Podpredseda Komzala: Dávam slovo zpravodajcovi za
výbor rozpočtový k odst. 6, posl. Skaunicovi.
Zpravodaj Skaunic: Paní a pánové!
O sociálně-politickém významu předložené
osnovy pohovořil zevrubně zpravodaj přede
mnou. Zbývá mi tudíž, abych se zmínil
jenom o finančním dosahu předloženého
zákona. Pro zálohování výživného
připadá v úvahu asi 52.000 nemanželských
dětí. K těmto dětem nutno připočísti
týž počet dětí manželských
z rodin rozvedených nebo rozloučených rodičů
a dětí překročivších 18.
rok věku, a lze tedy odhadnout, že stát přebírá
záruku pro zálohování výživného
přibližně pro 100.000 děti. Počítáme-li
s průměrnou výši výživného
500 Kčs měsíčně na jedno dítě,
bude třeba proplácet zálohy v úhrnné
částce asi 600 mil. Kčs. Předpokládejme,
že se podaří dvě třetiny proplacených
záloh na dlužnících vydobýt.
Vlastní náklad státu by se snížil
na 200 mil. Kčs. K úhradě zvýšených
režijních nákladů vznikajících
státní správě, která provádí
některé úkoly za dlužníky, je
zaveden zvláštní příspěvek,
a to ve výši 10 % poskytnuté zálohy,
který připadne státu. Těchto 10 %
logicky musí platit dlužníci, t. j. ti otcové,
kteří se o své děti nestarají
nebo starají nedostatečně. Ministerstvo sociální
péče nemá dostatečných rozpočtově
zajištěných prostředků na provádění
tohoto zákona, a proto si pro rok 1948 opatří
úhradu zápůjčkou z fondu rodinných
příspěvků. Právě projednávaný
zákon je důležitým sociálně
politickým opatřením ve prospěch dětí,
o něž se jejich otcové nestarají. To,
čeho nebylo možno dosíci po celá desetiletí,
plní naše socialisující demokracie.
Žádám proto slavnou sněmovnu za výbor
rozpočtový, aby navržený zákon
schválila jednomyslně.
Podpredseda Komzala: Dávam slovo zpravodajcovi za
výbor soc.-zdravotnícky k odst. 7, posl. Kolářovi.
(Nebyl přítomen.)
Nie je prítomný. Dávam slovo zpravodajcovi
za výbor rozpočtový k odst. 7 posl. Stopkovi.
Zpravodaj posl. Stopka: Pane místopředsedo,
paní a pánové!
Účelně prováděná sociální
politika musí být s to vyřešit úspěšně
i otázky populační. Taková politika
potřebuje ovšem úzké spolupráce
těch, kteří se starají o sociální
otázky, s činiteli hospodářskými.
Lidově demokratický stát plní dnes
svoji sociální funkci na úseku nad jiné
významném. Bude pomáhat desetitisícům
mladých lidí, aby mohli založit rodinu. Nemůže
nás zarážet, jestliže záruka státu
podle navrhované osnovy dosahuje pouze takové výše,
že umožní pořídit v dnešní
době jen nejnutnější zařízení
a potřeby pro domácnost. I tak dosáhnou předvídané
náklady státu v nejbližších deseti
letech téměř 4,5 miliardy Kčs. Důležité
však je, že vznikající rodina nebude tísněna
neúměrnými závazky a že lidé,
kteří se rozhodli uzavřít sňatek,
budou zbaveni jedné z největších starostí,
totiž jak opatřit prostředky na to, čeho
je k zařízení domácnosti nutně
třeba. Osnova sama je cenným přínosem
našeho nového společenského řádu
těm, které minulost tak macešsky odbývala,
mladým lidem. V jakém protikladu stojí tento
zákon o podpoře novomanželům k některým
sociálně-politickým opatřením
z doby předmnichovské, kdy se mělo také
pomoci mladým, na př. k onomu smutně proslulému
zákonu o aspirantech, kteří měli sloužit
bezplatně půl roku a pak s 300 korunami měsíčního
platu! Zisk z nového zákona bude tím vyšší,
že splácení zápůjčky je
rozvrženo na poměrně dlouhou dobu, až
deset let. Systém prémií umožní
při narození dítěte odpis jedné
šestiny zápůjčky a přenese další
úrokování celé zápůjčky
na stát. Jde o opatření dlouhodobé,
které bude zatěžovat státní rozpočet
progresivně v době nejbližších
deseti let. Jakmile začne docházet k postupné
likvidaci zápůjček z prvých let, nastane
určité ustálení těchto výdajů.
Paní a pánové, k praktickému provádění
zákona bych chtěl připomenout dvě
věci: přezkoumávání žádostí
o podporu nechť se děje za úzké součinnosti
s těmi orgány lidové správy, které
mohou nejlépe posoudit oprávněnost požadavků,
to je s místními národními výbory.
To je připomínka k § 10 navrhované osnovy.
U § 12 doporučuji, aby k posuzování
otázky, zda jde o zbytné předměty,
nebyl brán jako rozhodující měřítko
seznam zbytných předmětů, který
byl vydán k zákonu o dani přepychové,
neboť jeho vymezení považuji pro daný
případ za příliš úzké.
Závěrem doporučuji jako zpravodaj rozpočtového
výboru, aby návrh zákona tisk 1090 se změnami
a doplňky rozpočtového výboru byl
ústavodárným Národním shromážděním
schválen tak, jak byl projednán v jeho schůzi
dne 23. března 1948.
Podpredseda Komzala: Dávam slovo pánu zpravodajcovi
za výbor soc.-zdravotnícky k odst. 7, pánu
posl. Kolářovi.
Zpravodaj posl. Kolář: Pane předsedo,
paní a pánové!
Jako zpravodaj výboru sociálně-.zdravotnického
o vládním návrhu zákona o státní
podpoře novomanželům, tisk 1110, chci říci,
že tento zákon je důkazem a dalším
krokem v plánovité výstavbě sociální
péče, která se v lidové demokracii
a nyní ve změněných poměrech
stává víc a více nikoli pouhou péčí,
nýbrž skutečnou službou. A důkazem
této nové a lepší služby je právě
tato osnova. Osnova sleduje jeden z hlavních účelů:
podporu populace.
Podle důvodové zprávy k osnově se
odhaduje, že sňatků bude v jednom roce průměrně
asi 100.000, a předpokládá se, že až
50 % novomanželů požádá o zápůjčku
podle tohoto zákona v průměrné výší
30.000 Kčs. Osnova je obdobou zákona o státních
podporách na bytovou výstavbu čís.
41/1947 a tento zákon také doplňuje. Podpora
bude poskytována až do výše 36.000 Kčs
při uskutečnění sňatku do 35
let věku a v odůvodněných případech.
Podpora může být také poskytnuta snoubencům.
Částka vypůjčená a půjčená
podle této osnovy bude splácena do deseti let ve
čtvrtletních splátkách po prvém
roce výplaty. Po narození prvého dítěte
zaplatí stát úroky formou státního
příspěvku. Při narození druhého
děcka po jednom roce věku zaplatí stát
jednu šestinu celé půjčky.
Je třeba říci, že příspěvek
je určen pouze na věci potřebné k
bytovému zařízení a pod. Zápůjčky
budou poskytovat ústavy, které podle osnovy určí
ministerstvo financí. Přihlášky novomanželů
a snoubenců o půjčku se budou podávat
u okresních národních výborů.
A chtěl bych při této příležitosti
říci, že na této osnově je to
pěkné, že prací na její přípravě
se zúčastnili naši mladí, že naše
mládež se plně zapojila a zapojuje do budování
nové a lepší sociální politiky.
Důkazem toho je, že Svaz české mládeže
účinně spolupracoval na uskutečnění
této osnovy.
Paní a pánové, soc.-zdravotnický výbor
pojednal o této osnově, jednomyslně ji schválil
a proto jako zpravodaj tohoto výboru prosím slavné
ústavodárné Národní shromáždění,
aby osnovu přijalo tak, jak je předložena.
(Potlesk.)
Podpredseda Komzala: Teraz pristúpime ku spoločnej
rozprave.
Prihlásení sú títo rečníci:
pp. posl. Hodinová-Spurná, Jungwirtová
a Zupka.
Udeľujem slovo prvej rečníčke, pani
posl. Hodinovej-Spurnej.
Posl. Hodinová-Spurná: Paní a pánové!
Sociálně-politická opatření,
činěná dnešním lidově-demokratickým
režimem, jsou úplně odlišná od
opatření dřívějších,
poněvadž se nezabývají jen případy
t. zv. sociální péče, nýbrž
se snažíme předejít všude sociální
škody tím, že dáváme dnes takové
životní podmínky, aby dodatečně
nemusely být napravovány škody, které
vznikly dříve. Jedním z takových opatření
preventivní sociální péče je
vládní návrh zákona o státní
podpoře novomanželům. Tímto návrhem
má býti umožněno mladým lidem,
kteří zakládají rodinu a od kterých
stát žádá plnění jejich
občanských povinností, zařídit
si takové prostředí za takových podmínek,
aby bylo radostno žít. Mladí manželé,
po případě snoubenci, kteří
splní předpoklady v tomto návrhu uvedené,
mají možnost žádat o státní
podporu, jestliže jsou mladší než 35 let,
jestliže nemají vlastního jmění
a jestliže ode dne sňatku neuplynuly do dne platnosti
zákona ještě dva roky. Tato státní
podpora se skládá předně ze státní
zápůjčky, kterou jim poskytne peněžní
ústav ve výši 36.000 Kčs, a ze státního
příspěvku, který bude manželům
poskytován při narození dítěte.
Při narození prvého dítěte
převezme stát úrokování zápůjčky,
a dožije-li se dítě jednoho roku, převezme
stát placení jedné šestiny zápůjčky
za každé takové dítě. Zápůjčka
musí být rozvržena tak, aby mohla být
splacena nejdéle do deseti let. Ze zápůjčky
státem zaručené mohou si manželé
zakoupit předměty potřebné k založení
domácnosti anebo potřeby pro dítě.
Účelem této zápůjčky
je umožnit novomanželům zařídit
si slušně a příjemně bydlení,
aniž by tím byl rozvrácen jejich rodinný
rozpočet.
Je arci třeba si připomenout i při této
příležitosti, že jedním z hlavních
předpokladů spokojeného života mladých
novomanželů bude starost o zajištění
bydlení pro ně, zajištění bytu,
o což se budeme snažit ve dvouletce, ale hlavně
pětiletka má nám k tomu dopomoci.
Podle statistických dat dochází u nás
v jednom roce asi ke 100.000 sňatkům. Počítáme-li,
že průměrně požádá
o poskytnutí takové podpory 50 % těchto manželských
dvojic a že jim bude poskytnuta půjčka v průměru
30.000 Kčs, znamená to, že bude poskytnuta
státní záruka v částce 1.500
milionů Kčs. Poskytnutím záruky nevzniká
ovšem státu ještě žádné
vydání. Skutečné výdaje vzniknou
teprve po narození prvního dítěte.
Podle statistických dat bylo také zjištěno,
že 6 % z těchto podporovaných manželství
by bylo asi bezdětných, 17.000 manželství
by mělo jedno dítě, 16.000 manželství
dvě děti, 7.000 tři děti a 7.000 čtyři
a více dětí.
První dítě se narodí obvykle v prvním
roce manželství, další dítě
pak mezi 3. a 9. rokem. Celkový náklad během
prvních deseti let by činil 4.449 milionů
Kčs, jak zde uvedl již jeden z pánů
zpravodajů. Je to suma velmi značná, avšak
budou-li mít takováto manželství děti
zdravé a vychované ve spořádaném
prostředí, sníží se jednak kojenecká
úmrtnost, která je velkým problémem
u nás, jednak se sníží náklady
na léčení chorob, které vznikají
ze špatného prostředí. Mimo to náš
národ, jehož populační křivka
dnes spíše klesá než stoupá, musí
učinit velmi značná opatření
ke zvýšení populace. Vždyť ve srovnání
s jinými státy je částka, kterou celkově
náš stát vynakládá na zvýšení
populace, velmi a velmi nepatrná. Ohlas, který tato
osnova má ve veřejnosti, je opravdu velmi značný,
neboť představa u mladých lidí, že
při zakládání rodiny jim stát
dává možnost zařídit si domácnost
tak, aby život v domácnosti a v rodině byl
skutečně životem důstojným lidově
demokratického režimu, je mladým lidem velikým
povzbuzením nejenom v zakládání manželství,
ale i povzbuzením k pracovnímu elánu. Toho
si musíme být vědomi.
Druhý vládní návrh zákona o
zálohování výživného dětem
má nejenom populační aspekt, ale hlavně
aspekt sociální. Situace opuštěných
dětí, dětí opuštěných
matek, jak je nám všem již dávno známo,
je velmi neutěšená. Otcové těchto
dětí buď odmítají anebo se vyhýbají
placení alimentačních povinností.
Tyto děti, které jsou stejným populačním
přírůstkem pro náš národ
jako všechny ostatní děti, které jsou
nám stejně vítané jako děti
ze spořádaných rodin a které jsou
stejně velikou nadějí národa jako
ostatní děti, trpí nedostatkem výživy
jenom proto, že jsme až doposud ještě nenašli
normy, kterou bychom jim jejich nároky zajistili. Proto
předkládaný návrh zákona stanoví,
že děti opuštěných matek, které
mají podle pravoplatného soudního rozhodnutí
anebo smíru nárok na výživné
proti osobě povinné, mohou žádat od
okresního národního výboru, aby jim
okresní národní výbor toto výživné
vyplatil, mohou-li prokázat, že exekuce by v dohledné
době nevedla k cíli, zejména jestliže
výživné nebylo vyplaceno již po dobu tří
měsíců od povolení exekuce. Poskytne-li
okresní národní výbor zálohu,
přecházejí předcházející
práva, exekucí vznikající, na stát,
který pak musí na dlužníku alimentační
nárok sám vymáhat. Dopustí-li dlužník,
aby dítě prostřednictvím své
matky muselo žádat o zálohování,
je pak povinen zaplatit kromě alimentační
částky ještě 10 % z povinné alimentační
částky. Těchto 10 % jde ve prospěch
státu k úhradě zvýšených
nákladů, jež státní správě
vznikly tím, že plnila povinnosti dlužníka
na jeho místě.
Veřejná správa má ovšem ještě
i jiné možnosti, jak přidržet k plnění
otcovské povinnosti liknavého dlužníka,
který se na př. vyhýbá práci.
Zde má státní správa možnost
donutit takového člověka ve smyslu zákona
o národní mobilisaci pracovních sil k tomu,
aby se řádně zapojil do pracovního
procesu a aby tak nejenom přispěl svým dílem
k budovatelskému úsilí národa, nýbrž
aby se také staral o své děti.
Osnova zákona předpokládá, že
stát bude výživné pro děti zálohovat
a že částky takto vynaložené od
dlužníka vymůže. Přesto však
je třeba počítati s tím, že budou
i případy, kdy zálohovaná částka
bude nedobytná buď proto, že otec pro nemoc nebo
z jiného vážného důvodu nebude
moci své povinnosti plnit, anebo proto, že je nezvěstný
anebo je mimo území státu. Podle sdělení
příslušných institucí je u nás
celkově asi 100.000 dětí opuštěných
matek. Průměrné výživné
na jedno dítě činí 500 Kčs
měsíčně, to znamená, že
by ročně bylo na zálohách vyplaceno
600 milionů Kčs. Lze předpokládat,
že asi 2/3 této částky
bude možno dostat od dlužníků zpět.
Při této volné úvaze by tedy zůstala
nekryta asi jedna třetina oné částky,
to znamená asi 200 milionů Kčs. Snad je také
možno brát v úvahu, že všechny matky
nebudou žádat o poskytování výživného,
takže uvedená částka by byla maximem,
o kterém je možno předpokládat, že
ho bude třeba k plnění zákona.
Nelze ovšem státní pokladnu zatěžovat,
aniž byl učiněn pokus o nalezení úhrady.
Proto také navrhuje osnova zavedení zvláštní
účelové daně pro svobodné,
při čemž lze z důvodů populačních
i mravních mít za to, že by byla velmi spravedlivá.
Výnos takovéto daně v předpokladu,
že by činila asi 2 % z pracovního důchodu,
by byl asi 31 až 38 milionů Kčs ročně.
Jsme si arci vědomí toho, že jsou ještě
také děti, které nemají proti nikomu
alimentačních nároků. Tyto děti
nebudou zachyceny v osnově, o které dnes jednáme
a která má být ústavodárným
Národním shromážděním
přijata. Jsou to děti, jejichž otec na př.
není znám a které přirozeně
zde nemohly být řádně zachyceny. Touto
osnovou nebylo možno poskytnout zálohu všem dětem
hlavně proto, poněvadž finanční
náklady by se tím neúměrně
zvýšily a že by v těchto případech
nešlo jenom o zálohování výživného
tak, jak to osnova předpokládá, nýbrž
že by stát přejímal vyplácení
výživného za osoby, které by jinak byly
povinny výživné platit. Takovéto ustanovení
by tedy přesahovalo rámec projednávané
osnovy. Kromě toho byla starost o takovéto děti
zčásti převzata ministerstvem soc. péče,
které poskytuje těmto dětem vyživovací
příspěvek z fondu sirotčího
důchodu. Pro budoucnost budeme ovšem muset v rámci
sociálního zákonodárství zachytit
i tyto případy, aby nevisely ve vzduchu.
V závěru chci jenom zdůraznit, že obě
tyto osnovy jsou jen částí soustavy sociálně-politických
opatření, která mají zajistit dobrou
životní úroveň pracujícím,
neboť nejenom reální mzda, nýbrž
hlavně také sociální zařízení
všeho druhu jsou nástrojem k zvyšování
životní úrovně lidu a tím také
k lepšímu a radostnějšímu životu
všeho našeho lidu bez rozdílu. (Potlesk.)
Podpredseda Komzala: Ďalšou prihlásenou
rečníčkou je pi. posl. Jungwirthová.
Dávam jej slovo.
Posl. Jungwirthová: Paní a pánové!
Důsledná úprava všech sociálních
problémů se stává jedním z
hlavních úkolů našeho lidově
demokratického státu. V tomto Národním
shromáždění byly již projednány
a schváleny osnovy zákonů, upravujících
státní péči o mládež,
a jednalo se již anebo se v nejbližší době
bude jednat také o osnovách, které mají
sociálně zabezpečit osoby dospělé.
Osnova zákona o státní podpoře novomanželům
stojí jaksi uprostřed mezi oběma těmito
skupinami sociálních zákonů. Tímto
zákonem má být mladým občanům
našeho státu umožněno založit si
domácnost. Je to tedy druh sociální pomoci
zcela nový a u nás dosud neznámý.
Kromě tohoto jasně sociálního zaměření
má však osnova zákona ještě další
účel, t. j. populační. Obě
tato hlediska jak sociální, tak i populační,
se v tomto zákoně vzájemně prostupují,
v některém případě je více
zdůrazněn moment sociální, jindy opět
vystupuje do popředí stránka populační.
Je zajímavé sledovat na jednotlivých ustanoveních
zákona toto prolínání obou hledisek
a všimnout si, proč v jednotlivých případech
je více zdůrazněn moment tento a jindy opět
onen. Tak hned v jednom z úvodních ustanovení
se praví, že podpora může býti
poskytnuta pouze těm manželům, kteří
uzavřou sňatek až po dni, kdy zákon
nabude účinnosti. Nebude se tedy zákon vztahovat
na manželství dříve uzavřená.
Proč toto řešení, které by snad
někdo mohl považovat s hlediska sociálního
za příkré? Zde vystupuje jasně a výrazně
hledisko populační. Účelem tohoto
ustanovení je podnítit uzavírání
sňatků v budoucnosti i v těch případech,
kde by si to snad muž nebo žena rozmýšleli.
Je pravda, že i někteří manželé,
kteří uzavřeli sňatek již dříve,
by této pomoci naléhavě potřebovali,
avšak pohled na onu část důvodové
zprávy k zákonu, která jedná o nákladech
spojených s prováděním tohoto zákona,
nás poučí o tom, že každé
ustanovení o zpětné účinnosti
by bylo pro státní pokladnu těžko únosné.