Jde o osnovu, která má přinést pořádek a jasnost do hospodaření národních podniků a která má ulehčiti hospodaření v národních podnicích, jejichž start byl ztížen příčinami, o kterých tu bylo už mnoho a mnohokráte hovořeno. Průmysly výživy, ovšem kromě cukru, který letos velmi utrpěl katastrofálním suchem a neúrodou, mají dobrou finanční situaci. A právě tyto průmysly výživy musí přispět a přispějí na sanaci jiného průmyslu. Zde je nejlépe vidět solidaritu znárodněného podnikání, na které se přece nemůžeme dívat očima liberalistické anarchie. Všechny sektory znárodněného průmyslu si přece musí vzájemně pomáhat. Prosperita veškerého průmyslu, tedy i soukromého podnikání, byla umožněna jedině tím, že znárodněné doly a hutě dodávaly uhlí, železo a ocel za ceny nedosahující výrobních nákladů a přesto právě zastánci tohoto soukromého podnikání nejvíce útočili na znárodněný sektor. Soukromé továrny na čokoládu a cukrovinky dostávaly na příklad cukr za cenu zdaleka nedosahující výrobních nákladů. Každý si tu může spočítat, co to znamenalo pro schopnost konkurence těchto soukromých průmyslů a pro jejich zisky.

Chci tu vyzvednouti další moment, totiž, že Němci zanechali nejvíce zadlužené právě doly, hutě, strojírny a největší průmyslové podniky, jež byly znárodněny. Naproti tomu malé a střední podniky, jež zůstaly v soukromých rukou, nejenom že nebyly Němci předluženy, nýbrž naopak z valné části na válce vydělávaly a zbavily se dluhů v bankách. Není tudíž divu, jestliže bylo nutno vyrovnat se v průmyslu s problémem německého předlužení, že se tak musí stát právě u národních podniků a nikoliv u podniků soukromých.

Již v rozpočtové debatě, když jsme debatovali o finančním zákoně, jsem poukázal na zjevy, které zejména na Slovensku se nám projevovaly, na štvaní časopisů Čas a Nové prúdy. Poukázal jsem na to, že v těchto časopisech není vidět stejně tak, jak tomu bylo i v mnohých našich českých reakčních časopisech, ani jedno kladné slovo k znárodněnému podnikání. Nové prúdy psaly na příklad, že ve znárodněných továrnách se vyrábějí jenom samé zmetky. Když jsem poukázal na tuto demagogii, kterou jsme tak často četli v těchto časopisech, napsaly ještě lednové Nové prúdy, že mluvil komunisující Skaunic jako zkrachovaný politik, nohsled zkrachovaného Fierlingra. Kde jsou Tigridové, kde je Helenka Koželuhová, kde je Bohuslav Brouk a všichni ti ostatní, kteří rozeštvávali slovenský národ, ti, jimž často nebyla dána možnost ani v našich časopisech českých stran a kteří museli jít na Slovensko se svými názory? Chtěl bych se dnes zeptat těchto pánů a jejich zastánců, kdo je dnes zkrachovaným politikem? Chtěl bych vzpomenout toho, kolik miliard vkladů nám vykazuje Národní banka na běžných účtech a vkladních knížkách. Chtěl bych se zeptat: mají tyto peníze uloženy dělníci, mají je uloženy rolníci, má je uloženy naše inteligence, naši úředníci? Mají je uloženy drobní živnostníci? Pochybuji o tom; a právě ty řady soukromých podnikatelů, jimž období posledních dvou let tak mnoho přálo, útočily na znárodněný průmysl a na znárodněný sektor.

Právě při projednávání tohoto zákona bych tu mohl vyzvednout spojitost o tom, co bylo, a o tom, co je, tu spojitost, která nám dokumentuje nenávratnou minulost a živou přítomnost. Sněmovna byla často svědkem stížností, jak špatně se hospodaří ve znárodněném průmyslu a přece, když byla projednávána tato osnova ve výborech, kdo útočil proti této osnově, která má právě umožnit dobré hospodaření? Ač osnova byla ve vládě jednomyslně přijata, rozpoutal se ve výborech boj. Jestliže můžeme dnes tuto osnovu v parlamentě odhlasovat, je to zásluhou poslanců dvou stran, komunistické a sociálně demokratické, neboť jenom hlasy těchto dvou stran byla osnova ve výborech přijata. A když byla osnova v rozpočtovém výboru přijata, snad by bylo dobře přečíst si dnes článek pana posl. Chudoby v Národní obrodě, kde mluvil o tom, že soukromé podnikání a stát zaplatí miliardy za znárodněný průmysl, a svůj článek končil posměšně: Dreimal hoch, Karl Marx! Takhle končil článek pana posl. Chudoby, o kterém je dnes známo, že právě on to byl, kdo udával české a židovské studenty.

Stavíme se k osnově velmi kladně. Byl to konec konců do značné míry návrh našich ministerstev financí, průmyslu a výživy. My se stavíme k celému tomuto krásnému vývoji, který u nás jde a půjde k socialismu, kladně, neboť právě znárodněné podnikání nám umožní velkorysou výstavbu a naše sociální a naše národní pojištění.

Chtěl-li bych ještě něco vyzvednout, tedy ten kladný a krásný poměr národního podnikání k sociálnímu zabezpečení pracujícího lidu. Už v rozpočtovém výboru jsem přinesl doklady o tom, že národní podniky nedluží ústřední soc. pojišťovně a sociálně pojišťovacím ústavům ani haléře, že mají naopak pojistné přeplaceno, a že jestli tu byly pohledávky, které byly ze značné části úmyslně zadržovány, pak to bylo v soukromém podnikání.

Vítáme pokračující znárodňování podnikání především proto, že přivede náš pracující lid ke šťastné budoucnosti. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ku slovu už nie je nikto prihlásený, rozprava je skončená.

Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi za výbor priemyslový, p. posl. Cíglerovi.

Zpravodaj posl. Cígler: Vzdávám se slova.

Podpredseda Komzala: Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi za výbor rozpočtový, p. posl. Vítkovi.

Zpravodaj posl. Vítek: Vzdávám se slova.

Podpredseda Komzala: Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. Cígler: V § 3 v řádce 6 je místo celého slova "dekretu" použito zkratky "dekr." Po stránce legislativně-technické by to byla chyba a prosím, aby to bylo opraveno, takže část oné věty bude znít: "na Fond znárodněného hospodářství, zřízený podle § 9 dekretu č. 100/45."

Podpredseda Komzala: Ďakujem.

Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 7 oddielov, 15 paragrafov, nadpisy oddielov, nadpis zákona a úvodnú formulu.

Nakoľko bol podaný doplňovací a pozmeňovací návrh posl. V. Davida, dr Chytila, Valu, Lindauera, Žiaka, Vandrovca a druhov, mienim dať hlasovať takto:

najprv o osnove v úprave návrhu vyššie menovaných poslancov, s ktorým súhlasí zpravodajca; ak nebude prijatá, hlasovať potom o osnove zákona podľa zprávy výborovej.

Sú nejaké námietky proti prednesenému poradiu hlasovania? (Neboly.)

Niet ich.

Budeme teda hlasovať, ako som uviedol.

Kto súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 7 oddielmi, 15 paragrafmi, nadpismi oddielov, nadpisom zákona a úvodnou formulou v úprave návrhu posl. V. Davida, Valu, dr Chytila, Lindauera, Žiaka, Vandrovca a druhov, s opravou, ktorú predniesol zpravodajca, nech zdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona v úprave vyššie zmieneného návrhu s opravou zpravodajcu.

Tým je vybavený 6. odsek poriadku.

Teraz budeme rokovať o siedmom odseku poriadku, ktorým je

7. Zpráva výboru právneho k vládnemu návrhu zákona (tlač 949) o medzinárodnom a medzioblastnom práve súkromnom a o právnom postavení cudzincov v odbore práva súkromného (tlač 1028).

Zpravodajcom je p. posl. dr Jelínek. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Jelínek: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Vládní návrh zákona o mezinárodním a mezioblastním právu soukromém a o právním postavení cizinců v oboru práva soukromého, tisk 949, si nezaslouží, aby pro sebevýznamnější události dne zapadl.

V obsáhlé důvodové zprávě, jež sama o sobě je rovna vědecké práci, vláda plným právem podtrhuje jeho význam, neboť stane-li se osnova zákonem, splní velmi podstatně program sjednocení práva v našem státě. Předložená osnova je dovršením práce odborníků, která se vlastně začala již ve vídeňském ministerstvu spravedlnosti v r. 1913 a pokračovala od prosince 1920 v rámci prací na novém občanském zákoníku. Jistě by bylo ctí sněmovny, kdyby v ní bylo možno projednat sjednocení občanského práva. Všichni však víme, že to zatím možno není a zejména že to není možno vcelku.

Předkládaná osnova je částí navrhovaného občanského zákoníka z r. 1936. Bude ji možno prakticky vyzkoušeti, než ji bude možno učinit součástí budoucího občanského zákoníka a bude možno zjistit, zda ji lze do něho zařadit beze změn, či bude-li nutno ji upravit podle zkušeností získaných v mezidobí do uzákonění občanského zákoníka.

Předkládané osnovy bylo již nezbytně třeba. Soudní praxe neměla dosud žádné jistoty a spolehlivosti pro své rozhodování. Toto rozhodování osnova podstatně usnadňuje, neboť přesně určuje, kterého právního řádu jest použiti pro posouzení určitého základu a podle jakého kriteria se tento výběr děje. Je tedy předkládaná osnova významným kodexem jak pokud jde o mezinárodní právo soukromé, tak pokud jde o mezioblastní právo civilní. V tomto posledním směru sjednocuje právo platné v zemích České a Moravskoslezské na jedné straně a právo platné na Slovensku na druhé straně, a to právě tam, kde dosavadní nejednotnost je citelně tíživá.

Předložený vládní návrh má pět hlav. První stanoví předpisy mezinárodního práva civilního stran způsobilosti k právním úkonům, prohlášení za mrtvého, formy právních jednání, práva rodinného, závazků, vydržení, dvojího a neurčitého státního občanství, a stanoví meze pro užívání cizího právního řádu. Při této úpravě postupuje osnova tak, že je to ve shodě s moderním právním vývojem. Při tom chrání přednost právního řádu československého všude tam, kde je to na místě, kde je to odůvodněné a potřebné.

V druhé hlavě řeší osnova poměr práva platného v zemích České a Moravskoslezské k právu platnému na Slovensku tím způsobem, že ponechává přiměřenou platnost mezinárodního práva soukromého, jeho zásad, ovšem s tou odchylkou, že na místo státní příslušnosti vstupuje bydliště nebo poslední bydliště, resp. trvalý pobyt.

V hlavě III zaručuje osnova cizincům v oboru soukromého práva - není-li stanoveno jinak - stejná práva a stejné povinnosti jako mají státní občané českoslovenští, ovšem za předpokladu reciprocity.