Živn.-obchodní výbor projednal ve schůzi
dne 11. prosince vládní návrh o dočasných
omezeních v živnostenském a jiném výdělečném
podnikání a usnesl se doporučiti slavnému
plenu přijetí této osnovy beze změny.
(Souhlas.)
Místopředseda Petr: Zpravodajem za výbor
právní je pan posl. dr Bartuška. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Bartuška: Paní a pánové!
Vládní návrh zákona o dočasných
omezeních v živnostenském a jiném výdělečném
podnikání prodlužuje účinnost
zákona č. 108/47 o jeden rok. Právní
výbor, uváživ, že zákon č.
108/47 je jediným podkladem pro regulaci vzniku a rozšiřování
podniků a že osnova, která je ve vládě,
doposud projednána není, pokládá jeho
prodloužení o jeden rok za zcela přiměřené
a proto doporučuje ústavodárnému Národnímu
shromáždění, aby vládní
návrh se stal zákonem. (Potlesk.)
Místopředseda Petr: K této věci
jsou přihlášeni řečníci,
zahajuji proto rozpravu. Řečníky jsou pp.
posl. Děd a Hořínek.
Uděluji slovo prvému přihlášenému
řečníku, panu posl. Dědovi.
Posl. Děd: Pane předsedo, paní a pánové!
O našem malém a středním podnikání
se často mluví, ale jeho skutečný
význam pro náš hospodářský
a sociální vývoj se nehodnotí dostatečně
tak, jak by si to naše podnikání zasloužilo.
Co pro naši národní produkci znamená
střední a malé podnikání, to
se nám ujasní, když si připomeneme,
že náš stát není zdaleka anebo
pouze státem výroby velkoprůmyslové,
neboť nejen počet malých a středních
podniků mnohonásobně převyšuje
počet průmyslových velkozávodů,
ale drobné a střední podnikání
převládá nad průmyslovou výrobou
i co do počtu činných osob.
Vezmeme-li v úvahu kromě průmyslové
výroby též ostatní formy živnostenského
podnikání, zejména obchod, hostinské
živnosti a pod., dále svobodná povolání
a zemědělství, netřeba zvláště
dokazovat, že převážná část
obyvatelstva našeho státu nachází obživu
právě v tomto středním a drobném
podnikání.
Paní a pánové, stačí, srovnáme-li
celkově řemeslo, jakožto hlavního představitele
naší malovýroby, s průmyslem. Řemeslo
se sice nevyskytuje ve všech výrobních odvětvích,
ale ve 13 oborech, v nichž je možno provádět
srovnávání řemesla s průmyslem,
vykazuje průmysl podle stavu k 31. březnu 1946 celkem
783.468 činných osob a řemeslo celkem 477.166
činných osob. Na řemeslo tedy připadá
celkem 37,9 % činných osob. Kromě srovnání
těchto dat, při nichž je řemeslo pojímáno
pouze s hlediska organisačního, pokud je organisováno
v Ústředním svazu čs. řemesla,
musíme si uvědomiti, že i v organisaci průmyslu
jsou zahrnuty podniky nejen střední, nýbrž
i malé. Podle šetření průmyslových
závodů k 31. srpnu 1945 bylo z celkového
počtu 17.918 průmyslových závodů
zjištěno 11.671 závodů s počtem
do 20 zaměstnanců. Z těchto cifer jasně
vyplývá, že naše střední
a malé podnikání si přes mimořádnost
současných poměrů udrželo velký
význam v hospodářské skladbě
našeho státu, i když mu nebyla v našem dosavadním
plánování věnována patřičná
péče. (Předsednictví převzal
místopředseda dr Ševčík.)
Paní a pánové, také v některé
průmyslové velkovýrobě bylo použito
k úspěšnému zvýšení
výkonnosti vertikálního i horizontálního
slučování podniků. Prosím,
není důvodů, aby této metody nebylo
s úspěchem použito také při malovýrobě
při zachování úplné samostatnosti
jednotlivých podniků a při zachování
jejich levného provozu. Bylo by k tomu třeba jen
určité plánované, organisované
specialisace některých malovýrobních
podniků této přirozeně decentralisované
výroby, která je tak účelně,
a řekl bych, strategicky rozložena po celém
území naší republiky. Jsem přesvědčen,
že bude-li na tyto možnosti, které nechci dnes
rozvádět, v našem příštím
pětiletém plánování pamatováno,
budeme všichni velmi mile překvapeni výkonností
a kvalitou právě toho drobného a středního
podnikání. (Potlesk.)
V poslední době se často mluví o překrvenosti
našich maloživnostenských podniků. Je
tedy otázka, máme-li přebytek živností
a je-li na místě nucené zavírání
živnostenských podniků. Zkušenost podle
statistických dat je podstatně jiná.
V r. 1935 bylo v historických zemích celkem 302.648
výrobních živností a 1 závod
připadal na 35,9 obyvatel, ale již v r. 1946 bylo
zjištěno v řemesle celkem jen 173.876 živností
a 1 závod připadal na 49,9 obyvatel. Z tohoto porovnání
je zřejmo, že počet živností, spadajících
pod pojem řemesla, se proti r. 1935 zmenšil o 128.772
podniků.
Živností hostinských měli jsme v r.
1935 celkem 54.072 a 1 hostinská živnost připadala
na 200,7 obyvatele. V r. 1946 máme už jen 32.253 hostinských
živností a 1 závod připadá na
266,2 obyvatele. Zmenšil se tedy počet živností
o 21.819 závodů.
Živností obchodních měli jsme v r. 1935
222.335 a 1 závod připadal na 48,5 obyvatele. V
r. 1946 máme už jen 93.689 obchodních živností
a 1 závod připadá na 91,7 obyvatel. Do r.
1946 ubylo nám tedy 128.646 obchodních živností.
Paní a pánové, vzhledem ke skutečnosti,
že v našem státě máme řízení
nástupu živnostenského podnikání,
vychází ze všeho tohoto porovnání
najevo, ze by bylo možno plánovitě říditi
úživnost v živnostenském podnikání
nenásilně, vývojovou cestou a v poměrně
krátké době. Kdyby bylo možno na určitou
omezenou dobu zastaviti přírůstek nových
živností zastavením vydávání
živnostenských listů, způsobil by přirozený
úbytek další postupné ozdravění
živnostenského podnikání, a to bez nuceného
zastavování podniků. Vždyť jen
v živnostech řemeslných byl za rok 1946 statisticky
doloženy úbytek 9.580 podniků.
Ovšem velkoobchodní síť máme překrvenu,
na př. v textilu se to projevuje velmi markantně.
Paní a pánové, jednoduché vyřešení
je v restrikci velkoobchodů zmenšením jejich
počtu tak, že přebytečným podnikatelům
by bylo uděleno nebo ponecháno oprávnění
maloobchodní; tím by byla vyřešena i
sociální stránka věci a restrikce
textilního maloobchodu děla by se přirozeným
úbytkem, jak jsem doložil.
Proč z této celkem lehce řešitelné
záležitosti stala se kampaň v denním
politickém tisku, na to, paní a pánové,
je nutno hledat odpověď v tom, že si čistě
hospodářskou otázku komplikujeme ideologicky
a politicky ke škodě odborného a rychlého
vyřešení. (Potlesk.) Spotřebitelská
veřejnost je celkem zbytečně rozrušována
a sváděna k zaujatosti a nedůvěře.
Ke klidu a pořádku, kterých tolik potřebujeme,
to rozhodně nepřispělo a nepřispívá.
Paní a pánové, naše obchodní
podnikání je typicky maloobchodní a střední,
a jeho nejlevnější a nejpružnější
formou je forma družstevní a forma individuální.
Odborná úvaha by nám ukázala - a věřím,
že nám také ukáže - že přílišná
koncentrace v distribuci do nějakých rozděloven
je nevhodná. Distribuce by ztěžkopádněla
a také by byla značně zdražena, což
je dnes již Nejvyšším cenovým úřadem
zcela statisticky propočteno.
Je-li primárním posláním distribuce
levná a dobrá služba našemu spotřebiteli,
pak, prosím, jen tento hospodářský
a sociální princip smí nám býti
vodítkem, jak tuto otázku máme řešit
a jak tyto úpravy máme provésti. Nebudeme-li
si řešení komplikovat doktrinářsky
a politicky, anebo politickomocensky, pak nutné korektury
v naší distribuční soustavě nejsou
úkolem těžkým; stávají
se pak jenom úkolem, řekl bych, technickým.
Přitom je ovšem domněnka, že obchodnické
složky nepřejí potřebným korekturám
v naší překrvené velkoobchodní
síti. Paní a pánové, je mou povinností,
abych řekl, že opak je pravdou.
Tyto složky, resp. jejich odborné skupiny mají
a měly již řadu měsíců
připraveny dobře uvážené a dobře
odůvodněné náměty a konkrétní
návrhy na vyřešení pořádku
v distribuci a speciálně v distribuci textilu. Návrhy
byly předloženy ministerstvu vnitřního
obchodu, ale bohužel, diskutovány nebyly. Dnes rád
konstatuji, že pan ministr vnitřního obchodu
dr Čepička přislíbil živnostenským
poslancům, ze bez odborných složek hospodářské
samosprávy nebude rozhodovat, a i paní ministryně
inž. Jankovcová se ve svém velkém
a podnětném výkladu v rozpočtovém
výboru vyjádřila stejně. Je to tak
dobře. Bez odborných složek nemá býti
řešena odborná věc a živnostenské
složky vzhlížejí s důvěrou
k naši vládě a příslušným
ministrům, že vyřešení otázky
distrubuční bude uvážené.
Paní a pánové, dáme-li našemu
podnikání dobrou samosprávnou organisaci,
takovou organisaci, která by naše podnikání
a především střední a drobné
podnikání vyvedla z dnešní roztříštěnosti,
z toho chaosu, a která by mu dala jednotné, jasné
a dobře uvážené směrnice pro
jeho další vývoj a pokrok, pak odpovědné
úkoly, které jsou těmto podnikatelským
složkám určeny dnešní dobou a také
naším plánováním, paní
a pánové, tyto úkoly budou splněny
na 100 %. Přitom nesmíme zapomenout, že moderní
hospodářskou samosprávu nepotřebují
podnikatelé jako jednotlivci, že dobrou, výkonnou
a iniciativní samosprávu potřebuje naše
výroba a náš obchod jako celek, že této
organisace potřebuje celé naše plánované
hospodářství. Domnívám se,
paní a pánové, že bychom měli
naši vládu důtklivě požádat
o urychlené předložení připravovaného
vládního návrhu zákona o této
hospodářské samosprávě, neboť
jsme, bohužel, v prodlení na škodu celému
našemu hospodářství.
Naši drobní podnikatelé přímo
touží po této samosprávě a touží
také po brzkém uskutečnění
národního pojištění. Jeho brzké
uskutečnění nám pomůže
k tomu, že staří, přestárlí
živnostníci a obchodníci půjdou rádi
na zasloužený odpočinek a postoupí svá
místa mladším bez obav, že budou na obtíž
své rodině anebo veřejné chudinské
péči.
Myslím, že statistika by nám odhalila mnoho
sociální bídy v těchto vrstvách,
o které nevíme a která musí býti
s ostatní bídou společně odstraněna,
a lituji, že již v rozpočtu na r. 1948 nebylo
na dotaci národního pojištění
dostatečně pamatováno.
Paní a pánově, všichni chceme pořádek
v našich podnicích. Všichni chceme výkonnou,
kvalitní a levnou výrobu. Chceme mít spolehlivou,
pružnou a levnou distribucí. Máme-li toho dosáhnout,
musíme svému podnikání zajistit všechny
nutné podmínky. Dosud jsme naše podnikání
velmi často neodpovědně zatěžovali.
Na př. mnohé sociální vymoženosti
jsme přenesli na bedra našeho podnikání
ať znárodněného, anebo tohoto drobného
a středního podnikání, a přitom
to naše podnikání znárodněné,
stejně jako podnikání drobně, trpí
neúnosností intervenčních příspěvků.
Mnoho našich podniků pod tíhou těchto
dávek pracuje ztrátově. Paní a pánové,
jak dlouho smíme brát a žít z podstaty
našeho podnikání? Intervenční
zákon č. 51 jsme přijali v dobré víře,
že vláda splní podmínky, které
jsme jí uložili. Jedna z nich byla, že bude revidována
tvorba cen a že tato revise bude provedena již v podzimních
měsících, do konce měsíce října.
Ale rok se končí a revise tvorby cen provedena nebyla.
Nemyslíte, paní a pánové, že
musíme požádat vládu o vysvětlení,
proč se tak nestalo, a nemyslíte, že je naší
povinností tuto naši intervenční politiku,
která tolik zatěžuje celé naše
podnikání a je na újmu našeho vývoje
hospodářského, revidovat?
Na dnešní daňový systém se musíme
také podívat. Tento systém zužuje našemu
podnikání možnosti investiční,
možnosti tvořiti reservy pro doby zlé, a také
mu zužuje možnost levných cen.
Paní a pánové, neohrožuje toto vše
přímo základy našeho podnikání?
A neohrožuje to také konečný cíl
celé naší sociální politiky,
sociální zajištění všech
našich pracujících vrstev? (Výkřiky.)
Dejme si, paní a pánové, do štítu
naší práce v příštím
roce heslo: Více hospodářské odpovědnosti
a snahu revidovat a zlepšovat vše, co naše hospodářské
podnikání brzdí a zatěžuje. V
našem plánování hledejme především
úspory ve státní a veřejné
správě, v její skutečné decentralisaci,
ve zpružnění a v osobní zodpovědnosti.
Uplatňujme v našem plánování
především vše, co podněcuje tvůrčí
činnost a odpovědnou práci.
Jménem své strany mohu říci, že
hájíme-li toto drobné a střední
podnikání, o němž jsem hovořil,
nehájíme tím pouze zájmy soukromého
podnikání, jak nám to tak často bývá
neoprávněně vytýkáno. Tím
plníme vládní program. K hájení
zájmů drobného a středního
podnikání nás nevedou zájmy politické,
nýbrž hospodářské zájmy
státu a zájmy našich spotřebitelů.
Paní a pánové, dali jsme si pluralistickou
formu našeho podnikání. Neměli jsme
pro to nikde příkladu. Buďme si vědomi,
že ostatní svět sleduje tento náš
vývoj s hlubokým zájmem a také pochopením.
Nehledejme u nás stále hospodářské
optimum v zestátnění všech složek
našeho podnikání. Hledejme je ve správném
číselném a funkčním poměru
mezi znárodněným velkým klíčovým
průmyslem a malými středními podnikateli
v průmyslu, řemesle a obchodu. Stabilisujme tuto
naši dnešní socialisovanou soustavu podnikání
národního, družstevního a soukromého
v harmonický celek na právní jistotě;
dělejme to podle našich potřeb a podle hospodářských
zájmů a mějme ctižádost, abychom
byli světu dobrým, zářným příkladem!
(Potlesk.)
Podpredseda dr. Ševčík (zvoní):
Ďalším rečníkom je pán posl.
Hořínek. Dávam mu slovo.
Posl. Hořínek: Paní a pánově,
slavná sněmovno!
K zákonu o živnostenském podnikání,
který opět dočasně prodlužuje
okupantské vládní nařízení,
bych si dovolil několik slov. Chtěl bych mu vytknout,
že omezujeme nebo se snažíme omezovat soukromé
podnikání živnostnické a obchodnické,
a na druhé straně nemáme námitek nebo
se nesnažíme omezovat, ba dokonce snažíme
se rozšířit podnikání v sektoru
znárodněném a družstevním.
Pokud mám nejnovější statistiku, která
doplňuje statistiku kol. posl. Děda z roku
letošního, podle této statistiky přibylo
ve svobodných živnostech 2.480 živností,
v řemeslech 2.680, koncesovaných 1.373, celkem 6.533
živností, a ubylo: ve svobodném podnikání
3.914, v řemeslném 2.842 a v koncesovaném
1.047, celkem ubylo 7.803 živností, takže rozdíl
za první čtvrtletí letošního
roku činí 1.270 živností. To jsou data
státního statistického úřadu.
Pokud mám informace z Ústředního svazu
obchodu, který má údaje o pohybu obchodních
živností, tam v hospodářské skupině
velkoobchodu ubylo od 1. ledna do 30. listopadu t. r. 813 velkoobchodních
živností, v hospodářské skupině
zprostředkovatelů ubylo 314 živností,
v hospodářské skupině ambulantních
podnikání jich ubylo 2.909, ve skupině maloobchod
přibylo 1.836 živností; celkem ubylo za letošní
rok na 2.500 obchodních živností. Domnívám
se, ze tato čísla jsou dost značná
a že není zapotřebí nějak násilně
omezovat živnosti a naše soukromé podnikatele,
a věřím, že kdyby bylo v našem
socialistickém státě sociální
zřízení na takové výši,
aby bylo postaráno o naše malé a drobné
zestárlé živnostníky a řemeslníky,
že by bylo možno jim přispět, a to tak,
že by byli existenčně slušně živí
a že by i mnoho těchto přestárlých
našich kolegů od svých živností
dobrovolně upustilo.
V pohraničí, slavná sněmovno, se v
dnešní době dějí zákroky
družstev, která se snaží získat
živnosti a obchody v pohraničních místech
přes to, že při projednávání
zákona o převádění živností
a domků jsme se usnesli, že družstva mají
nárok na přidělení těchto živností
jen tehdy, když se tam hned po osvobození některé
té živnosti ujaly a mají tam svého obchodvedoucího.
Jenom ta družstva dostanou přiděleny tyto živnosti.
Přesto však dnes jsou akce, kdy jsou vyřazováni
z prvního přidělovacího plánu
obchodníci a živnostníci, kteří
se osvědčili a s nimiž jsou úřady
spokojeny; přesto družstva žádají
přidělení těchto podniků. Na
některých okresech máme většinu
těchto podniků, o které žádají
družstva: Jablonné, Šumperk, Šternberk,
a je zajímavé - a musím to zde pranýřovat
- že se to děje zejména u obchodníků
a živnostníků ze dvou politických stran,
kteří jsou vyřazováni z prvního
přidělovacího plánu.
Národní správci, kterých je v soukromých
živnostech 45.000, podávají resoluci, v níž
říkají, že vyhláškou Osidlovacího
úřadu v Praze ze dne 23. července 1946, č.
1587/46, se vyhlásil rámcový plán
pro způsob naložení s určitou částí
konfiskovaného majetku ve prospěch veřejných
úkolů nebo pro hospodářskou výstavbu
státu. Podle této vyhlášky budou z přídělového
řízení podle dekretu č. 108 vyňaty
malé, střední nebo velké majetkové
podstaty, živnostenské podniky, jichž je třeba
k účelnému a zdárnému plnění
nezbytných úkolů státní nebo
jiné veřejné správy anebo jichž
je potřeba z důležitých důvodů
pro hospodářskou výstavbu státu. A
mezi těmito veřejnými uchazeči jsou
též podniky znárodněného průmyslu,
znárodněných bank a znárodněných
soukromých pojišťoven. Ministerstvo vnitřního
obchodu, IV. odbor, provádí ve smyslu této
vyhlášky rozsáhlou akci, jíž hodlá
začlenit pod znárodnění průmyslu
řadu živnostenských konfiskátů,
konfiskovaných podle dekretu č. 108, kdež se
žádá toto ministerstvo, aby byly přiděleny
těmto rafineriím minerálních olejů
jako konfiskáty jednotlivé obchodní podniky.
Ministerstvo vnitřního obchodu pak sděluje
těmto obchodním firmám, že je hodlá
zapojit na národní podnik a jmenovat do nich další
národní správce. Přitom se obrací
na závodní rady těchto obchodních
firem, ač ve skutečnosti žádné
závodní rady tam nejsou. Těchto 45.000 poctivých
a snaživých národních správců
v pohraničí žádá, aby nebylo
dbáno tohoto ustanovení ministerstva vnitřního
obchodu a aby ministerstvo zrušilo svůj vynos, resp.
tuto svou žádost; dále žádají,
aby jim byly podniky přiděleny pokud možno
v nejkratší době.