Zpravodaj posl. dr Kácl: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Zákonem o potírání alkoholismu klademe další stavební kámen k lepší hospodářské, sociální i eugenické struktuře našeho národa. Přesto, že bezprostřední příčinou k tomu, že vláda předložila tento zákon a bylo po něm voláno již od r. 1945 je velké ohrožení alkoholismem po druhé světové válce, který se velmi nebezpečnou měrou rozšířil také mezi naši mládež a způsobil velikou škodu mravní, zdravotní, sociální i hospodářskou, je vlastní důvod k boj i proti alkoholismu daleko hlubší a starší než okolnosti vzniklé po válce. Tento boj byl veden již za předmnichovské republiky a dříve také i za habsburské monarchie a o jeho závažnosti svědčí nejlépe to, že mezi nejvýznačnější bojovníky proti alkoholismu náležel president Osvoboditel T. G. Masaryk a také druhý president republiky dr Edvard Beneš.

Požívání alkoholu a pravděpodobně také jiných narkotických prostředků je staré tak, jak je snad staré lidstvo samo. Již ve Starém zákoně v knize Mojžíšově v kap. 9 čteme tato slova: "Noe pak obíraje se zemí, začal dělati vinice, a pije víno, opil se a obnažil se uprostřed stanu svého. Viděl pak Chám, otec Kanaanův, hanbu otce svého a pověděl oběma bratřím svým v ně. Tehdy vzali Sém a Jafet oděv, kterýžto oba položili na ramena svá a jdouce zpátkem zakryli hanbu otce svého. Tváře jich byly odvráceny a hanby otce svého neviděli. Procitnuv pak Noe po víně svém, zvěděl co učinil syn jeho mladší, i řekl: Zlořečeny Kanaan, služebník služebníků bude bratřím svým. Řekl také: Požehnaný Hospodin Bůh Sémův, a buď Kanaan služebníkem jejich. Rozšířiž Bůh milostivě Jafeta, by bydlil ve stáncích Sémových, a buď Kanaan služebníkem jejich. Živ pak byl Noe po potopě 350 let. A tak bylo všech dnů Noe 950 let, i umřel jest."

V případě Noemově vedla snad k opilosti neznalost vlastností a účinku vína. V mnohých jiných případech je nepochybné, že požívání narkotických prostředků děje se vědomě, a to za tím účelem, aby se člověk oddálil od skutečného života, který jej neuspokojuje, a přenesl se do světa jiného, zdánlivě lepšího. Jsou známy na přiklad stavy poživačů kokainu, kteří upadají v prvním stadiu opojení do intensivní svalové i intelektuální činnosti, jsou neobyčejně sebevědomí, výbojní, výmluvní, necítí žádné únavy a mají dojem, že svým intelektem daleko převyšuji své okolí. Podobné účinky pozorujeme i u alkoholu. V malých dávkách způsobuje alkohol pocit duševní i tělesné spokojenosti, náladu sdílnou a radostnou. Postupně se vyvine jakási psychická labilita, při které člověk reaguje živěji než normálně a jeho vystupování je volnější, mnohdy až bezuzdně. Známý a charakteristický symptom je, že i u osob skromných a uvážlivých rozváže se jazyk, nastane nadbytečné mluvení, se kterým je řečník neobyčejně spokojen. U lidí tělesně pracujících vystoupí sklon k brachiálnímu násilí, vychloubají se tělesnou silou a jsou schopni přikročit ihned k činu. Lidé pracující duchem se násilí obyčejně zdržují, jsou však zase přesvědčeni o skvělosti svých myšlenek. Střízlivý pozorovatel snadno pozná, že domnělá brilantnost myšlenek jest klam, že domnělé skvělé myšlenky nesnesou analysy, slova nepřiléhají k věcem a někdy běží jen o proud bezobsažných slov. Sami postižení necítí potíží svého postavení, naopak zdají se sobě velmi duchaplní a schopni výkonů dříve u nich neslýchaných. Tento stav je velmi lákavý a proto je láhev tak často přítelem v neštěstí, a to právě u lidí slabých a bojácných. (Předsednictví převzal místopředseda Komzala.)

Alkohol působí na lidský organismus jednak místně, jednak celkově. Místně působí zejména na kůži a na sliznici traktu zažívacího. Jelikož absorbuje vodu a sráží bílkoviny, ochlazuje pokožku a způsobuje tak tvrdnutí kůže. Účinek na trakt zažívací je daleko významnější. Přímým účinkem alkoholu na sliznici ústní vzniká mírně zvětšení sekrece slin a tento výměsek slinný má větší trávicí působení na škroboviny než sliny normální. Alkohol dále zvětšuje sekreci šťáv žaludečních, a to přímým účinkem na sliznici žaludeční. Tento dráždivý účinek alkoholu je však zcela odlišný od účinku potravin obvykle požívaných. Kdežto potrava budí speciálně přiměřenou činnost žláz žaludečních, způsobuje alkohol pouhé rozmnožení sekrece již trvající anebo vzbudí sekreci právě v buňkách připravenou. Silnější alkoholický nápoj vzbudí mimo rozmnožení sekrece také zesílení peristaltických pohybů, brzy se však dostaví ochabnutí anebo zastavení sekrece a také trávení bílkovin se zvolní, po příp. i zastaví. Opětované podávání alkoholu vzbuzuje na žaludeční sliznici zánět s vylučováním hlenu, později ztenčení sliznice, chudokrevnost a ztrátu stahovačnosti svalstva. Alkoholické nápoje ruší značně trávení, škodí funkci žaludeční a ničí konečně i normální strukturu žaludeční sliznice. Způsobují chronický žaludeční katar, který je typický pro pijáky kořalky.

Účinek celkový se týká především ústředí nervového, a tu možno celkový vliv rozdělit na čtyři stadia: na stadium stimulační, při němž je činnost center zdánlivě zvětšena, stadium narkosy, při němž je činnost psychická zmenšena a porušena anebo i úplně utlumena, stadium anaesthetické, při němž ubývá hybnosti, vědomí je úplně potlačeno a také citlivost a velká část reflexů vymizí, a konečně stadium čtvrté, stadium paralysy, při kterém je funkce center nervových, zvláště funkce prodlouženě míchy, úplně potlačena, což znamená smrt.

Alkohol má velký vliv také na oběh krevní. Po malých dávkách alkoholu se tep zrychluje; vstoupí-li větší množství alkoholu náhle v oběh krevní, tep se zvolní, a po větších dávkách může nastati i takové ochabnutí srdce, že se krev městná ve venách a krev, která není dostatečně okysličována, nabývá vlastnosti, jaké má při dušení. Povrchní cévy se účinkem alkoholu rozšiřují a zčervenání obličeje je na př. výrazem toho účinku. Tělesná teplota se vlivem alkoholu již v malých dávkách snižuje.

Trvalé požívání alkoholu způsobuje návyk na alkohol, při čemž trpí téměř všechny funkce tělesné. Nejbližší poruchou jsou záněty sliznic, s kterými přichází alkohol ve styk. Místní dráždivý účin působí katar hrtanu a zvláště žaludku. Vystupují pak jako příznaky těchto zánětů nechutenství, ranní vrhnutí hlenu a nepravidelná stolice. Záněty žaludeční u dospělých mají v největším množství případů příčiny v alkoholismu. Žaludeční katary a následující toho špatná výživa vystupují tím dříve, čím koncentrovanější nápoje se požívají. U zředěných alkoholických nápojů je místní účin dosti nepatrný, spíše se ukazuje účin celkový, m. j. také ušetření tuků a uhlohydrátů. Typický piják piva tloustne, typický piják kořalky bývá hubený. Obličej pijáka bývá zduřený, nos a tváře z rozšířených cévek fialově zbarvené, často se vyskýtá také acne rosacea.

Při častějším požívání alkoholických nápojů vždycky znatelně trpí soustava nervová. Pokud běží o ústřední nervstvo, snižuje se duševní schopnost, a to po každém excesu a nakonec trvale. U pijáka se dostaví tupost a slabost paměti, duševní pružnost vymizí a všechny vyšší zájmy se vytratí. Pokud běží o periferijní nervstvo, dostavují se zde často zánětlivé procesy, na př. polyneuritis alcoholica, provázená příznaky třesů, ataktickými pohyby až i ochrnutím. V ledvinách se dostavuje zánět a nakonec smrštění morbus Brighti. Častá jsou i onemocnění jater, smrštění a ztvrdnutí jater, jaterní cirrhosa, často doprovázená velkým exudátem. Také srdce bývá postiženo, a to jednak zánětem srdečního svalu, jednak tukovou degenerací, u pijáků piva působí škodlivé velké množství přijaté tekutiny, pro které musí srdce hypertrofovat. Rovněž chronická endartritis bývá onemocněním pijáků a je také často příčinou mrtvice.

Známým symptomem chronického alkoholismu je delirium tremens. Je to onemocnění duševní, spojené s živými sluchovými a zrakovými halucinacemi. Delirium tremens se dostavuje obyčejně po nějaké provokaci, buď po excesu, nebo při náhlém odnětí alkoholu. Postižení vidí malá zvířátka, mouchy, hady, myši. První záchvat končí obyčejně uzdravením v několika dnech. Recidivy se přiházejí často, až se konečně vyvinou větší duševní poruchy, nebo některý záchvat končí kolapsem a smrtí.

Zcela pochybný je názor, rozšířený často v kruzích laických a dříve podporovaný i benevolencí lékařů, jako by alkohol měl nějaký léčivý vliv nebo jako by byl alkohol potravou. Všechna propaganda, zejména pivovarského průmyslu, mluvící o tom, že pivo je tekutý chléb, je naprosto neoprávněná.

Alkohol, pravda, je zdrojem kalorií, nemůže však nahraditi ani uhlohydráty, ani tuky, ani bílkoviny, a alkoholické nápoje obsahují tyto živiny - pokud je vůbec obsahují - v tak nepatrném množství, že to nemůže prakticky přicházet vůbec v úvahu. Alkohol nemůže přicházet na konsumentův stůl ani jako zdroj kalorií, ani jako živina, ani jako lék. Alkohol je jed a tento jeho charakter nemůže oslabiti ani známě české pořekadlo: "Kdo pil umřel, kdo nepil, umřel taky", neboť je pravda, že umřít musíme sice všichni, avšak je otázkou, kdy, za jakých okolností a co této smrtí předchází. Výjimka potvrzuje pravidlo. A dožije-li se tu a tam notorický alkoholik třeba 80 roků, pak o tomto pozoruhodném případě ví kdekdo, na druhé straně však tisíce úmrtí těch, kteří pro nemírné požívání alkoholu zmírají předčasně, uchází pozornosti veřejnosti.

Zajímavý doklad pro to, jak je škodlivý, jak snižuje bystrost, výkonnost a odolnost, nalézáme v deníku polárního badatele Rosse, který ve svých záznamech píše, jak při své krajně obtížné polární cestě, započaté v roce 1829, zakázal požívání alkoholu v jakékoli formě, neboť na svých dřívějších četných námořních výpravách nabyl hodně zkušeností se špatným vlivem alkoholických nápojů. Dobrý zdravotní stav posádky "Victory", která nuceně musela pobýti v polárních krajinách po celé čtyři těžké zimy, připisoval jedině na vrub této střídmosti.

Dr Edvard Beneš ve své knize "Problém alkoholové výroby a abstinence" se obírá také otázkou, bylo-li by možno všechen průmysl, který se zabývá výrobou alkoholických nápojů, a všechny živnosti a obchody na něm závislé zrušit a nevyvolalo-li by toto řešení těžkou hospodářskou krisi. vždyť na př. ve Francii je pří výrobě a distribuci alkoholických nápojů zaměstnáno přes 4 miliony osob, což činí celou jednu čtvrtinu ze 17 milionů práce schopných občanů. Podobné poměry jsou i jinde. Každý si je vědom toho, jak veliký význam pro Československou republiku má výroba piva, jak s tím souvisí také výroba sladu a pěstování chmele a jak důležitou exportní položkou jsou výrobky kvasného průmyslu. Všichni máme také v živé paměti poměry, které vyvolala svého času v Americe prohibice. Náhlý a úplný zákaz výroby alkoholických nápojů nevedl by pouze k hospodářskému otřesu a nezaměstnanosti desetitisíců lidí, zaměstnaných pří této výrobě, ale také k otřesu mravnímu, poněvadž značná část dosavadních konsumentů alkoholických nápojů by se bez těchto nápojů nedovedla obejít a možnost vysokého výdělku lákala by zase mnohé k tomu, aby alkoholické nápoje vyráběli potajmu.

Není-li ze všech těchto příčin možno výrobu alkoholických nápojů zrušiti, je možno a je žádoucí tuto výrobu pozvolna omezovati a uvolněné zaměstnance převáděti do oborů jiných. Hospodářský život poskytuje denně ne jeden, nýbrž sta a sta případů, že různá hospodářská odvětví vznikají a zanikají, a vývoj národního hospodářství není nic jiného nežli soustavné vyměňování, obnovování, rozšiřování a zase zanikání různých hospodářských odvětví.

Dr Beneš uvádí ve své knize, že některá naše hospodářská odvětví, na př. tkalcovství, v některých místech zmizela úplně, a máme také příklady i v historii, jak hornická města úplně změnila svou tvářnost a jiná jí zase nabyla. Máme i příklady, jak se různá hospodářská odvětví uměle vyvolávají v život a udržují, jak později zanikají, a máme konečně sta případů, jak v tom působí zejména i móda. A zanikne-li takové odvětví, přecházejí prostě lidé, kteří se jím zabývali, v odvětví jiné. Je jasné, že kdyby padla výroba alkoholu, lidé v ní zaměstnaní by se vrhli postupně na výrobu zcela jinou.

V plánovaném hospodářství lze tuto věc řešiti. Nejen že nebudeme plánovitě zvyšovat výrobu alkoholických nápojů, ale budeme také nahrazovat koncentrovanější nápoje méně koncentrovanými a budeme také nahrazovat alkoholické nápoje nápoji nealkoholickými. Mám zde na mysli zejména výrobu tekutého ovoce a zdůrazňuji při tom nejen význam zdravotní, ale i stránku hospodářskou a sociální. Zde bude možno plynule převésti lidi od výroby jedné k výrobě druhé a po stránce hospodářské bude možno vytěžiti nakonec více nežli při výrobě alkoholických nápojů.

Statistická data, týkající se spotřeby v dělnických rodinách v Československé republice ukazují, že ve výdajích na potraviny a poživatiny stojí lihové nápoje na šestém místě a že přes 6% vydává dělnická rodina za lihové nápoje, stejně jako za cukr a mouku, zatím co za vejce vydává jen 4%, za ovoce 3,75%, za máslo 3%, za zeleninu ani ne 2,5% a za sýry 1 %. V celkovém složení všech spotřebních výdajů dělnické rodiny stojí alkohol na 14. místě.

Zajímavé je také srovnání částek, které byly vydány v Československé republice v r. 1946 za knihy a za lihové nápoje. Zatím co veškeré výdaje za knihy činily necelé ³/₄ miliardy Kčs, činily výdaje za lihové nápoje 9,5 miliardy. Tato čísla dokazují jistě přesvědčivě, jak je důležitý boj za snížení konsumu alkoholických nápojů již z důvodů hospodářských, kdyby ani jiných důvodů nebylo.

Alkoholismus není jen zdravotnickým nebezpečím pro toho, kdo jej konsumuje, ale je ještě větším nebezpečím pro potomstvo. Všechno moderní snažení eugenické, t. j. snaha po zdravějším potomstvu, by nebylo nic platné, kdybychom nedovedli omezit požívaní alkoholu a především kdybychom soustavně nesnižovali počet notorických alkoholiků. Že rozšíření pohlavních nemocí je úměrné rozšíření alkoholismu, je obecně známo. Je však také řada nemocí nervových a duševních, které jsou v přímém vztahu k nemírnému požívání alkoholu rodiči, jako je na př. padoucnice. Vídeňský lékař dr Gabriel vyšetřoval potomstvo 800 pijáků a zjistil, že u dětí, zplozených pod vlivem alkoholu, bylo šestkrát tolik mrtvých porodů jako u oněch z doby před tím, než rodiče propadli tomuto zlu. Také inteligence dítěte je požíváním alkoholu rodiči nepříznivě ovlivňována a je známa skutečnost, že děti z doby dobrého vinného roku vykazují horší školní prospěch.

Vyšetřováním korutanských venkovských dětí bylo prokázáno, že intelektuální výkony školních dětí z kraje, který je poměrně chudý alkoholem, jsou značně lepší než dětí ze známé moštatské krajiny, kde konsum alkoholu daleko přesahuje průměr.

Zajímavá je také statistika, dokazující přímou souvislost mezi konsumem alkoholu, zločinností, choromyslností a úmrtností z alkoholu a dividendami pivovarského průmyslu, jak je to přesvědčivě právě také vyjádřeno ve vzpomenuté již knize dr Edvarda Beneše.

Pro eugeniku je důležité zjištění, které uvádí v knize "Ľ Alcoholisme et la Lutte contre (Alcohol en France" A. Rome. Běží o případ potomstva ženy jménem Ada Jurkeová. Tato žena se narodila r. 1740 a zemřela na počátku 19. století. Byla to notorická alkoholička, zlodějka a tulačka. Její potomstvo čítalo 843 členů. Ze 709, u kterých bylo možno provésti zkoumání a statistiku, bylo 106 nemanželsky zrozených, 142 žebráků, 64 živených veřejnou dobročinností, 81 prostitutek a 75 zločinců, z nichž bylo 7 vrahů. Za 75 let stála tato rodina alkoholiků stát více než 5 miliard předválečných marek.

Předložený zákon chce potírati alkoholismus hlavně těmito prostředky:

1. Výchovou obyvatelstva ke střídmosti, průzkumem příčin a následků alkoholismu a léčením osob, které si způsobily poruchy na zdraví;

2. omezením podávání alkoholických nápojů určitým osobám nebo v určitých dnech nebo při určitých příležitostech;

3. trestáním přestupků, spáchaných proti ustanovení tohoto zákona, soudy nebo okresními národními výbory. Okresní národní výbory budou zákon plnit prostřednictvím ústavů národního zdraví a budou moci nařídit osobám propadlým alkoholu nejen léčbu, ale také povinnou návštěvu přednášek. Takové osoby budou také pod stálým dohledem ústavů.

Zákon zakazuje podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let. (Výborně!) Toto se však netýká výdeje piva mladistvým, kteří je prokazatelně odnášejí ze živnostenské provozovny domů dospělým. Dále zakazuje zákon výdej nápojů osobám podnapilým nebo opilým a nesmějí se podávat alkoholické nápoje, s výjimkou piva a vína, při tanečních zábavách. Okresní národní výbor může také omezit pro některé dny v týdnu výdej alkoholických nápojů jen na pivo a víno.

Osobám, které vykonávají povolání nebo činnost, s jejichž výkonem bývá spojeno nebezpečí života, zdraví čí tělesné bezpečnosti lidí nebo majetku, se zakazuje podávat alkoholické nápoje při výkonu povolání nebo činnosti. Tyká se to na př. šoférů, osob obsluhujících těžní klece na dolech, strojvůdců a pod. (Výborně!) Jak je toto ustanovení důležité, dosvědčuje to, že jen v Praze bylo v roce 1946 zabito 16 osob opilými šoféry.

Tresty v případě přestoupení zákona jsou vězení od 3 dnů do 3 měsíců a peněžitý trest od 500 Kčs do 25.000 Kčs. Běží-li o trest u provozovatele živnosti a byl-li pachatel jíž dříve pro stejný čin potrestán, může mu býti jako vedlejší trest odebráno živnostenské oprávnění, a to buď dočasně anebo navždy.

Předložený zákon o potírání alkoholismu, který znamená nesporně klad a který všichni lidé dobré vůle upřímně uvítají, neřeší problém alkoholismu zcela, nýbrž jen částečně. Bude jej třeba doplniti ještě dalšími opatřeními. Z nich nejzákladnějším opatřením musí být to, že pro každého člena našeho národa opatříme takové životní podmínky, aby mohl býti spokojen a šťasten a aby nemusil hledat lepší život v alkoholickém opojení a zapomnění. (Výborně!) Dále že zmizí z našeho života ti, kteří žijí v takovém nadbytku a takové zahálce, až je jim tento nadbytek a tato zahálka protivná a hledají jiný svět opět v narkotických prostředcích.