Priemerný mesačný dôchodok z invalidného
a starobného poistenia činí napríklad
u invalida v Čechách Kčs 350, na Slovensku
Kčs 200, u požívateľa starobného
dôchodku v Čechách Kčs 450, na Slovensku
Kčs 220, vdovský dôchodok v Čechách
Kčs 250, na Slovensku Kčs 130, sirotský dôchodok
v Čechách Kčs 160, na Slovensku Kčs
60 u jednostranne osirelého dieťaťa a Kčs
100 u obojstranne osirelého dieťaťa.
Provízie vyplácané v baníckom poistení
z poistných prípadov nastalých pred 1. januárom
1947, to je pred účinnosťou zákona o
penzijnom poistení baníkov, sú takéto:
v Čechách plná provízia invalidná
alebo starobná Kčs 750, na Slovensku plná
provízia Kčs 400, vdovská plná provízia
v Čechách Kčs 400, neplná Kčs
306, na Slovensku jednotná Kčs 150, sirotská
provízia v Čechách Kčs 220, na Slovensku
u jednostranne osirelého dieťaťa Kčs 70,
o obojstranne osirelého Kčs 110. To sú sumy
základných dôchodkov.
Zákon, ktorý prejednávame, zvyšuje invalidné
a starobné dôchodky a provízie o 80 %, dôchodky
vdovské o 100 % a dôchodky sirotské o 120
%, čím budú v podstate vyrovnané doteraz
jestvujúce rozdiele medzi zaopatrencami v českých
zemiach a na Slovensku.
V penzijnom poistení, pokiaľ ide o výšku
dôchodkov, nastali v českých zemiach len menšie
zmeny, ale i tak vznikla rozdielnosť tým, že
v Čechách boly v r. 1941 zavedené vyššie
pevné prídavky ako na Slovensku, čo terajšia
osnova zákona tiež odstraňuje. Tieto rozdielnosti
ukracovali slovenských dôchodcov ročne okrúhle
o sumu 100 miliónov Kčs a maly byť odstránené
vlastne už od 1. decembra 1945, ku ktorému dňu
bolo pre- vedené vyrovnanie hospodárskych čísel
pre celé územie štátu na základe
našej menovej reformy. Pretože zvýšenie
dôchodkov za takú pomerne dlhú dobu by bolo
jednak značne nákladné a hospodársky
neúnosné, jednak by nebolo plne odôvodnené
jestvujúcou hospodárskou potrebou, navrhuje sa,
aby toto vyrovnanie bolo prevedené aspoň k 1. januáru
1947.
Pre Slovensko znamená táto úprava naozaj
veľký čin, lebo sa dotýka v invalidnom
a starobnom poistení spolu 41.951 osôb, v tom 15.556
invalidov a 10.842 vdov. V poistení penzijnom dotýka
sa spolu 6.963 osôb, z čoho je 1921 invalidov a 3.928
vdov a v poistení províznom ide tu celkom o 7.757
osôb, z čoho 1.162 invalidov a 2.670 vdov. Celkom
sa týka táto úprava 56.571 osôb, ktoré
sa takto dočkali spravodlivého vyriešenia ich
nárokov a životná úroveň ktorých
sa týmto podstatne zlepšuje. Namiesto nedôstojných
a na dnešné pomery až smiešnych almužien
dostanú slovenskí dôchodcovia primerané,
spravodlivé a na úroveň českých
dôchodcov upravené dôchodky.
Osnova sleduje aj snahu odstrániť podstatné
a sociálne nežiadúce rozdiele medzi právnym
stavom platným v odbore úrazového poistenia
v Čechách a na Morave na jednej strane a na Slovensku
na strane druhej: Takto sa docieľuje aspoň čiastočné
legislatívne sjednotenie právnych predpisov, čo
platí najmä ohľadom započítateľného
zárobku, ktorého doterajšia výška
Kčs 18.000 sa zvyšuje na Kčs 72.000, ako je
tomu v úrazovom poistení v zemiach českých.
Tým je odstránené sociálne-politicky
nežiadúce podpoistenie na Slovensku. Taktiež
spôsob ustaľovania započítateľného
zárobku osôb, ktoré pre nedokonalý
výcvik nepožívajú vôbec mzdy alebo
nie sú plne platené, je týmto zákonom
upravený obdobne, ako je tomu v českých zemiach.
Pre poľnohospodárskych a lesných robotníkov
platia na Slovensku pre úrazové poistenie veľmi
zastaralé a nevyhovujúce predpisy. Preto osnova
dáva možnosť vláde upraviť poľnohospodárskym
a lesným robotníkom ich úrazové poistenie
vládnym nariadením, aby bolo prevádzané
v zásade tým istým spôsobom ako úrazové
poistenie zamestnancov priemyselných a obchodných.
To je nové veľké zrovnoprávnenie týchto
zamestnancov, ktorým sa konečne dostáva sociálne
odôvodneného zvýšenia ich úbohých
dôchodkov.
Osnova rieši konečne i úpravu pre prestupy
z verejnoprávneho poistenia do služieb alebo zamestnaní
vyňatých z poistnej povinnosti dôchodkového
poistenia a naopak, ako aj pre prestupy medzi viacerými
zamestnaniami vyňatými z poistnej povinnosti.
Navrhovaná osnova je teda úpravou naozaj sociálnou
a v našom socializujúcom systéme hospodárskom
jedine možnou. Slovenský pracujúci človek
má v tejto osnove zákona nový dôkaz
toho, že náš štát meria všetkým
pracujúcim rovnakými meradlami a že u nás
ne- bude a nesmie byť žiadnych rozdielov medzi pracujúcim
človekom v Čechách a na Slovensku.
Sociálne-zdravotnícky výbor prerokoval túto
osnovu, urobil v nej niektoré potrebné zmeny a takto
pripravenú ju predkladá plénu ÚNS
na schválenie s doporučením, aby bola v plnom
navrhovanom znení prijatá.
Soc.-zdravotnícky výbor doplnil I. článok
novým odstavcom 1, ktorý novelizuje § 107 zákona
č. 221 z r. 1924. Shodne s rozpočtovým výborom
prečiarknul v článku III. v § 2 pôvodne
uvedenú činnosť od 1. IV. 1948 pre nariadenie
o úrazovom poistení na Slovensku, ku ktorému
vláda dostáva zmocnenie, takže toto nariadenie
má mať účinnosť spoločne
s týmto zákonom. Konečne upravil sociálne-zdravotnícky
výbor v článku V, §§ 4 a 5 termíny,
ktoré súvisia s dňom účinnosti
prejednávaného zákona.
Vážená snemovňa, ja sám nielen
ako zpravodajca o tejto osnove, ale aj za Klub poslancov KSS prihováram
sa za prijatie tejto osnovy zákona, a to tým viac,
že KSS je nositeľkou úsilia o vyrovnanie všetkých
rozdielov medzi českým a slovenským pracujúcim
človekom, a to predovšetkým vyrovnaním
hospodárskej úrovne a životného štandardu
Slovákov na úroveň v českých
zemiach. Zásada rovného s rovným, uskutočnená
i na poli sociálnom do všetkých dôsledkov,
je tým pilierom, na ktorom stojí naša ľudovo-demokratická
republika, a sociálne rovnako zabezpečený
český a slovenský pracujúci nebudú
mať nikdy žiadnych diferencií medzi sebou navzájom,
čo len poslúži ich politickej jednote a pevnosti
nášho štátu. Preto možno len srdečne
uvítať tento unifikačný zákon,
ktorý smaže nespravodlivé rozdiele v sociálnom
poistení. Tým bezmála 57.000 slovenských
dôchodcov bude zaň vďačné tak
Ministerstvu a Povereníctvu sociálnej starostlivosti,
ktoré ho pripravily, ako aj vláde Klem. Gottwalda,
ktorá ho ústavodarnému Národnému
shromaždeniu navrhla. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. posl.
Skaunic. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Skaunic: Paní místopředsedkyně,
paní a pánové!
Předložená osnova je ze souboru těch
nutných úprav zákonů o našem
sociálním pojištění, které
je třeba provést dříve, než nám
vejde v život národní pojištění.
Kdybychom totiž tuto osnovu nepřijali, nedocílili
bychom stejné sociální úrovně
pracujících na Slovensku s pracujícími
v historických zemích. Sociální pojištění
dosáhlo v našich zemích v celku vyšší
úrovně, než tomu bylo za doby nesvobody v letech
1939 až 1945 na Slovensku. Nejen že byly rozdíly
v sazbách pojistného v důchodovém
pojištění, ale i příspěvek
státu na úhradu dávek je v historických
zemích pro pojištěnce příznivější
než na Slovensku.
Aby zásadní rozdíly v důchodovém
pojištění, vzniklé odlišným
vývojem tohoto pojištění po roce 1938,
mohly být odstraněny, bylo třeba předložit
právě projednávaný zákon. Pravda,
v národním pojištění budou stanoveny
jednotné zásady v důchodovém pojištění
všech pracujících, ať manuálně
nebo duševně, platné pro celou republiku, avšak
tyto úpravy se budou týkat teprve budoucích
napadlých důchodů a nemohly by být
vyrovnány nesrovnalosti, které dnes existují.
Předložená osnova zvyšuje sociální
úroveň důchodců slovenských
na úroveň důchodců z českých
zemí. Tím bude umožněno, abychom při
valorisaci dosavadních důchodů a jejich jednotné
úpravě v národním pojištění
docílili naprosto stejných úrovní
v celém Československu.
Vyšší zatížení státu
nákladem na úhradu základních částek
a zvláštního přídavku podle čl.
1, odst. 6 navržené osnovy bude činit v r.
1948 10 mil. Kčs, náklad na zvýšení
hornických provisí přibližně
34 mil. Kčs. Ostatní náklady přebírá
na sebe nositel pojištění. Pokud nebude možné,
aby celkové vyšší zatížení
státu bylo nahrazeno úsporami z rozpočtu
ministerstva soc. péče, bude úhrada opatřena
podle zmocnění daného ministru financí
ustanovením § 22, odst. 1, písm. h) finančního
zákona na r. 1948.
Navržený a právě projednávaný
zákon o sjednocení některých předpisů
ve veřejnoprávním sociálním
pojištění je dokladem, že naše vláda
je vedena snahou po naprosté sociální rovnoprávnosti
všech pracujících celé Československé
republiky. Jménem rozpočtového výboru
žádám slavnou sněmovnu, aby navržený
zákon jednomyslně schválila.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Komzala: Nie.
Zpravodaj posl. Skaunic: Není změn.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 6 článků, 2 paragrafy čl.
III, 5 paragrafů čl. IV, nadpis zákona a
úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitek
nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 6 články, 2 paragrafy čl.
III, 5 paragrafy čl. IV, nadpisem zákona a úvodní
formulí podle zprávy výborové, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.
Tím je vyřízen 5. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
šestého odstavce pořadu, jimž je
6. Zpráva výborů soc.-zdravotnického
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 1083) o zálohování výživného
dětem (tisk 1104).
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se jednání
o této předloze sloučilo s jednáním
o předloze, která je jako 7. odstavec pořadu,
to jest:
7. Zpráva výborů soc.-zdravotnického
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 1090) o státní podpoře
novomanželům (tisk 1110).
Důvodem pro navrhované sloučení je,
že jde o společné problémy populační.
Jsou nějaké námitky proti návrhu na
sloučení těchto odstavců? (Nebyly.)
Není jich. Projednávání bude tedy
podle návrhu sloučeno.
Zpravodaji jsou: k odstavci 6 za výbor soc.-zdravotnický
posl. dr. Bláha, za výbor rozpočtový
posl. Skaunic; k odstavci 7 za výbor soc.-zdravotnický
za omluveného posl. Fr. Jaroše posl. Kolář,
za výbor rozpočtový posl. Stopka.
Dávám slovo zpravodaji za výbor soc.-zdravotnický
k odst. 6, posl. dr. Bláhovi.
Zpravodaj posl. dr. Bláha. Slavné ústavodárné
Národní shromáždění, paní
a pánové!
O základní úloze tohoto zákona, který
je právě ústavodárnému Národnímu
shromáždění předkládán,
není třeba dlouhých výkladů.
Bylo již o tom napsáno a potištěno příliš
mnoho novinového papíru a ještě více
v románech. Otázka opuštěných
dětí, ať manželských nebo nemanželských,
vůči nimž neplní jedna nebo obě
strany své rodičovské povinnosti, byla vždycky
z nejdůležitějších sociálních
bolestí každé lidské společnosti.
Není třeba také vykládat, jaké
má v sobě nebezpečné následky
jak po stránce zdravotní a ještě více
po stránce výchovné a mravní. V celku
je nutno se dívat na tuto osnovu zákona jako na
zařízení prozatímní až
do doby, kdy budou upraveny základní předpisy
soukromého práva a všeobecného občanského
zákona na ochranu osob oprávněných
požadovat výživu, výchovu a zaopatření
číslo 4/1931, jakož i zákonů
práva exekučního.
Víme, že zákonodárce měl sice
vždycky dobrý úmysl všechny tyto lidské
a společenské povinnosti zajistit v míře
co nejhojnější, ale také dobře
víme o nekonečné řadě zejména
otců nemanželských i manželských,
kteří opustili vlastní rodinu a nacházeli
velkou řadu příležitostí a oklik,
jak by se své alimentační povinnosti vyhnuli.
Soukromé strany pak i se svým právem podepřeným
i poručníky a sirotčím soudem bývaly
bezmocné, zejména proti těm, kteří
měli dostatek prostředků nebo chytrosti,
aby si opatřili právní nebo jiné alibi
pro tuto svou povinnost.
Proto dnes státní správa chápe, že
není možné čekati, až se podaří
po často velmi dlouhé kalvárii tragických
okolností a důsledků dosíci práva,
a chce zejména v dnešní době, kdy soudružnost
rodin utrpěla důsledkem válečných
rozvratů, zajistit zálohováním těchto
platů nutnou vyživovací a výchovnou
základnu takových dětí. Předpokladem
je ovšem, aby děti, na než se vztahuje tento
zákon, měly platný exekuční
titul, jimž je stanovena a vyměřena výše
výživného.
Zde musíme přiznat určitý nedostatek,
že zde totiž zůstává přechodně,
ale nebezpečně ohrožena skupina dětí,
jejichž výživný nárok nemohl být
dosud soudem určen. Bude proto třeba se zatím
postarat o tyto děti, aby v rámci státních
sirotčích podpor byla věc vyřešena
cestou administrativní. Bylo by jistě nejvhodnější,
kdyby mohl stát zálohovat výživné
všem dětem a kdyby převzal sám jednání
s dlužníkem, po případě i vymáhání
nároků. To by však vyžadovalo velkého
administrativního aparátu, kdežto zde jde jen
o to, aby především dětem ohroženým
neplněním alimentační povinnosti zůstalo
plynulé zálohování dávek výživného,
pokud trvají zákonem pro to stanovené podmínky.
Toto svěřuje osnova komisím Okresní
péče o mládež při okresních
národních výborech, zřízeným
podle zákona č. 48 z 19. III. 1947. Tyto orgány
jistě budou nejvhodnější k plnění
této svěřené úlohy. Tím
se vymáhání dlužného výživného
v důsledku postoupení nároků dítěte
do výše vyplacené zálohy přenáší
na stát, který ovšem může spíše
zakročit proti dlužníkovi než matka ohroženého
dítěte, zápasící leckdy o získání
nejnutnějších prostředků k zajištění
svých dětí. Veřejné orgány
mají také možnost úředním
zákrokem získávat dlužné dávky
vymáháním i u osob mimo hranice státu,
dohlížet na nedbalé dlužníky štítící
se práce nebo takové, kteří snižováním
důchodů a tím i výdělků
by chtěli uniknout své alimentační
povinnosti. K tomu účelu lze dnes vhodně
užít zákona o národní mobilisaci
práce č. 87. (Předsednictví převzal
místopředseda Komzala.)
V předpokladu, že se podaří vydobýt
aspoň dvě třetiny proplacených záloh
na dlužnících, sníží se
celkový původní náklad na 100.000
dětí při průměrné výši
výživného 500 Kčs na osobu z původních
600 mil. Kčs na 200 milionů Kčs. Vzhledem
k tomu, že v rozpočtu ministerstva sociální
péče není pamatováno na tyto prostředky,
bude to nutno uhradit zápůjčkou z fondu rodinných
příspěvků. Pro další léta
by bylo ovšem třeba pomýšlet na novou
účelovou dávku pro svobodné, která
je z důvodů populačních a zdravotních
zcela odůvodněna. Při této příležitosti
je třeba si uvědomit, že příslušné
komise podle § 6 této osnovy mají možnost
i opravit a upravit výši částky výživného,
když je stanovena příliš vysoko (nebo
i opačně), takže státním orgánům
je dána možnost regulovat oboustranné nepřiměřené
nároky. Stát má i trestní sankce jak
vůči dlužníkům, tak i vůči
osobám s nepoctivými požadavky, takže
i zde má opravné prostředky proti věcem,
které někde způsobují tížívá
břemena, zejména u rozvedených nebo rozloučených
manželství.
Vcelku jsem přesvědčen, že tato osnova
zákona, i když je prozatímním a tedy
nedokonalým řešením, je po stránce
sociální a současně zdravotní
a populační pokrokem, a proto navrhuji ústavodárnému
Národnímu shromáždění,
aby osnova byla přijata ve znění přijatém
výborem soc.-zdravotnickým. (Potlesk.)