Živn.-obchodní výbor projednal ve schůzi dne 11. prosince vládní návrh o dočasných omezeních v živnostenském a jiném výdělečném podnikání a usnesl se doporučiti slavnému plenu přijetí této osnovy beze změny. (Souhlas.)

Místopředseda Petr: Zpravodajem za výbor právní je pan posl. dr Bartuška. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Bartuška: Paní a pánové!

Vládní návrh zákona o dočasných omezeních v živnostenském a jiném výdělečném podnikání prodlužuje účinnost zákona č. 108/47 o jeden rok. Právní výbor, uváživ, že zákon č. 108/47 je jediným podkladem pro regulaci vzniku a rozšiřování podniků a že osnova, která je ve vládě, doposud projednána není, pokládá jeho prodloužení o jeden rok za zcela přiměřené a proto doporučuje ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby vládní návrh se stal zákonem. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahajuji proto rozpravu. Řečníky jsou pp. posl. Děd a Hořínek.

Uděluji slovo prvému přihlášenému řečníku, panu posl. Dědovi.

Posl. Děd: Pane předsedo, paní a pánové!

O našem malém a středním podnikání se často mluví, ale jeho skutečný význam pro náš hospodářský a sociální vývoj se nehodnotí dostatečně tak, jak by si to naše podnikání zasloužilo. Co pro naši národní produkci znamená střední a malé podnikání, to se nám ujasní, když si připomeneme, že náš stát není zdaleka anebo pouze státem výroby velkoprůmyslové, neboť nejen počet malých a středních podniků mnohonásobně převyšuje počet průmyslových velkozávodů, ale drobné a střední podnikání převládá nad průmyslovou výrobou i co do počtu činných osob.

Vezmeme-li v úvahu kromě průmyslové výroby též ostatní formy živnostenského podnikání, zejména obchod, hostinské živnosti a pod., dále svobodná povolání a zemědělství, netřeba zvláště dokazovat, že převážná část obyvatelstva našeho státu nachází obživu právě v tomto středním a drobném podnikání.

Paní a pánové, stačí, srovnáme-li celkově řemeslo, jakožto hlavního představitele naší malovýroby, s průmyslem. Řemeslo se sice nevyskytuje ve všech výrobních odvětvích, ale ve 13 oborech, v nichž je možno provádět srovnávání řemesla s průmyslem, vykazuje průmysl podle stavu k 31. březnu 1946 celkem 783.468 činných osob a řemeslo celkem 477.166 činných osob. Na řemeslo tedy připadá celkem 37,9 % činných osob. Kromě srovnání těchto dat, při nichž je řemeslo pojímáno pouze s hlediska organisačního, pokud je organisováno v Ústředním svazu čs. řemesla, musíme si uvědomiti, že i v organisaci průmyslu jsou zahrnuty podniky nejen střední, nýbrž i malé. Podle šetření průmyslových závodů k 31. srpnu 1945 bylo z celkového počtu 17.918 průmyslových závodů zjištěno 11.671 závodů s počtem do 20 zaměstnanců. Z těchto cifer jasně vyplývá, že naše střední a malé podnikání si přes mimořádnost současných poměrů udrželo velký význam v hospodářské skladbě našeho státu, i když mu nebyla v našem dosavadním plánování věnována patřičná péče. (Předsednictví převzal místopředseda dr Ševčík.)

Paní a pánové, také v některé průmyslové velkovýrobě bylo použito k úspěšnému zvýšení výkonnosti vertikálního i horizontálního slučování podniků. Prosím, není důvodů, aby této metody nebylo s úspěchem použito také při malovýrobě při zachování úplné samostatnosti jednotlivých podniků a při zachování jejich levného provozu. Bylo by k tomu třeba jen určité plánované, organisované specialisace některých malovýrobních podniků této přirozeně decentralisované výroby, která je tak účelně, a řekl bych, strategicky rozložena po celém území naší republiky. Jsem přesvědčen, že bude-li na tyto možnosti, které nechci dnes rozvádět, v našem příštím pětiletém plánování pamatováno, budeme všichni velmi mile překvapeni výkonností a kvalitou právě toho drobného a středního podnikání. (Potlesk.)

V poslední době se často mluví o překrvenosti našich maloživnostenských podniků. Je tedy otázka, máme-li přebytek živností a je-li na místě nucené zavírání živnostenských podniků. Zkušenost podle statistických dat je podstatně jiná.

V r. 1935 bylo v historických zemích celkem 302.648 výrobních živností a 1 závod připadal na 35,9 obyvatel, ale již v r. 1946 bylo zjištěno v řemesle celkem jen 173.876 živností a 1 závod připadal na 49,9 obyvatel. Z tohoto porovnání je zřejmo, že počet živností, spadajících pod pojem řemesla, se proti r. 1935 zmenšil o 128.772 podniků.

Živností hostinských měli jsme v r. 1935 celkem 54.072 a 1 hostinská živnost připadala na 200,7 obyvatele. V r. 1946 máme už jen 32.253 hostinských živností a 1 závod připadá na 266,2 obyvatele. Zmenšil se tedy počet živností o 21.819 závodů.

Živností obchodních měli jsme v r. 1935 222.335 a 1 závod připadal na 48,5 obyvatele. V r. 1946 máme už jen 93.689 obchodních živností a 1 závod připadá na 91,7 obyvatel. Do r. 1946 ubylo nám tedy 128.646 obchodních živností.

Paní a pánové, vzhledem ke skutečnosti, že v našem státě máme řízení nástupu živnostenského podnikání, vychází ze všeho tohoto porovnání najevo, ze by bylo možno plánovitě říditi úživnost v živnostenském podnikání nenásilně, vývojovou cestou a v poměrně krátké době. Kdyby bylo možno na určitou omezenou dobu zastaviti přírůstek nových živností zastavením vydávání živnostenských listů, způsobil by přirozený úbytek další postupné ozdravění živnostenského podnikání, a to bez nuceného zastavování podniků. Vždyť jen v živnostech řemeslných byl za rok 1946 statisticky doloženy úbytek 9.580 podniků.

Ovšem velkoobchodní síť máme překrvenu, na př. v textilu se to projevuje velmi markantně. Paní a pánové, jednoduché vyřešení je v restrikci velkoobchodů zmenšením jejich počtu tak, že přebytečným podnikatelům by bylo uděleno nebo ponecháno oprávnění maloobchodní; tím by byla vyřešena i sociální stránka věci a restrikce textilního maloobchodu děla by se přirozeným úbytkem, jak jsem doložil.

Proč z této celkem lehce řešitelné záležitosti stala se kampaň v denním politickém tisku, na to, paní a pánové, je nutno hledat odpověď v tom, že si čistě hospodářskou otázku komplikujeme ideologicky a politicky ke škodě odborného a rychlého vyřešení. (Potlesk.) Spotřebitelská veřejnost je celkem zbytečně rozrušována a sváděna k zaujatosti a nedůvěře. Ke klidu a pořádku, kterých tolik potřebujeme, to rozhodně nepřispělo a nepřispívá.

Paní a pánové, naše obchodní podnikání je typicky maloobchodní a střední, a jeho nejlevnější a nejpružnější formou je forma družstevní a forma individuální. Odborná úvaha by nám ukázala - a věřím, že nám také ukáže - že přílišná koncentrace v distribuci do nějakých rozděloven je nevhodná. Distribuce by ztěžkopádněla a také by byla značně zdražena, což je dnes již Nejvyšším cenovým úřadem zcela statisticky propočteno.

Je-li primárním posláním distribuce levná a dobrá služba našemu spotřebiteli, pak, prosím, jen tento hospodářský a sociální princip smí nám býti vodítkem, jak tuto otázku máme řešit a jak tyto úpravy máme provésti. Nebudeme-li si řešení komplikovat doktrinářsky a politicky, anebo politickomocensky, pak nutné korektury v naší distribuční soustavě nejsou úkolem těžkým; stávají se pak jenom úkolem, řekl bych, technickým. Přitom je ovšem domněnka, že obchodnické složky nepřejí potřebným korekturám v naší překrvené velkoobchodní síti. Paní a pánové, je mou povinností, abych řekl, že opak je pravdou.

Tyto složky, resp. jejich odborné skupiny mají a měly již řadu měsíců připraveny dobře uvážené a dobře odůvodněné náměty a konkrétní návrhy na vyřešení pořádku v distribuci a speciálně v distribuci textilu. Návrhy byly předloženy ministerstvu vnitřního obchodu, ale bohužel, diskutovány nebyly. Dnes rád konstatuji, že pan ministr vnitřního obchodu dr Čepička přislíbil živnostenským poslancům, ze bez odborných složek hospodářské samosprávy nebude rozhodovat, a i paní ministryně inž. Jankovcová se ve svém velkém a podnětném výkladu v rozpočtovém výboru vyjádřila stejně. Je to tak dobře. Bez odborných složek nemá býti řešena odborná věc a živnostenské složky vzhlížejí s důvěrou k naši vládě a příslušným ministrům, že vyřešení otázky distrubuční bude uvážené.

Paní a pánové, dáme-li našemu podnikání dobrou samosprávnou organisaci, takovou organisaci, která by naše podnikání a především střední a drobné podnikání vyvedla z dnešní roztříštěnosti, z toho chaosu, a která by mu dala jednotné, jasné a dobře uvážené směrnice pro jeho další vývoj a pokrok, pak odpovědné úkoly, které jsou těmto podnikatelským složkám určeny dnešní dobou a také naším plánováním, paní a pánové, tyto úkoly budou splněny na 100 %. Přitom nesmíme zapomenout, že moderní hospodářskou samosprávu nepotřebují podnikatelé jako jednotlivci, že dobrou, výkonnou a iniciativní samosprávu potřebuje naše výroba a náš obchod jako celek, že této organisace potřebuje celé naše plánované hospodářství. Domnívám se, paní a pánové, že bychom měli naši vládu důtklivě požádat o urychlené předložení připravovaného vládního návrhu zákona o této hospodářské samosprávě, neboť jsme, bohužel, v prodlení na škodu celému našemu hospodářství.

Naši drobní podnikatelé přímo touží po této samosprávě a touží také po brzkém uskutečnění národního pojištění. Jeho brzké uskutečnění nám pomůže k tomu, že staří, přestárlí živnostníci a obchodníci půjdou rádi na zasloužený odpočinek a postoupí svá místa mladším bez obav, že budou na obtíž své rodině anebo veřejné chudinské péči.

Myslím, že statistika by nám odhalila mnoho sociální bídy v těchto vrstvách, o které nevíme a která musí býti s ostatní bídou společně odstraněna, a lituji, že již v rozpočtu na r. 1948 nebylo na dotaci národního pojištění dostatečně pamatováno.

Paní a pánově, všichni chceme pořádek v našich podnicích. Všichni chceme výkonnou, kvalitní a levnou výrobu. Chceme mít spolehlivou, pružnou a levnou distribucí. Máme-li toho dosáhnout, musíme svému podnikání zajistit všechny nutné podmínky. Dosud jsme naše podnikání velmi často neodpovědně zatěžovali. Na př. mnohé sociální vymoženosti jsme přenesli na bedra našeho podnikání ať znárodněného, anebo tohoto drobného a středního podnikání, a přitom to naše podnikání znárodněné, stejně jako podnikání drobně, trpí neúnosností intervenčních příspěvků. Mnoho našich podniků pod tíhou těchto dávek pracuje ztrátově. Paní a pánové, jak dlouho smíme brát a žít z podstaty našeho podnikání? Intervenční zákon č. 51 jsme přijali v dobré víře, že vláda splní podmínky, které jsme jí uložili. Jedna z nich byla, že bude revidována tvorba cen a že tato revise bude provedena již v podzimních měsících, do konce měsíce října. Ale rok se končí a revise tvorby cen provedena nebyla. Nemyslíte, paní a pánové, že musíme požádat vládu o vysvětlení, proč se tak nestalo, a nemyslíte, že je naší povinností tuto naši intervenční politiku, která tolik zatěžuje celé naše podnikání a je na újmu našeho vývoje hospodářského, revidovat?

Na dnešní daňový systém se musíme také podívat. Tento systém zužuje našemu podnikání možnosti investiční, možnosti tvořiti reservy pro doby zlé, a také mu zužuje možnost levných cen.

Paní a pánové, neohrožuje toto vše přímo základy našeho podnikání? A neohrožuje to také konečný cíl celé naší sociální politiky, sociální zajištění všech našich pracujících vrstev? (Výkřiky.) Dejme si, paní a pánové, do štítu naší práce v příštím roce heslo: Více hospodářské odpovědnosti a snahu revidovat a zlepšovat vše, co naše hospodářské podnikání brzdí a zatěžuje. V našem plánování hledejme především úspory ve státní a veřejné správě, v její skutečné decentralisaci, ve zpružnění a v osobní zodpovědnosti. Uplatňujme v našem plánování především vše, co podněcuje tvůrčí činnost a odpovědnou práci.

Jménem své strany mohu říci, že hájíme-li toto drobné a střední podnikání, o němž jsem hovořil, nehájíme tím pouze zájmy soukromého podnikání, jak nám to tak často bývá neoprávněně vytýkáno. Tím plníme vládní program. K hájení zájmů drobného a středního podnikání nás nevedou zájmy politické, nýbrž hospodářské zájmy státu a zájmy našich spotřebitelů.

Paní a pánové, dali jsme si pluralistickou formu našeho podnikání. Neměli jsme pro to nikde příkladu. Buďme si vědomi, že ostatní svět sleduje tento náš vývoj s hlubokým zájmem a také pochopením. Nehledejme u nás stále hospodářské optimum v zestátnění všech složek našeho podnikání. Hledejme je ve správném číselném a funkčním poměru mezi znárodněným velkým klíčovým průmyslem a malými středními podnikateli v průmyslu, řemesle a obchodu. Stabilisujme tuto naši dnešní socialisovanou soustavu podnikání národního, družstevního a soukromého v harmonický celek na právní jistotě; dělejme to podle našich potřeb a podle hospodářských zájmů a mějme ctižádost, abychom byli světu dobrým, zářným příkladem! (Potlesk.)

Podpredseda dr. Ševčík (zvoní): Ďalším rečníkom je pán posl. Hořínek. Dávam mu slovo.

Posl. Hořínek: Paní a pánově, slavná sněmovno!

K zákonu o živnostenském podnikání, který opět dočasně prodlužuje okupantské vládní nařízení, bych si dovolil několik slov. Chtěl bych mu vytknout, že omezujeme nebo se snažíme omezovat soukromé podnikání živnostnické a obchodnické, a na druhé straně nemáme námitek nebo se nesnažíme omezovat, ba dokonce snažíme se rozšířit podnikání v sektoru znárodněném a družstevním.

Pokud mám nejnovější statistiku, která doplňuje statistiku kol. posl. Děda z roku letošního, podle této statistiky přibylo ve svobodných živnostech 2.480 živností, v řemeslech 2.680, koncesovaných 1.373, celkem 6.533 živností, a ubylo: ve svobodném podnikání 3.914, v řemeslném 2.842 a v koncesovaném 1.047, celkem ubylo 7.803 živností, takže rozdíl za první čtvrtletí letošního roku činí 1.270 živností. To jsou data státního statistického úřadu.

Pokud mám informace z Ústředního svazu obchodu, který má údaje o pohybu obchodních živností, tam v hospodářské skupině velkoobchodu ubylo od 1. ledna do 30. listopadu t. r. 813 velkoobchodních živností, v hospodářské skupině zprostředkovatelů ubylo 314 živností, v hospodářské skupině ambulantních podnikání jich ubylo 2.909, ve skupině maloobchod přibylo 1.836 živností; celkem ubylo za letošní rok na 2.500 obchodních živností. Domnívám se, ze tato čísla jsou dost značná a že není zapotřebí nějak násilně omezovat živnosti a naše soukromé podnikatele, a věřím, že kdyby bylo v našem socialistickém státě sociální zřízení na takové výši, aby bylo postaráno o naše malé a drobné zestárlé živnostníky a řemeslníky, že by bylo možno jim přispět, a to tak, že by byli existenčně slušně živí a že by i mnoho těchto přestárlých našich kolegů od svých živností dobrovolně upustilo.

V pohraničí, slavná sněmovno, se v dnešní době dějí zákroky družstev, která se snaží získat živnosti a obchody v pohraničních místech přes to, že při projednávání zákona o převádění živností a domků jsme se usnesli, že družstva mají nárok na přidělení těchto živností jen tehdy, když se tam hned po osvobození některé té živnosti ujaly a mají tam svého obchodvedoucího. Jenom ta družstva dostanou přiděleny tyto živnosti. Přesto však dnes jsou akce, kdy jsou vyřazováni z prvního přidělovacího plánu obchodníci a živnostníci, kteří se osvědčili a s nimiž jsou úřady spokojeny; přesto družstva žádají přidělení těchto podniků. Na některých okresech máme většinu těchto podniků, o které žádají družstva: Jablonné, Šumperk, Šternberk, a je zajímavé - a musím to zde pranýřovat - že se to děje zejména u obchodníků a živnostníků ze dvou politických stran, kteří jsou vyřazováni z prvního přidělovacího plánu.

Národní správci, kterých je v soukromých živnostech 45.000, podávají resoluci, v níž říkají, že vyhláškou Osidlovacího úřadu v Praze ze dne 23. července 1946, č. 1587/46, se vyhlásil rámcový plán pro způsob naložení s určitou částí konfiskovaného majetku ve prospěch veřejných úkolů nebo pro hospodářskou výstavbu státu. Podle této vyhlášky budou z přídělového řízení podle dekretu č. 108 vyňaty malé, střední nebo velké majetkové podstaty, živnostenské podniky, jichž je třeba k účelnému a zdárnému plnění nezbytných úkolů státní nebo jiné veřejné správy anebo jichž je potřeba z důležitých důvodů pro hospodářskou výstavbu státu. A mezi těmito veřejnými uchazeči jsou též podniky znárodněného průmyslu, znárodněných bank a znárodněných soukromých pojišťoven. Ministerstvo vnitřního obchodu, IV. odbor, provádí ve smyslu této vyhlášky rozsáhlou akci, jíž hodlá začlenit pod znárodnění průmyslu řadu živnostenských konfiskátů, konfiskovaných podle dekretu č. 108, kdež se žádá toto ministerstvo, aby byly přiděleny těmto rafineriím minerálních olejů jako konfiskáty jednotlivé obchodní podniky. Ministerstvo vnitřního obchodu pak sděluje těmto obchodním firmám, že je hodlá zapojit na národní podnik a jmenovat do nich další národní správce. Přitom se obrací na závodní rady těchto obchodních firem, ač ve skutečnosti žádné závodní rady tam nejsou. Těchto 45.000 poctivých a snaživých národních správců v pohraničí žádá, aby nebylo dbáno tohoto ustanovení ministerstva vnitřního obchodu a aby ministerstvo zrušilo svůj vynos, resp. tuto svou žádost; dále žádají, aby jim byly podniky přiděleny pokud možno v nejkratší době.