Úterý 27. dubna 1948

(Začátek schůze v 13 hodin 18 minut.)

Přítomni:

Předseda Jos. David.

Místopředsedové: Hodinová-Spurná, Komzala, dr John, Polák.

Zapisovatelé: dr Bartuška, Bolen.

Člen vlády: ministr Petr.

174 poslanci podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra dr Ramajzl.

Pořad

107. schůze Ústavodárného Národního shromáždění republiky

Československé,

svolané na úterý dne 27. dubna 1948 na 13. hodinu.

1. Společná zpráva výborů průmyslového a živn.-obchodního, právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1149) o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků (tisk 1187).

2. Společná zpráva výborů průmyslového a živn.-obchodního, zemědělského, zásobovacího a osidlovacího, právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1152) o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků tohoto oboru (tisk 1186).

3. Společná zpráva výborů průmyslového a živnost.-obchodního, právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1172) o organisaci velkoobchodní činnosti a o znárodnění velkoobchodních podniků (tisk 1188).

4. Společná zpráva výborů dopravně-technického, právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1168) o znárodnění ve stavebnictví (tisk 1193).

5. Společná zpráva výborů průmyslového a živn.-obchodního, právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1169) o státní organisaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasílatelství (tisk 1192).

6. Společná zpráva výborů průmyslového a živn.-obchodního, právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1171) o znárodnění obchodních podniků s 50 nebo více činnými osobami (tisk 1190).

Předseda (zvoní): Zahajuji 107. schůzi Ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na dnes a zítra posl. Mikulášovi, na tento týden posl. Hořínkovi.

Posl. Doležel žádá o zdravotní dovolenou na 10 týdnů. Lékařské vysvědčení předložil.

Posl. Hynek žádá o dovolenou pro naléhavé zemědělské jarní práce na 1 měsíc.

Navrhuji udělení těchto dovolených. Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Navržené dovolené se udělují.

Klub poslanců čs. strany lidové oznámil přípisem z 15. dubna 1948, že nepovažuje ve smyslu § 15 jedn. řádu za členy klubu posl. Fránka a Štambachra. (Ú 9006.)

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Společná zpráva výborů průmyslového a živn.-obchodního, právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1149) o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků (tisk 1187).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se jednání o této předloze sloučilo s jednáním o předlohách, které jsou jako odstavce 2, 3, 4, 5 a 6 denního pořadu, to jest

2. Společná zpráva výborů průmyslového a živn.-obchodního, zemědělského, zásobovacího a osidlovacího, právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1152) o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků tohoto oboru (tisk 1186).

3. Společná zpráva výborů průmyslového a živn.-obchodního, právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1172) o organisaci velkoobchodní činnosti a o znárodnění velkoobchodních podniků (tisk 4188).

4. Společná zpráva výborů dopravně-technického, právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1168) o znárodnění ve stavebnictví (tisk 1193).

5. Společná zpráva výborů průmyslového a živn.-obchodního, právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1169) o státní organisaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství (tisk 1192).

6. Společná zpráva výborů průmyslového a živn.-obchodního, právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1171) o znárodnění obchodních podniků s 50 nebo více činnými osobami (tisk 1190).

Důvodem pro navrhované sloučení je, že jde o osnovy jednající o znárodnění.

Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučení těchto odstavců? (Nebyly.)

Není jich.

Projednání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji jsou:

k odst. 1 za výbor průmyslový a živnost.-obchodní posl. Šnobl, za výbor právní posl. dr Bartuška, za výbor rozpočtový posl. dr Berák;

k odst. 2 za výbor průmyslový a živnost.-obchodní posl. dr Erban, za výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací posl. Šimonková, za výbor právní posl. Klícha, za výbor rozpočtový posl. Žiak;

k odst. 3 za výbor průmyslový a živnost.-obchodní posl. dr Haim, za výbor právní posl. dr Jelínek, za výbor rozpočtový posl. Sova;

k ods. 4 za výbor dopravně-technický posl. Zuzaňák, za výbor právní posl. Parez, za výbor rozpočtový posl. Gottier;

k odst. 5 za výbor průmyslový a živnost.-obchodní posl. dr Holý, za výbor právní posl. dr Bátěk, za výbor rozpočtový posl. Sajal;

k odst. 6 za výbor průmyslový a živnost.-obchodní posl. Vojanec, za výbor právní posl. Kaplan, za výbor rozpočtový posl. Horn.

Dávám slovo zpravodaji k odst. 2 za výbor právní, p. posl. Klíchovi.

Zpravodaj posl. Klícha: Pane předsedo, slavná sněmovno, paní a pánové!

Když jsme v říjnu r. 1945 přikročili v souhlase se zněním košického vládního programu ke znárodňování těžkého a klíčového průmyslu, neměli jsme ještě těch bohatých a žel, velmi draze zaplacených zkušeností, jichž jsme od oné doby do dnešního dne nabyli se soukromokapitalistickým sektorem průmyslu lehkého a v jeho rámci především průmyslu potravinářského.

Potravinářský průmysl, který byl v podstatě znárodněním nejméně dotčen, nejen že skýtal soukromým majitelům možnost velmi značných bezpracných zisků, ale stal se v rukou soukromých kapitalistů velmi nebezpečnou zbraní proti našemu nového plánovanému hospodářství, ba i proti celému našemu lidově demokratickému pořádku. Stačí jen vzpomenout do značné míry uměle vyvolané kalamity z "přebytků" ovoce a zeleniny v r. 1946, na níž se soukromý konservárenský průmysl ze zištných i sabotérských důvodů zúčastnil lvím podílem. Vzpomeňme dále, jak se soukromí majitelé likérek, pivovarníci i majitelé jiných potravinářských závodů snažili vyprostit se za pomoci svých kortešů a obhájců v parlamentě i ve vládě z povinnosti odvádět stanovená procenta do intervenčního fondu, aby tím nejenom zachránili své zisky, mnohdy horentní, ale hlavně proto, aby tím znemožnili zákonné provedení 10%ního snížení cen životních potřeb a aby tak znemožnili plnění vládního programu.

Loňského roku zneužili pak vrcholnou měrou velké neúrody k organisovanému rozvrácení našeho zásobovacího systému ve zločinné snaze vyvolat bídu a hlad a tím zkompromitovat mezi lidem náš lidově demokratický pořádek a takto vyvolané nespokojenosti hodlali zneužít k odstranění lidově demokratické Gottwaldovy vlády a k novému nastolení svého zločineckého kapitalistického režimu. Aktivního provádění těchto zločinných plánů našich kapitalistů zúčastnila se řada bývalých zrádných ministrů a povereníků, mezi nimiž tehdejší ministr výživy Majer spolu s povereníkem výživy Filo a později Kvetkem nehráli úlohu nikterak podřadnou. Bývalý ministr Majera povereník Filo, ačkoliv již v červnu loňského roku mluvili a psali o katastrofální neúrodě, neučinili žádných opatření ke zmírnění jejích důsledků, nýbrž naopak svým mluvením a psaním o hrozící katastrofě neúrody vyvolávali mezi lidem chaos a zmatek a hnali tak vodu na mlýn kapitalistickým spekulantům a šmelinářům. O tom, jak exministr Majer hrál plně do rukou lihovarníkům a kořalečníkům, svědčí ta skutečnost, že povinnou kontingentaci brambor vyhlásil teprve v polovině září m. r., čímž dal lihovarníkům možnost volného nákupu libovolného množství brambor na pálení líhu, zatím co konsumenti ve městech zůstali celé týdny bez jediné brambory. Tím pak, že v několika dnech třikrát měnil stanovené dávky spotřebitelům, chaos a zmatek mezi konsumenty i mezi zemědělci jen dovršil.

Všichni víme, do jakých nebývalých rozměrů se loni u nás rozrostlo šmelinaření obilím a moukou za přímo pohádkové šmelinářské ceny. Také to by nebylo bývalo možné, kdyby soukromé mlýny nebyly mlely ve velkém "na černo" za blahovolné nemohoucnosti kontrolních orgánů Majerova ministerstva.

Jsou známou skutečností veliké ztráty uskladněného masa u velkořezníků, v chladírnách a mrazírnách, které zůstaly za Majerova ministrování přes veškeré urgence bez jakýchkoliv trestních následků pro vinníky. Soukromokapitalistický sektor v potravinářském průmyslu byl prostě živným kořenem pro veškerou šmelinu ve velkém i v malém, záměrně ji ze všech sil podporoval, aby rozrušil naše zásobování a vyvolal tak nepřekonatelné hospodářské obtíže, jichž by pak použil ke zvratu stávajícího a k obnově kapitalistického pořádku. A pro tyto zločinné cíle dovedl si získávat spojence a pomahače různými druhy korupcí a úplatků i v řadách mnohých odpovědných úředních činitelů. To jsou tedy ony politické i hospodářské důvody, pro něž bylo nutno přikročit k dalšímu znárodnění ve všech oborech průmyslu, především také v oboru průmyslu potravinářského.

Vládním návrhem zákona tisk č. 1152 mají být dnem 1. ledna 1948 znárodněny veškeré podniky a závody na výrobu lihovin a lihovary, provozované podnikatelským nebo živnostenským způsobem, jichž podle dosud platných živnostenských oprávnění je asi 2.500, z nichž však je v provozu pouze 530. Výjimku ze znárodnění činí ony pálenice, v nichž majitel-zemědělec zpracovává produkty vlastního hospodářství.

Dále musí být znárodněny veškeré rafinerie lihu, veškeré pivovary a sladovny. Týká se to dvou až tří rafinerií lihu a asi 160 pivovarů včetně nezačleněných konfiskátů s kapacitou výstavu 6 mil. hl, t. j. téměř poloviny veškerého výstavu piva v Československé republice.

Se zřetelem na velkou důležitost mléka pro výživu lidu mají být znárodněny veškeré soukromé, nedružstevní mlékárny, což se ovšem netýká distribučních rozděloven mléka. Malé a střední mlékárny, které se nehodí k provozu ve formě národního podniku, budou odevzdány družstvům. Z těchže důvodů budou znárodněny bez rozdílu velikosti veškeré závody na výrobu jedlých tuků. Úplnému znárodnění budou podléhat též veškeré závody na výrobu kvasného octa, eterických olejů a trestí, vzhledem na jejich značnou lukrativnost, dále podniky pro zmrazování potravin pomocí strojního zařízení, chladírny a mrazírny sloužící ke skladování potravin, mlýny pro průmyslové mletí s kapacitou nejméně 1 tisíce tun ročně, těstárny s automatickými lisy s výkonem aspoň 200 kg za hodinu, vločkárny s výkonem aspoň 5 tun za 24 hod., pekárny se 40 m2 pečné plochy, živnostenské podniky na zpracování masa s výkonem 25 tun za 1 měsíc, veškeré mlýny na papriku a všechny ostatní průmyslové podniky v potravinářském oboru, v nichž kdykoli v době od 1. ledna 1946 bylo 50 činných osob.

Z tohoto opatření jsou vyňaty závody, které byly 1. ledna 1948 ve vlastnictví lidové správy a byly jí též přímo provozovány, s výjimkou lihovarů a rafinerií lihu.

Ministr výživy může v dohodě s ministrem financí a ministrem zemědělství po slyšení příslušných pověřenců, pokud jde o Slovensko, některé závody ze znárodnění vyloučit a nařídit jejich zastavení, jestliže jejich provoz není ve veřejném zájmu.

Podniky, které splňují podmínky znárodnění, znárodňují se ke dni 1. ledna 1948. Zakládání nových podniků v oboru podniků znárodněných zůstává vyhrazeno státu.

Zákon sestává z názvu a úvodní formule, má 7 článků, z nichž čl. I má 6 paragrafů vlastního zákona, zatím co čl. II až VII mění a doplňují ustanovení dekretu č. 100 a 101/1945 Sb.

Jednou z nejdůležitějších změn ve znění dekretu č. 101 je doplnění § 1, odst. 3, a zrušení téhož odstavce § 1 od písmene b) až do písmene d), jímž byly ze znárodnění vyňaty tak zv. rolnické akciové cukrovary. Omezuje se dále kompetence ministra výživy v otázce vypuštění některých závodů ze znárodnění pouze na možnost zastavení těchto závodů.

Odst. 4 téhož paragrafu zprošťuje ministra výživy povinnosti vyhlášení znárodněných závodů též ve slovenském Úradnom vestníku, poněvadž případné neuveřejnění činilo otázku znárodnění spornou.

Zrušuje se celý § 2 a mění se ve značném rozsahu i ostatní paragrafy dekretu č. 101 za tím účelem, aby se jejich znění přizpůsobilo znění čl. I tohoto zákona.

Ministr výživy se zmocňuje, aby ve Sbírce z. a n. uveřejnil plné znění dekretu č. 101 se všemi změnami a doplňky.

Navrhuji slavnému Ústavodárnému Národnímu shromáždění jménem výboru právního, aby vládní návrh zákona tisk 1152 byl přijat beze změny v tom znění, jak je po některých úpravách ke schválení předkládají výbory právní, zemědělský, zásobovací a osidlovací, rozpočtový, průmyslový a živn.-obchodní.

Předseda: Dávám slovo zpravodaji k odst. 2 za výbor průmyslový a živn.-obchodní, p. posl. dr Erbanovi.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP