Zaměřili jsme v r. 1945 svoji cestu vědomě k socialismu. Vložili jsme většinu výrobních prostředků do rukou národa. Přijali jsme dnes zákon o národním pojištění. Všemi cestami a všemi prostředky cílíme k beztřídní společnosti a k rovnosti v národě. Pracovním úsilím se snažíme o to, aby tato naše rovnost měla vysoký kurs, abychom život každého jednotlivce stabilisovali co nejvýše. Jsem přesvědčen, že se nám naše úsilí přes všechny překážky, na které narážíme, a přes všechny obtíže, se kterými se ještě setkáme, povede.

Povede-li se skutečně, nebude třeba, aby někdo hledal zapomnění v alkoholu, a povede-li se, nebude také těch, kteří by si dlouhé chvíle svého zbytečného života musili zkracovat alkoholem. Je třeba také usilovné výchovy, a to nejen protialkoholní, o které mluví zákon, ale také obecně zdravotnické a také výchovy ke krásnu vůbec. Tu nepůjde jen o výklady zdravotnických odborníků o škodlivosti alkoholu. Tu půjde o víc, o celý smysl naší školské výchovy a o celý smysl našeho kulturního snažení. Připravovaný školský zákon, který ještě v tomto údobí ústavodárného Národního shromáždění přijmeme, nechť se stane pomocníkem i v této naší snaze o ozdravění národa. Je třeba také věnovat veškerou morální i finanční podporu Československému abstinentnímu svazu. Tu je 100.000 Kčs, dotace Svazu z prostředků státních v r. 1948, částkou naprosto nedostatečnou v porovnání s desítkami milionů dotací podobným institucím jinde, na př. ve Švédsku nebo ve Švýcarsku.

Neděláme si ilusí o tom, že by se z veškerých občanů Československé republiky stali abstinenti. Nebudeme se však dívat na úplný abstinentismus jako na výstřednost a nebudeme se pokoušet o vtipy na účet abstinentů. Naopak, budeme se radovat z toho, bude-li abstinentů přibývat a budou-li se z nemírných pijáků stávat pijáci umírnění. Musíme také potírat alkoholismus všude, a nejvíce u těch, kteří mají největší odpovědnost. Jako jsme již vytvořili soutěživost v práci, musíme vytvořit také soutěživost i ve střídmosti. Chceme-li snižovat konsum alkoholických nápojů, musíme si uvědomit, že vydatným pomocníkem při tom nám bude náhrada těchto nápojů stejně lahodnými nebo i lahodnějším i nápoji nealkoholickými. Člověk pít musí. Vždyť tělo novorozence obsahuje téměř 70% vody, tělo 3 měsíce starého zárodku 94 %, a ještě tělo dospělého člověka kolem 60%. Člověk musí denně přijímat vodu, neboť ji neztrácí jen vylučovacími orgány, nýbrž také dýcháním a potem. Musíme se postarat o dostatek lahodné a hygienicky nezávadné pitné vody, o dostatek cenově přístupných vod minerálních a musí být vydatně podpořena výroba t. zv. tekutého ovoce, t. j. ovocných šťáv nezkvašených, chemicky a tepelně nekonservovaných a nezbavených biologické hodnoty ovoce. Tyto nezkvašené mošty, které jsou mimo jiné také důležitými dodavateli zásadotvorných látek a vitamínů, jsou již dnes ve Švýcarsku lidovým nápojem, který se hodí zejména pro mládež, sportovce, turisty, těhotné ženy, nemocně, rekonvalescenty a podobně. Jejich konsum, který je zdravotně indikován a přispěje podstatně našemu úsilí po ostřízlivění národa, bude mít i veliký význam hospodářský, neboť v letech velikých úrod ovoce nás zbaví starostí o přebytky, zvláště ovoce jádrového a drobného.

Boj proti alkoholismu bude nutno podepříti ještě dalšími opatřeními zákonnými. Z našeho trestního zákoníku musí především zmizet ono ustanovení, podle kterého opilost při spáchání činu je okolností polehčující, a musí být naopak nahrazeno ustanovením, jak už v trestních zákonících mnohých států je, že opilost je okolností přitěžující. Musí být také zavedeno povinné podrobení se zkoušce na alkohol v krvi u osob, které zavinily nějaké neštěstí, jako na př. šoféři, strojvůdci a pod.

Soc.-zdravotnický výbor připojil ke své zprávě o vládním návrhu zákona o potírání alkoholismu resoluci, ve které zejména upozorňuje ministerstvo financí na prohibitivní vliv vysoké ceny alkoholických nápojů na jejich konsum, kde dále upozorňuje ministerstvo zdravotnictví na nutnost vybudovat v co největším počtu nemocnic a ústavů oddělení pro léčbu alkoholiků metodou podmíněných reflexů, ministerstvo výživy na důležitost výroby tekutého ovoce a ministerstvo vnitra na nutnost bezodkladného odstranění alkoholiků z veřejných míst.

Projednávaným zákonem učinili jsme dobrý počátek. Vezmou-li ustanovení zákona všichni činitelé jej provádějící vážné a doplníme-li jej postupně vším tím ostatním, o čem zde byla řeč, není pochybností, že podstatně snížíme konsum a také výrobu alkoholických nápojů, že zvýšíme biologickou zdatnost národa i jeho mravní a duševní úroveň a prospějeme nakonec i celému našemu národnímu hospodářství.

Ti, kdož se upřímně snaží vybudovati z naší národní společnosti společnost socialistickou a z našeho státu stát socialistický, musejí stát v prvých řadách bojovníků proti alkoholismu, a to nejen ve slovech, ale i v skutcích. Alkoholismus je součástí reakce; boj proti reakci je i bojem proti opilství. (Výborně!).

Soc.-zdravotnický výbor projednal osnovu zákona o potírání alkoholismu ve své schůzi 1. dubna t. r., provedl na ní malé změny a doporučuje ji i s otištěnou resoluci ke schválení. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala (zvoní): K tejto veci sú prihlásení rečníci, zahájim preto rozpravu. Rečníkmi sú pp. posl. Zimáková, Žiaka dr Bělehrádek. Dávam slovo pi posl. Zimákovej ako prvej rečníčke.

Posl. Zimáková: Pane místopředsedo, vážené paní a pánové!

Vyprošuji si Vaši pozornost k mimořádně závažné otázce, totiž k problému alkoholové výroby a abstinence, k jehož řešení má přispět i námi právě projednávaný zákon o potírání alkoholismu. Chci hned v úvodu zdůrazniti, že tato otázka plně zasluhuje nejvyšší pozornosti našeho zákonodárného sboru, i když se, vážení pánové a paní, obávám, že se snad i mezi námi najde někdo, kdo nad mou připomínkou mávne přezíravě nebo snad dokonce netrpělivě rukou. Takové vlažné nebo odmítavé stanovisko by však bylo nesprávné a budoucnosti našeho národa přímo nebezpečně škodlivé. Říkám výslovně: budoucnosti národa, poněvadž říci jen: zdraví národa bylo by málo. Tato otázka má totiž svou stejně závažnou sociální, mravní i hospodářskou stránku.

Dovolte mi, prosím, abych toto své tvrzení podložila v úvodu několika namátkou vybranými příklady.

V jediném městečku o 10.000 obyvatel ve Slezsku se prodalo za měsíc září za 28 mil. Kčs lihovin. Za polovinu roku 1947 byla ve 498 případech dopravní nehoda zaviněna alkoholem. Občané města Jihlavy zaplatili v r. 1947 za lihoviny mimo pivo přes 20 mil. Kčs. Na obyvatele připadlo skoro 1.100 Kčs, počítaje v to ženy i děti. Občané Trutnova zaplatili v uplynulém roce za alkohol asi 10,400.000 Kčs, zatím co příjem z kulturních podniků činil za tutéž dobu 75.167 Kčs.

Podle časopisu Zdravý lid měl jeden podnik na výrobu lihovin studenou cestou, který zaměstnává celkem 10 zaměstnanců, za rok 1946 obrat 10 mil. Kčs a čistý zisk, který vedoucí sám přiznal, přes 3 mil. Kčs, to znamená přes 30%. Kriminální případy jsou ze 76% ve zřejmém vztahu k alkoholu, a příslušná data ukazují, že křivka kriminality stoupá úměrně s křivkou alkoholismu.

U dětské tuberkulosy je prokázáno, že v rodinách střídmých jí trpí 8,1% dětí, v mírně pijících 10,7%, v nemírně pijících 16,4% a v rodinách notorických alkoholiků 21,7%. Ještě horší je to se slabomyslností dětí. Těch je podle statistických dat v rodinách střídmých 2,3%, v mírně pijících 4,6%, v nemírně pijících 9% a v rodinách alkoholiků 19%. Děti z rodin nepijících vůbec se učí v 45% velmi dobře a jen ve 4% nedostatečně; z alkoholických propadá 66% a velmi dobře se neučí žádné dítě.

Vídeňský lékař dr Gabriel vyšetřoval potomstvo 800 pijáků a zjistil, že u dětí zrozených pod vlivem alkoholu bylo daleko více mrtvě narozených než tomu bývá normálně. Podle zpravodajství z národní bezpečnosti Brno bylo od 1. ledna do 30. dubna 1947 zadrženo 983 opilých lidi, z toho 314 chronických alkoholiků a 29 chronických alkoholiček.

Za dobu od 1. ledna do 30. června 1947 bylo ze zachycených 431 manželských a rodinných rozvratů 29 z viny mužů alkoholiků. Podle statistik máme nyní, paní a pánové, měsíčně asi 10.000 úrazů, t. j. asi dvojnásobek proti dřívějšku. Podstatná část z nich byla zaviněna právě pitím alkoholu. Dnes se u nás počítá asi na 500 obyvatel jeden chorobný alkoholik a asi 180 takových polovičatých pracovníků. I tento nejmírnější výpočet sám znamená, že máme v národě aspoň 20.000 těžkých alkoholiků. Jenom si vypočtěte, kolik času se promarní t. zv. modrými pondělky! Uvědomme si při tom, že na př. ztráta 1 milionu promeškaných pracovních hodin v kovoprůmyslu znamená ztrátu výroby 1.500 aut.

Podle údajů z různých pramenů se u nás vydalo v roce 1946 za knihy asi 700 mil. Kčs, na vstupné do kin asi 780 mil. Kčs, za kuřivo už 6¹/₂ miliardy a za lihové nápoje asi 9¹/₂ miliardy Kčs. Za 20 let prvé republiky se u nás propilo asi 80 miliard korun, zatím co na příklad výdaje na národní obranu činily asi 50 miliard. Tak bychom mohli, vážení pánové a vážené paní, pokračovat ještě dlouho, ale chci šetřiti váš čas a mimo to již to, co bylo uvedeno, postačí k vykreslení alespoň kaleidoskopického obrazu. Co je za tím skryto bídy, hrozného duševního utrpení rozvrácených rodin, žen i dětí, to, myslím, netřeba zvláště připomínat. Ale jakkoliv je toto utrpení zlé a zaslouží si, abychom mu ze všech sil odpomáhali, nejde jen o to, abychom je viděli srdcem, nýbrž celou tuto otázku nutno viděti především s hlediska národohospodářského, a pak teprve náležitě vyvstane nutnost řešiti a dořešiti tento problém.

Abychom zabezpečili a usnadnili si svou cestu k socialismu, rozhodli jsme se, paní a pánové, pro plánované hospodářství. Dosavadní výsledky dvouletého plánu nám ukazují, ze naše cesta je naprosto správná. Těchto potěšitelných výsledků jsme však dosáhli v prvé řadě jistě proto, že jsme se na všech úsecích a ve všech směrech snažili uskutečňovat zásadu, že je třeba vyrábět více, lépe a levněji. Znamenalo a znamená to ovšem také, že jsme se ze všech sil snažili zameziti výskyt provozních ztrát. Zápasíme o každou minutu ve výrobě i v koncentraci provozu, administrativy i jinde, a je to jistě správné. Ale není správné, ze jsme si dosud nevšimli a nevěnovali ani zdaleka dostatečnou pozornost škodlivosti alkoholismu s hlediska nejen dvouletého plánu, ale vůbec celého snažení našeho lidu o zvýšení jeho hospodářské a kulturní úrovně.

Faktem je, paní a pánové, že pití alkoholu způsobuje obrovské hospodářské škody, a to nemám na mysli jenom to známé a leckdy posmívané: "Kdybys nepil, mohl by sis za čas za ušetřené peníze postaviti domeček". Jde o to, že tím jsou působeny škody celé naší společnosti, protože, jak říká president dr Edvard Beneš ve své knize "Problém alkoholové výroby a abstinence", pití alkoholu - mírné i nemírné - způsobuje totiž ve společnosti řadu činností, nákladných opatření a prací, které jsou samy o sobě neproduktivní a tím jsou pro hospodářský život a blahobyt společnosti v pravém slova smyslu ztraceny.

Dovolte mi, prosím, abych to rozvedla v několika bodech, při čemž se opět chci přidržet již zmíněné práce presidenta dr Beneše. Je to 1. Ztráta pracovní doby v důsledku množství nemoci, zaviněných přímo nebo nepřímo pitím alkoholu. Při tom zvlášť upozorňuji na neobyčejné rozšíření pohlavních chorob, které je v přímé příčinné souvislosti se stoupající křivkou spotřeby alkoholu. 2. Zřizování a provoz nemocnic, sanatorií, ústavů pro choromyslné a mnoha jiných a s tím souvisící ztráta množství cenných lidských sil pro produktivní činnost. 3. Ohromný počet úrazů a s tím opět souvisící ztráta pracovní doby a schopnosti, zatížení nemocnic a ústavů i jejich personálu. 4. Množství policistů, soudců a různých administrativních úředníků, řada budov soudních, trestních a jiných, jichž je rovněž třeba v důsledku požívání alkoholu. 5. Zvýšení úmrtnosti i neplodnosti. 6. Zeslabení pracovní výkonnosti, mající často za následek hospodářskou bídu a tím pak nejen zničené existence pijáků samých, ale i rozvrácené rodiny, což má potom zase svůj odraz i v hospodářské činnosti dotčených lidí. 7. Škody, způsobené otupením duševní bystrosti a tělesné síly a výkonnosti. 8. Čas, promarněný vysedáváním v hospodách a ještě více ztráty z poklesu výkonnosti o tak zvaných modrých pondělcích. 9. Škody a újmy, přenášené na potomky.

Díváme-li se tedy, paní a pánové, na tento problém s této stránky, pak teprve vidíme, jaké má přímo ohromující rozměry a jak vskutku nepatrné jsou proti tomu částky, vydané za alkohol přímo, i když to činilo, jak jsem uvedla, za 20 let první republiky kolem 80 miliard korun. Uvědomme si k tomu, že alkoholismus u nás neklesá, nýbrž po druhé světové válce opět prudce stoupl, uvědomme si, že alkoholismem je postižena do značné míry právě naše mládež; srovnejme s tím naše krásné cíle a velké úkoly a bude nám už naprosto jasné, že celému souboru těchto otázek musíme věnovat mimořádnou pozornost.

Před tímto srovnáním však, podle mého soudu, nakonec neobstojí ani případná námitka o zájmu státních financí na prodeji alkoholických nápojů. Výnos z příslušných daní, který činil r. 1946 skoro 4.700 mil. Kčs, byl jistě mnohonásobně převýšen náklady a škodami, jež byly státu podle shora zmíněných vývodů způsobeny. To pokládám za nutné obzvláště zdůraznit. Správně píše dr Havlík ve svém spise "Alkohol v národním hospodářství a v rodinném rozpočtu", že alkoholní daně jsou daněmi z lidské hlouposti. (Výborně!)

Celkově je možno říci, že již nejde o to, zda máme proti alkoholismu bojovat, nýbrž jak s ním máme bojovat. A tu nám, myslím, dává do značné míry správnou odpověď námi projednávaný zákon o potírání alkoholismu. Rozhoduje se totiž pro řešení postupné, a to jistě nejen proto, že na příklad náhlé zavedení prohibice by nám způsobilo příliš velké hospodářské potíže, nýbrž hlavně i proto, že zavedení prohibice by vyžadovalo předem dlouhé a systematické přípravy i výchovy. Překotné a nedomyšlené řešení by nám přineslo více škod než užitku. Mluví o tom dosti sama skutečnost, že na př. na Slovensku odhalily důchodkové kontrolní úřady v letech 1927 až 1932 5.000 tajných pálenic. Celá tato záležitost by se nám tak dostala do podzemí a dosáhnout nápravy by bylo ještě těžší.

Projednávaný zákon proto ve svém prvém paragrafu správně ustanovuje, že se potírání alkoholismu uskutečňuje zejména: 1. výchovou obyvatelstva k střídmosti, průzkumem příčin a následků alkoholismu a jejich odstraněním, léčením osob, které si způsobily požíváním alkoholických nápojů poruchy na zdraví, jakož i dozorem na ně. 2. Omezením podávání alkoholických nápojů určitým osobám v určitých dnech nebo při určitých příležitostech, při čemž má zákon na mysli zvláště osoby mladší 18 let a osoby podnapilé nebo opilé. 3. Trestáním přestupků proti tomuto zákonu soudy nebo okresními národními výbory.

Je, paní a pánové, jistě nutno uvítat, že i do řešení tak důležité otázky jsou zapojeny orgány lidové správy, t. j. okresní národní výbory, které mají ke svým okresům nejblíže. Bude ovšem záležet na nich, aby této své pravomoci využily co nejšíře a co nejenergičtěji. Je toho opravdu třeba. Do mého volebního kraje patří mimo jiné i okres Znojmo, požehnaný kraj se skvělými novými obyvateli-hraničáři, ale projdete-li ještě dnes většinou jeho obcí, užasnete, v jakém stavu je najdete. Bídné chalupy, lepenice a valná část jich napolo nebo již úplně rozpadlých. Bude vám nepochopitelné, jak v tom mohli lidé žít, dokud si nepovšimnete blízkých kamenných a poměrně slušných vinných sklepů. Místo aby se tam hospodařilo s vínem, hospodařilo tam víno samo. A tak dnes musíme s námahou napravovat, co nám Němci i v tomto směru pokazili, ale nadto musíme ještě bedlivě pečovat o to, aby se nám mezi našimi osídlenci neutvrdili lidé, kteří by sklouzli na stejnou cestu. Je nutno si otevřeně přiznat, že jsme na jižní Moravě zaznamenali značné náběhy k tomu a někde i tragické případy dětského opilství. Dnes tu máme bohudíky situaci již lepší, ale stále ještě je jisté, že by se nám zle vyplatilo, kdybychom ve své pozornosti a činnosti v tomto směru jen na okamžik polevili.

Chtěla bych v této souvislosti zvláště zdůraznit, že i nadále budeme muset při potírání alkoholismu počítat s co nejširším využitím sil nejrůznějších dobrovolných pracovníků a organisací, jichž dosavadní služby jsou přímo neocenitelné. Mám tu na mysli jak Revoluční odborové hnutí, Sokol, tak i Junáka a jiné podobné organisace, učitele od mateřských školek až po vysoké školy, kněze a úřady ochrany práce, ale zvláště také Československý abstinentní svaz. Bude ovšem třeba, aby se těmto složkám dostalo pro jejich činnost od státu mnohem větší podpory než dosud, což bude jen moudré a účelné, protože se takto vynaložené částky zmnohonásobeně státu vrátí.

Mezi organisacemi, s nimiž musíme při potírání alkoholismu počítat, jsem uvedla na prvém místě Revoluční odborové hnutí. Je vskutku třeba, aby si každý odborář uvědomil a i dále uvědomoval, že republika osvobozené práce není myslitelná bez osvobození od alkoholismu. Nemůžeme dovolit, aby nám alkoholismus tuto práci rušil; nemůžeme se zastavit ani před opilým dělníkem, ani úředníkem a zemědělcem, ale ani před opilým zástupcem lidu. Nedáme si alkoholismem nalomit dvouletku. Chceme, aby nám dvouletka a po ní pětiletka přinášela stále vyšší a vyšší číslice. Jsou však obory, kde si to přát nemůžeme, a to je u spotřeby lihu a tabáku. Kapitalisté měli zájem na nejvyšším možném vystupňování této výroby bez ohledu na důsledky; naproti tomu socialistická výroba přihlíží především právě k těmto důsledkům. Našim občanům, paní a pánové, je jistě málo známou, pro ně snad překvapující, ale prokázanou skutečností, že spotřeba pitného lihu na hlavu je v Sovětském svazu šestapůlkrát nižší než v Československu. Sovětští lidé si vzali k srdci slova soudr. Lenina, že lihoviny vedou nazpět ke kapitalismu a ne vpřed k socialismu. Je třeba, aby se tak stalo i u nás.