnemu Národnému
shromaždeniu prijatie predkladanej osnovy.
Předseda: Dávám slovo zpravodaji za
výbor právní k odst. 3, p. posl. dr Jelínkovi.
Zpravodaj posl. dr Jelínek: Slavná sněmovno!
Právní výbor projednal vládní
návrh tisk 1172 ve své schůzi dne 20. dubna
1948, uznal intence, které byly v ostatních výborech
schváleny, přistoupil k nim a osnovu ve své
rozpravě podrobně projednal a opravil zejména
tiskové chyby a sjednotil je s ostatními osnovami
o znárodnění. Vyslovil své pevné
přesvědčení, že při projednávání
trestních ustanovení této osnovy, a to u
§ 22, odst. 1, půjde o činy spáchané
z pohnutek nízkých a nečestných a
budou proto při odsouzení s nimi spojeny trestně
právní důsledky. K § 25 pak vyslovil
upřímné přání, aby odvolací
úřady vyřizovaly příslušná
odvolání co nejrychleji. Doporučuji plenu
Ústavodárného Národního shromáždění,
aby osnovu vládního návrhu schválilo
ve znění, které je připojeno ke zprávě
výborové. (Potlesk.)
Předseda: Dávám slovo zpravodaji k
odst. 3 za výbor za výbor rozpočtový
posl. Sovovi.
Zpravodaj posl. Sova: Pane předsedo, slavná
sněmovno!
Jménem výboru rozpočtového, který
osnovu zákona o organisaci velkoobchodní činnosti
a o znárodnění velkoobchodních podniků
projednal ve své schůzi dne 22. dubna a přijal
ji ve stejném znění, jak byla schválena
výborem průmyslovým a právním,
doporučuji, aby Ústavodárné Národní
shromážděni přijalo osnovu v témž
znění. (Potlesk.)
Předseda: Dávám slovo zpravodaji k
odst. 1 za výbor průmyslový a živn.-obchodní
posl. Šnoblovi.
Zpravodaj posl. Šnobl: Pane předsedo, paní
a pánové!
Průmyslový a živn.-obchodní výbor
projednal vládní návrh zákona o znárodnění
některých dalších průmyslových
a jiných podniků a závodů a o úpravě
některých poměrů znárodněných
a národních podniků a po provedených
změnách a doplňcích, o kterých
se dohodli s ostatními výbory, předkládá
návrh zákona k schválení.
Dovolíte mi, abych k tomuto návrhu zákona
řekl několik slov. Od historických dnů
našeho znárodnění nemluvilo se u nás
v Ústavodárném Národním shromáždění
o tak důležitém návrhu zákona,
jako je návrh na další znárodnění.
Po převratu v r. 1918 se u nás také mluvilo
o socialisaci. Socialisace se tehdy neuskutečnila, protože
se k moci dostali váleční zbohatlíci,
velkoburžoasie, a nakonec se vrátil i zahraniční
velkokapitál. Naši novou republiku budujeme po všech
těchto smutných zkušenostech z předmnichovské
éry našeho státního života na docela
jiných základech. Košický vládní
program vyslovil jasně zásadu, že všechna
státní moc v republice bude vycházet z vůle
národa a z vůle pracujícího lidu.
Jedním ze základních rysů našeho
nového života se stalo naše znárodnění,
které je zárukou toho, že naše demokracie
nebude již pouhou frází, ale stane se skutečným
výrazem vůle pracujícího lidu, stane
se, jak říkáme, hospodářskou
demokracií.
Nejsměrodatnější národohospodářští
činitelé v souhlase s vůlí lidu se
vyslovili pro demokracii socialisující. Znárodněné
hospodářství je toho základním
předpokladem. Znárodnění v podstatě
znamená převzetí výrobních
prostředků do rukou těch, kteří
na nich skutečně pracují, aby tak byla odstraněna
základna pro vykořisťování člověka
člověkem. Je známo, že košický
vládní program, který tento požadavek
tehdy ještě dosti nejasně formuloval, podepsali
zlatým perem zástupci všech politických
stran tehdejší Národní fronty. Třeba
že se hned od počátku ukazovalo, že někteří
činitelé nehodlají naplňovat literu
košického programu činy, přece jen se
nám podařilo v prvém roce republiky uskutečnit
to velké znárodňovací dílo.
A připomeňme si znovu, jak tehdy v r. 1945 probíhala
jednání o znárodňovací dekrety.
Reakce si dovedla vymýšlet nejrafinovanější
argumenty svých odborníků, jen aby brzdila
tento akt, na který čekal nedočkavý
pracující lid, aby omezila na nejmenší
míru rozsah znárodnění a aby zůstalo
mnoho postranních uliček, kterými by i v
budoucnu mohlo být znárodnění část
po části odbouráváno - tedy pravý
opak toho, co od znárodnění očekával
lid. Dekrety se měly stát nikoliv základnou
pro další vývoj k socialisaci, nýbrž
brzdou. Přes všechny tyto snahy reakce stala se vůle
pracujícího lidu skutkem, klíčové
posice našeho národního hospodářství
skutečně přešly do rukou společnosti.
Po více než dvouleté zkušenosti jsme mohli
směle říci, že znárodněný
průmysl hrál vedoucí úlohu v rekonstrukci
našeho národního hospodářství
a že se osvědčil.
Jestliže jsme měli dovést konsolidační
proces našeho národního hospodářství,
válkou a okupací vyvráceného z kořenů,
až do konce, bylo k tomu zapotřebí hospodářského
plánu. Ten našel výraz v dvouletém plánu
Gottwaldovy vlády. Bez znárodnění
bychom nikdy takto hospodářsky plánovat nemohli.
Podle počtu zaměstnanců bylo znárodněno
tehdy 61 % našeho průmyslu, při čemž
na 100 % byl znárodněn průmysl těžký,
t. j. doly, hutě, energetika. Dalších 15 %
průmyslu byly konfiskáty. Znárodněny
byly rovněž všechny banky, soukromé pojišťovny
a nepřímo také malé procento obchodu
a stavebnictví.
Vedle toho existoval sektor neznárodněný
a sektor malovýroby. Náš lid tak poskytl ještě
jednou kapitalistům příležitost, aby
v soutěži s úsekem zespolečenštěným
a s drobnými výrobci se zapojili do budování
republiky. Živly, které nepochopily - protože
nechtěly pochopit - náš nový hospodářský
řád, brzy strhly pokřik, že znárodněný
průmysl zbavený t. zv. soukromé iniciativy
podnikatelů je nerentabilní, že prodělává.
Je dnes všeobecně známo, že tyto živly
záměrně zakrývaly podstatu věci.
Je samozřejmé, že velké průmyslové
podniky si vyžadují více nákladů
na svoji obnovu než malé. Také přeorganisování
výroby válečné na výrobu mírovou
si vyžádalo u těchto velkých podniků
větších investic. K tomu musíme též
připočítat, že velké podniky
- jako Baťa, Škodovy závody, Českomoravská,
Stalinovy závody - byly v poslední fázi války
větším dílem bombardováním
zničeny. Už tím by bylo možno vyložit
určitou pasivitu znárodněného průmyslu.
Ale byly tu ještě další skutečnosti.
Základní průmyslové suroviny, jak
známo, nedosáhly v cenách stejné výše
jako statky spotřební, a to proto, aby byla udržena
v rovnováze základna našeho hospodářství.
Při tom také právě ve znárodněném
sektoru se prováděla nová sociální
politika v duchu lidově demokratickém, která
musela odčinit dlouholeté sociální
křivdy napáchané minulými režimy,
což pochopitelně s sebou neslo další zvýšení
nákladů.
Skutečnost, že základní suroviny nebyly
zdraženy tak, aby to odpovídalo cenovému indexu
v ostatních sektorech, přicházela k dobru
právě neznárodněnému průmyslu.
Neznárodněný sektor kromě toho ceny
ještě uměle zvyšoval, těžil
ze šmeliny a byl zdrojem černého obchodu. A
tak tento t. zv. "vydělávající"
neznárodněný sektor se stal brzdou v našem
novém národním hospodářství,
záměrně je sabotoval a hromadil neúměrné
zisky. Můžeme rovnou říci, že se
stal zbraní reakce proti lidově demokratickému
řádu a že se stal protilidovým elementem.
Jsou známy korupce závodních rad a zaměstnanců,
vyplácení černých mezd a jiné
pokusy o rozleptání pracovní morálky.
Nejtypičtější příklad
toho, jak neznárodněný sektor selhal a sabotoval,
jsme nalezli ve stavebnictví. Tady se nejvýrazněji
ukázalo, že není možno počítat
s dobrou vůlí a spoluprací soukromých
podnikatelů, že tito lidé zklamali důvěru
pracujících a že je třeba zbaviti je
jejich výsad. Pracující lid s nelibostí
sledoval, jak si tito majitelé podniků žijí,
jak zatajovali vysoké bezpracné zisky. Jeho trpělivost
však nebyla nevyčerpatelná. Naší
domácí reakci ve spojení s jejími
zahraničními chlebodárci se zdálo,
že přišla doba, kdy pod pláštíkem
demokracie a t. zv. právního řádu
bude moci odbourávat znárodněný průmysl
a přivodit takovou politickou situaci, kdy by mohla zvrátit
náš lidově demokratický řád
a obrátit se zpátky do "zlatých časů"
svobodného podnikání a vykořisťování.
Je známo, jak Drtinův nejvyšší
správní soud se snažil vylamovat z řetězu
znárodnění článek po článku.
Není divu, že nespokojenost pracujícího
lidu proto rostla, a když došlo k otevřenému
pokusu reakčních ministrů o nastolení
starého pořádku, lid řekl: Dost!
Došlo k historickému sjezdu závodních
rad a funkcionářů Revolučního
odborového hnutí, kde se pracující
lid nekompromisně postavil za předsedu vlády
Klementa Gottwalda a kde vyslovil kredo všech poctivých
pracujících, žádaje očistu našeho
veřejného života od všech reakčních
živlů, a kde pak vyslovil požadavek dalšího
znárodnění. Sjezd vytyčil požadavek
dalšího znárodňování,
a to veškerého domácího velkoobchodu,
všeho obchodu zahraničního, velkých
obchodních domů, výroby lihovin, výroby
a distribuce léků i všech kapitalistických
podniků, zaměstnávajících více
než 50 zaměstnanců, znárodnění
stavebních podniků, tiskáren, lázní,
léčebných ústavů, nemocnic
atd. Z únorových dnů vzešla obrozená
Národní fronta a nová Gottwaldova vláda,
která, zbavena reakčních elementů,
vzala si do programu uskutečnit požadavek pracujících,
vyslovený sjezdem Revolučního odborového
hnutí. Tak zajišťujeme naši lidovou demokracii
a naši cestu k socialismu. Zákon o znárodnění
je základním kamenem na této cestě.
Proto také tento nový zákon již nedovoluje,
aby nám vyrůstali v budoucnosti noví kapitalisté,
protože napříště jen stát
má právo zakládat nové hospodářské
jednotky. (Předsednictví převzala místopředsedkyně
Hodinová-Spurná.)
Rozsah nového znárodnění má
především ten význam, že znárodněný
průmysl se nebude již zabývat jen základní
výrobou, ale že nyní bude výrobu také
dokončovat a sjedná si také přímou
cestu ke spotřebiteli. Teprve tady budeme moci opravdově
plánovat. Nově znárodněné podniky
budou většinou přičleněny k dosavadním
národním podnikům a tím bude zaručena
kontrola plánování základní
i konečné výroby.
Zjednodušení našich nových politických
poměrů jistě dobře poslouží
také znárodněné výrobě.
Nebudeme již v národních podnicích tahat
za čtyři provazy, jako jsme tahali dříve,
ale budeme moci na nové základně organisovat
svůj hospodářský život. Novým
zákonem bude mít znárodněný
průmysl zajištěny všechny surovinové
základny, i ty, které dosud nebyly v jeho rukou.
Tak na př. právě ve stavebnictví se
proto znárodní štěrkovny, pily, cihelny,
kamenolomy, hliniště a jiné důležité
doplňky znárodněného stavebnictví.
Uskutečníme rovněž zásadu, že
na zdraví lidu nebude již nikdo vydělávat.
Proto také veškerá výroba prostředků
a předmětů, sloužících
k zdraví lidu, jako výroba chemicko-farmaceutická,
léčiv, obvazů, ampulek, lékařských
přístrojů atd., i výroba mýdla
a kosmetických přípravků bude v plném
rozsahu znárodněna. Celkové znárodnění
navrhujeme také u všech výrob alkoholických
nápojů, zvláště likérek,
a některých úseků potravinářského
průmyslu.
Základní měřítko pro nové
znárodnění bude hranice 50 zaměstnanců.
Tato nová hranice sníží podíl
soukromokapitalistického sektoru asi na 8 %. Jestliže
jsme tedy v naší lidové demokracii trpěli
ještě vykořisťování člověka
člověkem, pak tímto zákonem jeho hranici
důsledně a důkladně snížíme.
Náš pracující lid je si toho dobře
vědom a proto také po ozdravění našich
politických poměrů tak nečekaně
rozvinul svou iniciativu ve výrobě, tvoří
všude protiplány a zavazuje se splnit dvouletý
plán do 28. října t. r. Naše cesta k
socialismu se zrychluje. Zdrcující většina
národa jde nadšeně vstříc své
veliké budoucnosti. Proto uvědomění
lidu vzrostlo natolik, že již nemusíme mít
nejmenších obav o to, že pracující
lid snad nebude lepším hospodářem, než
byli kapitalisté. Již dnes máme stovky dokladů
o tom, že znárodněný průmysl
dovede pracovat lépe, více a levněji. Pětiletý
plán rozvoje československého průmyslu
vytyčuje nový úkol: zvýšit v
průměru životní úroveň
lidu o 60 % nad úroveň předválečnou.
Nový znárodňovací zákon, dnes
navrhovaný, nám k tomu dává základní
předpoklady. Tento zákon je klíčem
k bráně socialismu. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Dávám slovo zpravodaji k
odst. 1 za výbor právní, p. posl. dr Bartuškovi.
Zpravodaj posl. dr Bartuška: Paní místopředsedkyně,
paní a pánové!
Právní výbor projednal osnovu zákona
o znárodnění některých dalších
průmyslových a jiných podniků o znárodnění
a o úpravě některých poměrů
znárodněných a národních podniků
ve své schůzi dne 20. dubna 1948. Pan zpravodaj
výboru průmyslového a živn.-obchodního
zdůvodnil již osnovu po stránce politické
a národohospodářské. Zbývá,
abych připojil několik poznámek po stránce
právní.
Právní výbor soustředil se na to,
aby uplatnil veškeré zkušenosti z nedostatků
osnovy dekretu číslo 100 z r. 1945 a tyto skutečnosti
promítl do nové úpravy tohoto zákona
i do článků novelisovaných. Odstranil
také některé formální, převážně
stylistické chyby. To byla jedna stránka jeho úkolu.
Druhá stránka jeho úkolu záležela
v tom, aby tuto základní znárodňovací
osnovu promítli do všech ostatních osnov v
těch ustanoveních, která jsou společná.
A konečně třetí úkol záležel
v tom, aby předpisy o znárodnění uvedl
v soulad s novelisovaným zákonem ze 16. května
1946, č. 128 o neplatnosti některých majetko-právních
jednání z doby nesvobody a o nárocích
z této neplatnosti a jiných zásahů
do majetku vyplývajících. V tomto smyslu
mám za to, že právní výbor svůj
úkol splnil, a proto doporučuji slavnému
Ústavodárnému Národnímu shromáždění,
aby osnovu zákona schválil. (Potlesk.)