Zemědělský výbor projednal tento zákon podrobně a důkladně. Projednal každý jednotlivý paragraf, a k zákonu byla podána celá řada doplňovacích návrhů a nových námětů, na které byl brán zřetel. Vzpomínáme-li na toto projednávání, mohu vás ubezpečit, že do podstaty, do základu celého zákona jsme nezasahovali, že zákon byl vypracován jako celek velice dobře, že je to dílo velice hodnotné. Myslím, že bych zanedbal svoji povinnost, kdybych s tohoto místa nevzdal dík všem, kteří se o vypracování této osnovy zasloužili, zejména kdybych nevzdal dík všem úředníkům ministerstva zemědělství, kteří odevzdali zákonodárnému sboru k projednávání dílo, vypracované s pečlivostí vskutku podivuhodnou. Změny, které jsme v tomto zákoně provedli, jsou více méně rázu podružného a týkají se ve většině případů úpravy stylistické a úprav formálních.

Jaké jsou zásady tohoto dnes projednávaného zákona? Předně scelování má býti prováděno na základě dobrovolnosti, t. j. bude se scelovati jenom tam, kde si toho výslovně bude přáti většina majitelů pozemků, vlastnících aspoň 1 ha půdy. K povinnému scelování dojde jenom ve výjimečných případech, na pr. tam, kde byly za války zničeny staré katastrální mapy a je nutno pořizovati nové nebo založiti nové pozemkové knihy, nebo kde většina zemědělců nabyla půdy podle dekretů konfiskačního nebo osidlovacího z roku 1945. I zde se může k scelení přikročit jenom tehdy, bude-li to pro účastníky hospodářsky únosné a vzhledem k očekávanému zlepšení výrobních podmínek výhodné.

Scelování budou provádět scelovací družstva za součinnosti se scelovacími oblastmi a zemskými komisemi. Ve všech těchto orgánech budou rozhodujícím živlem výkonní zemědělci; do oblastních a zemských komisí budou vybráni z volených členů zemědělských komisí okresních, po příp. zemských národních výborů.

Scelování bude spojeno s úpravou hranic katastrálních obcí, a kde se pro to účastníci vysloví, provedou se po přihlédnutí k naléhavosti a k finančním možnostem obce a účastníků potřebná společná zařízení meliorační, pastviny, brodidla, výběhy, koupaliště, hřiště, ozdravovny, sady a pod. Kde se podobná společná zařízení hodlají zřídit, je nutno vypracovati plán a pořadí jejich provedení. Pro každé navrhované zřízení se vypracuje projekt, který musí být schválen scelovacím družstvem za účasti oblastní a zemské komise. Proti projektu takto projednanému lze podati do 15 dnů námitky. Scelovací oblast nemusí zůstat omezena na území jediné katastrální obce, nýbrž může zahrnouti i několik obci. (Předsednictví převzal místopředseda Komzala.)

Za pozemky odevzdané do scelovacího řízení obdrží každý účastník rovnocennou náhradu v přibližně stejné jakosti a vzdálenosti. Odchylky jsou přípustný pouze do1/10 nároků, čili o tuto jednu desetinu mohou býti náhradní pozemky hodnotnější nebo méně hodnotné než původní pozemky jednotlivého účastníka. Za tím účelem se vypracuje odhadní plán, ve kterém budou uvedeni všichni účastníci se svými pozemky, jež budou zhodnoceny podle posudku místních znalců. Odhadní plán musí býti 15 dnů veřejně vyložen, 8 dní předem v ohlášený den vysvětlen sezvaným účastníkům; každý účastník může proti odhadu svých i cizích pozemků v době vyložení podati námitky.

Před vyhotovením plánu na nové rozdělení pozemků projeví každý člen družstva své přání, oznámí, kde a který pozemek by chtěl míti přidělen. K těmto přáním se přihlédne, pokud neodporují veřejným zájmům a jsou technicky proveditelná. Do scelování mohou býti pojaty pozemky zemědělské a lesní buďto společně nebo každý zvlášť. Při přidělování náhradních pozemků má býti u každého majitele zachován poměr kultur - rolí, luk, pastvin, zahrad, vinic, sadů atd. - původního stavu u každého jednotlivého vlastníka. Když s tím vlastník nesouhlasí, nemůže mu býti při scelování odňata a jinému vlastníku přidělena půda zastavená, dvory a zahrady při domu, dále chmelnice, ovocné sady a lesní plochy, pokud přesahují výměru 20 arů, vinice nad 10 arů a vrbiny s výměrou nad 50 arů, leda v tom případě, že by jich částí bylo nezbytně třeba k účelnému zřízení společných zařízení nebo k hospodářsky účelné úpravě pozemkové držby.

Pozemky, které jsou zatíženy zvláštními břemeny a které se dají těžko oceniti nebo které jsou vystaveny zvláštním škodám, na př. pozemky poddolované, propadající se, zaplavované a pod., mohou býti ze scelování vyloučeny. Pachtovní smlouva se přenáší z pozemků původních na pozemky náhradní. Tam, kdy by tyto náhradní pozemky pachtýř nechtěl přijmout do pachtu, může do 90 dní pachtovní smlouvu vypověděti.

Po ukončení přípravných prací obstará scelovací družstvo scelovací plán s mapou nového rozdělení pozemků, s přiloženým seznamem původní držby a výpočtem a seznamem náhrad. Scelovací plán musí být vyložen a je možno podávati proti němu námitky zrovna tak jako v předešlých případech.

Všechna podání, přílohy, úřední vyhotovení, vysvědčení, právní listiny, rozhodnutí, ověření, kterých je pro scelovací řízení třeba, jsou osvobozeny od poplatků. Stejně jsou od dávek a poplatků osvobozeny úřední úkony, spojené se scelováním. V tom jsou obsaženy také vklady a výmazy práva zástavního tam, kde je nutno zatížiti přidělované pozemky nějakým břemenem z důvodů provedení scelovacího řízení.

Ale největší zájem zemědělců, spojeny se scelováním, se soustřeďuje na otázku scelovacích nákladů. Rolníci se v první řadě ptají, co to bude stát. Na všechny osobní a věcné náklady úřadů, na pořízení scelovacího plánu a projektů společných zařízení i na scelovací práce, zadané civilním technikům, které všechny bude hradit stát, přispěje družstvo do státní pokladny částkou 500 Kčs za každý hektar scelené půdy. Tento příspěvek podle změněných hospodářských poměrů může býti zvýšen anebo snížen až o 50 %. Všechny ostatní náklady, jako mezníky, měřičské značky, mzdy, kancelář a provedení společných zařízení, pokud nejsou subvencována, hradí družstvo. Tyto náklady jsou podle místních poměrů a podle rozsahu podniknutých společných zařízení velmi rozdílné. K úhradě těchto nákladů a nákladů na získání pozemků pro účely scelovací koupí z volné ruky nebo revisí první pozemkové reformy nebo novou pozemkovou reformou bude možno použíti úvěru zajištěného státní zárukou, na kterou je pamatováno v zákoně až do výše 2 miliard Kčs a o jejíž úhradu je postaráno ve státním rozpočtu. Všecky náklady rozvrhuje družstvo na účastníky scelování.

Rozvrh nákladů neděje se mechanicky jenom na podkladě ceny náhradních pozemků, nýbrž bude při něm přihlíženo k výhodám, které vlastník scelováním získá. A tak daleko větším podílem přispěje k úhradě nákladů vlastník, který při stejné výměře náhradních pozemků dostal zmenšený počet nových parcel ve větší míře, na př. místo třiceti jen jednu, než ten, jehož původní počet parcel zůstal nezměněn. Stejně se přihlédne i ke zmenšené nebo zvětšené vzdálenosti náhradních pozemků od usedlosti. Rozvrh scelovacích nákladů musí býti rovněž veřejně vyložen a námitky se podávají obdobně jako u plánu odhadního a scelovacího. Tam, kde bylo scelování zahájeno podle starých scelovacích předpisů, provede se znovu podle nového zákona, jestliže se na tom usnesla většina přímých účastníků před odevzdáním náhradních pozemků do prozatímního užívání.

To jsou tedy hlavní zásady dnes projednávaného návrhu scelovacího zákona, jehož provedení bude důkazem, že naše zemědělství neustrne a nebude se opožďovat za vývojem výroby zemědělské v jiných státech ani za výrobou v jiných odvětvích výrobních, zejména výrobou průmyslovou, ale učinili mohutný krok kupředu, aby bylo naší pýchou a naší hrdostí. Marx označil kdysi za povinnost filosofů nejenom poznávat svět, ale také jej přetvářeti. Domnívám se, že ani úloha politiky nemůže být jiná. I my, odpovědní poslanci Československé republiky, musíme pečovati a starati se, aby se život v Československé republice změnil a aby se zlepšil. Přijetí zákona scelovacího bude začátkem v plnění tohoto úkolu. Dalšími opatřeními, která jsou částečně připravena a částečně připravována a která budou navazovat na zákony, jejichž návrhy máte dnes před sebou, předěláme život v naší vlasti. Naše vesnice budou žít nově, novým způsobem. Dnes neznámé, udivující, nechápané anebo s pochybnosti přijímané novoty, technické vymoženosti, traktory a kombajny, důmyslné elektrisační vybavení, strojní stanice, stanice pěstitelské, chovatelské a šlechtitelské stanou se všedním zjevem a nezbytným opatřením.

Rolníkova práce nebude trestem, ale radostnou povinností, ne vysilující a ohlupující dřinou a plahočením, ale změní se v prostředek k získání a zabezpečení celonárodního blahobytu. Tato práce přestane být prokletím a zlořečením a stane se věcí cti a slávy.

Dámy a pánové! Na základě jednomyslného usnesení zemědělského, zásobovacího a osidlovacího výboru žádám vás, abyste předložený návrh zákona přijali v tom znění, jak jest obsažen ve zprávě výborové. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala (zvoní): Dávam slovo zpravodajcovi k ods. 5 za výbor rozpočtový, p. posl. dr. Linczényimu.

Zpravodajca posl. dr. Linczényi: Panie a páni!

Predložený vládny návrh zákona o niektorých technicko-hospodárskych úpravách pozemkov (sceľovací zákon) je tak dôležitý pre náš hospodársky život, že je treba jednak čudovať sa, že sa dostáva pred parlament tak oneskorene, jednak konštatovať, že konečne v tomto smere nastáva sjednotenie v prevádzaní sceľovania na území celého štátu. Doterajšie predpisy totiž boly iné v Čechách, iné na Morave a iné na Slovensku. Stačí podotknúť pre zaujímavosť, že týmto zákonom sa medzi inými ruší zákon z r. 1836.

Už v júli 1946 prehlásil pán ministerský predseda v ústavodarnom Národnom shromaždení, že vláda navrhne nový zákon, ktorým by sceľovanie pozemkov bolo zdemokratizované, zlacnené, urýchlené a sjednotené. A teraz ho už skutočne máme. Vyžiadal si ho predovšetkým hospodársky a technický pokrok, kritický nedostatok pracovných síl a potreba plánovitého a riadneho hospodárenia. Výhody sa najlepšie prejavia zvýšením výnosu pôdy, zväčšením poľnohospodárskej pôdy, špecializáciou poľnohospodárskej výroby, vyhotovením nových katastrálnych máp a pod.

Keď, sa takto dívame na dosah tohto dávno potrebného zákona, pripadá ako maličkosť zvýšené ročné zaťaženie o 28 miliónov Kčs, než je tomu v obdobných položkách štátneho rozpočtu na rok 1947. Preto menom rozpočtového výboru, ktorý dôkladne a jednomyseľne prerokoval jednotlivé paragrafy a navrhované zmeny, doporučujem prijať vládny návrh zákona o niektorých technicko-hospodárskych úpravách pozemkov. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Dávam slovo zpravodajcovi k ods. 6 za výbor zemedelský, zásobovací a osídlovací, posl. Nepomuckému.

Zpravodaj posl. Nepomucký: Vážená sněmovno!

Zemědělským, zásobovacím a osidlovacím výborem byl jsem pověřen, abych podal zprávu k návrhu tisk 994, jehož úkolem je pozměnit a doplnit zákon ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy.

Chtěl bych úvodem říci několik slov na okraj dnešního významného dne, ve kterém se naše sněmovna tak jako celý náš národ zapojila do velké budovatelské neděle pod heslem "Směna vítězství". Jsem přesvědčen, že i zemědělci budou na letošní Květnou neděli s radostí vždy v budoucnu vzpomínat, protože je významným mezníkem nejen v tom slova smyslu, že národ se zde zapojil do velké celonárodní směny, ale že dnešní neděle bude také významným svátkem všeho československého zemědělského lidu, který ve směně, kterou nastoupila naše sněmovna - v zemědělské směně - vidí uskutečňování a plnění svých potřeb a přání. Celá kytice dnes přijatých a projednávaných zemědělských zákonů ukazuje, jak vláda Národní fronty v čele se svým předsedou Klementem Gottwaldem, jak celá naše sněmovna a všechny naše veřejné i demokratické instituce musí s vážností brát onu velkou péči a starost o potřeby našeho zemědělského lidu.

Kytice dnes přijatých zemědělských zákonů odkryje však také všechny ony snůšky lží a pomluv, které právě kolem těchto zákonů byly v uplynulých měsících šířeny, v jejichž pozadí však stály jiné cíle, které byly zřejmě a velmi dobře ventilovány kolem známých únorových událostí, cíle, jejichž kořeny vyrůstaly ze semeniště zahraničního a mezinárodního finančního žoku. Přijaté zákony, které dnes naše ústavodárné Národní shromáždění schválí, ať je to velká demokratisace držby pozemkové nebo zákon scelovací, sledující umožnění rychlého rozmachu naší techniky a mechanisace, tak jako zákon o zemědělském úvěru, zemědělských daních a připravovaný zákon o národním pojištění, jsou velkou součástí celé nové zemědělské politiky, která nejen cenami, ale všemi potřebnými opatřeními sleduje cíl zabezpečení lepšího, radostnějšího a spokojenějšího života našeho lidu na vesnici.

Je však nutno nové zákony, které dnes projednáváme, nejen uzákonit, je také potřeba se zabývat i těmi zákony, které již zde uzákoněny byly a jejichž praxe ukázala, že není taková, jak si ji představoval sám zákonodárce, a hlavně, jak si ji představovaly masy našich drobných a středních zemědělců, když se projednával zákon ze dne 3. července 1947 o rozdělení pozůstalosti se zemědělskými podniky a zamezení drobení zemědělské půdy. Praxe, která byla po několik měsíců prováděna, zprávy z nesčetných míst, které jsme od zemědělců dostávali, svědčily o tom, že původní návrh zákona, jak jej vypracovalo ministerstvo zemědělství, byl zhoršen v tom smyslu, že byl znemožněn vloženou klausulí výkup uvolněné půdy i zemědělcům s menší výměrou než 2 hektary. Na základě těchto zkušeností a těchto zpráv, které nám došly, uvažovali jsme a také jsme nakonec podali pozměňovací návrh v tom smyslu, aby byla upravena tato hranice, znemožňující právě těm nejpotřebnějším držitelům drobné pozemkové výměry s jedním nebo půldruhým hektarem, aby si i oni mohli z uvolněné a prodávané půdy svá malá hospodářství rozšířit. Stejně tak tomu bylo po zkušenostech, kterých nabyli naši dlouhodobí pachtýři, když po přijetí zákona byly jim pojednou ve všech částech republiky jejich pronajatá půda a jejich pachty vypovídány se záměrným úmyslem, aby se tato půda nemohla dostat do jejich vlastnictví pozdějším výkupem, tím, že byla pronajímána známým, přátelům atd. To je druhá změna našeho iniciativního návrhu, který jsem se svými soudruhy poslanci svého klubu podal v tom smyslu, aby byl doplněn § 18, který určuje, že v případech, kdy se jedná o uvolněnou půdu, je povinnost prodat tento pozemek nejdříve bývalému pachtýři, a teprve když se on o něj neuchází, může být prodán pachtýři novému nebo komukoli jinému.

Zemědělský, zásobovací a osidlovací výbor ve své schůzi 12. března 1948 projednal iniciativní návrh č. 994, který se obsahem těchto dvou oprav zabýval, jednomyslně jej schválil a doporučuje ústavodárnému Národnímu shromáždění přijetí těchto obou výše uvedených změn, t. j. aby uvolněnou půdu mohli vykupovat i zemědělci s výměrou pod 2 hektary a aby v čl. 1, odst. 2, písm. b) přidala se další věta tohoto znění: "V případě, že tento pachtýř svůj nárok neuplatňuje, nabývá právo na koupi vlastník sousedního pozemku, je-li oprávněným uchazečem."

Vážená sněmovno, usnesení zemědělského, zásobovacího a osidlovacího výboru bylo jednomyslné a proto doporučuji, aby zákon byl přijat v tom smyslu, jak je obsažen ve zprávě výboru. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala (zvoní): Teraz pristúpime k spoločnej rozprave.

Prihlásení sú títo rečníci: posl. Smrkovský, Štambachr, Mjartan, dr. Falťan, dr. Pietor, Mikuláš a Bezděk.

Dávam slovo prvému z nich, pánu posl. Smrkovskému

Posl. Smrkovský (uvítán potleskem): Slavná sněmovno, paní a pánové!

Před třemi týdny byly prostory Václavského náměstí zaplněny zemědělským lidem naší republiky, jehož historická pouť do Prahy byla závěrečným aktem revolučního pozdvižení našeho národa, který opustil svá pracoviště a vyšel i ze svých rolnických chalup, aby republiku zbavil všech těch sil, které usilovaly o zvrácení lidového řádu a chystaly puč proti lidu. Lid smetl všechny ty reakční živly a upravil si tak cestu k rychlejšímu pochodu do lepších časů. Dnes, v neděli, v první jarní den, všichni pracující nastoupili k dobrovolné pracovní směně vítězství a my, Národní shromáždění, jsme se sešli ke své pracovní směně, která plným právem ponese též název "Směny vítězství", neboť v zákony vtělíme to, co si vybojoval revoluční lid. On rozhodl, a my, jeho zástupci, plníme jeho vůli.

Obrozený zemědělský výbor za týden zpracoval to, co před bouří národa leželo měsíce netknuto. My tím dnes důstojně zahajujeme i oslavu 100. výročí zrušení roboty, zahajujeme ji prací. Především přijímáme zákon o nové pozemkové reformě, který přivodí spravedlivou úpravu pozemkového vlastnictví v Československé republice. Marně jsme měsíce usilovali o demokratisaci pozemkového vlastnictví a dokazovali její nevyhnutelnost. Páni se vysmívali tomu, když jsme uváděli, že je v Československu přes půl milionu domkářů s výměrou od 1 do 5 ha, přes 200.000 těch od 5 do 10 ha, a naproti tomu 14.000 statkářů s výměrou nad 50 ha, kteří mají tolik půdy jako 350.000 domkářů dohromady. Bývalý zemědělský výbor odmítl tento zákon projednávat. Někteří poslanci a celé strany dělali co mohli, aby zákon nebyl uskutečněn. Lid zasáhl, a zákon je a jsou i jiné věci. Teď je již po smíchu. Zákon i půda pro domkáře a chalupníky je tady a ti ještě letos budou orat na té půdě, kterou si vybojovali. Zákon ponechává v rukou rodiny společně hospodařící 50 ha veškeré půdy dohromady. Co je nad, zabírá, vykupuje stát a rolnické komise tuto půdu přidělí uchazečům. Stát vykupuje i půdu pod 50 ha těm, kdož na ní nepracují, ale pracovat by mohli, kdyby to byli rolníci. I tato půda připadne rolníkům. Zákon však chrání zemědělce, kteří půdu dali do pachtu, když ze zdravotních důvodů nemohou pracovat, chrání půdu sirotků, kteří se práci na půdě budou věnovat až dospějí, ponechává jeden ha půdy každému, i když je nezemědělec, jestliže ji do 10 let začne jakkoli účelně obhospodařovat, ponechává dva ha dělníkům, úředníkům, živnostníkům a podobným kategoriím na doplnění důchodu, kterážto výměra může býti překročena až na 4 ha, jestliže příjem takové rodiny nedosahuje dvojnásobku existenčního minima. Zákon řeší i otázku půdy farní a jiné půdy, patřící církvím. Při uplatňování zásady, že půda patří tomu, kdo na ní pracuje, dali jsme možnost ponechání 5, 8, 10 až 15 ha místnímu představiteli církve. To bylo ještě zdůrazněno resolucí, navrženou komunistickými poslanci a přijatou zemědělským výborem, aby místní rolnické komise, které o této věci budou rozhodovat, přihlédly k tomu, zda představitelé církve šli s lidem v dobách nesvobody a zda jdou s lidem i dnes, zda jsou pro lidově-demokraticky řád. Rolnické komise mohou nejen tuto půdu církvím ponechat, ale rolnické komise mohou církvi i půdu přidělit, jestliže je k disposici.

Za vykoupenou půdu zaplatí stát lidem bohatým 80 % obecné ceny, chudým občanům 100 % obecné ceny, kdežto přídělci zaplatí za půdu jim přidělenou 90 % obecné ceny.

Marná byla sabotáž nepřátel lidu. Půdu rolníkům dát nechtěli a přitom vybízeli rolníky k sabotáži dodávek lidu městskému. Organisovali bídu jak na vesnici, tak ve městě. Nyní je tomu všemu konec a místo štvanic a rozvratu se bude pracovat. Před 100 lety byl rolník zbaven nevolnické, robotnické povinnosti na panské půdě. Půdu však nedostal, živořil, dřel se na panské půdě dál jako námezdný otrok nebo pachtýř. Sto let to trvalo, než i tu půdu dostal. Dnes ji dostává a jeho osvobození je dovršováno, neboť letos skončíme i revisi první pozemkové reformy, kterou zemědělský výbor novelisoval na podkladě vládního návrhu vypracovaného ministerstvem zemědělství a opravil zákon o revisi. Opravili jsme to, co parlamentní většina loni v červenci proti naši i rolnické vůli pokazila. Zbytkové statky nad 50 ha, tato půda určená záborovým zákonem z roku 1919 pro domkáře a chalupníky, nyní konečně případně jim, rolnické komise spolu s ministerstvem zemědělství mohou tyto zbytkové statky rozparcelovat až na nulu tam, kde je absolutní nedostatek půdy. Dosavadním vlastníkům bude ponecháno tolik půdy, kolik určí rolnické komise, které budou přihlížet k tomu, aby bylo využito budov a zařízení těch statků a aby dosavadním hospodářům, pokud si toho zaslouží, byla na těchto usedlostech ponechána existenční výměra, nebo jim bude umožněno, aby se přestěhovali do pohraničí, pokud se tam ještě usedlosti uvolňují. Varovali jsme před zhoršením zákona o revisi loni v červenci, kdy jsme chtěli ponechat těmto zbytkovým statkářům po 30 ha. Nepřátelé lidu provokovali a zákon zhoršili. Dnes není již možné těch 30 ha zbytkařům zaručit, neboť rolnický lid rozhodl. Jeho soud je přísný, je však spravedlivý. Nechť zbytkaři zpytují svědomí a litují toho, že právě oni byli jednou z bojových kohort reakce. A nechť oni i jejich třídní spojenci ostatní se poučí, že je nebezpečno jít proti historickému pochodu národa.