Středa 4. února 1948

Místopředseda Hladký (zvoní): Žádám pana posl. Přeučila, aby přečetl svůj dotaz na ministra vnitřního obchodu ve věci skladů textilií převzatých z přebytků cizích armád, z Fondu národní obnovy a ze zabavených skladů.

Posl. Přeučil: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Táži se pana ministra vnitřního obchodu:

1. Jak byly velké sklady převzaté z přebytku cizích armád, z Fondu národní obnovy a ze zabavených skladů?

2. Je pan ministr vnitřního obchodu ochoten sdělit, jak tyto sklady textilií rozdělil?

Místopředseda Hladký (zvoní): Dávám slovo panu ministru zemědělství, aby v zastoupení pana ministra vnitřního obchodu odpověděl na tento dotaz.

Minister Ďuriš: Pánu posl. Přeučilovi odpovedám takto:

Ministerstvo vnútorného obchodu prevzalo a pridelilo z prebytkov cudzích armád 173.000 párov kožených pracovných rukavíc, 32.000 stanov a stanových plachiet, 44.000 kombinéz a pracovných plášťov. Tieto predmety boly z veľkej časti značne znehodnotené a boly len nesnadno na trhu umiesťované. 300.000 párov ponožiek z prebytkov cudzích armád bolo prevážne poskytnuté horníkom.

Pokiaľ ide o tovar z Fondu národnej obnovy, bol rozdeľovaný Ministerstvom vnútorného obchodu až po usnesení vlády pred Vianocami 1946. Tieto ostatky textilného tovaru, v značnej časti obnoseného, boly rozdelené z valnej časti roľníkom a iným potrebným pracujúcim. Celkové množstvo je 892.000 m a 584.000 kusov rôzneho textilného tovaru, 12.000 párov pančúch a ponožiek a 12.000 kg rôznych textílií. 6 vagónov rôznych vojenských súčiastok po nemeckej armáde obsahovalo značné množstvo tovaru neupotrebiteľného a ťažko predajného (kukly a pod.).

Textilný tovar, ktorý bol zabavený a prepadol v prospech štátu - 183.000 m a 80.000 kusov - bol daný do distribúcie oblastným rozdeľovniam. Ostatný zaistený tovar bude odovzdaný novej distribučnej sieti po skončení trestného pokračovania.

Místopředseda Hladký (zvoní ): Žádám pana posl. Přeučila, aby přečetl svůj dotaz na ministra vnitřního obchodu ve věci stanoviska Nejvyššího úřadu cenového ke zřízení oblastních rozděloven textilního zboží, pokud jde o zdražení tohoto zboží.

Posl. Přeučil: Prosím o sdělení stanoviska Nejvyššího úřadu cenového ke zřízení oblastních rozděloven.

Otevřeným dopisem z 30. prosince 1947 požádal jsem předsedu Nejvyššího úřadu cenového dr Maura, aby zveřejnil, zda zřízení oblastních rozděloven by nezpůsobilo zdražení textilního zboží pro spotřebitele. Předseda NÚC dr Maur na můj dotaz dosud neodpověděl, ale zjistil jsem, že NÚC podal své vyjádření ministerstvu vnitřního obchodu dopisem ze dne 1. prosince 1947, č. j. 75.402.

Žádám pana ministra vnitřního obchodu, aby celý text tohoto vyjádření slavné sněmovny přečetl a vysvětlil, proč nedbal stanoviska NÚC.

Místopředseda Hladký (zvoní): Dávám slovo k odpovědi na tento dotaz panu ministru zemědělství v zastoupení p. ministra vnitřního obchodu.

Ministr Ďuriš: Pánu posl. Přeučilovi odpovedám takto:

Vo svojich odpovediach som už uviedol, že zriadenie oblastných rozdeľovní neznamená v žiadnom prípade zdraženie textilného tovaru pre spotrebiteľa. Cenová otázka bola prejednaná vládou a niet žiadnych rozporov medzi stanoviskom vnútorného obchodu a Najvyšším úradom cenovým, čo konečne uviedol predseda Najvyššieho úradu cenového na spoločnej schôdzi zásobovacieho a živn.-obchodného výboru dňa 22. januára 1948.

Místopředseda Hladký (zvoní): Žádám pana posl. Horu, aby přečetl svůj dotaz na ministra vnitřního obchodu ve věcí používání protektorátních předpisů ze dne 23. října 1941, č. 393 Sb.

Posl. Hora: Pane předsedo, slavná sněmovno, paní a pánové!

Činím stručný dotaz na pana ministra vnitřního obchodu ve věci používání protektorálních předpisů ze dne 23. října 1941, č. 393 Sb.

Ministerstvo vnitřního obchodu používá § 16 vl. nař. ze dne 23. října 1941, čís. 393 Sb., a provádí samostatně řízení pro i jednotlivým firmám.

Je panu ministru vnitřního obchodu známo, že nejvyšší správní soud rozhodl nálezem dne 14. září 1945, č. 38/45-3, že toto ustanovení odporuje ústavní listině a demokratickým řádům?

Jak dlouho hodlá pan ministr ještě tohoto protektorátního předpisu používati?

Místopředseda Hladký (zvoní): Dávám slovo k odpovědi na tento dotaz panu ministru zemědělství v zastoupení p. ministra vnitřního obchodu.

Minister Ďuriš: Pán posl. Hora sa opytuje, či mi je známe, že Najvyšší správny súd rozhodol nálezom zo dňa 14. septembra 1945, č. 38/45-3, že vládne nariadenie č. 393/41 Sb. odporuje ústavnej listine. demokratickým poriadkom, a ako dlho hodlám tento protektorátny predpis používať.

Na túto otázku odpovedám pánu poslancovi, že citovaný nález Najvyššieho správneho súdu jedná o penzijnej záležitosti a zaoberá sa vládnym nariadením č. 414/43 Sb. Najvyšší správny súd v tomto náleze zaoberá sa ustanovením § 1 nariadenia ministra vnútra č. 210/44 Sb., nehovorí ale vôbec o vládnom nariadení č. 393/ 41, a preto sa tento nález na toto nariadenie ani nemôže vzťahovať.

Ale ani zásadné stanovisko Najvyššieho správneho súdu o nariadení ministra vnútra č. 210/44 nemôže byť aplikované na vládne nariadenie č. 393/41 Sb., lebo toto nariadenie neporušuje občiansku rovnosť, nakoľko priznáva rovnakou mierou práva a ukladá povinnosti všetkým občanom, stanoví objektívne podmienky správnej ochrany pre každého rovnako a neporušuje zásadu § 88 úst. listiny.

Dovoľujem si však upozorniť pána poslanca na druhý nález Najvyššieho správneho súdu, a to z 19. decembra 1946, č. 397/46-3, Bohuslav 1505, ktorý hovorí, že vládne nariadenie č. 393/41 ako zvláštna úprava správneho trestne-právneho pokračovania s obmedzením len na odbor vyživovací, zásobovací a cenový sa zásadne neprieči zneniu alebo demokratickým zásadám čs. ústavy. Toto stanovisko Najvyššieho správneho súdu sa kryje so zákonom č. 175/ 46 Sb. o používateľnosti predpisov z doby neslobody, ktorý vládne nariadenie č. 393/41 Sb. nezapojuje do soznamu nepoužívateľných noriem. Pán poslanec tento zákon tiež odhlasoval a nepochybujem, že by nebol tak učinil, keby bol býval toho názoru, že zákon alebo jeho príloha sa prieči zneniu alebo demokratickým zásadám našej ústavy. (Posmešné výkriky.)

Na druhú otázku pána poslanca môžem odpovedať len toľko, že vládne nariadenie č. 393/41 Sb. budem ako nástroj v boji proti škodcom a rozvratníkom nášho hospodárskeho života a rušiteľom spravodlivého zásobovania tak dlho používať, kým túto rakovinu z tela národa neodstránime, poťažne kým mi naše zákonodarstvo nedá takú novú zbraň, s ktorou by som mohol úkol mne sverený splniť. (Potlesk.)

Místopředseda Hladký (zvoní): Žádám pana posl. Al. Jaroše, aby přečetl svůj dotaz na ministra vnitřního obchodu ve věci oblastních rozděloven textilu.

Posl. Al. Jaroš: Pane předsedo, slavná sněmovno! (Hluk.)

Místopředseda Hladký (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Al. Jaroš (pokračuje): Já počkám. (Hluk utichl.) Činím stručný dotaz na pana ministra vnitřního obchodu ve věci oblastních rozděloven textilu:

1. Podle kterých právních předpisů a zásad ustanovil pan ministr vnitřního obchodu oblastní rozdělovny v textilu?

2. Zda určil k tomu účelu podniky, aby odpovídaly technicky, personálně a veškerým vybavením určenému účelu?

3. Zda vyslechl názor zájmové organisace, pokud jde o zásady, podle kterých byly rozdělovny stanoveny?

4. Je panu ministru vnitřního obchodu známo, že úředníci ústředního ředitelství Čs. textilních závodů, národní podnik, navštěvují jednotlivé firmy, stanoví jim ultimativní podmínky, podle kterých mají odevzdati resp. prodati živnostenský list a zařízení své firmy?

Místopředseda Hladký (zvoní): Dávám slovo k odpovědi na tento dotaz panu ministru zemědělství v zastoupení p. ministra vnitřního obchodu.

Minister Ďuriš: K dotazu pána posl. Jaroša dovoľujem si odpovedať takto:

Vyhláška č. 22/48, uverejnená v Úradnom liste z 8. januára 1948 zavádzajúca novú organizáciu rozdeľovania textilného tovaru, bola vydaná na základe §§ 1 a 3 vlád. nar. č. 175/ 43 Sb. a §§ 1-3 dekrétu prezidenta republiky č. 109/45.

Citované vládne nariadenie je používateľné podľa zákona 75/46, ktorý bol odhlasovaný týmto shromaždením. Podniky, ktoré boly určené za rozdeľovne v novej distribučnej sieti, sú vybavené tak, že môžu zvládnuť úkoly im sverené.

Novou úpravou textilného trhu sa zaoberala vláda. Z podnetu p. ministra zahraničného obchodu na svojej schôdzi 19. decembra min. roku a uložila mi, aby som do druhého dňa pripravil návrh na uskutočnenie novej úpravy. Nebolo teda pre krátkosť času možné jednať s príslušnými záujmovými organizáciami. Návrh citovanej vyhlášky č. 22/48 bol potom vládou schválený na schôdzi dňa 7. januára 1948.

Pretože ústredné riaditeľstvo Čs. textilných závodov, národný podnik, podlieha Ministerstvu priemyslu, dovoľujem si pána poslanca s poslednou otázkou odkázať na rezortné ministerstvo a uisťujem ho, že mne o uvedených jednaniach úradníka ústredného riaditeľstva nie je nič známe.

Místopředseda Hladký: Žádám pí posl. dr Horákovou, aby přednesla svůj dotaz na ministra zemědělství ve věci neoprávněného útlaku proti okresnímu agronomu inž. A. Kůlovi u okresního národního výboru ve Strakonicích.

Posl. dr Horáková: Pane místopředsedo, slavná sněmovno, paní a pánové!

Dne 18. prosince 1947 postřelil se v sebevražedném úmyslu okresní agronom inž. A. Kůla ve Strakonicích. Podle přesvědčení strakonické veřejnosti a letáku, který vydaly strany nár. socialistická, soc. demokratická a lidová, učinil to pod dojmem křivd a útlaku, který proti němu byl vyvolán některými příslušníky KSČ a podporován ministerstvem zemědělství.

Táži se proto pana ministra, zda je mu známo:

1. že z iniciativy zemědělského referenta ONV, příslušníka KSČ inž. Cvacha, a místopředsedy ONV, příslušníka KSČ V. Paroulka, a tajemníka JSČZ Loužka byly učiněny kroky, aby byly nalezeny nějaké důvody proti činnosti inž. A. Kůly, v okrese oblíbeného úředního odborníka,

2. že komise zemského národního výboru, která se 21. listopadu 1947 dostavila do Strakonic, nezjistila nic podstatného proti inž. Kůlovi a ZNV ujasnila svou důvěrou,

3. že na zemědělský referát ZNV bylo ministerstvem zemědělství několikrát naléháno, aby došlo k přeložení inž. A. Kůly, aniž byl udáván důvod,

4. že inž. A. Kůla byl dvakráte předvolán na ministerstvo zemědělství, kde s ním bylo jednáno briskně a dáno mu na srozuměnou, že ze Strakonic musí býti přeložen, aniž byla uvedena nějaká jeho provinění, což dohnalo inž. Kůlu k pokusu sebevraždy.

Prosím pana ministra, co učiní proti těm, kdož na této tragédii mají vinu, a co podnikne k uklidnění veřejnosti.

Místopředseda Hladký: Dávám slovo k odpovědi na tento dotaz panu ministru zemědělství.

Minister Ďuriš: Pani posl. dr Horákovej odpovedám takto:

Pokus samovraždy spáchal Ing. Kůla dňa 18. decembra 1947 po ukončení vyšetrovania komisiou, ktorá zistila určité závady v súvislosti s výkupom zemiakov. Túto komisiu vyzval do Strakoníc Zväz pre zemiaky a škrob bez toho, že by Ministerstvo zemedelstva bolo o tomto zákroku informované. Pokiaľ sa týka jednotlivých bodov dotazu pani poslankyne, oznamujem toto:

Ad 1. Nie je pravda, že svojho času prevedená revízia hospodársko-technickej služby v Strakoniciach bola konaná z iniciatívy niektorých príslušníkov komunistickej strany Československa, ale je pravda, že bola to obvyklá kontrola prevádzaná zástupcami ZNV v Prahe a úradníkmi Ministerstva zemedelstva vo všetkých okresoch, kde vedúci úradník bol už činný v dobe protektorátu, hlavne ak dochádzajú na tohoto úradníka sťažnosti od roľníkov. Zastávam názor, že náš ľud, naši roľníci a funkcionári ľudovej správy sú oprávnení, ba dokonca povinní sledovať a kontrolovať činnosť úradníkov.

Ad 2. Výsledky revízie, konanej dňa 21. novembra 1947, boly také, že s Ing. Kůlom bude prevedené disciplinárne pokračovanie.

Ad 3. So zástupcami ZNV v Prahe bolo dohodnuté zásadne prekladať do iných okresov tých agronómov, ktorí v dobe okupácie pôsobili na tom istom okrese dlhší čas, tým viac tých, proti ktorým dochádzajú sťažnosti od roľníkov.

Ad 4. Ing. Kůla bol prostredníctvom ZNV v Prahe vyzvaný, aby sa dostavil na Ministerstvo zemedelstva za účelom dohody o jeho novom služobnom pridelení. Menovaný sa vyjadril, že s preložením súhlasí a že oznámi okres, kde by chcel byť preložený. Pri tejto príležitosti bol upozornený na závady zistené revíznou komisiou. Nie je pravda, že s ním bolo jednané briskne, jednalo sa s ním slušne a spôsobom úplne nezávadným. Ing. Kůla bol na Ministerstve zemedelstva vo svojej osobnej veci len raz, a to koncom novembra 1947.

Záverom: V ľudovodemokratickej republike sú verejní zamestnanci tiež súčasťou vlády ľudu. Môžeme s uspokojením konštatovať, že naše úradníctvo zodpovedne plní túto svoju úlohu. Pracujúci ľud denne vidí, ako mizne starý rozdiel medzi úradníctvom a ľudom. Sme preto vďační nášmu úradníctvu. Bolo to len v minulosti, že úradníctvo nútili nerozumieť ľudu a pokrokových iniciatívnych úradníkov prepúšťali zo štátnych služieb. Pani posl. dr Horáková sa pamätá dobre, proti koľkým zamestnancom pôšt a železníc bolo zavedené pokračovania v prvej republike, kde spolurozhodovala ich strana. Nová republika to nemôže robiť. (Potlesk.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP