Je koniec intrigovanej a zákulisnej politike o roľnícke hlasy. Vítame otvorenosť. Vítame odstránenie triednych rozdielov. Vítame sociálnu politiku. vítame osnovu zákona o národnom poistení, ktorá dokazuje výšku našej štátnej, politickej a sociálnej vyspelosti. My doma obdivujeme tento zákon, cudzina nám ho závidí. To nie je maličkosť. Naša túžba, náš sen sa stáva skutočnosťou. Vzdávame vďaku a úctu jeho tvorcom a vláde, ktorá umožnila v rekordnom čase dokončiť osnovu tohto zákona. Národné poistenie má v našom štáte výsostné postavenie, a to sociálne zabezpečene, zvýšenie zdravia, podporu populácie a rovnomerné rozdelenie národného dôchodku. všetky tieto vymenované úkoly sú pre nás roľníkov veľmi dôležité a zapadajú tak do seba, že ich niekedy nemožno ani rozoznať. Mnohí naši slovenskí roľníci, ako som už spomenul, nie sú hospodársky samostatní a sociálne zabezpečení. Podmienky hospodárskeho a hmotného života slovenského roľníctva sú rôznorodé. Náš oravský roľník na biednych horských roličkách s nevľúdnym počasím živoril. Nikdy sa nemohol rovnať roľníkom na úrodných rovinách južného Slovenska alebo pokročilým roľníkom českým. Aby mohol ako tak žiť, musel a musí nad svoje sily pracovať. Príde však staroba, neschopnosť práce a zronení starci vychádzajú na mizinu, pretože sa ich nemá kto ujať. Bezdetní sa stávajú žobrákmi a tí, čo majú deti, sotva že živoria, pretože deti, založiac si vlastnú rodinu, majú samy so sebou dosť trápenia. V budúcnosti už tomu tak nebude. Táto norma sa o to postará a náš starec sa dočká podpory.

Bolo to všelijako so zdravím slovenského roľníka a jeho detí. Nesmierna vzdialenosť do mesta, nedostatok lekárov a najmä finančný stav nášho priemerného roľníka prekážaly tomu, aby bolo aspoň obstojne postarané o zdravie nášho stavu. S lekárskou pomocou prichádzal aj notár, ktorý urobil testament, a kňaz, ktorý pripravil chorého na odchod z časnosti do večnosti. Nesmierne množstvo užitočných a schopných ľudí v roľníctve umieralo nám predčasne. Nechceme obviňovať lekárov, ale poznám mnohé prípady, kde lekár buď povrchne liečil, alebo požadujúc odmenu za svoju prácu nepriamo donútil postihnutého, aby si predal i tú poslednú hrudu po otcoch zdedenú a vlastným potom skropenú. Z takého človeka už nikdy sa nemohol stať roľník a ostatná práca len zožierala jeho dušu túhou po kúsku poľa. Koľko rodín bolo takto zničených, koľko neodchovaných detí muselo preč do sveta, koľko i zdravých a silných opúšťalo rodný kraj a utekalo do zámoria hľadať zárobok, len aby sa vrátili s ušetreným grošom a kúpili si zpäť dedovizeň. Bohužiaľ, mnohým sa to nepodarilo a mých zlákala cudzina so svojím momentálnym prepychom.

Tento zákon nielen že umožnil každému z nás nárok na liečbu, ale vytvára hlboký národohospodársky význam pre naše budúce generácie. Nebude sa umierať len preto, že niet na doktora. Nebude sa odchádzať do cudziny len preto, že nemožno doma vyžiť.

Skúsenosť nám dokazuje, že náš národ v rozhodujúcich chvíľach vždy sa musel oprieť o zdravé jadro vidieckeho človeka. Naša dedina vzdorovala a odolávala vždy zlému. Bohužiaľ, ukázaly sa zjavy, že upadá, že vymiera. Príčiny boly najmä sociálne. Viac detí znamenalo rozdelenie majetku a koniec usporiadaného života. Začaly hádky a nesváry, ktorých príčinou bol kúsok chleba. Tieto okolnosti nedovolovaly, aby sa dorastaní synovia ženili a zakladali si rodiny. Dnešná roľnícka politika zaisťuje dostatok pôdy pre každého, kto chce na nej pracovať, a tento dôležitý zákon doplní naše slušné živobytie najmä v našich starých rokoch. Umožní sa vzrast populácie, ktorá na našich dedinách povážlive upadá a náš vidiek opäť dá národu a štátu tých najzdravších a ničím nezaťažených nových ľudí.

Zvlášť si cením snahu zabrániť umelým potratom, ktorá je vyjadrená v § 61, ods. 8. Tým sa dokumentuje, že zdravý národ a štát teší sa z prírastku narodených občanov a z plných kolísok. Beda národu, ktorý stíha kliatba nenarodených detí!

Nakoniec má táto osnova veľký vliv na rovnomernosť a úmerné rozdelenie národného dôchodku pre všetkých pracujúcich. Odstránia sa krikľavé prípady a zabráni sa na jednej strane nevyčerpateľnému prepychu a na druhej žobráctvu a hynutiu hladom. Dnešné naše zákonodarstvo je zamerané pomáhať predovšetkým tým občanom, ktorých sociálne položenie bolo úbohé. Vyrovnávajú sa rozdiele hospodárske a sociálne. (Predsedníctvo prevzal podpredseda dr. Chytil.)

Zlepšujú sa pomery najchudobnejšieho pracujúceho ľudu. Zlepšujú sa pomery chudobného malorolníka, najmä z horských chudobných krajov. Národným poistením zaisťuje sa ich zdravie, dôchodok a najmä spokojná staroba našich ukonaných roľníckych mužov i žien, ktorí v potu tváre od mladosti do staroby morili sa s hrudou, dobývali chlieb sebe a nášmu národu. Národné poistenie odstráni všetky smutné zjavy. Sociálne zákony rozprestierajú svoju ochrannú právomoc i na naše roľníctvo a vyrovnajú ho s ostatnými vrstvami, ktoré sú sociálne lepšie zabezpečené. Vítam tento spravodlivý zákon menom slovenského roľníctva.

Místopředseda dr. Chytil: Dalším řečníkem je pan posl. Vojanec. Dávám mu slovo.

Posl. Vojanec: Paní a pánové, slavné ústavodárné Národní shromáždění!

Považuji za čest, že mohu jako člen tohoto slavného sboru nejen dnes o tomto - řekl bych - přímo gigantickém sociálním díle promluvit, ale že jsem se mohl jeho budování činně zúčastnit od raného počátku, když se začaly klást jeho základní kameny.

Toto veliké a vzorné sociální dílo může být a jistě bude vzorem mnohým státům daleko bohatším než jsme my - ovšem bude na ně jistě velmi nevraživě hledět mezinárodní reakce, již proto, že je to další základ ke konsolidací našich sociálních poměrů, což přirozeně těmto pánům nebude dosti po chuti. Zatím co u nás je tento zákon všeobecně - snad až na část zarputilých odpůrců - přijímán s největším uspokojením a radosti a jako věc samozřejmá, vidíme ve státech liberalisticko-kapitalistických metod něco jiného, vidíme, že pracující vrstvy se tam musí domáhat svých práv a také sociálního zajištění stávkami, jak je tomu právě nyní s hornickou stávkou ve Spojených státech.

Národní pojištění je jedním z nejdůležitějších zákonů naší soudobé historie, jehož význam, jak jsem to dokazoval od počátku, je stejný jako význam znárodňovacích dekretů a celého našeho nového lidově demokratického zřízení veřejné správy. Je nutno s tohoto místa zvláště poděkovat v prvé řadě obnovené vládě Gottwaldově za její energii, s jakou se po únorových událostech, daných zejména historickým sjezdem závodních rad, ujala práce na uskutečnění tohoto díla, jemuž hrozilo nebezpečí oddáleni pro politické spory a stranické zájmy, a zejména také poděkovat ministerstvu sociální péče. Mimořádné díky za neúmornou práci a snahu o rychlé uskutečnění národního pojištění náleží Revolučnímu odborovému hnutí a všem jeho odborníkům a skupinám a činovnickým sborům. Revoluční odborové hnutí přes všechny překážky a potíže, které se mu stavěly v cestu, šlo vytrvale za vytčeným cílem. Jemu přísluší i zásluha o to, ze národní pojištění se dnes stává i pojištěním osob samostatně hospodařících a samostatně výdělečně činných. V tom se právě zračí solidarita naší dnešní společnosti.

Stejně náleží náš dík všem odborníkům, kteří prací trvající řadu měsíců se poctivě snažili vybudovat návrh a dílo co nejlepší. Nový směr sociální politiky lidově demokratického státního zřízeni se v tomto případě jeví v zásadě sociální spravedlnosti a zrovnoprávněním. Je totiž nutno zvláště zdůraznit, že tímto zákonem uskutečňujeme starý a plně oprávněný požadavek jednotného důchodového pojištění a to provádíme jednotně pro všechny pojištěnce mimo zákonem zvlášť stanovené výjimky. Dnes odstraňujeme společenské a sociální rozdíly stavů a tříd v sociálním zabezpečení, odstraňujeme diskvalifikaci manuální práce, a jsem přesvědčen, že právě otázka zabezpečeného stáří bude jednou z pák, jež z části odstraní dlouholetý kaz společnosti, útěk od fysické, byť i kvalifikované práce. To jsou veliké přednosti a klady dnešního našeho lidově demokratického režimu.

Zákon o národním pojištění, který právě projednává sněmovna, představuje velké dílo sociální bezpečnosti pro všechny obyvatele, poněvadž asi 95 % celého národa jim bude zabezpečeno. Při této příležitosti bych chtěl připomenout, že jde o splnění dávného programu, jak si jej dala více než před 40 lety naše křesťansko-sociální strana, z kteréhožto programu vychází, vlastně - lépe řečeno - k němuž se vrací naše obnovená čs. strana lidová. Za uskutečnění takového pojištění bojovali naši křesťanští sociálové už v době před první světovou válkou a zejména také po první světové válce. Tehdy se podařilo prosadit a uskutečnit aspoň sociální pojištěni dělnické, když zákon o pojištění osob samostatně hospodařících byl sice vydán, ale především vinou tehdejší agrární strany nenabyl nikdy účinnosti. Politika této strany se jevila nejlépe v tom, že jí nešlo o pojištění, ale o uchvácení moci a vlivu. Když viděli, že nemohou svůj vliv prosadit v okresních nemocenských pojišťovnách, vymohli si aspoň vytvoření živořících, úplně zbytečných zemědělských pojišťoven, které poskytovaly zemědělským dělníkům stejně již bídně placeným také bídně vyměřené dávky. Tak rozuměli tito pánové sociální politice. Mohu s hrdostí prohlásit, že naše strana se plně staví za toto sociální pojištění, vítá je, a že také na jeho budování brala plnou účast.

A nyní bych chtěl říci něco ke struktuře a duchu celého zákona. Když košická vláda ve svém programu zabezpečení všech pracujících pro případ nemoci, úrazu, invalidity a stáří slíbila uskutečnění národního pojištění, zdálo se to snad mnohým dalekosáhlým slibem. Ale ti, kteří byli do věci zasvěceni a již dříve o totéž jako odboráři usilovali, věděli, že tento bod košického programu lze uskutečnit a že také uskutečněn být musí a bude. Malou ukázkou úsilí vlády o splnění tohoto programu bylo hornické pensijní pojištění vydané v minulém roce, v němž se horníkům dostalo takového sociálního zabezpečení, jaké nemá žádný jiný horník na světě, snad vyjma Sovětský svaz.

Bylo však také svrchovaně nutné vzhledem k chaotickým poměrům panujícím jak v organizaci, tak i v předpisech, které nám tu zanechali okupanti, s největším urychlením dbát toho, aby celá tato problematika byla již konečně jednou vyřešena. V českých zemích platily ve vnitrozemí jiné předpisy než v pohraničí nebo na Slovensku. Na Slovensku se po okupaci všechny ústavy dělnického, úřednického, hornického, pensijního i úrazového pojištění sjednotily v jedinou Ústřední sociální pojišťovnu. v pohraničí se začaly v českých zemích provádět všechny druhy nemocenského pojištění, ať to bylo pojištění dělnické, hornické, úřednické nebo pojištění u léčebných fondů veřejných zaměstnanců, u jediného nositele pojištění, úřadoven sociálního pojištění. V českém vnitrozemí pak bylo pojištění prováděno podle zákonů z doby první republiky odděleně v jednotlivých odvětvích, totiž v dělnickém, hornickém, soukromo zaměstnaneckém a veřejno zaměstnaneckém. Stejný organisační chaos panoval dodnes i v důchodové části pojištění. Jediným koordinačním orgánem je ústředí nositelů pojištění, které zásluhou Ústřední rady odborů činnost jednotlivých ústavů a jednotlivých nositelů pojištění usměrňuje. Díky tomuto zařízení mohl být vypracován tento zákon za účasti četných odborníků z řad zaměstnanců sociálně pojišťovacích ústavů a zejména Ústřední rady odborů.

Organizačně bude národní pojištění sjednoceno a pojištění bude prováděno jediným nositelem a tím bude Ústřední národní pojišťovna. Ostatní nositelé pojištění přirozeně zaniknou. Náhradní ústavy byly již zrušeny, nebo lépe řečeno budou zrušeny zákonem. který, myslím, dnes nebo zítra v tomto ústavodárném Národním shromáždění také schválíme. Ústřední národní pojišťovna bude orgánem řídícím, kdežto vlastní pojištění bude prováděno decentralizovanými okresními národními pojišťovnami, aby byla jak správa, tak i vlastní služba pojišťovací i dávková přiblížena co nejvíce pojištěncům, jímž má samozřejmě v prvé řadě sloužiti. Správa pojištění bude svěřena jen pojištěncům, kteří budou ve volených orgánech nejen říditi pojišťovací a dávkovou službu, ale také tam, kde to zákon připouští, budou přímo rozhodovat o přiznání dávky.

Pojištěncům bude dána možnost, aby se proti zamítavým rozhodnutím bránili u pojišťovacích soudů a dokonce i u nejvyššího pojišťovacího soudu. Tento zákon předpokládá, že bude brzy vydán zákon o soudním řízení pojišťovacím, který zaručí rychlé a spravedlivé rozhodnutí každého sporu.

Stěžejní zásadou této osnovy je zabezpečení zdraví všech příslušníků našeho národa. To se stane uskutečněním národního pojištění nemocenského, které bude jednotné pro dělníky, horníky, úředníky, zemědělce i živnostníky a stejně tak i pro veřejné zaměstnance. I když z vážných důvodů byla účinnost nemocenského pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné odsunuta až k 1. lednu 1950, nemění to naprosto nic na jeho dalekosáhlém významu. Do té doby budou vybudována zdravotnická zařízení tak, aby zařazením této skupiny pojištěnců nebyli dosavadní pojištěnci, to znamená zaměstnanci, kteří si své pojištění na dnešní úroveň vybudovali úsilím 60 let, nijak poškození. Nové nemocenské pojištění nečiní rozdílu mezi zaměstnancem soukromým a veřejným. Na tomto poli bude pojištění zcela sjednoceno.

Pojištění bude vybudováno na úrovni našeho nejlepšího pojištění dosavadního, t. j. pojištění soukromo zaměstnaneckého. Hlavní zásady tohoto pojištění jsou asi tyto:

Pojištění podléhá každý, ať už zaměstnanec soukromý či veřejný, osoba samostatně hospodařící i její pomáhající člen rodiny, rodinný příslušník, důchodce i nezaměstnaný. vyňati jsou vlastně jen příslušníci vojska.

Každý z nich má právo na léky, lékařskou pomoc, pomoc při porodu a nárok na nemocenské již buď od 1., anebo někteří pojištěnci až od 43. dne nemoci. Veřejní zaměstnanci nemohou míti nároku na nemocenské, neboť mají v případě nemoci nárok na plné služební požitky. Všichni pojištěnci mají nárok na léčení v nemocnici, sanatoriu, a je-li toho třeba, i v lázních. Pojišťovna provádí všeobecnou preventivní a zábrannou péčí o zdraví pojištěnce.

Nové nemocenské pojištění bude v každém směru lepší než pojištění dosavadní. Léčebná péče musí býti nejlepší, jaká je dnes vůbec možná. Odpadne pověstné léčení aspirínem, odpadnou hromadné lékařské prohlídky a celá řada jiných věcí, pro které bylo nemocenské pojištění posuzováno zejména naším dělnictvem velmi nepříznivě.

Abychom viděli, jak veliký význam bude míti nemocenské pojištění, stačí si uvědomit, že každý dělník má nárok na nemocenskou podporu již od prvního dne nemoci bez jakékoliv čekací doby a že i jeho rodinní příslušníci mají nárok na bezplatné lékařské ošetření odborným lékařem, mají nárok na bezplatné ošetření v nemocnicích, lázních a sanatoriích.

Každý rok vysílají nemocenské pojišťovny desetitisíce pojištěnců do lázní a sanatorií a v národním pojištění je na tuto péči pamatováno ještě dalšími částkami. Poskytuje se vesměs třítýdenní pobyt zdarma se všemi léčebnými prostředky a procedurami. Snad si ani pojištěnci sami někdy neuvědomují, právě proto, že tato péče je poskytována bezplatně, jakou obrovskou pomoc přináší pojištění svým členům lékařskou péčí, péčí o dítě a matku, péčí o zdravý chrup a v preventivní péči lázeňské a nemocničním ošetřování.

Bude třeba, aby vedle okresních národních pojišťoven byly vybudovány desítky ambulatorií, sanatorií a léčebných domů ve shodě se státním zdravotnickým plánem. Pojištění nemocenské je tzv. pojištěním ze zákona, t. j. je pojištěn každý, kdo začne vykonávati činnost podrobenou pojistné povinnosti, a dostane dávky nemocenské i tehdy, když ho zaměstnavatel nepřihlásil. To má své výhody pro správu pojišťovny. Proto je předpokladem dobrého průběhu pojištění, aby byl v přihlašování pořádek a jsou na to stanoveny trestní sankce.

Dosavadní pojištěnci okresních nemocenských pojišťoven neměli svobodné volby lékaře. Byli vázáni na pomoc lékaře, v jehož obvodu bydleli, kdežto veřejní zaměstnanci a zaměstnanci soukromí ve vyšších službách svobodnou volbu lékaře měli. Protože nebylo možno zavésti v národním pojištění úplně svobodnou volbu lékaře, budou mít všichni pojištěnci tzv. organisovanou svobodnou volbu, t. j. budou si moci zvolit mezi lékaři, v jejichž obvodu bydlí. Nechci se k tomu vracet, o té věci se již dnes dosti hovořilo. Bude to mít jistě svůj význam ve větších centrech, kdežto na venkově se této věci dá i v budoucnu pro nedostatek lékařů velmi těžko použít.

Ošetřování v nemocnicích bude poskytováno po celou dobu, po kterou je ho zapotřebí, a to jak pro pojištěnce, tak i pro rodinné příslušníky.

Pomoc v mateřství poskytne pojišťovna buď lékařem nebo porodní asistentkou a kromě toho dostane pojištěnka příspěvek ve výši 2.500 Kčs, výbavičku za 600 Kčs a peněžitý příspěvek po dobu 18 týdnů.

Na péči o chrup jsou preliminovány částky daleko vyšší než dříve, takže doufáme, že pojištěnci více než dříve budou ošetřování zubů a chrupu věnovat zvýšenou pozornost.

Hlavní dávkou nemocenského pojištění zůstává ovšem nemocenské, které bude nadále rozdílné. Je odstupňováno od 15 do 159 Kčs denně podle výše mzdy a výdělku. Zde ovšem je také klíč ke stabilitě nemocenského pojištění, bude-li tohoto ustanovení užíváno nebo nebude-li ho využíváno, resp. bude-li ho zneužíváno.

Mezi lékaři bylo donedávna dosti nedůvěry k národnímu pojištění. Lékařů je dosud nedostatek a pojišťovny jsou povinny zajistiti lékařskou pomoc odpovídající současnému stavu a úrovni lékařské vědy. Odměna lékařů bude stanovena nikoliv smlouvou jako doposud, nýbrž vyhláškou ministerstva sociální péče po dohodě s lékařskými organisacemi. Mohou tedy být nebo budou lékaři i po stránce hmotného zabezpečení uspokojeni.