Rozpočtový výbor projednal ve své
schůzi 16. března 1948 vládní návrh
zákona o odškodnění pro některé
veřejné zaměstnance, přeložené
v době nesvobody do výslužby a usnesl se, doporučiti
ústavodárnému Národnímu shromáždění,
aby tuto osnovu přijalo po tiskové opravě,
provedené výborem soc.-zdravotnickým, beze
změny tak, jak byla vládou navržena.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dávám slovo zpravodaji k odst. 5 za výbor
soc.-zdravotnický, p. posl. Kolářovi.
Zpravodaj posl. Kolář: Paní předsedkyně,
paní a pánové!
Jako zpravodaj výboru soc.-zdravotnického o vládním
návrhu zákona o odškodnění a
jiných opatřeních pro některé
veřejné zaměstnance, kteří
byli dáni do výslužby nebo jejichž služební
poměr byl rozvázán v době nesvobody,
chtěl bych k osnově říci toto:
V době nesvobody došlo k několikerým
změnám předpisů o přeložení
veřejných zaměstnanců do trvalé
výslužby, které způsobily jmenovaným
zaměstnancům určité újmy proti
právnímu stavu, platnému v tom směru
29. září 1938. Uvedené změny
byly provedeny:
1. vládním nařízením ze dne
21. prosince 1938, č. 379 Sb.;
2. nařízením ze dne 30. prosince 1940 o změně
a doplnění některých ustanovení
vládního nařízení, č.
379/1938 Sb.;
3. vládním nařízením ze dne
24. prosince 1942, č. 420 Sb.
Křivdy, spáchané okupanty na státních
a veřejných zaměstnancích, byly odčiněny
dekretem presidenta republiky č. 53/1945 Sb. Při
tomto odčinění křivd však nebyl
přiznán nárok na odčinění
křivdy těm zaměstnancům, kteří
šli do výslužby podle okupantských nařízení
z důvodu dosažení věkové hranice
55 let, u žen 45 let. Dekret č. 53 se také
nezabýval křivdami, které byly spáchány
na ženách ve státním zaměstnání,
jichž počet byl ve státní a veřejné
správě v důsledku zmenšení našeho
území po událostech v r. 1938 restringován.
Proto v souvislosti s odškodněním zaměstnanců,
pensionovaných podle vpředu zmíněných
předpisů, je třeba odškodniti i zaměstnance
přeložené sice do výslužby v době
nesvobody, avšak reaktivované podle dekretu presidenta
republiky ze dne 24. srpna 1945 č. 68 Sb. o reaktivaci
veřejných zaměstnanců, na které
se rovněž nevztahují ustanovení dekretu
presidenta republiky o odčinění křivd
československým veřejným zaměstnancům.
Osnova jim proto přiznává v § 2 započtení
doby uplynuvší ode dne přeložení
do výslužby do dne reaktivace pro určení
služebního pořadí, pro zvýšení
služného, resp. platu mu odpovídajícího
a pro nárok na výslužné a jeho výměru.
Osnova bude se týkati asi 25-30.000 zaměstnanců.
Náklad na osnovu je poměrně značný
a odhaduje se asi částkou 224,500.000 Kčs.
Je to doklad toho, že dnešní den znamená
pro veřejné zaměstnance mnoho: znamená,
že veřejným zaměstnancům se opět
ve změněných poměrech urychleně
dostává značné pomoci nejen k odstranění
křivd, nýbrž také k odstranění
jejich tíživé hospodářské
situace.
Osnova poskytuje maximum odškodnění, jaké
je vůbec možno poskytnouti se zřetelem ke státní
pokladně, a poskytuje je především tam,
kde byla způsobena sociální křivda,
tam, kde byla hrubě snížena částka
určená platovým zákonem jako zaopatřovací
plat, jako jediný zdroj příjmů k obživě.
Osnova tudíž staví všechny ty, kdož
byli za okupace pensionováni s porušením ustanovení
služební pragmatiky bez průkazu nezpůsobilosti
před dovršením 60 let věku, na roveň
těm, kdož byli pensionováni po revoluci s plným
nárokem. V tom je největší sociální
a mravní klad osnovy.
Osnova byla projednána a jednomyslně přijata
v sociálně zdravotnickém výboru a
prosím proto jako zpravodaj tohoto výboru slavné
ústavodárné Národní shromáždění,
aby vládní návrh zákona přijalo
tak, jak je obsažen v tisku 1072. (Souhlas.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Nyní přistoupíme ke společné
rozpravě. Ke slovu je přihlášen p. posl.
Jura, kterému dávám slovo.
Posl. Jura: Slavná sněmovno, paní
a pánové!
Parlamentu byly předloženy 4 veřejnozaměstnanecké
zákony. Projednávají se věcně,
klidně a rychle. Dříve tomu tak nebývalo
a veřejnozaměstnanecké předlohy bývaly
předmětem sporů a dokonce i licitačních
bojů. Avšak vítězná vůle
lidové jednoty způsobila změnu i na půdě
parlamentu. Zvyšuje se úroveň a zrychluje se
pracovní tempo. Tuto radostnou skutečnost uvítají
spolu s námi i veřejní zaměstnanci,
jejichž zájmů nesmí být již
nikdy zneužito k podpoře reakční a protilidové
politiky.
Předložené osnovy přinesou značné
zlepšení mnohým kategoriím aktivních
zaměstnanců i pensistů.
Především je tu osnova o převedení
smluvních dělníků a zaměstnanců
do regulovaného služebního poměru. Převedení
bude znamenat, že tito zaměstnanci se stanou nevypověditelnými
tak, jako zaměstnanci definitivní. Zákon
se bude vztahovat okrouhle na 100.000 smluvních dělníků
ve státních a veřejných službách.
Jeho výhodu budou moci posoudit starší zaměstnanci,
kteří v dřívějších
dobách strávili na př. u železnic 10,
15, ano i více let v poměru smluvního dělníka.
Tento zákon je také konečnou odpovědí
na útoky, které byly před rokem podnikány
proti Revolučnímu odborovému hnutí,
že zamýšlí připravit státní
zaměstnance o definitivu. Byla to tehdy široce založená
kampaň, záměrně namířená
proti odborové jednotě. Mnozí státní
zaměstnanci podlehli tehdy svodům reakční
propagandy a dali se využít k útokům
proti Revolučnímu odborovému hnuti. Tento
zákon je pro všechny státní a veřejné
zaměstnance novým přesvědčujícím
důkazem té skutečnosti, že lidová
demokracie nebude nabytá práva oklešťovat,
nýbrž naopak rozšiřovat.
Zákon přináší pro železniční
zaměstnance pronikavé zlepšení i tím,
že se stanou členy pensijního fondu ode dne
svého ustanovení. Výhoda se bude vztahovat
i na ty železniční zaměstnance, kteří
jsou již v regulovaném poměru. Bývalým
smluvním dělníkům na železnicích
byla smluvní doba započtena jen z jedné třetiny
do pensijního fondu. Na př. dělník
na železnici, který byl 6 let ve smluvním poměru,
ztrácel při ustanoveni téměř
4 léta své smluvní doby pro započtení
do pensijního fondu. Ustanovením § 5 projednávaného
zákona bude tato křivda i pro bývalé
smluvní železniční dělníky
odčiněna.
Také vládní návrh zákona o
zrušení činovného D je vlastně
platovým zlepšením, které se bude vztahovat
na všechny veřejné a státní zaměstnance
v obcích, kde počet obyvatel nedosahuje 2.000. Budou
to především učitelé, železniční
a poštovní zaměstnanci, příslušníci
Sboru národní bezpečnosti, finanční
pohraniční stráže, cestáři
a zaměstnanci zemědělské a lesní
služby, jejichž roční příjmy
se zvýší o částku kolem 100,000.000
Kčs.
Třetí osnova přinese zlepšení
těm pensistům, bývalým zřízencům,
kteří odešli do výslužby před
17. červnem 1946 a nemohli použit výhod 35leté
služební doby. Už v prvé republice se
zřízenci často domáhali, aby také
pro ně platilo ustanovení o 35leté služební
době. Marně o to tehdy usilovali, pořádali
schůze a posílali petice; teprve vítězná
národní revoluce splnila tento dávný
požadavek zřízenecké kategorie.
Konečně čtvrtá osnova skýtá
odškodnění pro veřejné zaměstnance,
jejichž služební poměr byl rozvázán
nebo kteří byli v době okupace posláni
do výslužby. Odčinění okupačních
křivd, napravovaných touto osnovou, si vyžádá
finančního nákladu asi 224 milionů
Kčs ročně. Všechny čtyři
osnovy znamenají značné zlepšení
dnešních poměrů početných
kategorií veřejných a státních
zaměstnanců. Uvědomíme-li si řadu
opravdu podstatných úprav, které byly od
roku 1945 pro státní a veřejné zaměstnance
provedeny, a připojíme-li k nim nyní projednávané
nové osnovy, vyvstane nám celek velkého a
úctyhodného díla. Nelze tvrditi, že
jsme pro veřejné zaměstnance učinili
vše, co by jejich situace vyžadovala; ale za poměrně
krátkou dobu od převratu jsme učinili jistě
všechno, co dovolovaly státní finance a celkové
hospodářství.
Velká práce pro veřejné zaměstnance
byla velmi kriticky posuzována různými reakčními
živly. S ničím nebyly spokojeny, vždy
si našly nějakou záminku, aby do řad
veřejných zaměstnanců zanášely
nespokojenost a aby je stavěly do odporu proti odborové
jednotě. Nejpříznačněji se
to projevilo při jednání o platovou úpravu
v měsíci lednu t. r., kdy byl proti návrhu
Ústřední rady odborů ve vládě
předložen protinávrh Drtinův a Majerův.
Přes výstražné varování
delegace ÚRO a proti hlasům komunistů prosadil
blok pravicových stran návrh Majerův. Proč
se tehdy tak kategoricky stavěly proti návrhu ÚRO?
Snad proto, aby veřejným zaměstnancům
pomohly? Nikoliv, byl to jenom manévr. Už tehdy měly
uchystán plán pomocí veřejných
zaměstnanců rozrazit odborovou jednotu a po příkladu
Francie použít roztříštění
odborové jednoty ke změně poměru sil
a k vytvoření reakční vlády.
Tyto skutečnosti, to, jak bylo připravováno
a plánováno zneužití veřejných
zaměstnanců k prosazení reakčních
a protistátních záměrů, by
si měli uvědomiti všichni ti státní
zaměstnanci, kteří se tenkráte dali
vyloženými nepřáteli republiky svést
na scestí boje proti odborovému hnutí, proti
lidově demokratickému zřízení
a tím také proti zájmům lidu. Ovšem
byla to jen malá, nepatrná hrstka veřejných
zaměstnanců, byli to vskutku jedinci, kteří
se stali nevěrnými a zradili zájmy pracujícího
lidu. Převážná část veřejných
zaměstnanců, příslušníci
Sboru národní bezpečnosti, železničáři,
pošťáci, finančníci a masy drobných
a středních státních zaměstnanců
stáli věrně po boku velké jednoty
našeho lidu. Je jen spravedlivým důsledkem,
že v očistné akci byli zbaveni svých
vedoucích a přednostenských míst ti
zaměstnanci, kteří se zpronevěřili
úkolu státu oddaných zaměstnanců
a kteří se postavili proti lidově demokratickému
zřízení. Došlo-li k některým
přehmatům, bude jistě možno je napraviti.
Stará společnost stíhala, persekvovala, vyhazovala
z práce a zavírala, lidová demokracie je
daleka jakékoli msty. My poskytneme možnost nejenom
práce, ale i nápravy každému, kdo svého
počínání lituje a dává
záruku skutečné nápravy.
Jako v celém veřejném životě
a v závodech, tak i ve státní a veřejné
službě nastává nový život.
Zaměstnanci se tentokrát opravdu názorně
přesvědčili, kdo s nimi smýšlel
dobře a kdo jich zneužíval a je zrazoval. Ohromná,
zdařilá manifestační stávka
pronikavě zapůsobila na všechny vrstvy státních
a veřejných zaměstnanců. Skutečnost,
že z velké masy přes 2 miliony odborově
organisovaných pracujících se vyskytlo jen
1493 stávkokazů, je důkazem opravdu ohromné,
strhující síly dělnické solidarity
a odborové jednoty. Sjezd závodních rad a
odborových skupin, sjezd historického významu,
který tak velkým podílem přispěl
k vítězství lidu, se rozhodl, aby dvouletka
byla splněna do 28. října t. r. Horníci
již třetí neděli dobrovolně pracují
a nedávno se usnesli zříci se 14 dní
své dovolené; také hutníci, kovodělníci
a příslušníci jiných pracovních
odvětví se chystají splnit své úkoly.
Státní a veřejní zaměstnanci
mají zde velkou příležitost nyní,
v nových poměrech provésti zlepšení
své práce a administrativy, jakož i zhospodárnění
celého systému.
Jedna ze složek státní služby je našim
lidem ctěna, obdivována a milována. Je to
složka Sboru národní bezpečnosti. Sympatie
lidu si získala za svou věrnou a poctivou službu,
prostě proto, že opravdu sloužila svému
lidu. Následujme příkladu Sboru národní
bezpečnosti i na ostatních místech, i v ostatních
úřadech. Zařiďme práci v úřadech
podle slov soudr. Gottwalda, uvedených v budovatelském
programu: "Úřady musejí být spravovány
tak, aby obyvatelstvo v praxi vidělo a cítilo, že
lid tu není pro úřady, nýbrž
úřady pro lid." A až náš lid
pozná přičinlivou a poctivou práci
svých úředníků, pak je bude
zahrnovat stejnou pozorností a stejným vděkem,
jak to dnes činí u složky národní
bezpečnosti. Náš pracující lid
nastoupí v neděli k národní směně
vítězství. Touto směnou chce pracující
lid vzdát dík za velké vítězství,
jehož dosáhl v boji na obranu lidových práv
a svobod. Nechť i veřejní a státní
zaměstnanci splní tuto svou povinnost po boku všeho
pracujícího lidu. Velké vítězství,
jehož jsme dosáhli za vedení soudruha Gottwalda,
nás všechny zavazuje zvýšit i svou odpovědnost
v úsilí jít rychlejší cestou
k socialismu. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Ke slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava je skončena. Dávám slovo k doslovu
zpravodaji k odst. 2 a 5 za výbor soc.-zdravotnický
posl. Kolářovi.
Zpravodaj posl. Kolář: Vzdávám
se slova.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dávám slovo k doslovu zpravodaji k odst. 2 a 3 za
výbor rozpočtový posl. Hornovi.
Zpravodaj posl. Horn: Vzdávám se slova.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dávám slovo k doslovu zpravodaji k odst. 3 za výbor
soc.-zdravotnický posl. Skaunicovi.
Zpravodaj posl. Skaunic: Vzdávám se slova.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dávám slovo k doslovu zpravodaji k odst. 4 za výbor
soc.-zdravotnický posl. dr Káclovi.
Zpravodaj posl. dr Kácl: Vzdávám se
slova.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Dávám slovo k doslovu zpravodaji k odst. 4 a 5 za
výbor rozpočtový posl. Stopkovi.
Zpravodaj posl. Stopka: Vzdávám se slova.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Vykonáme nyní oddělené hlasování
o každé ze společně projednaných
předloh.
Ústavodárné Národní shromáždění
je způsobilé se usnášeti. Budeme hlasovat
o druhém odstavci pořadu.
Ad 2. Hlasování o osnově zákona
o převedení smluvních zaměstnanců
(dělníků) ve veřejné službě
do regulovaného služebního poměru a
o některých změnách tohoto poměru
(tisk 1069).
Zpravodajem za výbor sociálně-zdravotnický
je posl. Kolář, za výbor rozpočtový
posl. Horn.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Kolář: Nejsou.
Zpravodaj posl. Horn: Nikoli.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 7 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není. Kdo tedy souhlasí s celou osnovou
zákona, to je s jejími 7 paragrafy, nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, nechť
pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Tím ústavodárné
Národní shromáždění přijalo
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.
Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.
Budeme hlasovati o třetím odstavci pořadu.
Ad 3. Hlasování o osnově zákona
o činovném státních a některých
jiných veřejných zaměstnanců
(tisk 1070).
Zpravodajem za výbor soc.-zdravotnický je posl.
Skaunic, za výbor rozpočtový posl.
Horn.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?