Zpravodaj posl. dr Erban: Pane předsedo, paní
a pánové!
K analyse skutečnosti a materie předloženého
návrhu zákona, již podal kolega zpravodaj za
výbor právní, zbývá dodat jen
několik poznámek. Především je
třeba si uvědomit, že znárodnění
ve své druhé etapě nám umožnilo
dát ústavní základ dokonalejším
a hlubším formám československé
národohospodářské soustavy, tak jak
to formuluje čl. 12 návrhu ústavy. Podle
čl. 12 návrhu ústavy republiky Československé
opírá se naše ekonomika o znárodněné
přírodní bohatství, o znárodněný
průmysl, znárodněný velkoobchod a
znárodněné peněžnictví
vedle dvou dalších sektorů, kterými
jsou: půda, která je ve vlastnictví těch,
kdož na ní pracují, a drobné a střední
podnikání, jež je ve vlastnictví soukromém
a samozřejmě osobní majetek.
Znárodnění ve druhé etapě šlo
podstatně dále než v etapě prvé,
která byla dovršena a ukončena znárodňovacími
dekrety z 27. října 1945. Tehdy jsme znárodnili
klíčové výrobní prostředky,
podstatné zdroje a jednotky našeho národního
hospodářství, zejména v průmyslové
výrobě, při čemž v oboru působnosti
ministerstva průmyslu šli jsme dále než
u podniků a závodů, které byly v oboru
působnosti ministerstva výživy. Tehdy vedle
znárodnění přírodních
zdrojů, klíčových výrobních
prostředků a velkých průmyslových
celků, vedle znárodnění zdrojů
finančních a energetických provedli jsme
tolik, kolik podle našeho názoru stačilo na
to, aby československá národohospodářská
soustava mohla se rozvíjeti cestou lidové demokracie
směrem k socialismu za předpokladu, že soukromopodnikatelský
sektor, který zůstal tehdy v průmyslu, ve
velkodistribuci a exportu a importu, bude naše úsilí,
úsilí lidové demokracie československé,
účinně a poctivě podporovat. V průběhu
doby jsme se bohužel přesvědčili o opaku,
takže i po této stránce, po stránce
ryze politické úvahy, se zřetelem k bezpečnosti
lidové demokracie a této republiky bylo nezbytné
přikročiti k druhé etapě znárodnění
ve všech odvětvích, která mají
klíčový význam pro československou
ekonomiku.
Vládní návrh zákona č. 1152,
stejně jako ostatní dnes předkládané
návrhy nových znárodňovacích
norem, jde až na samou hranici středního a
drobného podnikání. Je třeba uvážiti,
že průmysl výživy už svojí
podstatou má pro společnost klíčový
význam, jehož si byly vědomy také reakční
kruhy v národním hospodářství
československém a jehož si byla vědoma
i ta část našeho soukromého průmyslového
podnikání, která místo podpory novému
československému hospodářství
snažila se vytvořiti zvláštní základnu,
zvláštní reservaci, o niž se mohla opřít
politická reakce československá i s ní
spojená a ji podporující reakce mezinárodní.
Setkávali jsme se velmi často v průmyslu
výživy, v průmyslu potravinářském
se zjevy nadměrných a konjunkturálních
zisků, se zjevy spekulace, takže jestliže dnes
znárodňujeme toto odvětví, činíme
tím do značné míry nejen konec oné
základně, o niž se politická reakce
opírala v tomto oboru, činíme tak nejen konec
nadměrným a konjukturálním ziskům
a spekulačním ziskům, ale zabezpečujeme
tím náležitý plán výrobní,
náležitou politiku cenovou i v souvislosti s organisací,
již umožňuje znárodnění
velkodistribuce, a náležitý plán odbytu.
Jinými slovy: zabezpečujeme tím celkový
hospodářský, sociální a kulturní
plán výstavby republiky jak v průběhu
provádění dvouletky, tak i v příštích
obdobích, kdy budeme prováděti pětiletý
plán. Znárodnění průmyslu potravinářského
pak nad to ještě znamená zabezpečení
výživy národa teď i pro budoucnost. Je
třeba vůbec pohlížet na zajištění
a rozvoj životní úrovně pracujícího
lidu zejména se zřetelem na soustavný rozvoj
výrobních sil také v tomto oboru, který
má zabezpečit výživu a tím i
zdraví národa, zdraví pracujících
a jejich výkonnost.
Celkem obsahuje naše nacionalisace nyní 4 kategorie:
zcela se znárodňují podniky a závody,
u nichž pro to hovoří jejich společenská
důležitost - tam se znárodňuje celé
odvětví. Částečně se
znárodňují další 3 kategorie,
jestliže jsou u nich splněny znaky podle zákona,
a to buď rozsah technického zařízení
nebo výrobní kapacita - v obou případech
je rozhodné datum 1. ledna 1948 - nebo konečně
počet zaměstnanců, při čemž
rozhodné je datum 1. ledna 1946.
Podstatný rozdíl pozorujeme v některých
odvětvích, zejména v odvětví
cukrovarském. Dosud jsme měli vedle znárodněných
cukrovarů cukrovary družstevní. Napříště
po odhlasování této osnovy zákona
budeme mít už jenom cukrovary znárodněné.
Tím se automaticky ruší zákon č.
146/47 Sb., o úpravě některých poměrů
v průmyslu cukrovarském, ruší se celá
ona stavba části cukrovarského průmyslu,
jež byla vynucena cestou politických kompromisů
a nikoliv cestou hospodářské účelnosti.
Už podle košického vládního programu
- a v tom má pravdu důvodová zpráva
- bylo třeba pohlížeti na cukrovarský
průmysl jako na průmysl klíčového
významu a měl být znárodněn
už tehdy v říjnu 1945. Důležité
je - a to se týká nejen této osnovy, ale
i všech ostatních -, že tentokráte dojde
ke znárodnění u podniků anebo závodů,
jež podléhají nacionalisaci podle předložených
vládních návrhů, kdykoliv teď
anebo v budoucnu nastanou znaky podle zákona pro nacionalisaci
rozhodné. Tedy jestliže na př. podnik, u něhož
je pro nacionalisaci rozhodný počet 50 zaměstnanců,
kdykoliv v budoucnosti dosáhne počtu 50 zaměstnanců,
bude znárodněn. Tím je řečeno,
že pokud jde o odvětví podléhající
nyní nacionalisaci, je soukromokapitalistický podnikatelský
sektor vypuzen z naší hospodářské
soustavy navždy.
Dále končíme těmito osnovami zákonů
s velmi pochybnou cestou výkladu norem nacionalisačních
a vůbec norem, které nám měly umožnit
výstavbu socialistického řádu na poli
národohospodářském. Tento výklad,
jak je nám známo, býval velmi často,
a pokud to bylo možné, téměř
vůbec restriktivním výkladem. Typický
je případ firmy Orion, typické jsou i případy
jiné, továrna Jínova atd., kdy vždycky,
pokud bylo možno obejít nacionalisační
dekret, pokud bylo možno obejít normu, jejímž
účelem bylo jinak usnadnit znárodnění,
byly obcházeny ať cestou vlivných intervencí
ať jakoukoliv jinou cestou, jakých se našlo dost
v temných - podtrhuji - v temných zákoutích
našeho politického života. Nyní je s těmito
případy konec, je konec restriktivním výkladům
zákonů, jejich ustanovení jsou jasná,
je konec i oné hospodářské základně,
jak již jsem se o ní zmínil, o niž se
opírala i politická reakce domácí
i její zahraniční pomahači, a můžeme
nyní přikročiti směle nejen ke splnění
našeho hospodářského plánu, ale
opírajíce se o tuto dalekosáhlou nacionalisaci
můžeme přikročiti podle linie protiplánu
ke splnění našeho hospodářského
plánu dříve a lépe, než jak v
původních předpokladech bylo stanoveno.
U příležitosti projednávání
této osnovy zákona, paní a pánové,
zbývá ještě, abychom se zmínili
zejména také o družstvech a o našem družstevnictví.
Družstva vykonala v oboru hájení zájmů
spotřebitelů, zejména dělnictva, námezdně
pracujícího lidu, velmi mnoho. Je třeba si
uvědomit, že tyto návrhy zákonů
pamatují na naše družstevnictví a ve značném
rozsahu chrání jeho zájmy, že nyní
v poměru ke znárodněnému hospodářství
se jeví povaha a funkce družstev a družstevnictví
samozřejmě jinak, než jak vypadala v poměru
k soukromokapitalistickému průmyslu a velkoobchodu.
Náš pracující lid, který měl
dříve před válkou jenom jednu zbraň
ve svém hospodářském úsilí
a ve svém hospodářském boji za nový
společenský řád v našem družstevnictví,
má nyní zbraně dvě. Družstevnictví
je třeba posuzovati jako jednu z účinných
zbraní, kterých pracující lid bude
používat v boji za konečné vybudování
socialistického řádu nejen v Československé
republice, ale v Evropě a v celém světě.
Druhou zbraní je znárodněné hospodářství,
které je věru pevným a dobře vybudovaným
základem naší ekonomiky, základem, ze
kterého lze přikročiti k účelnému
a soustavnému rozvoji sil a tím nejen k zajištění
stále rostoucí životní míry pracujících,
ale také k zajištění, zpevnění
a vybudování mírového i branného
potenciálu Československé republiky.
Paní a pánové, požadavek koncentrace,
který je předpokladem modernisace a racionalisace
v našem průmyslu, v naší výrobě,
volal zvláště naléhavě po znárodnění
právě v oboru průmyslu potravinářského.
Nacionalisací bude nám umožněno tento
průmysl moderně a účelně vybudovat
tak, abychom mohli šetřit, t. j. účelně
hospodařit pracovními silami, materiálem,
surovinami a polotovary. Podíváme-li se jenom na
jedno odvětví, vidíme, jaký nepoměr
tu byl mezi znárodněným a soukromým
průmyslem. Vezměme na př. pivovary, které
se nyní zcela znárodňují. Uvážíme-li
že celková výrobní kapacita v celostátním
rozsahu byla 13 mil. hl ročně a z ní jenom
5 mil. spadalo do oboru znárodněného a 6
mil. do oboru soukromého, zbytek na státní
pivovary, na pivovary v majetku lidové správy, družstevní
pivovary a pod., pak teprve vidíme, co v potravinářském
průmyslu znamenal - co do významu a co do rozsahu
- neznárodněný sektor. Návrh zákona
provádí samozřejmě také ve
svém článku II novelisaci dekretu č.
101 z roku 1945, jak to odpovídá duchu, obsahu a
směru předloženého návrhu zákona.
Průmyslový a živn.-obchodní výbor
projednal návrh tisk č. 1152 a jako zpravodaj tohoto
výboru doporučuji Ústavodárnému
Národnímu shromáždění,
aby schválilo předloženou osnovu zákona
ve znění zprávy čtyř výborů,
která je souhlasně podána. Spatřujme
v tom, paní a pánové, to, co skutečně
znamená ve svém jádru naše nacionalisace
v druhé etapě: dovršení národní
a demokratické revoluce československé. (Potlesk.)
Předseda: Dávám slovo zpravodajce
k odst. 2 za výbor zemědělský, zásobovací
a osidlovací, pí posl. Šimonkové.
Zpravodajka posl. Šimonková: Paní a
pánové!
Zemědělský výbor projednal ve své
schůzi z 20. dubna v podrobné rozpravě vládní
návrh zákona o znárodnění dalších
průmyslových a jiných výrobních
podniků a závodů v oboru potravinářském
a o úpravě některých poměrů
znárodněných a národních podniků
tohoto oboru a přijal vládní návrh
v takovém znění, na kterém se usnesl
výbor průmyslový a živn.-obchodní.
Jako zpravodajka výboru zemědělského,
zásobovacího a osidlovacího doporučuji
Ústavodárnému Národnímu shromáždění
tento vládní návrh k přijetí.
Předseda: Dávám slovo zpravodaji k
odst. 2. za výbor rozpočtový posl. Žiakovi.
Zpravodajca posl. Žiak: Slávne ústavodarné
Národné shromaždenie!
Rozpočtový výbor dôkladne prerokoval
vládny návrh zákona o znárodnení
ďalších priemyselných a iných výrobných
podnikov a závodov v odbore potravinárskom a o úprave
niektorých pomerov znárodnených a národných
podnikov tohto odboru. Jednomyseľne sme v rozpočtovom
výbore konštatovali, že návrh odôvodňujú
tak hospodárske, ako aj politické okolnosti. Program
tohto ďalšieho znárodnenia je obsiahnutý
v programe novej vlády Klementa Gottwalda, ktorý
sme tu slávnostne pri predstavení sa vlády
odhlasovali a si osvojili. Československý ľud
zreteľne sa vyslovil za znárodnenie výrobných
podnikov v odbore potravinárskom. Menovite u nás
na Slovensku o tomto odbore dalo by sa povedať množstvo
kritických slov, keď tieto podniky slúžily
ako posledná bašta pre upevnenie kapitalistickej moci
a hmotného postavenia vlastníkov a ich spolupracovníkov.
Doterajšie opatrenia vlády, ktorými urobila
prípravy na znárodnenie či už v odbore
podnikov potravinárskych alebo v odbore celkového
ďalšieho znárodnenia, stretly sa s úplným
pochopením v radoch nášho pracujúceho
ľudu. Pracujúci v týchto podnikoch urobili
všetko, aby znárodniť sa majúci podnik,
ako aj celé naše národné hospodárstvo,
neutrpelo škodu. Veľmi ochotne sa ujali národných
správ a pričinili sa, aby chod práce v podnikoch
dial sa svojím riadnym tempom. Nová radosť
a ochota pre prácu v týchto podnikoch je zrejmá
i z výsledkov.
Ak sa znárodnenie v prvej etape stretlo s úspechom,
sú tu všetky predpoklady, že sa stretne s naprostým
úspechom i znárodnenie podnikov s počtom
pracujúcich nad 50 osôb alebo podnikov, ktoré
spadajú v rámci zákona do znárodnenia.
V rozpočtovom výbore sme sa dôkladne zaoberali
práve článkom druhým, ktorý
doplňuje a mení dekrét č. 101 z roku
1945 a tam menovite sme si všimli novelizovaných znení
paragrafov, ktoré rokujú o náhradách
za znárodnené podniky.
Keď, sme sa s touto matériou dôkladne vyporiadali,
rozhodli sme sa v rozpočtovom výbore jednomyseľne
sa pripojiť k návrhu ostatných odborných
výborov a ja ako zpravodajca doporučujem, aby tento
vládny návrh s našou spoločnou zprávou
bol Ústavodarným Národným shromaždením
schválený.
Předseda: Dávám slovo zpravodaji k
odst. 3 za výbor průmyslový a živn.-obchodní,
p. posl. dr Haimovi.
Zpravodajca posl. dr Haim: Slávne Ústavodarné
Národné shromaždenie, panie a páni!
Osnova zákona o organizácii veľkoobchodnej
činnosti a o znárodnení veľkoobchodných
podnikov je jednou z osnov zákonov, ktorých realizovanie
znamená plánovité budovanie lepších
a zdravších základov nášho hospodárstva
vo smere socialistického usporadovania nášho
štátneho systému. Táto osnova má
usporadovať obchodný sektor nášho hospodárstva
tak, aby slúžil tým cieľom, ktoré
naše plánované a k socializmu smerujúce
hospodárske budovanie nutne potrebuje.
Do dnešného dňa, ale najmä do pamätných
dní februárových tohto roku, mali sme v našom
hospodárstve ten stav, že výrobky vyrobené
v našich znárodnených podnikoch, v ktorých
organizácia výroby niesla sa podľa nových
myšlienkových a hospodárskych zameraní,
dostávaly sa na náš trh a na trh vôbec
cez sprostredkovateľov so zameraním kapitalistickým,
ktorí mali kľúčové postavenie.
Týmto spôsobom a pre túto príčinu
sa stávalo, že pôvodná myšlienka
pri znárodňovaní priemyslových podnikov
aby totiž v našom hospodárstve sa uskutočnila
mravná zásada odstránenia zárobkov
bez roboty a aby vyňatím veľkých podnikov
zo sféry špekulatívneho vplyvu jednotlivcov
zaistil sa jednoliaty chod nášho plánovaného
hospodárstva a tak sa znemožnily občas sa opakujúce
krízy, je pri zachovaní distribučného
činiteľa podľa doterajšieho usporiadania
temer neuskutočniteľná. Veľkodistribúcia
bola prameňom ziskov bez roboty, ziskov, ktoré dosahovaly
nemravnej výšky. Plánovanie nášho
hospodárstva pri zachovaní veľkodistribúcie
bolo hlboko narúšané, keďže veľkodistribúcia
sa úplne vyčleňovala z plánovania
a všetky snahy po racionalizácii sa rozbíjaly
práve o veľkodistribúciu.
Všetky zlatokopecké metódy, ktoré sa
pred znárodnením uplatňovaly v úseku
nášho priemyslu, keď znárodnením
veľkých priemyselných podnikov bolo ich ďalšie
uplatňovanie znemožnené, boly vo veľkom
uplatňované v úseku veľkodistribučnom.
Bohužiaľ, aj naše úradné orgány
v štátnej správe zčasti umožňovaly
uplatnenie sa týchto metód vo veľkodistribúcii.
Bez veľkej kontroly a bez zvláštnej ostražitosti
vydávané živnostenské oprávnenia
postavily nás pred skutočnosť, že nám
vyrástlo za krátky čas toľko veľkodistributérov,
že ani príslovie rástnutia húb po daždi
by nebolo vedelo dosť dobre vystihnúť tento postup.
Pritom veľkoobchod okrem toho, že narúšal
náš hospodársky plán vo výrobe,
ako to bolo vyššie spomenuté, bol aj pravým
rajom všetkých šmelinárskych, sabotérskych
a pašeráckych živlov. Keď by sme si prezreli
kartotéky našich kontrolných orgánov
hospodárskych a policajných trestných sudcov,
zistili by sme, že temer všetky väčšie
šmelinárske aféry možno pripísať
na účet veľkoobchodníkov. Bohatli a
vyciciavali pracujúce masy a okrádali náš
štát o nesmierne hospodárske hodnoty títo
hospodárski dešperáti.
Pred nedávnom zistila naša štátna bezpečnosť
rozvinutý spôsob vykrádania nášho
štátu pri vyvážaní nesmiernych
hodnôt cez bratislavský prístav. Keď
sa prizrieme do soznamu páchateľov a ich napomáhačov,
najmä na dodávateľov vyvážaných
tovarov, zistíme, že sú to z veľkej väčšiny
práve veľkoobchodníci, ktorí týmto
spôsobom ohrožovali naše hospodárstvo.
Je nad slnko jasnejšie, že vo veľkoobchode sa zahniezdil
vo veľkej miere živel, ktorý nemal na srdci hospodárske
napredovanie nášho ľudovodemokratického
režimu.
Veľké a organizované skupiny sabotérov
nášho nového poriadku našly pole úspešnej
pôsobnosti vo veľkoobchode. Umelým zadržovaním
vyrobených tovarov vo svojich základoch znervózňovali
nášho spotrebiteľa, aby zámerne stavali
drobného človeka proti našej hospodárskej
štruktúre. Predražovaním najmä spotrebných
statkov zámerne vyvolávali dojem u spotrebiteľa,
že náš znárodnený priemysel nevie
pre nášho spotrebiteľa vyrobiť a dodať
produkt cenove dostupný. Takto, zpoza bučka, prikladali
aj oni polienko na vatru založenú podpaľačmi
nášho vzorného domova. Robili tak často
v dorozumení s ľuďmi, ktorí sedeli na
zodpovedných miestach a spájali sa s každým
nepriateľom ľudovej demokracie. Pritom, keď mala
byť naplnená spravodlivosť po odhalení
takýchto zámerov u niektorého veľkoobchodníka,
rozhýbala sa celá mašinéria niektorých
vládnucích skupín na ich obranu.
Je v dobrej pamäti, najmä na Slovensku, prípad
veľkoobchodníka Schavernocha z Lipt. Sv. Mikuláša,
ktorý okradnutím spotrebiteľov z Liptova, najmä
drobných fabrických a lesných robotníkov
mal pripravených vo svojich skladoch vyše 2 vagónov
múky na čierny trh. Keď orgány hospodárskej
kontrolnej služby odkryly tento prípad a úradné
orgány postupovaly podľa predpisov v tom smere, aby
pána Schavernocha stihnul spravodlivý trest, rozhýbal
sa celý aparát bývalej Demokratickej strany
na jeho ochranu. Písalo sa o politickom terore a zásahoch
do súkromného vlastníctva, o štvanici
proti živnostenskému stavu, a to len preto, že
tento pán zo svojich nezákonných ziskov napájal
pramene strany, ktorá mala v programe sabotovanie nášho
socializačného vývoja a podrývanie
základov nášho znárodneného priemyslu
v zameraní na opätovné nastolenie súkromnokapitalistického
hospodárskeho systému.