Místopředseda dr Chytil (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Přistoupíme k hlasování.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Bartuška: Nejsou.

Místopředseda dr Chytil: Přistoupíme k hlasování. Osnova má 3 články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 články, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 5. odstavec pořadu.

Nyní přistoupíme k přerušenému projednávání prvých dvou odstavců denního pořádku, jimiž jsou:

Ad 1. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1060), kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona o přímých daních (tisk 1081).

Ad 2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1062) o živnostenské dani (tisk 1094).

Přistoupíme ke společné rozpravě.

Přihlášeni jsou tito řečníci: posl. Vlach, Bacílek a Sajal.

Uděluji slovo panu posl. Vlachovi.

Posl. Vlach: Slavná sněmovno, dámy a pánové!

Je mi velkou ctí a radostí, že sám živnostník a představitel této početné složky národa mohu zde promluvit k dvěma osnovám zákonů, jichž přijetím, zejména osnovy o živnostenské dani, se naše ústavodárné Národní shromáždění zapíše hluboko do srdcí všech drobných řemeslníků a obchodníků.

Prvá osnova o slevách na dani výdělkové, jak je označována živnostníky, řeší otázku vysokých daňových výměrů z konce minulého roku, jíž tehdy někteří pánové z druhého tábora snažili se využívat ke vnášení neklidu a štvanicím mezi živnostníky.

Oč v podstatě šlo a jaké byly jejich námitky? Prý zaměstnanci platí nízkou daň ze mzdy, zatím co živnostníci samozřejmě vinou komunistů platí vysokou daň důchodovou. Ale ve skutečnosti je to tak, že výměry doručené naším živnostníkům na berní rok 1947 vztahují se na kalendářní rok 1946, kdy i zaměstnanci platili stejnou daň důchodovou, jaká je předepsána živnostníkům. Krátce záměna berního roku s kalendářním se jim znamenitě hodila k tomu, aby zaměstnance a živnostníka stavěli proti sobě. Od roku 1948 bude většina živnostníků platit už daň živnostenskou, která je vybudována na stejném základě jako daň ze mzdy. Z toho je jasně patrno, že tu nebylo, není a nebude žádného rozdílu ve zdanění mezi zaměstnancem a drobným živnostníkem. Nadto výměry byly vydány podle daňových zákonů z první republiky, čís. 76/1927 Sb. a čís. 226/ 1936 Sb., jichž platnost byla po revoluci obnovena.

Ve všeobecné dani výdělkové se projevily v neprospěch živnostníka prostupňované sazby této daně při zvýšení cen od 1. prosince 1945 přibližně na trojnásobek cen z roku 1937. Nejlépe je to vidět na příkladu: Předválečný výtěžek 30.000 Kčs odpovídá dnešnímu asi 90.000 Kčs. Tehdy sazba daně z 30.000 Kčs činila ¹/₂ %, nad 30.000 Kčs do 140.000 Kčs 2¹/₂ % a přes 140.000 Kčs 4 %, k čemuž se připojily přirážky.

Poněvadž toto odstupňování sazeb platí i dnes, vyměří se z výtěžku 90.000 Kčs, který odpovídá oněm 30.000 Kčs předválečným, nikoliv 0,5 % z celkové částky, nýbrž jen z prvních Kčs 30.000, kdežto ze zbývajících 60.000 Kčs 2¹/₂ %, čili bez přirážek celkem 1650 Kčs daně místo 450 Kčs, jak by odpovídalo předválečným poměrům.

Ministerstvo financí si bylo vědomo nutnosti nové úpravy a hodlalo ji provésti novou daňovou reformou a v jejím rámci daní živnostenskou, která měla platit už pro kalendářní rok 1946. Když se tak pro různé potíže, zejména politické, nestalo, vypracovalo ministerstvo financí osnovu zákona, podle které se poplatníkům všeobecné daně výdělkové poskytují tyto slevy na dani: při výtěžku do 15.000 Kčs 100 %, nad 15.000 do 90.000 75 %, nad 90.000 do 150.000 50 %, nad 150.000 do 240.000 25 %. Současně ministr financí učinil řadu dalších opatření. Prodloužil odvolací lhůtu na daň důchodovou, výdělkovou i z obratu ze 30 na 60 dnů, dal pokyn berním správám a úřadům, aby nevymáhali tu část předepsané daně, která bude slevena, staral se o řádný a spravedlivý postup vůči poplatníkům se strany finanční správy a j. Tato opatření oznámil zástupcům živnostenské samosprávy rozhlasem i v tisku. Zkrátka projevil se zcela jiný duch a poměr k poplatníku nežli kdysi za časů předmnichovské republiky. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)

To však, jak jsem již uvedl, se některým pánům nehodilo do krámu. Proto znemožnili projednávání osnovy o slevách na dani ve vládě, kde tato osnova ležela skoro 7 neděl, a štvali živnostníky proti vládě, proti lidově demokratickému režimu, proti komunistické straně a dokonce i proti osnově samé, že prý není pro ni úhrada. Když šlo o milionové odpisy daní velkým fabrikantům za dob první republiky, to byli rozhodně pohotovější a na úhradu se neohlíželi, ač to byly částky jdoucí se subvencemi a jinými nezaslouženými výhodami do miliard. Drobný živnostník musel však zaplatiti do haléře, na tom se daně bezohledně vymáhaly, i když to znamenalo ohrožení jeho existence a podniku.

Dnes se náš živnostník znovu přesvědčuje o tom, kdo skutečně hájí jeho zájem. Jakmile po slavných únorových dnech byla doplněna vláda obrozené Národní fronty Klementa Gottwalda, bez průtahů projednala osnovu o slevách na dani výdělkové a předložila ji ústavodárnému Národnímu shromáždění. Slevy se odhadují asi na 1700 milionů korun a znamenají velikou výhodu, jíž se dostane drobným a středním živnostníkům, neboť u výtěžku nad 240.000 Kčs není sleva opodstatněna z důvodů sociálních ani hospodářských, a proto se neposkytuje. Nám komunistům jde a půjde především o statisíce drobných, poctivě pracujících živnostníků, kterým chceme jejich práci ulehčit a zabezpečit jim šťastnější život jako ostatním příslušníkům pracující třídy.

K tomu ve zvláště velké míře přispívá zejména druhá projednávaná osnova o živnostenské dani. Živnostenská daň je jedním ze čtyř druhů daně z pracovního důchodu. Jako první z této skupiny přímých daní byla uzákoněna v minulém roce pro zaměstnance nejpočetnější to vrstvu pracujícího lidu daň ze mzdy. Nyní přicházejí osnovy daně zemědělské a živnostenské pro další dvě na počet nejsilnější složky národa, zemědělce a živnostníky. Shodou okolností bude živnostenská daň uzákoněna ještě před daní zemědělskou, takže naši živnostníci vidí, že jejich poctivá práce je hodnocena stejně jako práce dělníka i rolníka. Všechny tři daně jsou částí naší nové moderní daňové reformy, ohlášené v budovatelském programu vlády ze dne 8. července 1946. Snaží se o spravedlivé zdanění důchodu z práce, kterou pokládáme v naší hospodářské soustavě za statek nejcennější, neboť lidská práce vytváří všechno bohatství a blahobyt národa.

Vzpomínám zde resoluce, kterou jsem podal v poslední schůzi živnostensko-obchodního výboru 11. února 1948, aby daň živnostenská a zemědělská, jakož i národní pojištění byly uzákoněny ještě v období ústavodárného Národního shromáždění. Tato resoluce byla přijata hlasy komunistických poslanců, zástupci ostatních stran až na dvě výjimky pro resoluci nehlasovali. Tak se ukázali tito "ochránci" živnostníků v pravém světle. Všemi způsoby práci zdržovali, takže vyhlídka na uzákonění těchto osnov byla velmi malá.

Dochází-li dnes k projednání živnostenské daně, pak za to děkujeme všemu pracujícímu lidu Československé republiky, který v únorových dnech rozdrtil reakční spiknutí proti lidu a státu, odstranil z vlády i odjinud všechny zpátečníky a vytvořil tak základní podmínky pro rychlé uskutečňování spravedlivých požadavků pracujícího člověka. Děkujeme za to dělníkům, duševním pracovníkům a rolníkům, že se na svých historických sjezdech postavili i za nás, živnostníky, za splnění našich základních požadavků, zvláště živnostenské daně. Tím byl jen dále zpevněn úzký svazek našich živnostníků s ostatními příslušníky pracující třídy. Pánům z reakčního tábora se už nepodaří žádnou demagogií oslabovat tuto jednotu, neboť náš drobný živnostník se z vlastní zkušenosti nejlépe přesvědčil, kdo je jeho skutečný přítel a kdo by ho chtěl jenom zneužívat pro své sobecké záměry.

Živnostenská daň nahrazuje všeobecnou daň výdělkovou a důchodovou a platí již na rok 1947. Vztahuje se na malé poplatníky, kteří pracují sami nebo nanejvýš s jedním zaměstnancem a jedním učněm, manželkou a dětmi do 21 let, pokud žijí ve společné domácnosti, a základ daně nepřevyšuje 120.000 Kčs. Daň sama je jednoduchá, záznamní povinnosti pro účely daňové minimální, styk s úřadem rovněž co nejmenší. Poplatník si daň sám snadno vypočte a odvede. Základem je mzda zvýšená o přirážku z nákladu na mzdy a zboží, kterýžto základ se pak snižuje o srážky na rodinné příslušníky, jako u daně ze mzdy. Daňová sazba je táž jako u daně ze mzdy. Mzda se stanoví tak, jako by poplatník byl zaměstnán v podniku po 48 hodin v týdnu jako přední dělník nebo v obchodě jako vedoucí prodejny. Přirážka na mzdy může činit nejvýše 20 %, v živnostech, kde převažují výkony, nejvýše 25 % nákladu na mzdu. Přirážka na zboží, jímž se rozumí vše, čeho poplatník nabývá k dalšímu zcizení, zpracování nebo spotřebě v živnosti, s výjimkou investic, může činit nejvýše 7 % z nabývací ceny. Výši těchto přirážek stanoví ministr financí.

Nejlépe věc osvětlí příklad: Poplatník jako přední dělník by měl ve své živnosti mzdu 15 Kčs za hodinu, což činí za 48 hodin 720 Kčs a za rok 37.440 Kčs. Zaměstnává tovaryše, jemuž vyplatil 36.000 Kčs mzdy a nakoupil za 100.000 Kčs zboží a materiálu. Přirážka na mzdu činí u jeho živnosti 20 %, na zboží 4 %. Základ daně bude sestávat z hrubé mzdy 37.440 Kčs, přirážky na mzdu 7.200 Kčs, přirážky na zboží 4.000 Kčs, celkem tedy 48.640 Kčs, od čehož se odpočítá na příklad na manželku 6.000 Kčs, na první dítě 7.200 Kčs, na druhé dítě 8.400 Kčs, na matku, která s ním žije ve společné domácnosti, 6.000 Kčs, takže základ daně činí 21.040 Kčs a živnostenská daň 612 Kčs, což je mnohem méně nežli dosud. Na třetí dítě by se základ snížil o dalších 12.000 Kčs a na čtvrté a každé další o 14.400 Kčs. Snížení základu daně se provede i na jiné příbuzné, žijící s poplatníkem v jedné domácnosti, dále z důvodu invalidity, takže celá řada drobných živnostníků nebude platit živnostenskou daň vůbec. Pracují-li v živnosti příslušníci rodiny, započítává se také jen přirážka za mzdu, na kterou by měli nárok jako zaměstnanci. Důchod z přesčasové práce poplatníka zůstává mu k dobru a nezdaněn, jako u daně ze mzdy, neboť do základu pro výpočet paušálu daně živnostenské se zahrnuje pouze normální mzda za 48hodinový pracovní týden. Skutečný důchod poplatníka a jeho rodiny může býti proto o mnoho vyšší, nežli je daňový základ.

Z uvedeného je vidět, jak velikých výhod se touto daní dostává drobným živnostníkům, v českých zemích skoro čtvrt milionu poplatníků. Sleva, které se jim dostane, bude činit podle odhadu přes jednu miliardu Kčs. Další výhoda spočívá v podstatném zjednodušení styku s berní správou a úřadem. Našim drobným živnostníkům odpadne mnoho dosavadní práce a starostí i pobíhání po těchto úřadech, místo čehož se budou moci věnovat produktivní práci ve svých dílnách a obchodech. Záleží ovšem nyní i na nich, aby tyto veliké výhody náležitě ocenili. Nejlépe to projeví tím, když budou všechny své povinnosti řádně, přesně a poctivě plnit.

Živnostenská daň podstatně ulehčí i práci finanční správy, která se bude moci více věnovat velkým poplatníkům, což bude jen ku prospěchu státní poklady. Bylo-li za poslední čtvrtletí minulého roku v 979 případech revisí majetkových dávek zjištěno, že stát byl okraden o 413 milionů korun, ve 116 případech revisí daní činí zkrácení státní pokladny 41 milionů korun a ve 128 dávkových případech 39 milionů korun, je to doklad toho, jak jsou revise velkých poplatníků nutné, po případě i s uveřejňováním jmen provinilců. Zde máme též vysvětlení, proč pánové z druhého tábora se stavěli proti živnostenské dani. Slovy se vydávali za ochránce malého živnostníka, ve skutečnosti však hájili zájmy kapitalistických kořistníků, pro něž daň živnostenská přináší nevýhody. Jak skvěle naproti tomu se znovu potvrdila poctivá politika komunistické strany, která je v úplném souladu se zájmy všeho pracujícího lidu a tedy i živnostníků.

V závěru pokládám ze svou povinnost vyslovit jménem našeho živnostnictva upřímné díky všem, kdož se přičinili o uskutečnění tohoto významného sociálního díla, především vládě obrozené Národní fronty v čele s předsedou Klementem Gottwaldem, ministru financí soudr. dr Jaromíru Dolanskému, šéfu jeho kabinetu soudruhu inž. Spáčilovi a vrchnímu odborovému radovi soudruhu dr Markesovi. Myslím, že náš drobný živnostník, řemeslník a obchodník vyjádří nejlépe svůj vděk, když jako v únorových dnech půjde věrně ruku v ruce s ostatními pracujícími vrstvami národa po cestě budování lepšího a šťastnějšího života našeho lidu a našich dětí. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dalším řečníkem je pan posl. Bacílek. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Bacílek: Slávna snemovňa, dámy a pánovia!

Predložená osnova zákona o živnostenskej dani je len novým dokladom toho, ako Gottwaldova vláda, vláda ľudovo-demokratickej republiky, chce plniť a plní svoj program. Táto osnova nám znova dokumentuje dôvody, prečo niektoré reakčné strany opustily túto vládu, aké zákony chcely znemožniť, akým spôsobom chcely v našej Československej republike vládnuť. Táto osnova je tiež dokladom toho, že vláda Kl. Gottwalda je vláda všetkých pracujúcich v našej Československej republike, že je to vláda 90 % našich ľudí, vláda nielen pre robotníkov, ako v minulosti nám chceli nahovoriť niektorí reakčníci, nielen pre maloroľníkov, ale aj pre živnostníkov a pracujúcu inteligenciu. Po prvý raz v histórii našej republiky vidíme politiku, ktorá ide v prospech nie tenkej, úzkej vrstvy boháčov, ale v prospech všetkého pracujúceho ľudu. Predložená osnova zákona je novým dokladom toho, že Gottwaldova vláda to myslí s týmto pracujúcim ľudom, s celým národom poctive a úprimne. My sme videli v minulosti iný obraz. V dobe vlády bankovných pirátov boly záujmy úzkej kapitalistickej vrstvy vyhlasované často za záujmy pracujúcich. Hovorili o súkromnom vlastníctve drobných roľníkov a mysleli na svoje latifundie, akým spôsobom by ich mohli zachrániť. Hovorili o záujmoch stredného stavu, o záujmoch živnostníkov, drobného obchodníctva, a my sme videli, že sa im jednalo o zachránenie, udržanie a rozmnoženie ich nemravných kapitalistických ziskov, pričom táto úzka kapitalistická vrstva živnostníctvo i obchodníctvo bezohľadne ničila. Myslím, že pre našich živnostníkov je dostatočným príkladom to, čo sme videli u kapitalistických podnikov Baťa, ktorý znemožňoval tisíce a tisíce našich drobných obuvníkov. Vidíme veľkoobchody, ktoré ničia náš stredný stav. Vidíme, že kapitalisti bohatnú na úkor celého národa. Vidíme, že kapitalisti v minulosti stavali i štát a zákony do svojej ochrany a svoj ich služieb. Daňový systém vynesený za kapitalistického režimu nemohol byť daňovým systémom, ktorý by bol priaznivý pre robotníctvo, roľníctvo alebo živnostníctvo, ale musel v dôsledku toho samotného systému postihovať práve tých najpotrebnejších, tých najmenších, tých najchudobnejších. A my vidíme, že minulý daňový systém, pokiaľ sa týkal živnostníctva, dával možnosť defraudovať milióny povinných daní jednotlivým boháčom a na druhej strane bezohľadne vymáhal dane u jednotlivých drobných živnostníkov. Veľké nedostatky doterajšieho daňového systému sa jasne ukázaly ešte minulého roku, keď boly vydávané platobné rozkazy. Rozruch, ktorý spôsobily, bol najlepším dôkazom toho, že tento systém je prežitý a že sa už nehodí pre ľudovo-demokratický režim. Preto bolo prikročené k úprave všeobecnej dane zárobkovej, čo bolo samo o sebe riešením dielčím, a bolo urýchlené uzákonenie novej úpravy priameho zdanenia u živnostníkov.

Z celkového počtu okrúhle 110.000 poplatníkov všeobecnej dane zárobkovej na Slovensku pripadá podľa najnovšej štatistiky okrúhle 86.000 na najmenších živnostníkov, a práve o týchto ide. Ich daňové záležitosti riešime rýchlo a na základe toho, že poskytujeme živnostníkom značné sľavy, z výťažkov do 15.000 Kčs dokonca odpisujeme. Pre budúcnosť to je už pre tento rok bude zavedená daň živnostenská. Po úprave daní u zamestnancov prichádzajú teda na rad malí živnostníci, a zajtra v plenárnej schôdzi parlamentu vyriešime i pálčivý problém daní roľníckych.