Zpravodaj posl. Horn: Nikoliv.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 6 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.

Budeme hlasovat o čtvrtém odstavci pořadu.

Ad 4. Hlasování o osnově zákona, kterým se rozšiřuje platnost zákona ze dne 16. května 1946, č. 132 Sb., o výměře výslužného některých státních a veřejných zaměstnanců na poživatele odpočivných (zaopatřovacích) platů (tisk 1071).

Zpravodajem za výbor soc.-zdravotnický je posl. dr Kácl, za výbor rozpočtový posl. Stopka.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Kácl: Nejsou.

Zpravodaj posl. Stopka: Nikoli.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se).

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 4. odstavec pořadu.

Nyní budeme hlasovati o pátém odstavci pořadu.

Ad 5. Hlasování o osnově zákona o odškodnění a jiných opatřeních pro některé veřejné zaměstnance, kteří byli přeloženi do výslužby, nebo jejichž služební poměr byl rozvázán v době nesvobody (tisk 1072).

Zpravodajem za výbor soc.-zdravotnický je posl. Kolář, za výbor rozpočtový posl. Stopka. Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Kolář: Nejsou.

Zpravodaj posl. Stopka: Nikoli.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 10 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly).

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 10 paragrafy, nadpisem a úvodní formuli podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se).

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání šestého odstavce pořadu, jímž je

6. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 998), kterým se předkládá ústavodárnému Národnímu shromáždění k projevu souhlasu Úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou o zajištění hospodářské spolupráce, podepsaná dne 4. července 1947 v Praze (tisk 1068).

Zpravodajem je posl. inž. Herl. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. inž. Herl: Slavné ústavodárné Národní shromáždění!

Úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou o zajištění hospodářské spolupráce, podepsaná dne 4. července 1947 v Praze, která se předkládá k schválení, představuje dosud nebývalý způsob upravení vzájemných styků mezi dvěma státy. Úmluvy takového rozsahu a takového významu mohou být uzavřeny jen mezi zeměmi, které mají plánované hospodářství. Je také přirozené, že takovéto smlouvy mohou být uzavírány jenom na delší dobu, aby se mohly v hospodářském životě smluvních států plně projevit. Proto také úmluva, která je na programu našeho dnešního jednání, byla uzavřena na dobu 5 let, při čemž se předpokládá, že dojde k jejímu automatickému prodloužení na dalších 5 let.

Stručný rozbor této úmluvy blíže objasní její význam: Její hlavní část, která pojednává o zajištění hospodářské spolupráce v širším slova smyslu, je jakousi střechou k ní připojených dalších 14 smluv, dohod a protokolů. Všechna tato ujednání tvoří nerozdílný celek vzájemně se harmonicky doplňující. Možno říci, že je to zdravá stavba stojící na pevných 14 sloupech a na dobrých základech vzájemného přátelství. Nad prováděním jednotlivých dohod bdí řada zvláštních československo-polských komisí, které pro detailní odborné otázky mohou zřizovat odborné komitéty. Mezi nejdůležitější komise nutno počítat komisi pro výměnu zboží, komisi průmyslovou a komisi investiční, dále komisi finanční, dopravní, vědecko-technickou, komisi pro spolupráci v oboru hospodářského plánování a statistiky a komisi zemědělskou. Všecky tyto komise a jejich spolupráce tvoří živý organismus.

V čele komisí a jim podřízených odborných komitétů stojí rada hospodářské spolupráce, která má za účel koordinování všech činností směřujících ke správnému a úspěšnému provádění úmluvy, zkoumá sporné otázky atp. V čele rady stojí československý ministr zahraničního obchodu a polský ministr průmyslu a obchodu.

Hospodářské styky mezi Československem a Polskem byly před válkou nevalné a byly kaleny politickými neshodami. Smlouva o přátelství a vzájemné pomoci ze dne 10. března 1947 dala konečně zdravý základ pro hospodářské spolužití našich dvou bratrských zemí, které se hospodářsky přímo ideálně doplňují.

Po válce se až do podepsání nové úmluvy veškeré obchodní styky mezi Československem a Polskem prováděly vesměs jen kompensačně a prakticky byly bezvýznamné. Nejlépe to vysvitne, když uvedu několik čísel:

V roce 1946 byl československý vývoz do Polska v našem zahraničním obchodě na dvacátém místě a činil pouhých 140,5 milionu Kčs. První bylo Švýcarsko s 2 miliardami 112 miliony Kčs. Náš dovoz z Polska byl v československém zahraničním obchodě na posledním místě s 27,7 milionu Kčs. První bylo opět Švýcarsko s 1 miliardou 87 mil. Kčs.

Za prvních 6 měsíců v r. 1947, t. j. do podepsání této úmluvy, byl náš vývoz do Polska s 95 miliony na 22. místě a dovoz s 89 mil. Kčs na 19. místě.

Jak vypadá situace za červenec až prosinec 1947, t. j. po podepsání úmluvy o zajištění hospodářské spolupráce mezi oběma státy, zase nám nejlépe řeknou čísla. Dovoz do Československa činil 599 mil. Kčs, t. j. stoupl skoro 7krát oproti prvnímu pololetí, a vývoz činil 383 mil. Kčs, t. j. stoupl více než 4krát. Tento vývoj vzájemných obchodů nepotřebuje komentářů o významu uzavřené úmluvy o hospodářské spolupráci mezi našimi zeměmi. A to jsou teprve začátky. Až se spolupráce lépe rozběhne a bude mít již svoje vyježděné koleje, budou výsledky ještě lepší.

Nakonec je vhodné podotknout, že volumen dodávek činí v rámci úmluvy na každé straně cca 3 miliardy Kčs, t. j. asi 60 mil. dolarů ročně. Polsko dodává hlavně kamenné uhlí, koksový mour, zinek, elektrický proud, sádru, umělé hedvábí, textilní stroje, sůl, vejce atd. Nemalou položku tvoří výdaje za transit přes polské území a přístavy. Československo se své strany vyváží do Polska jednak v rámci výměny zboží, t. j. papír, sklo, kabely, barvy a chemické výrobky, kaolin, grafit, speciální cihly, různý železný materiál, stroje, přístroje atd., a jednak t. zv. investiční statky, jako energetická zařízení, elektrické motory, auta, Diesly a Dieslovy lokomotivy, obráběcí stroje, zařízení pro průmysl hornický, hutní, chemický, gumárenský, cukrovarnický a stavební, přístavní jeřáby atd. Nutno zdůraznit, že tyto investiční dodávky budou československému průmyslu ulehčeny částečnými dodávkami surovin z Polska, zejména surové litiny, litinových a ocelolitinových odlitků.

To, co jsem uvedl, dává mi možnost, abych s plnou důvěrou a dobrým svědomím doporučil tuto úmluvu ke schválení. Věřím, že úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou o zajištění hospodářské spolupráce přinese dobré ovoce národům obou našich zemí a vzájemné přátelství ještě více utuží. Zahraniční výbor doporučuje ústavodárnému Národnímu shromáždění tuto úmluvu schváliti. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: K této věci je přihlášen jako řečník p. posl. Kobylka. Dávám mu slovo.

Posl. Kobylka: Paní místopředsedkyně, paní a pánové!

Hospodářská úmluva československo-polská, o níž právě nyní máme hlasovat, je radostným příkladem toho, jak se má provádět slovanská vzájemnost v praktickém soužití slovanských národů. Poslanci čs. strany socialistické vítají tuto úmluvu a budou pro ni hlasovat nejen proto, poněvadž jsou přesvědčeni o jejím velkém významu pro náš národohospodářský život, nýbrž také proto, aby potvrdili při této příležitosti opravdovou radost z uskutečnění dalšího kroku na výstavbě upřímného společenství bratří Poláků, Čechů a Slováků.

Naší nynější společné politické náplni byly vzájemným poznáním hrůzy z prolévání krve za Hitlerovy útočnosti dány nejpevnější základy ke společné cestě obou národů. Všichni poctiví Čechoslováci byli šťastni, když loni 10. března byla u nás podpisována československo-polská smlouva o přátelství a vzájemné pomoci i pomoci hospodářské. Tato spojenecká smlouva vytvořila pevné základy ke všem dílčím a speciálním úkolům, jakým je na př. dnes projednávaná hospodářská úmluva. Tím dnem se mezi našimi národy nezvratně potvrdilo po mém přesvědčení na život a na smrt ovzduší vzájemné opravdové spolupráce a důvěry.

Po stránce praktické tkví rozsah a význam zákona dnes projednávaného hlavně v tom, že máme vyvézt do Polska spotřebních statků za 1,5 miliardy Kčs a tak naše produktivní činnost má před sebou novou možnost odbytu. Naše papírny, sklárny, kabelovny, chemický průmysl, kaolínky, cihelny, průmysl kovodělný atd. budou i v rámci své ostatní produkce pracovat pro splnění vývozu do Polska. Rovněž naše investiční dodávky do Polska dosahují značné výše, neboť mají v době 5let dosáhnout 7,5 miliardy Kčs. Jde tu hlavně o zařízení energetická, elektrická, motory, auta, lokomotivy, obráběcí stroje a o řadu jiných odvětví našeho průmyslu, při čemž Polsko nám tuto exportní produkci usnadní dodávkami potřebných surovin, zejména v oboru kovodělném dodávkou uhlí, která má ročně činit 1,800.000 tun, dodávkou elektrického proudu a celé řady surovin. Naši technikové se budou moci uplatnit svými znalostmi při stavbě polských přístavů a průmyslových, obchodních a jiných stavebních prací.

Lze proto právem československo-polskou úmluvu považovat za jeden z důležitých mezníků v hospodářském rozvoji našeho i polského státu i za významný příspěvek k utužení našeho přátelství a spojenectví. Obě naše země byly nesmírně hospodářsky podlomeny za nacistické okupace a válečnými událostmi, takže dnešní jejich úzká spolupráce na poli hospodářském bude i důležitým příspěvkem k jejich hospodářské rekonstrukci, kterou obě země mají ve svém budovatelském programu. Věříme, ze dnešní naše hospodářská úmluva je jenom začátkem našich dalších vzájemných hospodářských styků a že je už v jasných obrysech vidět dobu, kdy budeme budovat odersko-dunajský průplav, a tak bude také uskutečněna stará tužba a potřeba československého státu - možnost plavebního styku na Odře. Vyslovuji přesvědčení, že stejně tak dojde jednou k celní unii mezi slovanskými státy, unii, jež bude i politicky znamenat potvrzení vzájemné důvěry a úcty. Tyto naše naděje potvrzuje srdečnost mezi naším a polským lidem, projevená tak mohutně v posledních dnech.

Přecházeje k závěru, cítím povinnost znovu i při této příležitosti vydat svědectví o našich nejsrdečnějších vztazích k našim bratřím Polákům. Zdravím je v přesvědčení, že my s nimi a oni s námi vytvoří z našich států pevné a spolehlivé pilíře naší slovanské pospolitosti pod vedením velkého bratra, Sovětského svazu. Ať dnešní rozhodnutí přinese oběma národům kýžené výsledky hospodářské, a co víc šťastnou budoucnost bratří Poláků, Čechů a Slováků v rodině Slovanů! (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dalším řečníkem je pan posl. Valo.

Posl. Valo: Slávna snemovňa!

Pred niekoľkými dňami sme oslavovali prvé výročie poľsko-československej smluvy o vzájomnej pomoci a priateľstve, ktorá bola uzavretá pred rokom vo Varšave. Dnes prejednávame smluvu medzi republikou Poľskou a Československom vo veciach hospodárskej spolupráce. Myslím, že bude dobre, keď pri tejto príležitosti spomenieme len niekoľkými slovami smutných udalostí, ktoré v minulých rokoch, ba povedal by som v celom storočí ťahaly sa medzi dvomi bratskými národmi, národom poľským a národmi Československa. Vždy, keď tieto národy stály proti sebe alebo keď sa chovaly ľahostajne jeden k druhému, boly vystavené centrálnemu útoku najväčšieho nepriateľa slovanských štátov, Nemecka. To sa stalo aj v roku 1938. V dobe Mníchova, keď sme pripravovali našu republiku na obranu, keď sme očakávali útok hitlerovského Nemecka, vtedy naše hranice boly obnažené ako z juhu, tak i zo severu, pretože vtedajší režim panujúci v Poľsku sa taktiež chcel deliť o Československo spoločne s hitlerovským Nemeckom. A konečne doplatila na to republika Československá a zakrátko po nej nasledovala republika Poľská.

Nové ľudovo-demokratické poriadky jak v bratskom Poľsku, tak i v Československu, vytvorily všetky predpoklady k tomu, aby už nikdy tieto dva bratské národy, odkázané na seba ako politicky a vojensky, tak aj hospodársky, nestály proti sebe, ale aby vždy ruka v ruke postupovaly spoločne, aby ruka v ruke bránily to, čo každému z jeho histórie právom patrí, a aby takto mohly budovať, každý vo svojom štáte, šťastnú budúcnosť pre svoje národy.

Smluva o vzájomnej pomoci medzi republikou Československou a republikou Poľskou a dnes prejednávaná smluva o hospodárskej spolupráci sú k tomu najlepšie prostriedky. Pevne veríme, že úzka hospodárska spolupráca upevní oba naše štáty, že bude slúžiť tak nášmu ľudu ako aj ľudu poľskému, že bude sbližovanie, a keby azda ešte z minulosti boly nejaké veci medzi poľským, českým a slovenským národom, hospodárska spolupráca a priateľstvo, ktoré sme teraz nastúpili, odstráni aj tie najmenšie nedorozumenia.

Pri tejto príležitosti úprimne zdravíme poľský národ. Sme presvedčení, že cesta, ktorú sme nastúpili, vedie k rozkvetu Československej republiky a k rozkvetu bratskej republiky Poľskej. (Potlesk.)