V posledních oddílech navrhované osnovy jsou upraveny trestní sankce, některé výsledky daňové povahy a jest zároveň předepisováno, že vláda upraví nařízením statuty národních podniků tak, aby je přivedla v soulad s vládním návrhem tohoto zákona a že se dále upraví podrobnosti tohoto zákona nařízením, při čemž zároveň také bude uveden v život Fond znárodněného hospodářství s přihlédnutím k příslušným ustanovením znárodňovacích dekretů. Vcelku lze říci, že tímto vládním návrhem bude zaveden do finančního hospodaření národních podniků pořádek, že se umožní plánování jejich finančních potřeb s ohledem na uložené jim úkoly investiční a provozní a že bude dosaženo možnosti srovnávati jejich hospodářské výsledky, neboť z jejich bilancí zmizí některé položky, které celkový obraz skreslují. (Předsednictví převzal místopředseda Komzala.)

Považuji tento zákon pro další řádný vývoj v našich národních podnicích za nezbytný a doporučuji jménem průmyslového výboru, aby ústavodárné Národní shromáždění jej přijalo se změnami, jak se na nich usnesl průmyslový výbor. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala (zvoní): Zpravodajcom rozpočtového výboru je pán posl. Vítek. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Vítek: Paní a pánové!

Osnova zákona o úpravě některých finančních poměrů národních podniků průmyslových a potravinářských byla projednávána v rozpočtovém výboru již v předvečer vnitropolitické krise a to se také projevilo i při jednání.

Je to jedna z posledních osnov, která prošla bojovným hlasováním v parlamentním výboru před propuknutím vnitropolitické krise.

Osnovu možno dělit materiálně na dvě části: První část řeší úpravu kmenového jmění národních podniků a druhá část pojednává o financování národních podniků, o jejich platebním styku a o jejich peněžní kontrole.

Hlavním smyslem osnovy je, aby národní podniky byly vybaveny přiměřeným vlastním kapitálem a postaveny na stejnou výnosovou základnu s podniky neznárodněnými.

Úprava kmenového jmění národních podniků je v plánovaném hospodářství nezbytně nutná, protože uložení určitých úkolů investičních a provozních národním podnikům vyžaduje i řešení finanční stránky těchto úkolů.

Při projednávání této osnovy byla přetřásána domněnka, jako by šlo o valorisaci bilancí. Zde nejde vůbec o žádnou valorisaci bilancí. Poukazovalo se na to, že soukromé podniky budou oproti národním podnikům v nevýhodě. Ani tato argumentace není správná, protože u národních podniků jde vlastně o podniky nové, které vznikají dnem 1. ledna 1946 a jsou tudíž povinny začít svou bilanci rozvahou o aktivech a pasivech. Pokud pak jde o převádění některých aktiv a závazků na Fond znárodněného hospodářství, je toto ustanovení nutné, aby byly vyčištěny bilance národních podniků. Jde tu v podstatě o pohledávky a cenné papíry, znějící na říšské marky a pohledávky, které byly jinak válkou znehodnoceny, tedy o likvidování následků války. I zde se vyskytly námitky, že jde o oddlužení národních podniků. Tato argumentace je nesprávná a prozrazovala spíše nepřátelský postoj vůči národnímu podnikání stejně tak jako tvrzení, že jde o sanaci. Národní podniky jako celek se neoddlužují, nýbrž provádí se pouze úprava jejich celkového zadlužení; to znamená, z jejich hospodářských výsledků budou hrazeny závazky převedené na Fond a mimoto těchto hospodářských výsledků bude použito k financování národních podniků.

Nejde také ani o žádnou sanaci národních podniků, protože všechny jejich závazky, které přecházejí na Fond znárodněného hospodářství, jakož i budoucí závazky Fondu, vzniklé z financování národních podniků, budou postupně uhrazeny z výnosů národních podniků. Rovněž nebylo oprávněné tvrzení o nedostatku kontroly se strany státu. Naopak samou osnovou je dána pevná kontrola, která velmi zavazuje národní podniky.

Národní podniky, na které hledí někteří lidé nepřátelsky, nežádají ničeho, neboť si uspořádají ve smyslu této osnovy své věci samy. Nelze také tvrdit, že dnešní hospodářský stav národních podniků zavinili jejich odpovědní funkcionáři, neboť každému musí být jasné, že tu jde o následky války a válečného hospodářství, které nutno likvidovat.

Celá osnova tedy znamená položení základů pro finanční plánování v národních podnicích a umožní srovnání jejich hospodářských výsledků.

K osnově došel doplňovací a pozměňovací návrh poslanců V. Davida, dr Chytila, Valo, Lindauera, Žiaka a Vandrovce na tuto změnu: § 7, odst. 6 se navrhuje škrtnouti, a to proto, že jeho ustanovení věcně nepatří do oddílu třetího, pojednávajího o financování národních podniků, nýbrž do § 9 o platebním styku. Proto se navrhuje doplniti § 9 větou: "Národní podnik může používat služeb poštovních spořitelen pro styk s bankou. (§ 7, odst. 2)."

Jménem rozpočtového výboru doporučuji ústavodárnému Národnímu shromáždění předloženou osnovu k přijetí. (Souhlas.)

Podpredseda Komzala: Ku slovu sú prihlásení rečníci, zahajujem preto rozpravu.

Ako prvý je prihlásený pán minister Fierlinger. Dávam mu slovo.

Ministr průmyslu Fierlinger (uvítán potleskem): Slavná sněmovno, paní a pánové!

Události posledních dnů postavily resort, který spravuji, před nové velké úkoly, které s novým pracovním elánem chceme a musíme zvládnout. Je to především nové velké dílo znárodňovací, které je dalším krokem socialisačním a které nejenže pozměňuje strukturu našeho hospodářství, ale bude také, zejména po stránce organisační, značně obtížnější nežli provedení prvé etapy znárodnění. Je přirozené, že v takové chvíli záleží nesmírně na tom, má-li organisace nového znárodnění býti úspěšně provedena, aby byly splněny všechny nutné předpoklady. A jedním z nich je finanční ozdravění znárodněného průmyslu, zavedení finančního a bilančního pořádku do národních podniků a řádná finanční i hospodářská kontrola všeho znárodněného podnikání.

Než se tohoto speciálního a konkretního problému dotknu, dovolte, abych řekl také několik slov k dnešní politické situaci, která má své přirozené odrazy v celém našem hospodářství a zejména ve výrobě. Mám za to, že naše nové uklidněné politické poměry přinesou také našemu hospodářskému životu velmi potřebný klid, zjednodušení a tím zhospodárnění a také pevnou základnu pro zdravý rozkvět výroby. Dají nový pracovní elán a novou chuť k práci všemu pracujícímu lidu a zejména dělnictvu v továrnách, které - jako již tolikrát - znovu svým pracovním výkonem dokáže, že na svém, na společném díle se pracuje radostněji a lépe. Znovu se ukáže, že jednotné revoluční odborové hnutí má v našem hospodářství velmi významné místo, které mu po zásluze náleží a že je symbolem demokratického souručenství všeho pracujícího lidu. Sám jsem byl vždy zastáncem sjednoceného odborového hnutí, vždy jsem s ním počítal a dobře jsem si byl vědom jeho nesmírného významu nejen na poli sociálním, ale také hospodářském. Jako správce ministerstva průmyslu budu udržovat velmi úzký kontakt s Ústřední radou odborů a budu usilovat o zlepšení sociálních podmínek pracujícího lidu již také proto, že každé zvýšení životní úrovně našeho dělníka přináší také zvýšený a zlepšený výkon a větší radost z vykonané práce. Jsem rád, že oprávněné požadavky dělnictva se plní a že znamenají další krok k vybudování socialismu u nás. To přirozeně posílí elán pracujícího lidu, utvrdí pracovní disciplinu a jsem přesvědčen, že půjdeme společně s novou láskou a s důvěrou do nové, radostné práce. Odhodíme zbytečný pesimismus a budeme se na věci dívat střízlivě a s realistickým optimismem, vědomi si toho, že pramenem a zdrojem veškerého blahobytu je práce a zručnost našeho dělníka, technika, řemeslníka a zemědělce. Budeme prohlubovat spolupráci pracujících měst i venkova v duchu programu vlády Klementa Gottwalda, za níž pevně stojíme a kterou budeme ze všech svých sil podporovat.

Na předložené osnově zákona o úpravě některých finančních poměrů národních podniků průmyslových a potravinářských začaly zúčastněně resorty pracovat již v polovině roku 1946. Po dlouhých jednáních uvnitř ministerstva průmyslu a ministerstva financí, jakož i mezi oběma ministerstvy za účasti řady odborníků z průmyslu i peněžnictví, mohl býti návrh konečně odevzdán vládě, která jej v polovině ledna letošního roku projednala, jednomyslně přijala a předložila ústavodárnému Národnímu shromáždění. Přes jednomyslné přijetí vládou se však při projednávání ve sněmovních výborech ukázalo, že z důvodů politických byly uvedení této dalekosáhlé osnovy v život kladeny překážky, které se projevily jednak ve snaze oddáliti její projednání v ústavodárném Národním shromáždění, jednak v námitkách, které svědčily buď o nepochopení zásad, na nichž je osnova vybudována, nebo spíše o úmyslu pozměnit osnovu takovým způsobem, že by bylo znemožněno dosíci zamýšleného cíle. Teprve po velmi úporných a dIouho trvajících jednáních bylo ve výborech dosaženo schválení osnovy, která je nyní předkládána plenu v době, kdy se plně pracuje na přípravě dalšího znárodnění.

Byla to naše sociálně demokratická strana, která stála důsledně za všemi opatřeními, směřujícími k ozdravění našeho znárodněného průmyslu, a byli to naši osvědčení hospodářští odborníci, kteří již před sjezdem závodních rad na platformě strany volali po dalším znárodnění a po rychlejším budování našeho socialistického hospodářství, poukazujíce na těžké hospodářské ztráty, které vyplývaly z naší smíšené hospodářské soustavy. Z toho je patrno, že přes těžké vnitřní boje v naší straně stáli jsme vždy a důsledně na straně naší národní revoluce a nezpronevěřili jsme se socialistickému ideálu. Svědčí o správné koncepci předložené osnovy, jestliže ani dnes, kdy převážná většina našeho průmyslu a dalších hospodářských úseků má býti znárodněna a kdy stojíme před provedením zásadních změn naší dosavadní hospodářské struktury a organisace, není třeba ničeho měniti na zásadách, na nichž je vybudována. Je to proto, že osnova vychází ze správných předpokladů, t. j. jednotného financování národních podniků z ústředního místa, účelné a přiměřené distribuce potřebných peněžních prostředků do výroby, plánování jejich finančních potřeb, bilančního pořádku v podnicích a použití peněžních ústavů k provádění finanční kontroly výrobních podniků. Tato poslední zásada může býti v osnově provedena jen dík tomu, že se vláda usnesla na koncentraci a specialisaci bank.

O obsahu osnovy bylo již napsáno tolik, že nepokládám za nutné podrobně probírati její jednotlivá ustanovení, jejich zdůvodnění a účel. Chci jen zdůrazniti její všeobecný význam pro národní podniky, jichž se přímo týká, a pro naše hospodářství vůbec.

Osnova neznamená žádnou sanaci národních podniků na úkor kohokoli. Znamená však základ finančního a bilančního pořádku v podnicích, nikoli zrušením některých jejich příliš tíživých závazků, nýbrž jejich soustředěním v jednom místě, to jest ve Fondu znárodněného hospodářství, kde budou postupně kryty z výnosů národních podniků; přináší rozšíření plánování v průmyslu i do sféry finanční a umožňuje tak řádné plánování i v peněžnictví; umožní řádné a úsporné používání peněžních prostředků, které máme celkem k disposici, podle plánovaných výrobních úkolů podniku a položí konečně podklad pro získání jasného a spolehlivého přehledu o finančních poměrech našich průmyslových podniků. Bylo zneužito číselných odhadů, o nichž byla řeč ve sněmovních výborech, v tom směru, jako by osnova znamenala, že průmysl požaduje od státní pokladny a poplatníků desítky miliard korun. Mohu jen konstatovati, že prostředky, kterých průmysl potřebuje, má k disposici. Jde pouze o formu, v jaké tyto prostředky má. Nepokládáme totiž za správné, jestliže některým národním podnikům jsou výhradně formou úvěrů dávány k disposici prostředky, kterých v důsledku dlouhotrvající okupace, poválečných hospodářských poměrů a někdy i cenové politiky potřebuje k provozu a zejména k investicím. Tato cesta má totiž za následek neúměrné úrokové břímě, skreslování hospodářských výsledků podniků a tlak na ceny. Osnova napravuje tento stav v odůvodněných případech změnou úvěru ve vlastní prostředky, a to nikoli zrušením závazků, ani položením obrovských požadavků státní pokladně, nýbrž pomocí Fondu znárodněného hospodářství, kde budou tyto neúměrné závazky soustředěny a postupně spláceny z výnosů národních podniků. Pro budoucí financování investičních a výrobních úkolů národních podniků vychází pak osnova z úvahy, že nelze odvodem zisků odčerpati z národních podniků převážnou část v nich se tvořícího kapitálu a ponechati jim, aby se samy, nemajíce dostatek vlastních prostředků, staraly o finanční krytí úkolů plánem jim uložených. Ukládáme-li podnikům provádění rozsáhlých investic a rozšiřování výroby, musíme se postarat i o finanční stránku těchto úkolů. Osnova to činí tak, že určuje, které finanční prostředky budou národním podnikům dány k disposici ve formě kmenového jmění a které ve formě úvěru. Ani zde nejde o zvýšené finanční požadavky národních podniků: souhrn jejich finančních potřeb vyplývá totiž z rozsahu úkolů, které jim plánem uložíme, a nikoliv z předložené osnovy. Jde jen o to, abychom rozhodli, v jaké formě jim tyto prostředky poskytneme. A to osnova činí.

Náhradová služba Fondu znárodněného hospodářství není osnovou dotčena. Fond je osnovou pověřen novými úkoly, avšak jeho závazky, dané mu znárodňovacími dekrety ve věci náhrad za znárodněné podniky, zůstávají beze změny. Nutno si však jasně uvědomit, že nelze žádat od národních podniků, vyčerpaných hospodářsky a finančně dlouhou okupací a poválečnými poměry, aby nejen zaplatily náhradu, o níž zákonodárce rozhodl, že se bude při znárodnění poskytovat, to jest zaplatily vlastně samy za sebe kupní cenu, dále aby se samy postaraly o finanční úhradu všech úkolů, které jim zákonodárce plánem uloží, a nadto odváděly do státní pokladny vykázané zisky, a vše bez nejmenší pomoci jejich vlastníka - státu. Pokládám proto za požadavek minimální, jestliže osnova zaručuje národním podnikům alespoň možnost postupně se z vlastních sil vypořádati prostřednictvím Fondu znárodněného hospodářství se svými závazky.

Národní podniky potřebují finanční a bilanční pořádek a stanovení jasného systému, jak bude finančně zajištěno plnění plánovaných úkolů. Základ k obojímu je v osnově obsažen. Bude nyní na národních podnicích, jejich vedení a orgánech jim nadřazených, aby obojí bylo co nejrychleji uvedeno v život v zájmu celého našeho hospodářství a tím i pracujícího lidu.

Zásad, na nichž je předložená osnova vybudována, bude s výhodou použito zejména nyní, kdy znárodňujeme další úseky našeho hospodářství. Nové národní podniky průmyslové budou lehce zapojeny do finančního řádu znárodněného průmyslu, vytvořeného osnovou. Jsem přesvědčen, že do něho budou postupně a urychleně zapojeny i další úseky našeho nově znárodněného hospodářství. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ďalším rečníkom je p. posl. Skaunic. Dávam mu slovo.

Posl. Skaunic: Paní a pánové!

Chtěl bych několika slovy promluvit o desolátním stavu našeho průmyslu, jak jsme jej převzali po okupantech, o potížích, které jsme měli při přebudování průmyslu válečného na průmysl mírové potřeby, a o všech těch příčinách, které vedly tak často k deficitům a platebním nesnázím našeho znárodněného podnikání.

Již několikrát jsme museli ve sněmovně odmítat útoky na znárodněný sektor. Ač jsme již několikrát zdůraznili, že především v prvém období našeho budování jsme si právě těmito deficity, které jsme ve znárodněném podnikání měli, platili začasté sociální mír, tak nutný k socialistické výstavbě našeho státu, přece jenom stále a stále se útoky na národní podnikání zvyšovaly. Víme, že desolátní stav podniků nebyl zaviněn jen okupací, nýbrž že byl také důsledkem inflační politiky, prováděné v protektorátě Němci, který se projevil v tom, že nebylo možno stanovit svéstojné ceny, které by kryly výrobní náklady. Vláda musela dát uhlí pod výrobní cenu, aby vůbec mohla být roztočena kola naší výroby. A přece i když bylo známo, kde byly příčiny, proč naše doly byly silně pasivní, bylo na doly neobyčejně útočeno. My všichni víme, že světové ceny uhlí jsou o 70 až 80 % vyšší nežli naše domácí ceny, a přece se stále útočí na doly, že jsou pasivní. Chtěl bych při té příležitosti vzpomenout na mnohé a časté útoky na př. na Stalinovy závody. Na těch nám nejlépe vynikne, jakým způsobem jsme upravovali ceny uhlí pro domácí spotřebu a jaké jsou světové ceny. Stalinovy závody spotřebují ročně přibližně asi za 360 mil. Kčs našeho uhlí. Kdyby bylo toto uhlí vyvezeno, dostali bychom v cizích valutách 680 milionů Kčs. Přesto, že stále a stále bylo zdůrazňováno, že Stalinovy závody vyvážejí jenom chemikálií, především fenolu a pyrokatechinu, za 550 milionů Kčs, jak je to i plánováno na letošní rok a přesto, že prakticky za 130 milionů Kčs máme krytu celou spotřebu našich pohonných látek, přece jenom se stále a stále útočilo na naše hospodaření.

Myslím, že pokud jde o cenu našich paliv, je pro Stalinovy závody tato cena nerozhodná. Vždyť pokud jde o benzin, vyrobený v těchto závodech, je nižší nežli činí světové ceny pohonných látek. Pokud jde o oddlužení podniku, byla původní konstrukce taková, že přebytky se měly odvádět do Fondu znárodněného hospodářství, který měl vyplácet náhrady za znárodněný průmysl a přitom provozní úvěry měly být čerpány ze znárodněných bank a investiční u investiční banky. Je proto jen logické, že se tyto funkce přenášejí na společný fond. Aby se zákona nezneužívalo, je tu položena závora tím, že se stanoví, že kmenové jmění národního podniku má krýt investice a železné zásoby. Výši tohoto kmenového jmění určuje v dohodě s resortním ministrem ministr financí. Tím je dostatečně postaráno o kontrolu znárodněného podnikání a není možno, aby bylo zákona zneužito k zakrývání provozních ztrát, zaviněných nehospodárným vedením toho či onoho národního podniku.