Chtěl bych se zmínit, že snaha znemožnit soukromé podnikání je zřejmě úmyslná s některých stran, a dokonce v nejvyšší obchodnické instituci, v Ústředním svazu obchodu, je snaha vyřadit soukromé podnikatele přes to, že obrovská většina členů, platících členů tohoto Svazu je z řad soukromých podnikatelů. Tato vrcholná organisace obchodníků se usnesla na směrnicích pro zřizování obchodních podniků v tom smyslu, že stačí 80 nebo 100 podpisů a okamžitě možno zříditi konsum nebo družstvo. Na tom se usneslo vrcholné ústředí soukromého obchodnictva. V poslední schůzi se dále usneslo na jedné velmi zajímavé věci, když požádala Mezinárodní organisace soukromého podnikání drobných řemeslníků, živnostníků a obchodníků, aby náš Ústřední svaz obchodu přistoupil za jejího člena. Námitky, které vznesli jednotliví členové širšího předsednictva, byly, že tato organisace je organisací jenom drobných podnikatelů, že nebéře na vědomí naši situaci, náš znárodněný průmysl nebo naše družstevnictví. Když jsme žádali, aby přes to náš Ústřední svaz obchodu přistoupil za člena této mezinárodní, mohutné a velké organisace, tohoto Mezinárodního svazu řemesla malých a středních podniků průmyslových a obchodních, byli jsme přehlasováni a přihláška do této organisace byla odložena. Je to zajímavé proto, že takovouto organisaci mají samostatní obchodníci, kteří do ní řádně platí a jejíž rozpočet činí 16 milionů korun ročně.

Jeden válečný invalida, bez nohy, politický vězeň ze Štramberka, vlastnil do nedávna trafiku. Přišel však jiný uchazeč a tento invalida byl ze své trafiky vyhozen. Nepomohla žádná intervence, nepomohly žádné zákroky a tento 40 % invalida, bez nohy, politický vězeň, byl vyhozen na dlažbu. Je to velmi, velmi podivné, jak ministerstvo financí přes veškeré intervence a zákroky nevrátilo tohoto chudáka do jeho tabáční budky.

Po Praze vidíme plakáty: "Švýcarský zemědělec československým dětem." Je tam vyobrazení usměvavého švýcarského rolníka s bednou červených, krásných jablek na rameně. Když si vzpomeneme, že my u nás jsme měli tolik jablek, že je naši pěstitelé nemohli odvésti, že je žádná sběrna nechtěla, že naši pěstitelé je musili dávat prasatům, poněvadž jim je nikdo nechtěl odkoupit, pak je příliš ironické, aby dnes po Praze visely plakáty s tímto heslem: "Švýcarský zemědělec československým dětem." Je to věru skutečně velmi podivné hospodaření! Tak se mně zdá, že my u nás podnikáme tak podivně, že široká veřejnost nemá k našemu podnikání naprosto žádnou důvěru.

Před rokem byl náš výbor s výborem průmyslovým v Jablonci nad Nisou. Tehdy nás tam vodili po všech továrnách, po všech firmách, po všech skladech a byli jsme přítomni také v jedné továrně, a to u firmy Altmann. Tento majitel - Němec, ženu má Češku, je to tedy smíšené manželství - dostal česko-slovenskou státní příslušnost. Tato firma má vždycky nejlepší novinky. Je to skutečně naprosto schopný podnik. Sami jsme jej při loňské návštěvě obdivovali. Ale někomu se znelíbila tato firma, snad majitel nebo majitelka, a docílil toho, že do této firmy byl dosazen národní správce, jehož jedinou kvalifikací bylo to, že byl šoférem generálního ředitele; byl to nedoučený zámečník, 25 roků starý, člověk, jehož jedinou předností bylo to, že je vysoký 195 cm, mohutný a silný muž, a řeklo se, že může mít schopnosti někoho fackovat. (Hlas: Kde to bylo?) To je, prosím, u firmy Altmann v Jablonci nad Nisou. Je tam mnoho stížností, že tam byli ponecháni Němci neodborníci, a odborníci odvezeni. No, to byla revoluce, nedá se nic dělat, mnohé věci musíme přehlédnout. Ale uvědomíme-li si, že jablonecká bižuterie je jedním z našich nejlepších exportních artiklů, ze vyváží za 1 miliardu 200 milionů Kčs a že skutečná režie činí jenom 10 %, tedy to všechno ostatní je náš přírůstek, náš zisk, je nutno podporovat celou tuto věc. Velikou chybou je, že je zde snaha všechno znárodnit, poněvadž jen individualismus, ta delikátní věc, ta podnikavost a ta vynalézavost docílí nových vzorků, těch vzorků, které si cizina žádá a za které nám platí velmi značné sumy, jak jsem uvedl.

Skutečnost, že naše průmyslové závody budují největší továrnu na zpracování skla ne u nás, ale v Jugoslavii, kam dosud vyvážíme naše sklářské výrobky, velice zaráží. Budujeme tedy své konkurenční podniky. Nestačí nám, že nám konkurují v Německu a v Rakousku majitelé těch firem, které jsme zkonfiskovali - a říkají ve svých nabídkách v cizině, že se přestěhovali. Konkurují nám pod týmiž jmény, pod týmiž značkami jako dříve, a nevím, zdali náš jablonecký průmysl v této velké mezinárodní soutěži obstojí.

Včera byla v našem živnostenském výboru debata o uhlí, o zásobování uhlím, neboť zima je na krku. Možná, že bude velmi tuhá, možná, že ne, ale uhlí je u malých i středních podnikatelů a i v domácnostech naprostý nedostatek. Máme případy, že do okresů 60 km od Ostravy vzdálených se dováží hnědé uhlí ze severních Čech. Je to prapodivná distribuce, když takovou dlouhou cestu musí jíti hnědé uhlí, když Ostrava je na dohození kamenem. V tomto okresu dostávají příděly jenom hnědého uhlí, a to v malém množství 2,2 g na jednu domácnost, což naprosto nedostačuje. Máme zjištěno, že v průmyslových závodech je tolik uhlí, že na př. cukrovary dostaly přiděleno stejné množství uhlí jako v normální kampani, přes to, že měly o třetinu řepy méně; že i jiné podniky tovární dávají 25 až 30 g uhlí svým spolupracovníkům, a ty továrny, které byly přičleněny k československým dolům, dávají uhlí dokonce zadarmo jako deputát. Snad se stane náprava po včerejší schůzi v našem živnostenském výboru, snad bude spravedlivě distribuováno uhlí, poněvadž je to majetek nás všech a patří se též, aby všem bylo měřeno stejně.

Právě dnes, v tuto hodinu koná se v městě Slaném velký protestní projev živnostníků všech politických stran za účasti Národní fronty. Protestují proti tíživému daňovému zatížení.

Příklady, které mi byly dány: Holič se dvěma pomocníky má předepsánu daň ve výši 45.000 korun a obuvník bez jediného tovaryše, s malým přídělem kůže, má předepsáno 28.000 Kčs daně. Takový hostinský s jedním číšníkem 45.000 daně. Strojní zámečník, který spravuje hospodářské stroje, ženu má nemocnou, syna nemocného, 35.000 Kčs daně.

Slavná sněmovno, to je něco tak úžasně nespravedlivého, do nebe volajícího, že je postižen právě drobný a střední podnikatel, který poctivě pracuje a snaží se vydělávat pro rodinu a pro sebe. Dnes je ta protestní schůze. Není možné, abychom tento drobný živel nechali bez ochrany, není možné, aby ministerstvo financí takto nechalo postihovat naše nejdrobnější podnikatele. Musí se státi náprava.

Když nějaký funkcionář na okrese prohlásí, že drobní podnikatelé musí být likvidování do r. 1949, co máme říci, když se taková slova ozvou s této tribuny? Je to těžká obžaloba takovýchto neodpovědných činitelů. Či může být odpovědný ten, kdo říká, ze staré vykořisťovatelské vlastizrádné soukromé podnikání bude odstraněno? Vždyť je to lež, a odpovědný činitel jedné z předních organisací našeho života takto nesmí odsuzovat drobné podnikatele. Drobné podnikání je nutno podporovat tak, aby bylo úspěšné, poněvadž jen úspěšné podnikání může nás stát zachránit. Celé naše státní hospodaření je zcela závislé na podnikání. Ve chvílích, kdy to nedovedeme, hned to pociťuje celý národ. Či může mít náš lid důvěru k nám, ke svým poslancům a ke své vládě, když náš rozpočet na příští rok končí deficitem 11 miliard? Vždyť víme, že dvě třetiny úspor si lidé vybírají. Nemají důvěru k našemu státnímu hospodaření, a my sami neseme za to odpovědnost a musíme si to uvědomit. Musíme proto podporovat všechny skupiny soukromého podnikání, jak to říká košický program a program naší Gottwaldovy vlády, protože jedině to nás zachrání. Když jsme si tyto své programy dali, když si dáváme zákony, pak je nutné, abychom se i my, poslanci ústavodárného Národního shromáždění, řídili tím, co zákony káží nám. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík (zvoní): Ku slovu nie je už nikto prihlásený, rozprava je skončená. Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi za výbor živn.-obchodný, p. posl. Fuskovi.

Zpravodaj posl. Fusek: Vzdávám se slova.

Podpredseda dr Ševčík: Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi za výbor právny, p. posl. dr Bartuškovi.

Zpravodaj posl. dr Baruška: Vzdávám se slova.

Podpredseda dr Ševčík: Sú nejaké návrhy opráv, alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. Fusek: Nikoliv.

Zpravodaj posl. dr Bartuška: Nikoliv.

Podpredseda dr Ševčík: Nie je tomu tak. Pristúpime k hlasovaniu

Osnova má 2 články, nadpis a úvodnú formulu.

Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 2 článkami, nadpisom a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, nech pozdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 6. odsek poriadku.

Pristúpime k prerokovaniu siedmeho odseku poriadku, ktorým je

7. Zpráva výborov soc.-politického, branného a rozpočtového o vládnom návrhu zákona (tlač 799) o služobnom príjme a mzde štátnych a niektorých iných verejných zamestnancov, povolaných k prezenčnej službe alebo vojenskému výcviku v niektorých nástupných termínoch (tlač 920).

Zpravodajcom za výbor soc.-politický je pán posl. dr Langer; dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Langer: Paní a pánové!

Zákon čís. 15/1946 o zvýšení státního vyživovacího příspěvku zaručuje osobám, které zastupují v domácnosti osobu, povolanou k vojenské službě, určitý denní příspěvek. Tento příspěvek byl doplňován dobrovolně ve výrobním sektoru určitým podílem ze služebního příjmu. Poněvadž však nebylo přitom postupováno jednotně, upravilo ministerstvo sociální péče tento podíl na nejvyšší výměru 85 % příjmu. Státním zaměstnancům nelze bez zákonitého předpisu ani zvyšovat plat ani vyplácet jakýkoli příspěvek. K tomu je třeba zákona. Proto předložil ministr financí projednávanou osnovu, která směřuje k zrovnoprávnění státních a veřejných zaměstnanců, povolaných k vojenské službě, se zaměstnanci ze sektoru výrobního. Jde o zaměstnance, kteří nastupují vojenskou službu převážně jako ženatí a namnoze i otcové rodin.

V soc.-politickém výboru byl tento návrh zákona projednáván dvakrát. Při prvém projednávání dne 17. prosince 1946 bylo jednomyslně usneseno vrátit osnovu vládě k přepracování. Stalo se tak proto, poněvadž se podle názoru soc.-politického výboru dostávalo touto osnovou svobodným státním a veřejným zaměstnancům více práv než zaměstnancům ve výrobním sektoru. Přepracovanou osnovu projednal soc.-politický výbor ve schůzi dne 2. prosince 1947. Bylo při tom zjištěno, že se zřetelem k opožděnému projednávání osnovy bylo nutno navrhované příspěvky vyplácet zálohově státním a veřejným zaměstnancům, přicházejícím v úvahu, i bez zákonitého podkladu, aby nebyla ohrožena výživa jejich rodin, takže jde vlastně pouze o uzákonění skutečného stavu. Tato osnova byla přijata s tím, že soc.-politický výbor se usnesl vsunouti do osnovy nový odstavec 2, kterým se zaručují stejné nároky i některým lékařům, lékárníkům a veterinářům, kteří nastupují v termínech, odlišných od termínů, uvedených v osnově.

Soc.-politický výbor doporučuje, aby osnova byla schválena ve znění, na jakém se usnesl soc.-politický výbor. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík: Zpravodajcom za výbor branný je pán posl. Vodička. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Vodička: Slavná sněmovno!

Branný výbor projednal vládní návrh zákona o služebním příjmu a mzdě některých státních a veřejných zaměstnanců, povolaných k presenční službě vojenské nebo k vojenskému výcviku v některých nástupních termínech. Je to likvidační norma. Schvalujeme tímto zákonem jenom to opatření, které bylo v platnosti od r. 1945 do konce roku 1946, kdy po vyhlášení mobilisace branných sil po osvobození našich zemí bylo nutno toto opatření učinit, protože bylo mnoho ženatých narukovaných s dětmi. Toto opatření ovšem nebylo všeobecně spravedlivé, poněvadž se týkalo jen státních a veřejných zaměstnanců a byli vyloučeni zaměstnanci soukromí. Znamenalo to, že v armádě byla skupina vojáků - státních a veřejných zaměstnanců - se 60 až 70 % platu, a skupina soukromých zaměstnanců jen s vyživovacími příspěvky, které zejména r. 1945 ještě nebyly upraveny a byly i značně nižší. Kromě toho tu byl rozdíl i v otázce svobodných, poněvadž svobodní státní a veřejní zaměstnanci dostávali 60 % platu, kdežto svobodní zaměstnanci soukromí jen svůj žold. Byla to ve skutečnosti diskriminace soukromých zaměstnanců. Oběť pro vlast a stát musí být vlasteneckou povinností pro každého zbraně schopného občana a musí být přinášena všemi občany stejně. Nesmí zde být naprosto žádných rozdílů. My jsme s touto předlohou ovšem souhlasili jako s likvidační normou. V naší republice se již nikdy nesmí stát, aby parlament přijal zákon, který by činil takové rozdíly při konání občanské povinnosti. Stejné oběti, stejné povinnosti a stejné zajištění.

K tomu chci poznamenat, že v budoucnosti bude ovšem nutná nová úprava vyživovacích příspěvků. Bude nutno zařídit rychlejší vyřizování, aby starosti, které mají narukovaní, odpadly.

Branný výbor projednal ve dvou schůzích tuto osnovu a schválil také dodatek k § 2 této osnovy, který byl přijat v soc.-politickém výboru, podle kterého se ustanovení tohoto zákona týká i těch zaměstnanců, na jejichž odvodní ročník se účinnost tohoto zákona vztahuje, ale kteří z důvodů veřejných a obecně prospěšných nebyli v určeném termínu k vykonávání vojenské služby povoláni a nastupují k presenční službě nebo k vojenskému výcviku později a v nástupních termínech jiných. Jde zejména o lékaře a lékárníky, kteří v r. 1945/46 při katastrofálních poměrech ve zdravotnictví nebyli úřady propuštěni k nastoupení vojenské služby a teprve nyní jsou povoláváni.

Jako zpravodaj této předlohy zákona za výbor branný doporučuji jeho jménem slavné poslanecké sněmovně osnovu tohoto zákona ke schválení. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík (zvoní): Zpravodajcom za výbor rozpočtový je p. posl. Štětka. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Štětka: Paní a pánové!

Jako zpravodaj rozpočtového výboru připojuji se k vývodům zpravodajů za výbory soc.-politický a branný a dodávám jenom, že rozpočtový výbor projednal tuto vládní osnovu ve schůzi 16. prosince a schválil jednomyslně doplňky a dodatky soc.-politického a branného výboru.

Doporučuji proto Národnímu shromáždění osnovu zákona ke schválení. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. dr Langer: Nejsou.

Zpravodaj posl. Vodička: Nikoliv.

Zpravodaj posl. Štětka: Ne.

Podpredseda dr Ševčík: Budeme hlasovať.

Osnova má 7 paragrafov, nadpis a úvodnú formulu. Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. Sú nejaké námietky? (Neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, t. j. s jej 7 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 7. odsek poriadku.