Podstatný pokrok v boji proti infekčním nemocem znamená ustanovení osnovy, podle něhož náklady léčení a isolace, pokud je není povinen nésti nositel nemocenského pojištění, nese stát. Je to ustanovení principiální, nejzávažnější, protože znamená domyšlení zásady, že infekční onemocnění není soukromou záležitostí nemocného a jeho rodiny, nýbrž záležitostí lidské společnosti, která se také na svůj náklad a z veřejných prostředků přiměřeným způsobem brání.

Významná jsou i ustanovení o zaopatření zdravotnických pracovníků, lékařů a ošetřovatelů v případech onemocnění, invalidity a smrti při potlačování infekčních nemocí, ustanovení, která správně a spravedlivě hodnotí nebezpečí a risika této činnosti.

A ještě jednu připomínku bych chtěl učinit k příštím prováděcím předpisům k navrhovaným zákonům. Je to nutnost uplatniti plně zásady i ustanovení tohoto zákona v našich školách. Je tu třeba a nejvýš na čase v úzké spolupráci ministerstva zdravotnictví a školství učinit konec tomu neblahému stavu, kdy školy zůstávají hlavním semeništěm infekčních chorob. Na tomto poli je třeba udělat takřka všecko: dát co nejdůkladnější vědomosti o infekčních nemocech učitelům, rozšířit školní lékařský dozor, vštípit našim učitelům zásady, že dítě nemocné, dítě s horečkou musí být okamžitě odstraněno ze školy, je třeba je naučit hojně užívat teploměru, který se musí stát důležitou částí inventáře každé třídy, je třeba je poučit, že každý případ zvýšené teploty znamená infekci a že takové dítě musí domů. K tomu všemu je třeba naše učitele vychovávat.

A nyní několik poznámek k osnově zákona o ochranných opatřeních proti tuberkulose.Význam tohoto zákona je nedozírný. Jeho plné uplatnění za předpokladu, že budou opatřeny potřebné k tomu prostředky bude znamenat snad v jednom desetiletí nic více a nic méně než likvidaci tuberkulosy jako sociální choroby.

Osnova dává zdravotní správě celou soustavu prostředků nejrůznějšího druhu, aby mohla bojovat proti tuberkulose s nejrůznějších stran. Vypátrání zdrojů nákazy, hlášení všech případů tuberkulosní nákazy nejen u člověka, nýbrž i u zvířat, isolace nakažlivých případů, ochranné očkování na všecko se v tomto zákoně pamatuje. Zásada, uplatněná už v osnově zákona o infekčních chorobách, že totiž náklady na isolaci nemocných, pokud je nenese nositel nemocenského pojištění, bere na sebe stát, je opatření největšího významu a ovšem i materiálního dosahu, protože tuberkulosa je onemocnění dlouhodobé; isolace tu trvá po př. i léta a jednotlivec její náklady prostě nést nemůže.

Stejné ustanovení o náhradě ušlého výdělku je dalekosáhlou sociální vymožeností, za kterou budou nesmírně vděčny tisíce postižených, kteří ve svém neštěstí budou alespoň zbaveni nejtíživějších starostí hmotných a existenčních.

Podobně jako v návrhu zákona o infekčních chorobách, i zde se pamatuje na lékaře a ošetřovatele, poškozené na zdraví v boji proti tuberkulose. A neběží tu o malý počet případů, neboť nebezpečí pro zdravotnický personál je při potírání tuberkulosy zvlášť velké. Vítáme proto toto ustanovení jako spravedlivé a plně zasloužené.

Víme dobře, že důsledky tohoto zákona se projeví velmi citelně v číslech příštího státního rozpočtu a že částky, které si uvedení tohoto zákona v život vyžádá, mnohého pravděpodobně překvapí. Ale chci tu hned předem zdůraznit, co už tak obšírně nám zde pověděl posl. Skaunic, že v žádném případě náklady na potírání tuberkulosy ani zdaleka nedosáhnou těch obrovských částek, které náš národní důchod ztrácí nemocností na tuberkulosu a které se odhadují, jak jsme slyšeli, částkou kolem 10 miliard ročně. A chcete-li už uvažovat o nákladech na zdravotnictví s hlediska rentability, pak u žádné investice ve státním hospodářství není její výnosnost lépe zajištěna, než tomu bude u nákladů vynaložených podle tohoto zákona na boj proti tuberkulose.

Jen bychom si vřele přáli, aby tento zákon byl prováděn s veškerou energií a s největším urychlením, aby byly mobilisovány všecky prostředky, které dává zdravotní správě k disposici, a aby byly připravovány prostředky další a další. Víme, že nevydupeme ze země v několika měsících tisíce potřebných ústavních lůžek, ale k vůli tomu nesmíme, jako se to dosud dělo, zanedbávat ostatní dosažitelné prostředky. Musíme rázně skončit s tím neuvěřitelným šlendriánem, který zavinil, že prý pro nepatrné technické nedostatky už léta stojí u nás nečinně řada aparátů pro snímkování se štítu, které by nám v masových prohlídkách pomohly objevit tisíce neznámých zdrojů nákazy a zachránily by tisíce počínajících případů tím, že by je přivedly ke včasnému léčení.

Musíme s největším urychlením začít s očkováním proti tuberkulose, zapřáhnout ústavy národního zdraví do všech těchto akcí, urychlit proceduru umisťování nemocných v ústavech a sanatoriích a vydat pokyny národním výborům, jak mají tuberkulosním vycházet vstříc ve věcech bytových. Pomocný personál sociálně-zdravotní je třeba vychovávat na rozdíl od dnešní praxe v tom duchu a smyslu, že registrace a kartotéky nejsou nic, nebo skoro nic, ale zákrok, pomoc že je všecko. To je náplň, smysl a účel jejich práce.

Paní a pánové, prosím vás, abyste ve chvíli, kdy budete hlasovat o těchto osnovách, myslili na své nejdražší, na své děti. I ony jsou v nebezpečí, i jejich život je ohrožen nákazou. A totéž, co byste chtěli obětovat pro ně, abyste je uchránili, obětujte a dejte všem dětem našeho národa bez výjimky. Zaslouží si, abyste už pro ně odhlasovali oba zákony. (Potlesk.)

Místopředseda dr Chytil: Dalším řečníkem je p. posl. dr Bělehrádek. Dávám mu slovo.

Posl. dr Bělehrádek: Paní a pánové!

Má strana vítá obě tyto osnovy a má k tomu zejména 3 principiální důvody. Především je vítá z důvodu pravé lidovlády, neboť to byli lékaři mé strany, kteří už r. 1945 a 1946 razili požadavek, že péče o zdraví patří mezi základní občanská práva. Druhá příčina, pro kterou vítáme tuto osnovu, tkví v našem přesvědčení vědeckého socialismu, který chce, aby výhody vědeckého pokroku přešly rychle ku prospěchu všeho lidu. Třetí principiální důvod, pro který obě tyto osnovy vítáme, je ten, že v nich vítáme uskutečnění zásad praktického humanismu, který chce, aby bylo snižováno risiko života, risiko práce, aby byla zmenšována lidská bolest a aby se člověk stával lepším. Cítíme, že tyto osnovy znamenají podstatný pokrok na všech těchto třech liniích.

Dovolíte-li mi malou reminiscenci, chtěl bych připomenout, že jestliže kde v oboru lidské činnosti, tedy zejména v oboru boje proti nákazám je znatelný pokrok, který je působen rozvojem vědy. Vzpomeňme, že ještě před 40 lety se dělník dostával k lékaři až v posledním stadiu choroby, které dnes říkáme tuberkulosa a které se tehdy říkalo souchotiny. Kdo vyřkl tuto diagnosu, vyřkl zároveň ortel smrti nad obětí. Od té doby se stal veliký pokrok. Zdokonalily se methody, jimiž dovedeme poznati tuberkulosu v začátku, zdokonalila se léčebná methoda a zdokonalily se zejména a to je nutno zdůraznit methody prevenční, methody soc.-zdravotní.

Ze všech těchto důvodů vítá moje strana obě tyto osnovy ve znění, jak byly předloženy a jak byly pány zpravodaji obhájeny, a bude pro ně hlasovat. (Potlesk.)

Místopředseda dr Chytil: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji k odst. 6 za výbor soc.-zdravotnický, posl. dr Bláhovi.

Zpravodaj posl. dr Bláha: Paní a pánové!

V tisku návrhu zákona čís. 1085 ve společné zprávě výborů sociálně-zdravotnického a rozpočtového je malý nedostatek, a to v tom, že na str. 3, § 3, odst. 2 na 4. řádce vypadla vsuvka daná tam zdravotnickým výborem, a to: za slovy "národního zdraví" má ještě státi "příslušnému podle místa jejího (t. j. osoby) trvalého bydliště". A konečně na str. 9, § 20 v řádce 3 v letopočtu má býti místo roku 1947 rok 1948. Prosím, abyste si to opravili a v tomto znění zákon odhlasovali.

Místopředseda dr Chytil: Dávám slovo k doslovu zpravodaji k odst. 6 za výbor rozpočtový, posl. Skaunicovi.

Zpravodaj posl. Skaunic: Vzdávám se slova.

Místopředseda dr Chytil: Dávám slovo k doslovu zpravodaji k odst. 7 za výbor soc.-zdravotnický, posl. dr Káclovi.

Zpravodaj posl. dr Kácl: vzdávám se slova.

Místopředseda dr Chytil: Dávám slovo k doslovu zpravodaji k odst. 7 za výbor rozpočtový posl. Rožnayovi.

Zpravodaj posl. Rožnay: Vzdávam sa slova.

Místopředseda dr Chytil: Vykonáme nyní oddělené hlasování o každé ze společné projednávaných předloh.

Ústavodárné Národní shromáždění je způsobilé se usnášeti.

Budeme hlasovati o šestém odstavci pořadu.

Ad 6. Hlasování o osnově zákona o některých ochranných opatřeních proti tuberkulose (tisk 1085).

Zpravodajem za výbor soc.-zdravotnický je posl. dr Bláha, za výbor rozpočtový posl. Skaunic.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Bláha: Navrhl jsem v doslovu.

Zpravodaj posl. Skaunic: Nikoli.

Místopředseda dr Chytil: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 8 částí, 31 paragrafů, nadpisy částí a paragrafů, nadpis zákona a úvodní formuli. Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 8 částmi, 31 paragrafy, nadpisy částí a paragrafů, nadpisem zákona a úvodní formulí podle zprávy výborové, s opravami navrženými zpravodajem, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 6. odstavec pořadu.

Budeme hlasovati o sedmém odstavci pořadu.

Ad 7. Hlasování o osnově zákona o potírání nemocí přenosných na lidi (tisk 1086).

Zpravodajem za výbor sociálně-zdravotnický je posl. dr Kácl, za výbor rozpočtový posl. Rožnay.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Kácl: Nejsou.

Zpravodaj posl. Rožnay: Nie sú.

Místopředseda dr Chytil: Přistoupíme k hlasování. Osnova má 7 částí, 36 paragrafů, nadpisy částí, nadpisy paragrafů, nadpis zákona a úvodní formuli. Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 7 částmi, 36 paragrafy, nadpisy částí, nadpisy paragrafů, nadpisem zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Zbývá ještě hlasovati o 5 resolucích, otištěných ve zprávě výborové. Kdo s těmito resolucemi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce se přijímají. Tím je vyřízen 7. odstavec pořadu.

Přistoupíme k odloženému projednávání pátého odstavce pořadu, jímž je

5. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 1064), kterým se mění a doplňují některá ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 104 Sb. o závodních a podnikových radách (tisk 1080).

Zpravodajem je za posl. dr Langra posl. dr Bartuška. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Bartuška: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Právní výbor projednal ve své schůzi dne 17. března vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení dekretu presidenta republiky č. 104 z r. 1945 Sb. o závodních a podnikových radách. Tento výbor přijal pak vládní návrh beze změny.

K problematice zákona pokládám za vhodné uvésti toto: Již dekret č. 104 z r. 1945 o závodních a podnikových radách dal Revolučnímu odborovému hnutí rozhodující vliv na ustavení závodního zastupitelstva a pravomoc ve věci řízení a usměrňování činnosti závodního zastupitelstva. Je proto jen logickým důsledkem této skutečnosti, že předkládaná osnova stanoví a dává Ústřední radě tu pravomoc, která je vyjádřena v novelisovaném § 1, odst. 1. Kromě toho dosavadní zkušenosti vedly k tomu, že jednoroční funkční období, které mělo končit vždy 30. dubna běžného roku, znamenalo, že činnost některých závodních rad netrvala ani celý rok a že pak tím docházelo k určitému nemožnému dalšímu vývoji při zapracování zvolených závodních rad a jejich funkcionářů. Do určité míry vnášelo to neklid do závodů, a proto osnova navrhuje nyní funkční období dvouleté. V tom smyslu se novelisuje § 9, odst. 1. Kromě toho je jasné, že závodní rady jsou přímými orgány ROH a že tedy ROH má právo, aby v závodě buď celek nebo jednotlivce zbavovalo funkce, po případě aby vykonávalo dozorčí funkci v tom smyslu, jak je to blíže novelisováno v § 13 tohoto zákona. I otázky zrušení pracovního poměru členů závodní rady zaměstnavatelem nebo jejich přeložení jednostranným opatřením jsou takové, že vyžadují úpravy, která je blíže dána do § 15, kde je jasně stanoveno také, kdy členství v závodní radě zaniká. Aby nebylo pochybností o těch případech, které jsou jíž v běhu, říká jasně čl. 2 navrhované osnovy, že tato skutečnost, daná v tomto novém zákoně, platí i o závodních a podnikových radách, které již byly zvoleny. V tomto smyslu právní výbor navrhuje, aby návrh zákona byl schválen.