Národní pojištění je dávným
snem pracujících a dlouho za ně bojovali.
Ale ani v nové republice neprobíhalo jeho uskutečnění
hladce Od r. 1945, kdy ministerstvo sociální péče
spolu s ÚRO osnovu vypracovalo, byly činěny
z reakčních řad pokusy o blokování
osnovy, o prosazení politických voleb do zastupitelských
sborů, o zdražení národního pojištění
tím, že místo námi navrhované
dvojstupňovité organisace, t. j. ústřední
národní pojišťovny a okresních
národních pojišťoven trvali druzí
na tom, aby byl zřízen zbytečný další
mezistupeň - zemské národní pojišťovny.
Chci se zmínit dále i o nedávném zlovolném
psaní reakčního tisku o národním
pojištění.
Nepřátelé nového lidově demokratického
režimu, s nimiž se lid v únoru vypořádal,
předstírali během příprav národního
pojištění na jedné straně kladný
postoj k němu, mluvili o jeho významu, ale současně
na druhé straně záměrně vnášeli
neklid do veřejností a nedůvěru k
národnímu pojištění nepravdivými
zprávami o tom, že bude drahé a neúnosné.
Soukromí zaměstnanci byli soustavně zneklidňováni,
že budou na svých pensijních nárocích
poškozeni a že se budou rušit dosavadní
jejich nabytá práva. Neodpovědný tisk
denně přinášel zprávy, že
náhradní pensijní ústavy budou zrušeny
a že veškerý jejich majetek přejde na
Ústřední národní pojišťovnu,
že se zhoršuje definice invalidity tím, že
se zavádí invalidita fysická, že se
značně zhoršují podmínky pro
dosažení starobního důchodu a že
se bezohledně odstraňuje nárok na bezpodmínečný
vdovský důchod po soukromých zaměstnancích.
Takovýmto způsobem bylo již předem lidu
znechucováno a pomlouváno připravované
dobrodiní a velká vymoženost nového
režimu. Nepřítel dobře tušil, co
zde prohrává, jak tento velký zákon
dále upevní důvěru lidu k režimu.
Na všech těchto lživých zprávách
nebylo však zbla pravdy.
Podle zákona o národním pojištění
nebude ani jeden soukromý zaměstnanec poškozen
na svých dosavadních nárocích, o což
je bezpečně postaráno příslušným
předpisem, a ani v jediném případě
nedojde a ani dojíti nemůže ke zrušení
nabytých již práv, neboť tato ochrana
nabytých práv zaměstnanců a jejich
pozůstalých byla v zákoně až
úzkostlivě dodržena. Pokud jde o soukromé
zaměstnance, pojištěné u tak zv. náhradních
pensijních ústavů, nebudou ani tito privilegovaní
pojištěnci ve svých nárocích
poškozeni, jak je zřejmé ze zákona o
soustředění pensijního pojištění
soukromých zaměstnanců ve vyšších
službách. Nároky těchto pojištěnců,
odpovídající zákonným nárokům,
přecházejí na Všeobecný pensijní
ústav a jejich další nároky, přesahující
tyto nároky zákonné, budou i nadále
plně zajištěny u příplatkových
ústavů, jimž bude také odevzdáno
zbývající jmění likvidujících
náhradních ústavů, jež přesahuje
úhradu, která se vydá Všeobecnému
pensijnímu ústavu pro krytí zákonných
nároků.
Rovněž je nepravda, že se zhoršují
podmínky pro přiznání starobního
důchodu. Stačí porovnati dřívější
předpisy s předpisy o starobním důchodu
v národním pojištění, aby bylo
hned zřejmé, že tyto nové předpisy
jsou pro pojištěnce výhodnější,
a to i pro soukromé zaměstnance, neboť jim
umožňuje přiznání starobního
důchodu i v těch případech, kdy si
vydělávají ještě polovinu průměrného
ročního výdělku, což dříve
možné nebylo. Rovněž definice invalidity
je příznivější pro soukromé
zaměstnance, než tomu bylo dosud. Dříve
se vyžadovala úplná nezpůsobilost, t.
j. 100% nezpůsobilost, aby mohl býti soukromému
zaměstnanci přiznán invalidní důchod.
Podle národního pojištění přízná
se mu však tento důchod již tehdy, jestliže
si soukromý zaměstnanec pro nepříznivý
zdravotní stav nevydělá ani polovinu svého
průměrného ročního výdělku.
Argumentovalo se též, že se už nebude v
národním pojištění přiznávati
starobní důchod po 40 letech pojištění,
jak tomu bylo dosud v pensijním pojištění.
Zde třeba říci, že změna, která
zde nastává v sektoru soukromozaměstnaneckém,
týká se jen několika desítek pojištěnců,
kteří si ze svých soukromých prostředků
mohli dovoliti zakoupiti pojistná léta, neboť
jinak by jim důchod nemohl býti ještě
přiznán, protože od počátku účinnosti
pensijního zákona, t. j. od 1. ledna 1909, neuplynulo
do dnešního dne těch 40 let. Přiznávati
starobní důchod všeobecně před
60. rokem věku pojištěnce vedlo by k podstatnému
snížení výše těchto starobních
důchodů. Myslím, že takovíto
pojištěnci mají dnes, kdy je potřebí
každé schopné síly, málo chuti
jíti do pense a že se naopak na svém úseku
rádi zúčastní budování
republiky.
Závěrem k tomu chtěl bych zdůraznit:
Zaměstnanci nemají důvodu obávat se
národního pojištění; jejich nabytá
práva zůstávají nejen nedotčena
a uchována, nýbrž budou podstatně rozšířena.
Pokud jde o důchody vdovské, zde národní
pojištění spravedlivě upravuje podmínky
pro přiznání vdovského důchodu
tam, kde jde o vdovy zcela zdravé, mladé a bezdětné,
kterým přiznává důchod jen
po dobu jednoho roku od smrti živitele.
Z toho, co jsem ve stručnosti uvedl, je zřejmé,
že se reakce snažila. aby v očích zaměstnanců
zdiskreditovala národní pojištění
a postavila jednotlivé vrstvy pracujících,
ať dělníků čí úředníků,
po starém způsobu zase proti sobě a tak těžila
pro sebe a pro své temné cíle z roztříštěnosti
pracujícího lidu, jehož zájmy jsou zcela
shodné. Při tom zamlčela, že národní
pojištění přináší
tolik nových dávek a že dosavadní dávky
zlepšuje nejen v podmínkách, ale zejména
ve výši nároků. Ostatně naše
národní pojištění bude si spravovati
sám pracující lid a podle vzestupu našich
hospodářských poměrů bude si
moci toto svoje pojištění i nadále zlepšovat
tak, jak to bude odpovídati jeho sociální
potřebě a jeho tužbám.
Dnešní slavnostní okamžiky, kdy projednáváme
a uzákoníme národní pojištění
také pro pracující inteligenci, jsou příležitostí
pro naše vzdělance, aby se nad tímto skutkem
hluboce zamyslili a porovnávali:
Starý kapitalistický režim a jeho představitelé
se stále oháněli inteligencí, zneužívali
jí pro své utlačovatelské a kořistnické
cíle, ale opravdu zabezpečit ji nedovedli a nechtěli.
Teprve lidově demokratický režim, který
byl reakcí soustavně před inteligencí
pomlouván a kreslen tak, jakoby inteligenci neměl
co dobrého říci a přinésti,
ji trvale sociálně zajišťuje. A nejen
to. Lidově demokratický režim ukazuje naší
inteligenci perspektivy, o jakých nikdy ani nesnila. Po
boku ostatních pracujících, s nimi srostlá,
za svou práci po zásluze odměněná
a sociálně zabezpečená nastoupí
naše skvělá inteligence na všech úsecích
s ještě větším nadšením
do velkých budovatelských úkolů, které
jí republika ukládá a které vzorně
a čestně splní. Z inteligence, kterou nepřítel
stavěl proti novému režimu a o níž
doufal, že bude brzdou v úsilí našeho
lidu, stává se naopak jeden z hlavních pilířů
nové republiky.
Národní pojištění patří
mezi největší činy naší
nové sociální politiky. S konečnou
platností odstraňuje obavy všech pracujících
vrstev před stářím a risiky z práce,
přinese klid a spokojenost rodinám. Lidově
demokratická republika se tímto zákonem odměňuje
všem, kteří v době své aktivity
pomáhali vytvářet svou prací, ať
fysickou či duševní, předpoklady pro
hospodářský, sociální, zdravotní
a kulturní vzestup všech vrstev národa.
Život našich pracujících půjde
nyní ve znamení ještě větších
pracovních výsledků, bude u každého
jednotlivce mnohem větším přínosem
pro celek, přinese více i soukromého štěstí,
bude vůbec důstojnější, dokonalejší,
prostě mnohem bohatší.
Naše lidově demokratická republika uskutečňujíc
národní pojištění stává
se příkladnou zemí v boji za zvýšení
životní úrovně a za zabezpečení
pracujících. Národní pojištění
zajišťuje jí lepší hospodářskou
a sociální stabilitu a posílí náš
nový režim.
Naše národní pojištění je
i těžkou ranou mezinárodní reakci a
kapitalistickým zotročovatelům národů.
Ukazuje milionovým masám v kapitalistickém
světě, jakých vítězství
může již za krátkou dobu dosáhnout
lid, který se zbavil kapitalistů, stal se pánem
ve svém státě a buduje nové, lepší
řády.
Národní pojištění je zdrcující
odpovědí našeho svobodného lidu na adresu
těch venku, kteří nás nenávidí
a pomlouvají, poněvadž jsme jim v únoru
zkřížili jejich temné plány,
poněvadž jdeme jiným směrem, než
jaký nám chtěli nadiktovat. Svobodný
český a slovenský lid opět jednou
v dějinách ukazuje ostatním národům
cestu. Přejeme tomuto našemu lidu, aby z dobrodiní
národního pojištění čerpal
sílu do další veliké práce, k
dalším slavným vítězstvím.
(Potlesk.)
Místopředseda dr Chytil: K faktické
poznámce se přihlásil pan posl. Vodička.
Dávám mu slovo.
Posl. Vodička: Slavná sněmovno, paní
a pánové!
Legionáři, českoslovenští rudoarmějci
z prvé světové války a všichni
příslušníci druhého odboje s
velkou vděčností a uspokojením budou
dnes přijímat uzákonění této
osnovy. Konečně po třiceti letech dočkali
se dne ti dělníci, soukromí zaměstnanci
a vdovy po těchto legionářích - rudoarmějcích,
kterým ve smyslu legionářského zákona
byla sice léta započítána, ale ani
jedna vláda minulé republiky neřešila
tuto diskriminaci mezi legionáři - státními
a veřejnými zaměstnanci a mezi legionáři
- dělníky a soukromými zaměstnanci.
A zde je třeba zdůrazniti, že to byla teprve
vláda obrozené Národní fronty, která
s celou vážností napravuje tyto křivdy,
napáchané vládami prvé republiky,
vládami ovládanými agrárníky
a finančními kruhy. Tento zákon řeší
také všechny nároky zahraničních
vojáků, osvobozených politických vězňů
a pozůstalých po obětech nacismu a ostatních
účastníků druhého odboje, jež
vyplývají ze zákona čís. 255,
čímž lidově demokratická republika
uvádí v čin velké sociální
dílo pro ty, kteří se v boji proti okupantům
osvědčili a přinesli pro svobodu národa
a samostatnost svého státu značné
oběti.
Jako místopředseda Československé
obce legionářské a Svazu osvobozených
politických vězňů a pozůstalých
po obětech nacismu pronáším s tohoto
místa projev díků a vděčnosti
Gottwaldově vládě obrozené Národní
fronty za tento její velký čin pro všechny
příslušníky prvého a druhého
odboje, za toto veliké dílo pro ty, kteří
ve chvílích pro národ nejtěžších
dovedli za tento národ bojovat a pro jeho samostatnost
přinášet největší oběti,
jako je život, zdraví a svoboda. Tlumočím
zde jménem všech odbojových složek slib,
že my, účastníci prvého a druhého
odboje budeme všemi silami Gottwaldovu vládu podporovati
a že se plně zapojíme do budovatelského
programu předsedy vlády Klementa Gottwalda.
(Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(přejímajíc předsednictví):
Ke slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava je skončena. Dávám slovo k doslovu
generálnímu zpravodaji za výbor soc.-zdravotnický
posl. dr Burešovi.
Gen. zpravodaj posl. dr Bureš: Vzdávám
se slova. Dávám slovo k doslovu generálnímu
zpravodaji za výbor rozpočtový posl. Skaunicovi.
Gen. zpravodaj posl. Skaunic: Vzdávám se
slova.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Gen. zpravodaj posl. dr Bureš: Paní a pánové!
V zájmu úplného zachycení všech
chorob z povolání doporučuji tento dodatek
k příloze k § 78:
Přidává se nová položka 35 do
rubriky "nemoc z povolání", text: "rozedma
plic foukačů skla". - Do rubriky "Podniky
pojištěné pro případ úrazu"
text: "podniky pro výrobu, opracování
a zpracování skla".
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Má pan zpravodaj posl. Skaunic ještě
další?
Gen. zpravodaj posl. Skaunic: V § 3 chybí titulek
"Zaměstnanci".
V § 71, odst. 5, ve čtvrté větě:
"Je-li roční průměr zvyšovacích
základů za posledních 10 kalendářních
let..." se nahrazuje slovo "zvyšovacích"
slovem "vyměřovacích".
V § 55, písm. b) doporučuji škrtnout ve
třetí větě celé závětí,
začínající slovy "jen proto"
a končící slovem "pojistného""
takže tato věta bude správně zníti:
"To platí tenkráte, bylo-li pojistné
vyměřeno dodatečně".
Textace v osnově zákona byla převzata z původního
textu starších ustanovení, je zbytečná
a nadto by mohla vést k mylným výkladům.
Dále doporučuji napraviti tiskové nedopatření
a doplniti 1. odstavec § 259 další větou
tohoto znění:
"Od poplatků a dávek jsou rovněž
osvobozeny dary a věnování, právní
jednání, písemnosti a knihovní zápisy,
jichž je třeba k jejich provedení, pokud byly
učiněny dosavadním nositelům veřejnoprávního
sociálního pojištění pro účely
národního pojištění nebo přímo
Ústřední národní pojišťovně."
Některé korporace hodlají vzhledem k novým
formám jednotného provádění
léčebné péče věnovat
národnímu pojištění svá
dosavadní zařízení, a to bez náhrady.
Bude jen moudré, když citované doplnění
odst. 1, § 259 bude přijato, neboť prakticky
znamená jednak umožnění takovéhoto
věnování a na straně druhé
značné úspory státu, který
tak bude zbaven povinnosti poskytovati náhradu.
V § 267, odst. 3 je nesprávná citace "§
20, odst. 5"; správně má býti
"§ 71, odst. 5".
V § 270, odst. 1, písm. b) ve druhé řádce
za citací písm. c) přijde místo čárky
slovo "nebo" a za písm. d) přijde čárka.
To jsou všechny změny a doplňky. Doporučuji
jménem rozpočtového výboru jejich
přijetí.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 8 částí, 2 oddíly
části prvé, 4 oddíly části
druhé, 5 oddílů částí
čtvrté, 4 oddíly části páté,
4 oddíly části sedmé, 4 oddíly
části osmé, 280 paragrafů, nadpisy
částí, nadpisy oddílů a pododdílů,
nadpisy paragrafů. přílohu k § 78, přehled
zákona, nadpis zákona a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Není námitek? (Nebyly.)
Míním dát hlasovati takto:
Nejprve o části prvé (všeobecná
ustanovení) mající 24 paragrafů ve
2 oddílech (osobní rozsah pojištění
a povinné pojištění); pak bychom hlasovali
o části druhé (dávky z pojištění),
a to o § 25 a 1. oddílu této části
(dávky nemocenského pojištění);
pak o 2. oddílu této části (dávky
důchodového pojištění) a pak
najednou o 3. a 4. oddílu této části
(všeobecná péče o pojištěnce
a rodinné příslušníky a všeobecná
ustanovení o dávkách z pojištění).
Poté budeme hlasovati o 3. části osnovy,
jednající o úhradě.
Čtvrtá část, obsahující
důchodové pojištění horníků,
důchodové pojištění redaktorů,
důchodové připojištění,
pojištění na podkladě dobrovolnosti
a zajištění dávek nepojištěným
osobám, bude odhlasována najednou.
Poté bychom hlasovali o části páté
(organisace a hospodaření národního
pojištění), o části šesté
(dozor nad prováděním národního
pojištění) a nato o části sedmé
(řízení a ustanovení trestní)
a osmé (přechodná a závěrečná
ustanovení).
Pak dojde k hlasování o nadpisech částí,
nadpisech oddílů a pododdílů, nadpisech
paragrafů, o příloze k § 78, o přehledu
zákona, o nadpisu zákona a úvodní
formuli