Stejně tak je tomu u osob samostatně výdělečně činných. Události posledních let přesvědčily řemeslníky a obchodníky, že nejlepším a nejjistějším zabezpečením pro případ nemoci, invalidity a stáří je přece jenom veřejnoprávní sociální pojištění. I zde odpadne pak výtka o hromadění rezerv a zisku za každou cenu, které jsou mnohdy motivovány jen obavami z nezabezpečeného stáří, z možnosti nastalé neschopnosti k výdělku a ze všech těch rizik, která se vyskytují v životě člověka, nejen rázu zdravotního, ale i právního a hospodářského. Je konec obavám tzv. středního stavu, že by měl snad býti jednou odkázán na dobrovolnou péči nebo připadnout na obtíž svým příbuzným nebo i péčí chudinské.

Komunisté byli vždy a zvláště od vyhlášení košického programu vládního hlasitými mluvčími za neodkladné uzákonění národního pojištění. Po vítězném vybojování naší národní samostatnosti stáli jsme tu ne jako příslušníci různých politických stran, ale jako lidé odpovědní za zdárný vývoj tohoto státu, jejichž povinností bylo vyvést národ z těžkých důsledků války a spojenými silami se postarat o jeho hospodářskou, politickou a také sociální jistotu. Tomuto programu, jehož odpovědnost jsme měli pociťovat a nést všichni bez rozdílu stejným dílem, se část našeho národa, myslící stále ještě protilidově a možno říci protičesky, stále víc a více zpronevěřovala, při čemž své pravé cíle, které se neodvažovala hlasitě vysloviti před národem, zahalovala do protikomunistických hesel. Byla to hra s ohněm. Bylo to politické hazardérství ve službách československé i zahraniční reakce a kapitálu. Únorové události odkryly karty těchto nepřátel národa a před očima lidu se tato zrádcovská politika objevila v celé své nahotě. Není divu, že tito političtí hazardéři byli pracujícím lidem smeteni do politického propadliště. Nutno se jen obdivovati trpělivosti a disciplinovanosti našeho lidu, že se s nimi nevypořádal podle jejich zásluhy.

Tato politická licitace se přenášela i na oblast sociální. Kdybychom nevětřili úmysly a záškodnictví, musili bychom se domnívat, že jde buď o politický primitivismus nebo o hazardérství. Jednou se psalo o nár. pojištění jako o neuskutečnitelné utopii, po druhé jako o zbytečném návrhu, aby se vzápětí nato poukazovalo na nedostatky a křivdy, které socialistický režim, i když jej dosud nemáme, nedovedl vyřešit. Prováděla se hnusná demagogie s bídou důchodců, kterou spoluzavinili ti, kteří se jí najednou dovolávali jako argumentu proti komunistům. Hrozili nivelizací nároků lépe vybaveným vrstvám pojištěnců i přes opačná fakta, obsažená v osnovách a zdůrazňovaná tolikerými prohlášeními ÚRO a všech kompetentních činitelů, že nabytá práva a nároky zůstávají zachovány. Byla to politika spekulující na zvrat, a to všechno proto, poněvadž si jasně uvědomovali, že toto společenské zřízení, které je schopno dáti lidu takovou míru sociální spravedlnosti, si musí na trvalo získati jeho důvěru. Stačí uvésti několik případů. Kdo zná naše sociální pojištění, dojde k závěru, že národní pojištění nemocenské je na úrovni našeho nejlepšího dosavadního pojištění soukromo zaměstnaneckého a že v mnohých ustanoveních tuto úroveň ještě překračuje.

V důchodovém pojištění proti demagogii o nízkých důchodech stačí uvésti několik příkladů, které jasně ukazují, že národní pojištění důchodové je nejlepším pojištěním, jaké kdy v historii našeho národa bylo vydáno. Máme nejlepší pojištění mezi všemi národy na celém světě. Porovnáme-li dávky, které podle tohoto zákona o národním pojištění v nemoci budou poskytovány našim pojištěncům a příslušníkům jejich rodin, vidíme, jak velké části našeho národa se to týká a jak blaženě bude působit toto pojištění ve prospěch našeho pracujícího lidu.

Celá osnova má opravdu mnoho kladů, zrovna tak jako její část důchodová, která počítá se zvýšenými důchody u všech kategorií pracujících, ať dělníků nebo úředníků, a vedle toho zavádí dávky v důchodovém pojištění dosud neznámé, jako invalidní důchod manželky nebo družky, zvýšení důchodu pro bezmocnost a konečně zvláštní pozornosti zasluhující důchod sociální, kterým odškodňujeme staré veterány práce, k nimž se dosavadní zákony předešlého režimu obracely zády jako k nepotřebné veteši.

A s tímto návrhem zákona, tak jako svého času s platy státních zaměstnanců, většina socialistů, lidovců a slovenských demokratů prováděla hanebnou licitaci a politické hazardérství. Nic to nebylo platné. Nebrali zřetel na nejzákladnější věci našeho národního hospodářství. Jejich licitační požadavky měly rozvrátit naši základnu hospodářskou a přivésti národ k hospodářskému bankrotu. Nepodařilo se. Lid odstranil z vlády i politického života tyto licitující a zrádné živly, pročistil vzduch a začal sám odpovědně budovati velké dílo, které se ovšem plně podaří jen tehdy, dovedeme-li mu svou prací dát tu náplň, kterou si zajišťujeme dnes zákonem.

Podle dosavadních výsledků budovatelské práce našeho pracujícího lidu můžeme s důvěrou se dívati i do budoucnosti. vykročili jsme smělým krokem vpřed a odevzdáváme pracujícím vrstvám národa mocnou záštitu jejich sociálních práv, na jejichž uskutečnění my komunisté máme podstatný podíl. Jsme přesvědčeni, že pracující lid tyto naše snahy také plně ocení, bude je střežit, chránit a svou pilnou prací zabezpečovat. (Potlesk.)

Předseda: Uděluji dále slovo panu posl. Tymešovi.

Posl. Tymeš: Paní a pánové!

Řeknu pouze několik slov. Patřím jako můj předřečník kol. Kapoun k té dělnické socialistické generaci, která již dávno před prvou světovou válkou bojovala za sociální pojištění pracujícího lidu. Pro nás, kteří jsme poznali těžké boje dělníků, kteří vždy stáli v čele sociálního pokroku, je tento den zvlášť významný. Dnes rozhodujeme o zákonu, který je nejvýznačnějším sociálním dílem v historii našeho národa. Správně zde zdůraznila místopředsedkyně Hodinová, že naše národní pojištění je kromě pojištění v Sovětském svazu nejlepším sociálním pojištěním světa. Stavíme se tak do popředí pokrokových národů s moderním sociálním zákonodárstvím. Zákon o národním pojištění bude velkým úspěchem pro všechny pracující vrstvy národa, především však je velkým vítězstvím našeho dělnictva. Vzpomínali jsme v těchto dnech sedmdesátého výročí založení československé sociální demokracie a sedmdesáti let těžkých bojů, velké práce a utrpení socialistických dělnických průkopníků. Vzpomínali jsme na všechny zápasy, které sváděli dělníci se svými třídními odpůrci.

Před 70 lety byl český dělník vydán úplně na pospas kapitalistickému vykořisťování. Nebyla ani zákonná pracovní doba, nebylo žádné pojištění, česky dělník byl moderním otrokem v pravém slova smyslu. První socialističtí průkopníci již v počátcích dělnického hnutí se dožadovali sociálního zabezpečení dělníků a všeho pracujícího lidu. Dělníci nebojovali nikdy sobecky sami pouze za sebe, ale za sociální osvobození všech pracujících vrstev.

Dnes, kdy uskutečňujeme velké dílo, pro něž celé dělnické generace bojovaly, vzpomínáme a myslím, že jsme k tomu povinni - s pocity vděčností všech dělnických průkopníků a jejich velké práce, jejich velkých obětí a těžkých bojů. Naše dělnictvo prokázalo, že má smysl pro třídní solidaritu. Nebojovalo ovšem pouze za sociální reformy, neboť si dobře uvědomovalo, že k svému osvobození si musí vybojovat změnu společenského řádu. Je velkou zásluhou především dělníků, že se sociální požadavky krok za krokem uskutečňovaly. Je ovšem velký rozdíl mezi sociálním pojištěním v kapitalistickém státě a pojištěním ve státě socialistickém. Nyní, kdy klademe základy novému sociálnímu řádu, má sociální pojištění nový hlubší smysl. Novým zákonem se dělníci zrovnoprávňují s ostatními pracujícími vrstvami. Dělníci však mají také zásluhy o to, že též rolníci a živnostníci se podílejí stejně na národním pojištění. Je rovněž zásluhou dělnictva, že zmařilo plány reakce. Nevrátíme se nikdy zpět ke kapitalismu, nezůstaneme stát v půli cestě, ale půjdeme dále v budování nového sociálního řádu. My si dobře uvědomujeme, že bez vítězství socialismu bychom neměli dnešní sociální pojištění. Měl jsem možnost sledovat a sledoval jsme s velkými obavami, jak stranická protisocialistická politika ohrožovala jak projednání ústavy, tak sociální pojištění i ostatní části našeho vládního programu.

Národní pojištění odstraňuje mnohou nejistotu a především strach ze stáří. Myslím, že teprve během několika let bude patrno, co znamená tento zákon i s hlediska nové sociální morálky. Někteří kolegové zde upozornili na pochybnosti, které se někde vyslovují o tom, zda neděláme více než nač v této době stačíme. Je pravda, že zde bude značné zatížení našeho hospodářství. My máme, porovnáváme-li to zejména s kapitalistickými státy, dlouhé dovolené. Zavádíme opravdu velmi významné, pronikavé sociální pojištění; a ještě s velkými obtížemi překonáváme následky války a obtížných poměrů mezinárodních, na kterých má vinu režim v kapitalistických státech. Myslím, že však je hlubokým přesvědčením každého z nás, že tyto hospodářské obtíže překonáme. Dnes již vidíme, že český dělník vedle dělníka sovětského a polského patří mezi nejlepší dělníky světa. Máme inteligentní dělníky, kteří mají krásnou tradici, umějí pracovat a vědí, proč mají pracovat. Ti si velmi dobře uvědomuji, že pracují pro sebe. Zde se ukazují krásné výsledky naší dlouholeté třídní socialistické výchovy. Mám hlubokou víru v českého dělníka. Jsem přesvědčen o tom, že ty potíže, které někde byly, jsme již z velké části překonali a že je také velmi úspěšně budeme překonávat v budoucnosti. Jsem přesvědčen o tom, že se pracovní výkon u nás bude zlepšovat a že také výsledky práce budou stále lepší a lepší. Dělnická třída vidí, že vláda, která zde nyní je, je vládou její. Dělnická třída má důvěru, - ona to prokázala - k představitelům nové společenské organisace, nového společenského řádu. v tom je také záruka našich budoucích úspěchů. Naši dělníci splnili úspěšně své poslání v boji za sociální požadavky a splní podle mého hlubokého přesvědčení také úspěšně svůj veliký historický úkol, vybudování nového řádu, nové socialistické republiky. Čekají-li naši třídní odpůrci, ať kdekoliv, na naše zhroucení hospodářské, čekají marně; dělnická třída, která u nás stojí v čele za vybudování nového sociálního řádu, nezklamala v minulosti, nezklamala v přítomnosti a nezklame ani v budoucnosti. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji dále slovo panu posl. Parezovi.

Posl. Parez: Pane předsedo, vážené shromáždění!

Dovolte mi, abych jako organisovaný dělník velkého průmyslového závodu pronesl také několik slov k tomuto zákonu pro náš pracující lid opravdu vysoce významnému. Prožil jsem ve svém životě velmi mnoho těžkých a trpkých bojů za dřívější éry kapitalismu a proto mne nesmírně zajímá tento krásný a vysoce důležitý zákon, jemuž dnes a zítra dá naše slavné ústavodárné Národní shromáždění své schválení.

Celá desetiletí usilovali socialisté o sociální zajištění pracujících vrstev u nás i v celém světě. v tento pro nás pracující slavný den, kdy bude splněna touha celých generací, které se domáhaly sociálních vymožeností, se končí dlouhotrvající boj za uznání lidských práv proti kapitálu. Tímto šlechetným a krásným zákonem stavíme se mezi prvé pokrokové národy světa. Jsou národy daleko početnější a státy lépe finančně a hospodářsky zabezpečené, ale nemohou se nám po stránce sociální rovnat, protože tímto zákonem my Čechoslováci povedeme. Nebude již rozdílu mezi dělníkem a úředníkem, neboť dnes pracující rukou a duchem jsou sobě rovni po stránce sociál. zabezpečení. Přestane nespokojenost a nebude žehráno na ony zaměstnance, kteří byli již dříve pojištěni, neboť to bylo dříve výsadou jedinců. Vzpomínám při této příležitosti všech těch bojovníků socialismu a sociálního zabezpečení pracujících, kteří teprve tímto zákonem dostávají za svou snahu a práci zadostučinění. V budoucnu nebude obecních chudých a žebráků, neboť mimo námezdně pracující je pamatováno též na samostatné podnikání, na živnosti a zemědělce. Výměnkáři nebudou napříště odkázáni na výměnek, který často nebyl dodržován a výměnkáři trpěli hladem.

Zákon o národním pojištění je velké sociální dílo o 280 paragrafech. Příprava této osnovy trvala téměř celý rok. Je to dílo velkého hospodářského významu a muselo být tedy důkladně zpracováno, protože zasahuje hluboko do našeho života státního i rodinného. Pojištění bude soustřeďovat téměř 95 % našeho národa. Do nemocenského pojištění bude soustředěno přes 200 ústavů. Výhod tohoto pojištění budou užívat výdělečně činní a jejich rodinní příslušníci již od 1. října 1948, osoby samostatně výdělečně činné budou zařaděny od 1. ledna 1950. Rovněž i důchodci dosavadního sociálního pojištění budou pojatí do nemocenského pojištění od 1. října 1948.

Již košická vláda jednala o sociálním pojištění pro všechny pracující v našem národě, to znamená nejen pro zaměstnance, nýbrž i pro samostatně výdělečně činné a jejich rodiny. Také Revoluční odborové hnutí mělo tento úkol ve svém programu s vědomím všech dosavadních vlád obnovené republiky, které s tímto zákonem vždy počítaly. Národní pojištění je také jedním z hlavních požadavků nových sociálních řádů republiky.

Můžeme se u nás pochlubiti již dávno před jinými státy dlouhou tradicí sociálního pojištění, které prošlo dlouhodobým vývojem, v němž se uskutečňovalo v nestejných dobách pro různé skupiny, takže toto pojištění bylo velmi roztříštěno a nejednotné a proto také nehospodárné. To, co bylo dříve, kdy byli pojištěni pouze ti zaměstnanci, kteří vykonávali určité nebezpečné zaměstnání, anebo zaměstnanci ve vyšších službách, bylo prováděno jako sociálně-politická nutnost, která se nyní tímto zákonem mění na všeobecnou povinnost. Výhod tohoto pojištění se tedy dostane i těm, kteří byli dosud vyřaděni vůbec, t. j. osobám samostatně výdělečně činným a jejich spolupracujícím členům rodiny. Tím bude uskutečněna také ochrana osob a rodin před ztrátou hodnot nutných ke krytí životních potřeb v době nezaviněné tísně, v nemoci, při úrazu nebo nemocí z povolání a konečně se dostane každému ve stáří zaopatřovacího důchodu. Tím budou splněny moderní sociálně-politické požadavky nových pokrokových řádů. (Předsednictví převzal místopředseda Polák.)

Podle těchto základních myšlenek, kdy pracující člověk má obdržeti protihodnotu, kterou uhradí své běžné potřeby, je pamatováno i na zvýšenou potřebu i na ztrátu pracovního důchodu. Rovněž je pamatováno na podpory pojištěnkám a rodinným příslušnicím při porodu, těhotenství, v šestinedělí a pod. všechna tato opatření k zabezpečení pracujících mají veliký význam nejenom pro ně samé, nýbrž mají taktéž dalekosáhlý význam pro celé národní hospodářství, neboť chrání zdraví jedinců, jejich pracovní schopnost a populací.

Ještě v nedávné minulosti se občané sdružovali v různých spolcích a institucích, které měly za úkol podporovati své členy v nemoci i ve stáří. To vše však bylo nedostatečné a vyvěralo pouze z nedostatku jiných možností a z touhy jedinců zaopatřit si nějaký důchod, byť i nepravidelný, v době tísně. To vše se dnes stává přežitkem, protože tento moderní zákon sleduje řádné a včasné zaopatření všech. Dlouhodobé čili důchodové pojištění zajišťuje pojištěnce a jeho rodinu při ztrátě vlastního pracovního důchodu ve stáří, invaliditě a smrtí, to znamená, že v případě těchto sociálních dlouhodobých škod vznikne nárok na důchod starobní, invalidní nebo důchod pozůstalým.

Jednotné národní pojištění zahrnuje rovněž dosud samostatný sektor o pojištění úrazovém, kde postižený má dostat úhradu škod na zdraví, vzniklých pracovním úrazem. Toto opatření zjednoduší celé řízení, v dřívějších poměrech velmi svízelné a těžkopádné. Zde zvláště nutno vyzvednouti, jakého ohromného dobrodiní se dostane samostatně výdělečně činným, t. j. živnostníkům a zemědělcům, kde většinou postižený úrazem nedoznal téměř žádné ochrany a zabezpečení a vlekl se zmrzačený životem velmi často bez další možnosti jakéhokoli výdělku.

Předložený zákon pamatuje zde také - a to je nesmírně důležité - na svobodnou volbu lékaře, takže pojištěnec může si vybrat lékaře ke kterému má důvěru. Tímto opatřením se velmi často vychází pojištěncům vstříc a zajisté, že toto opatření bude přijato se zadostiučiněním. Podle zjištěných poznatků mohou se občané naší republiky po uskutečnění tohoto zákona věnovati svému zaměstnání v plné důvěře, neboť bude o každého a jeho budoucnost slušně postaráno. Prostředky, potřebné k úhradě nákladů nemocenského pojištění, zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných se opatřují placením pojistného a státním příspěvkem. Pojistné činí u zaměstnanců 6,8 % vyměřovacího základu, resp. 5 % u těch veřejných zaměstnanců, kteří nemají nárok na nemocenské, u samostatně výdělečně činných 6,7 %. Náklad za prvý rok provádění tohoto zákona bude činit asi 9 miliard. Když bude péče o nemocné řádně a regulovaně prováděna, bude národ zdravý a bude méně invalidních důchodců.

Do důchodového národního pojištění bude sloučen Všeobecný pensijní ústav a 28 ústavů soukromých. Nejvyšší částka vypláceného důchodu činí 8.400 Kčs ročně a 20 % průměrného ročního výdělku. Tímto zákonem nebudou nikterak postiženy vyšší nároky pojištěnců, zaručené u dřívějších náhradních pojišťovacích ústavů. K udržení těchto výhod budou zřízeny tak zvané příplatkové ústavy, takže nebude nikdo z pojištěnců poškozen.

Za prvý rok provádění tohoto důchodového zákona bude na vyplácení důchodu třeba 16 miliard Kčs. Úhrada bude opatřena rovněž pojistným a státním příspěvkem, který nebude pro státní pokladnu neúnosný, protože všichni práce schopní budou pracovat, neboť budovatelský program vlády předpokládá vývoz našich výrobků, kterých musí býti více, musí být levnější a dokonalejší, prostě musí se více pracovat.

Vláda Klementa Gottwalda i ústavodárné Národní shromáždění předpokládá, že tímto skvělým zákonem bude odčiněna křivda minulosti a že pro budoucnost bude zaručen blahobyt a spokojenost národa. Bude též odstraněn útěk od manuální práce do vyšších služeb. Rovněž zajištění živnostníků a zemědělců odstraní vylidňování vesnic.

Paní a pánové, ve výročí slavné národní revoluce a zrušení roboty dostává se našemu národu zákona, kterému se budou obdivovat pracující celého světa. Jménem klubu poslanců strany čs. socialistů prohlašuji, že s plným pochopením a radostí budeme pro tento zákon hlasovat. (Potlesk.)

Podpredseda Polák: Ku slovu je ďalej prihlásený pán posl. Ledl. Udeľujem mu slovo.