Opakuji: socialistická velmoc a lidově demokratická republika, dva spojenecké bratrské slovanské státy tím manifestují nové a lepší vztahy mezi silným a slabším, vztahy, založené na respektu k suverenitě, na rovnoprávnosti, vzájemné pomoci, spolupráci a nejvyšších výhodách.

O této smlouvě bylo již mnoho napsáno a řečeno, její podepsání bylo všeobecně a co nejvřeleji uvítáno. Zbývá snad říci tolik, že ještě před jejím podepsáním v Moskvě 11. prosince m. r. ukázala se nám prospěšnost obchodních a hospodářských styků se Sovětským svazem v době, kdy jsme všichni byli znepokojeni následky živelní pohromy v podobě sucha a tím i malé úrody, v době, kdy nás naplňovala tíživá starost o výživu národa. Tehdy nám přispěl Sovětský svaz na pomoc dodávkou obilnin a pomohl nám rozřešit nejsvízelnější zásobovací situaci. A také to se stalo bez jakýchkoliv podmínek a omezování, jež jsou v podobných případech ukládány, jak to vidíme jinde. Dostali jsme sovětské obilí rychle a levněji, než bychom je dostali kdekoliv jinde, ba je skoro jisté, že bychom je jinde sotva byli dostali. Tento čin byl velkolepým úvodem k obchodním stykům se Sovětským svazem, jež budou nyní normalisovány předloženou smlouvou. Zajistí nám, jak bylo řečeno, stálý přísun nutných surovin a také odbyt našich výrobků.

Obchodní dohodou se Sovětským svazem máme už teď zajištěn odbyt některých našich výrobků na dobu 5 let. Tuto skutečnost musíme zvláště ocenit jako stát, který v minulosti prošel těžkou hospodářskou krisí, odbytovou krisí, provázenou bídou a nezaměstnaností se všemi neblahými důsledky. Už dnes se projevují ve světě určité známky krise a jednotlivé státy stále více narážejí na potíže při odbytu svých výrobků a uzavírají se dovozu. Nedávná devalvace franku, komplikace a napětí, které z toho vzniká, naznačují dosti výmluvně, že kapitalistické hospodářství ve světě stojí znovu na prahu doby ne nepodobné dobám nejtěžší hospodářské krise v letech 1929 a 1935, kdy silnější pohlcoval slabšího a kdy svět a s ním miliony lidí byly strhovány do hospodářského rozvratu, bídy a nedostatku. Proto je třeba obzvláště ocenit význam smlouvy o obchodu a plavbě mezi naší republikou a SSSR. Sdružily se k ní dva státy, jejichž hospodářství není založeno na anarchii, ale na plánu, čímž je dána záruka, že přes zahraniční obchod se k nám nedostane krise zvenčí, která v minulosti už tolik otřásla naší zemí ve zmíněných neblahých předválečných letech. (Předsednictví převzal místopředseda dr Ševčík.)

Při oceňování vztahů Sovětského svazu k nám, nutno také vyzvednouti, že i Sovětskému svazu poplynou z obchodních styků s naší republikou výhody. Ukázali jsme, že jsme solidním partnerem, který plní převzaté závazky. Naše závody, inženýři i dělníci učiní zajisté vše, co je v jejich silách, aby naše závazky vyplývající ze smlouvy a obchodní dohody byly splněny přesně, spolehlivě a včas. Pronikali jsme vždy jako národ svou solidností a osvědčíme ji znovu.

Zahraniční výbor projednal předloženou smlouvu ve své schůzi dne 21. ledna t. r. a doporučuje ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby se usneslo, že ústavodárné Národní shromážděni republiky Československé souhlasí se Smlouvou o obchodu a plavbě mezi republikou Československou a Svazem sovětských socialistických republik, podepsanou v Moskvě dne 11. prosince 1947.

Podpredseda dr Ševčík: Zpravodajcom za výbor dopravný je pán posl. Jura. Dávam mu slovo.

Posl. Jura: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Smlouvu o obchodu a plavbě mezi republikou Československou a Svazem sovětských socialistických republik projednal dopravní výbor ve schůzi dne 28. ledna 1948. Třebaže se převážně zabýval ustanoveními o přepravě, byl si vědom velkého významu této rámcové smlouvy, která poskytla základnu k sjednání dohod a úmluv hospodářských, obchodních a dopravních. Dohodou o výměně zboží, sjednanou v Moskvě, byla potvrzena velkomyslná pomoc v dodávkách sovětského obilí, které nám zajišťuje výživu lidu až do příštích žní. Už po 40 dnů dováží se sovětská pšenice do československých skladišť a mlýnů. Dohoda zaručuje po dobu pěti let každoroční vývoz zboží ve výši pěti miliard Kčs a dovoz ve stejné výši. Po pět let budou naše závody zásobovány potřebnými surovinami a naše průmyslové podniky téměř pro 40 % své výrobní kapacity mají zaručeno odbytiště. Srovnejme tuto velkou hospodářskou pomoc se sliby, které jsou jiným státům dávány v podobě Marshallových a jiných plánů. Uvažme politické podmínky, které při jednáních o hospodářskou pomoc jsou kladeny některým západním zemím. Sovětský svaz naproti tomu poskytl nám velkorysou hospodářskou pomoc bez jakýchkoliv politických závazků, a to na podkladě vzájemné hospodářské spolupráce, upřímného přátelství a k tomu za výhodných hospodářských podmínek.

Sjednaná rámcová smlouva v několika článcích jedná o přepravě zboží, cestujících a zavazadel po vnitrozemských železnicích, silnicích a vodních cestách. Stále se zvyšující výměna zboží se Sovětským svazem klade nové a vyšší úkoly na železniční přepravu, která v pohraničním styku je ztížena tím, že veškeré zboží v obou směrech se musí překládati. Podle sjednané dohody překládá naše zboží sovětská železniční správa v Čopu a Mukačevě, kdežto sovětské zboží překládá naše železniční správa v Černé u Čopu. Veliký rozsah podzimní dopravy si vyžádal nové ujednání mezi železničními správami obou států. Tato dohoda byla sjednána při nedávné návštěvě náměstka sovětského ministra dopravy generála Vinogradova. Na prvém místě jedná dohoda o zlepšení kolejového spojení mezi přechodovými stanicemi Čop-Černá p. Č. Dále se Sovětský svaz uvolil propůjčiti nám určitý počet plošinových vozů, jichž máme citelný nedostatek. Konečně nám Sovětský svaz umožnil přímé spojení s Rumunskem. Vlaky provázené naším personálem budou moci přes sovětské území projížděti do stanice Halmeu a do stanice Campolung na rumunském území. I na této dohodě o přepravě zboží je viděti, jaký užitek nám přináší vzájemná hospodářská spolupráce se Sovětským svazem. Právě při projednávání této smlouvy, s níž jménem dopravního výboru doporučuji projeviti souhlas, naskýtá se nám příležitost znovu si uvědomiti, jak účinnou pomoc přináší našemu hospodářství spojenectví s SSSR. Když Daladier a Chamberlain, bez ohledu na smlouvy, vydali Československo Hitlerovi, jediný Sovětský svaz vystoupil na ochranu naší nezávislosti. V době největšího ohrožení Prahy přispěchala nám na pomoc slavná rudá armáda. A nyní, po katastrofální neúrodě, byl to opět Sovětský svaz, který nám poskytl velkou pomoc pro zajištění výživy. Vzpomeňme, co vše vykonal Sovětský svaz pro nás, pro naši svobodu, pro poválečnou konsolidaci, pro mírovou výstavbu. Připomeňme si, jaké je to pro nás štěstí, že naším spojencem a nejlepším přítelem je velký Sovětský svaz. Proto nejen tuto smlouvu, ale všechnu spolupráci provázejme úctou a vděčností, kterou náš lid chová k velkému Sovětskému svazu, jako bojovníku za pokojný a šťastný život všech mír milovných národů. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík: Zpravodajcom za výbor priemyslový je pán posl. dr Šoltész. Dávam mu slovo.

Zpravodajca posl. dr Šoltész: Slávne Národné shromaždenie!

Dovoľte mi, aby som k návrhu, ktorý predkladá ústavodarnému Národnému shromaždeniu vláda k prejavu súhlasu smluvu o obchode a plavbe medzi republikou Československou a Zväzom sovietskych socialistických republík, ako zpravodajca za priemyselný výbor uviedol toto:

1. Pri štruktúre nášho hospodárstva zahraničný obchod hrá tak významnú úlohu, že jej správne plnenie je jedným zo základných predpokladov aj riešenia našich hospodárskych problémov vôbec. Platí to najmä vtedy, keď sa hospodárstvo vedie podľa plánu, keď teda plánom určujeme jeho smer a vývoj. V takomto prípade nesplnenie predpokladov, vyplývajúcich zo zahraničného obchodu mohlo by veľmi vážne ohroziť plánovanie. Prečo hrá zahraničný obchod u nás takú úlohu? Predovšetkým preto, lebo asi 30 % nášho národného dôchodku je predmetom zahraničného obchodu. Dovážame nielen potraviny a potreby pre poľnohospodárstvo, ale prakticky skoro všetky suroviny, ktoré potrebujeme pre náš priemysel. Bez dovozu, ktorý pojíma rôzne polovýrobky a hotové výrobky, nemohli by sme existovať ako moderný štát.

2. Náš zahraničný obchod hraje významnú úlohu preto, lebo pri jeho správnej orientácii zaisťuje štátu zamestnanosť a umožňuje racionálnu výrobu. Náš domáci trh je pomerne malý. Moderný priemysel opiera sa o výrobu vo veľkých masách a potrebuje preto veľký trh. Aby sme mohli plánovať na základnici skutočne modernej výroby, musíme rozšíriť náš domáci trh o ďalšie územia, čiže zaistiť si vývoz a tým aj odbyt pre výrobky nášho priemyslu. Pritom je jasné, že medzi plánovaním výroby a možnosťou odbytu musí byť súlad a že teda musíme vyrábať v prvom rade také tovary, ktorých odbyt je možný. Na druhej strane tento súlad musí vyznieť tak, aby sme sa snažili umiestiť práve také výrobky, ktorých produkcia je pri osobitnej povahe našej celkovej výroby čo najvýhodnejšia.

Treba si povedať niekoľko slov o tom, ako na schválenie predložená československo-sovietska obchodná smluva splňuje uvedené predpoklady.

Československo v r. 1947 uzavrelo niekoľko významných obchodných smlúv. Sú to: obchodná smluva s Juhosláviou z februára m. r., s Bulharskom z apríla m. r., s Poľskom z júla m. r., a konečne je to predmetná smluva so Sovietskym zväzom.

Význam týchto smlúv nespočíva len v tom, že sú všetky uzavreté so slovanskými štátmi a že sú teda výrazom praktickej a najúčinnejšej formy slovanskej spolupráce, ale tiež a hlavne v tom, že sú to všetko smluvy uzavreté so štátmi, ktoré svoje hospodárstvo postavily na plánované základy.

Osobitného zdôraznenia vyžaduje okolnosť, že táto smluva upravuje a na trvalé základy kladie náš obchodný styk s najväčšou zemou s plánovaným hospodárstvom, kde plánovanie dosiahlo obrovských úspechov a bezpochyby sa osvedčilo. Toto je jeden z hlavných kladov prejednávanej smluvy. Sústava obchodných smlúv s uvedenými štátmi napravuje aj chybnú orientáciu našej obchodnej politiky v minulosti. Aj keď ich tendenciou nie je dajaké výlučné orientovanie nášho zahraničného obchodu len na Východ, predsa treba napraviť stav, kedy sme napr. do Nemecka vyvážali resp. z neho dovážali viac ako do všetkých štyroch slovanských štátov, a pritom ide o krajiny geopoliticky blízke, obchodovanie s ktorými je požiadavkou prirodzenou.

Treba osobitne zdôrazniť, že pri tejto smluve ako pri ostatných nejde len o obyčajnú smluvu, ale o úzku spoluprácu na hospodárskom poli, ktorá sa bude prejavovať v spolupráci na poli priemyselnom, dopravnom, poľnohospodárskom, vedecko-technickom a pri ktorej základným podfarbením je aj moment vzájomnej pomoci, tak markantne sa prejavivší pri dodávkach pšenice po našej katastrofálnej neúrode. Aj pri tejto príležitosti bude môcť ústavodarné Národné shromaždenie prejaviť Sovietskemu zväzu naše vrelé poďakovanie. Požiadavkou správneho a zdravého hospodárskeho styku s cudzinou je zaistenie vývozu tých tovarov, ktoré sami vyrábame, a dovoz takých surovín, polotovarov alebo hotových výrobkov, ktoré najviac potrebujeme.

Obchodná dohoda, súčasne a na základe prejednávanej smluvy na najbližších 5 rokov so Sovietskym zväzom uzavretá, je dôkazom, že tejto požiadavky sme plne docielili. V dohode uvedený soznam nami dodávaných a nám dodať sa majúcich tovarov vyhovuje štruktúre nášho hospodárstva a do obchodovania so Sovietskym zväzom zapojuje skoro všetky sektor našej výroby. A vzhľadom na okolnosť, že naše obchodné styky so Sovietskym zväzom sú založené na dlhodobej základni, je pre nás daná aj možnosť prispôsobenia nášho plánovania nielen pokiaľ ide o výrobné plány, ale tiež s hľadiska investícií. Pre našu výrobu je veľkou výhodou, že môže na roky dopredu stanoviť produkčné programy. Československo-sovietska obchodná smluva je s hľadiska budúcich možností nášho priemyslu, s hľadiska perspektívneho cenným prínosom nášmu mladému plánovanému hospodárstvu.

Prejednávaná smluva je veľkým pomocníkom pri výstavbe hospodárstva republiky. Kým sa dnes v určitých častiach sveta objavuje podivná zvyklosť viazať obchodné ujednania na politické podmienky, ktoré niekedy hraničia aj s ohrozením národnej a štátnej suverenity partnera, v našom prípade žiadnych takýchto ani tajných ani zjavných klauzúl niet, naopak nemožno zaznamenať v dejinách obchodnej politiky nášho štátu tak výhodný, vyrovnaný a duchom vzájomnej spolupráce a pomoci pretknutý kontrakt, ako je tento. Preto v mene priemyslového výbor vrele doporučujem slávnemu ústavodarnému Národnému shromaždeniu schválenie predloženého návrhu. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík (zvoní): K tejto veci sú prihlásení rečníci, zahájim preto rozpravu.

Rečníkmi sú pi posl. dr Horáková a pán posl. Václav David.

Dávam slovo pi posl. dr Horákovej.

Posl. dr Horáková: Pane místopředsedo, slavná sněmovno, paní a pánové!

Československá strana národně socialistická, jejímž jménem mám čest mluvit, hlásí se radostně ke schvalované smlouvě československo- sovětské o obchodu a plavbě a k doplňujícím ji dohodám o výměně zboží. Toto velké dílo staví obchodní a hospodářské styky československo-sovětské po prvotních zkušenostech, nabytých od r. 1945, na pevnější základ a zajišťuje je na delší dobu. Smlouva podává nám konkretní výraz nové reálné slovanské politiky a uskutečňuje příslušné články těsné hospodářské kooperace v duchu spojenecké smlouvy z r. 1943. Příznivých smluvních výsledků jsme dosáhli ne jenom vlivem spojeneckých závazků a vzájemného přátelství, nýbrž ony jsou pro obě strany výsledkem jednání, které mělo ducha přísné obchodní reality, čímž cena těchto ujednání je s hlediska obou partnerů ještě výraznější. Žádná ze smluvních stran nevzala na sebe závazky větší, než by snesla ujednání dobrých obchodníků, a spojenectví ovlivnilo vzájemné dodávky jen do té míry, že si obě strany poskytly také ty věci, které by jinak neprodávaly.

Ani poskytnutí vzájemných úkonů podle zásady nejvyšších výhod není pro Československo nepříznivým prejudicem pro ostatní obchodní styky mezinárodní a rámcová ustanovení smlouvy vycházejí ve všech směrech z naprosté vzájemnosti a rovnosti. Rádi konstatujeme tuto skutečnost, neboť tisková interpretace uzavřené smlouvy, jak byla tradována některými listy, skreslila namnoze správné pojetí této smlouvy.

Jedna část veřejnosti se domnívala, že jde o dar a nikoliv o obchodní ujednání, a druhá naproti tomu byla zneklidněna nepodstatnými pověstmi o příliš vysokých břemenech, která by nám z této smlouvy vznikla. Podle výkladu, který podal v zahraničním výboru ministr dr Ripka a který byl podložen řadou konkretních, pevných cifer, konstatujeme s upřímným uspokojením skutečnou výhodnost uzavřené smlouvy a dohody a plně se za ně stavíme. Zejména vděčně zaznamenáváme velkou pomoc, které se dostalo našemu zásobování a našemu zemědělství tím, že sovětští přátelé zvýšili k naší žádosti dodávku obilí a krmiv a tím nám pomohli překonati letošní tíseň zásobovací, která byla způsobena krutou neúrodou. Úspěch je přirozeně podmíněn také praktickým prováděním dopravy, ale věříme, že bude v tomto směru s obou stran podniknuto vše, aby termíny dodávek byly splněny. Kvalitativní podmínky dodávek obilí nebylo možno jednotně stanovit, avšak dosavadní získané zkušenosti z došlých dodávek nevzbuzují obav. Ostatně v tomto smyslu odpověděl výstižně na dotazy v zahraničním výboru ministr Ripka, když uvedl, že není-li jiné volby, je lépe, dostáváme-li pšenici ne sice s přísným kvalitativním požadavkem, ale dostáváme-li ji raději, než kdybychom nedostávali žádnou.

Je nutno podtrhnouti výhody, kterých bylo dosaženo také během jednání čs. delegace v Moskvě. Tříměsíční řízení, které předcházelo závěrečnému aktu, nemohlo bohužel dojíti ke kladným výsledkům a zejména nemohlo se dojíti k dohodě, pokud šlo o ceny obilí a některého jiného zboží. Bezprostřední jednání ministra dr Ripky s ministrem Mikojanem mělo ovšem neočekávaný úspěch a podařilo se tímto osobním jednáním dojednat jak ceny obilí, tak také jednati o cenách hutního materiálu a toto jednání vyústilo úspěchem ve zvýšení cen hutních výrobků, takže při získaných výhodných cenách obilí celková situace těchto dohod jeví se tak, že není potřebí se obávat, že budeme doplácet z veřejných prostředků na naše dodávky.

Významnou součástí jednání je rovněž dodatečné povolení dodávky 2.000 vagonů šeťového obilí, které ministr Ripka dosáhl a tím vyhověl žádostem, doporučeným ministerstvem zemědělství, ovšem s tím, že nenakoupil toto obilí, jak bylo žádáno, v zemích s dolarovou valutou, ale v Sovětském svazu a tím získal pro potřebné nákupy surovin ze západu úsporu dvou milionů dolarů.

Pro nás je nutno zdůraznit ještě také tu okolnost, že ujednané dodávky ve svých kontingentech jsou ročně měnitelné a že tudíž bude záviset na nás samých a zejména na správně vedené zemědělské politice, abychom využili veškeré dosud neobdělané půdy, abychom stanovili svou politiku cenovou, pokud jde o zemědělské výrobky, tak, abychom výrobu obilnin rok od roku zvyšovali, a pokud dovolí atmosférické poměry, abychom se snažili svými vlastními prostředky krýti potřebu obilnin, abychom pak na základě toho dováželi více investičních statků, zejména surovin, a zmenšovali kontingenty dodávek statků spotřebních, t. j. obilí.

Je nutno zdůraznit, že prostředí přátelství a ochoty, kterou vyvolal dopis, jejž z iniciativy dr Ripky zaslal předseda vlády generalissimu Stalinovi, bylo zvýšeno ještě pochopením, které projevili v jednání příslušní zástupcové Sovětského svazu. K tomu přispěla jistě také ta okolnost, že sovětští odborníci plně hodnotili důležitost čs. protidodávek, z nichž zejména dodávka rour pro naftové potrubí je s hlediska hospodářské výstavby Sovětského svazu vitální důležitosti. Ministr Mikojan ve svém ocenění uzavřených dohod také toto zdůraznil.