Chtěl bych dále zdůrazniti, že při občanské kontrole bychom shledali u pohraničních krajských soudů, že více než polovinu vězňů tvoří Němci, odsouzení podle retribučních dekretů na více než 5 roků. Zde se projevuje velmi závažná okolnost, poněvadž se blíží doba, kdy tito lidé budou propouštěni z věznic. Chtěl bych upozornit již dnes na tyto okolnosti, aby se nám nemohli vrátit tito lidé, kteří se tolik provinili na republice a našem národě. Je třeba, abychom vyslovili už dnes základní předpoklady k tomu, abychom tyto lidi dostali z našeho území za hranice. Nevím, pokud se nám toto všechno podaří, a domnívám se, že musí být úsilím všech stran Národní fronty, abychom se o ty nebezpečné rozvraceče republiky a národa už do budoucna starali, a jakmile budou propuštěni po odpykání svých trestů, po roce, po 5 nebo i po 10 a více letech, abychom měli pro ně už dopředu - pokud nebude možno je poslat tam, kam patří, za hranice - připravena sběrná střediska, aby nemohli rušivě zasahovat do našich vnitřních státních i politických poměrů.

Prosil bych s tohoto místa, aby ministerstvo spravedlnosti věnovalo této otázce všechnu pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji p. posl. dr Jelínkovi.

Zpravodaj posl. dr Jelínek: Vzdávám se slova.

Místopředseda Petr: Pan zpravodaj se vzdává slova.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Jelínek: Nejsou.

Místopředseda Petr: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání pátého odstavce pořadu, jímž je

5. Zpráva výborů soc.-politického, průmyslového a právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 906) o přechodné úpravě placené dovolené na zotavenou v roce 1948 (tisk 922).

Zpravodajem za výbor soc.-politický je p. posl. Fr. Jaroš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Frant. Jaroš: Pane předsedo, paní a pánové!

Vládní návrh zákona o přechodné úpravě placené dovolené na zotavenou v r. 1948 prodlužuje účinnost a platnost zákona č. 82 z r. 1947, který jsme zde nedávno projednávali. Jeho účinnost se prodlužuje proto, poněvadž ještě do dnešní doby nebyly zjištěny všechny předpoklady, potřebné k definitivní zákonné úpravě nároků na placenou dovolenou. Ministerstvo sociální péče bylo zavázáno, aby tak se vším urychlením co nejdříve učinilo v důsledku toho i soc.-politický výbor se usnesl doporučiti plenu přijetí tohoto návrhu bez jakýchkoli změn. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Zpravodajem za výbor průmyslový je p. posl. Štekl. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Štekl: Pane místopředsedo, paní a pánové, vážená sněmovno!

Průmyslový výbor projednal osnovu zákona o přechodné úpravě placené dovolené na zotavenou v r. 1948, která ve skutečnosti je jenom prolongací zákona o placených dovolených, platného už pro letošní rok.

Pan zpravodaj za výbor soc.-politický se už zmínil o tom, že při projednávání tohoto zákona připomínal jak výbor sociálně-politický, s hledisek sociálně-politických, také také výbor průmyslový s hledisek našeho průmyslu, že potřebujeme úpravy trvalé a že zejména žádal, aby příslušné resortní ministerstvo připravilo definitivní zákonné řešení, které by vyhovovalo požadavku po takové úpravě dovolené, která by brala zřetel na různé podmínky sociální a zdravotnické některých našich výrobních odvětví, které by bralo zřetel na únosnost pro naše hospodářství a které by současně bylo sněmovně předloženo včas, aby mohlo být řádně probráno a propracováno.

Vzhledem k obsáhlosti materiálu a k délce času, kterého si vypracování takového zákona vyžádá, nemáme ještě skončeny tyto práce, takže není možno definitivní zákonnou úpravu dovolených na zotavenou dnes předložit. Na druhé straně by bylo těžko možné, abychom zůstali bez jakékoli zákonné normy proto, že neexistence takového zákona by zavinila mnohá nedorozumění a konečně také neklid mezi zaměstnanci našeho hospodářství. Průmyslový výbor tedy po zralé úvaze považuje za nejlepší řešení prodloužit platnost zákona o dovolených na zotavenou tak, jak platil pro r. 1947, i pro rok příští, rok 1948 a doporučuje plenu ústavodárného Národního shromáždění beze změn a dodatků vládní návrh zákona tisk 906 k přijetí a schválení. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: (zvoní): Zpravodajem za výbor právní je pan posl. Vach. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Vach: Paní a pánové!

Právní výbor projednal osnovu zákona o přechodné úpravě dovolených pro r. 1948 a doporučuje ji sněmovně k schválení. (Potlesk.)

Místopředseda Petr (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahajuji proto rozpravu.

Řečníky jsou pp. posl. Alois Jaroš a Polomský.

Uděluji slovo prvému z nich, p. posl. Jarošovi.

Posl. Al. Jaroš: Pane předsedo, paní a pánové!

Předkládá se nám opětně vládní návrh zákona, jímž se přechodně prodlužuje úprava placené dovolené na zotavenou v roce 1948. Dovolte mi, abych k tomuto zákonu přednesl několik informací a požadavků s hlediska soukromých podnikatelů a s hlediska cestovního, turistického a cizineckého ruchu. V zákoně č. 82/1947 Sb. v § 19 se praví, že tento zákon se nevztahuje na zaměstnance státu a svazků zájmové a územní samosprávy, jejich ústavů, podniků a fondů, jakož i ústavů podniků a fondů jimi spravovaných. Tento zákon mluví již v § 1 pouze o zaměstnancích a učních a protože tento zákon má být novelisován, má se přihlédnout, jak se v důvodové zprávě praví, na diferencované sociální a zdravotní potřeby jednotlivých pracujících vrstev, a za druhé se má přihlédnouti, aby to bylo únosné pro výrobu všech druhů. Dovoluji si položiti otázku, zda "jednotlivé pracující vrstvy" nejsou také drobní podnikatelé, obchodníci a živnostníci. S tímto pracujícím občanstvem se musí jednou též vážně počítat, neboť tito občané si též jednou zaslouží dovolenou a také nějakou rekreaci.

Ovšem je zde jeden rozdíl, proč nejsou do plánování zapojeni, ač v socialistickém státě by bylo povinností o tom uvažovat. Vím, proč tomu tak není. Je zde otázka peněz. Zaměstnanci to musejí dostati zaplaceno od svého zaměstnavatele, ať je zaměstnavatel kdokoli; ovšem - kdo by to měl platit za drobné živnostníky a řemeslníky? To je právě ta problematika, kterou se musíme prokousati, neboť tento sektor také pracujících lidí - a pan ministr financí by mohl nejlépe potvrdit, jak přehojnou mírou jsou zdaňováni - má mít také nárok na dobrodiní tohoto zákona.

Chci zde poukázati, že snad otázka peněz není problémem, protože parlament v kapitole ministerstva soc. péče pamatuje částkou 260 mil. na zotavovací péči a péči pro pracující. V roce 1947 tento titul uveden nebyl. Ale přesto se zdá, že byla tato částka vyčerpána pod jiným titulem. Péči o pracující vede u nás Ústřední rada odborů a myslím, že touto částkou byla akce Ústřední radě odborů ministerstvem subvencována. Jestliže se objevuje v nynějším rozpočtu tak vysoká částka, je to proto, aby se cestovní ruch vyžil na poli sociálně-politickém; pak je tuto snahu vítati, ovšem s tím, že si nepředstavujeme, aby zotavovací akce byly subvencovány jen pro někoho a někomu, a také nepovažujeme za správné, aby jednotlivé organisace zaměstnanecké udělaly z této akce svou atraktivní záležitost za bohaté podpory státu. Bylo by správnější, zejména s hlediska demokratického chápání účasti státu na takovýchto akcích a dále s hlediska socialistického, aby akce, směřující k upevnění a prodloužení pracovní schopnosti všech vrstev obyvatelstva byla zaměřena také do oblasti jiné, nežli jenom a výhradně do oblasti odborově organisovaných zaměstnanců. Neshledávám správným, že se akce nedotkla též drobných živnostníků a obchodníků, kterým nakonec zbývá jen jediná výhoda: že smějí za svoji práci platiti daleko větší daně než kdokoliv jiný. Důkazem toho jsou právě v nynější době posílané platební rozkazy, kde jsou výměry daní v takové výši, že mnohde hrozí úplné finanční zhroucení některých podniků.

To ovšem patří do kapitoly jiné, kde se budu ptáti pana ministra financí, jak mohly berní úřady dojíti k tak vysokým položkám a podle jakých základů byl soukromý podnikatel zdaňován. Zde chci jenom poukázati na povinnost ministerstva sociální péče, aby se též postaralo o drobné živnostníky a řemeslníky, neboť ti pracují velmi často sami se svými rodinami za těžkých podmínek, a protože nejsou pojištěni ani nemocensky, ani pensijně a nemají dostatek hotových prostředků, nemají pro svou práci ani času stonati. Je na bíle dni, jak to potom vypadá se zdravotním stavem těchto lidí práce. Odbor ministerstva sociální péče, který se touto problematikou zabývá, sleduje správnou cestu s hlediska sociálně-politického. Ovšem nelze souhlasiti s tím, že by to měla být akce parciální, nýbrž je věcí příslušného ministerstva, aby dovedlo vybudovati orgán za účasti všech interesentů, kteří mají zájem, řekněme, na lidové rekreaci, a to bez ohledu na odbornou a politickou příslušnost, a dovedlo plánovati a prováděti úkoly, souvisící s tímto pojmem.

S nynějším stavem nemůžeme býti spokojeni, i když chápu, že jde o akci výběrovou. Rekreaci potřebuje každý, ať je zaměstnán ve velké či malé továrně, v dílně, v obchodě nebo u rolníka, ať je samostatný anebo zaměstnanec, protože částka v kapitole ministerstva sociální péče je určena pro všecky pracující. Nesmí se zde přihlížeti k tomu, zdali je někdo odborově organisován či nikoliv. V roce 1947 zúčastnilo se akce pořádané ÚRO jen nepatrný zlomek členů ROH, jen asi 3 %. Ještě horší zkušenosti jsou se zahraniční rekreací pracujících. Mám na mysli zájezd pracujících do Jugoslavie, k moři. Je velmi správné, když se pracujícímu umožní zájezd do zahraničí, v tomto případě na Jadran. Zaslouží si to. Horší však je, jak byl činěn výběr těchto lidí. S ním souhlasit nemůžeme. Bylo by dobře, kdyby pan ministr sociální péče řekl, odkud vzal na tuto akci peníze. Bylo to z prostředků, které obhospodařuje ministerstvo sociální péče, anebo to bylo z peněz akce UNRRA? Zde musím opětně poukázati na to, že se musí každému potřebnému pracujícímu občanu měřiti stejně a bez rozdílu. Všichni občané, ať organisovaní nebo neorganisovaní, trpěli okupací stejně a my potřebujeme k dobudování naší drahé republiky mít všechny vrstvy pracujících zdravé a schopné k práci.

Je naší povinností, abychom splnili všechny úkoly mravní obrody z následků války a okupace. Je možno též občanstvu také v rámci lidové rekreace ukazovat cestu, jak povinně tvořiti úspory na náležité využití pracovních přestávek; zvýšíme tím u každého pocit osobní odpovědnosti. Pomůžeme tím též hospodářsky chudým krajům, pomůžeme také naší vlasti vědě a zvýšíme naše národní sebevědomí. Víme přece všichni, že lidi, kteří hodně cestují mezi ostatními rychle rozeznáme po jejich chování a zkušenostech. Máme před sebou vážný úkol, t. j. zdraví celého národa, na který bych nelitoval peněz. Bude ovšem třeba každé koruny, bude-li tato snaha vedena po jiných cestách nežli demokratických a bude-li se jí používat k politickým závěrům. Z politických závěrů vím jenom jeden: že peněz vynaložených na dovolenou, léčení a lidovou rekreaci musí býti využito řádně, a to k účelům nejenom zdravotním, ale i k účelům sociálně-politickým, národohospodářským a kulturním.

V rámci tohoto zákona chci se též zmíniti trochu šíře o cizineckém, cestovním a turistickém ruchu, kde je resortním ministerstvem ministerstvo pro vnitřní obchod. Toto ministerstvo má v rozpočtu na tyto úkoly 7,550.000 Kčs. To je tatáž částka, jako byla v roce 1947, ale její rozdělení je poněkud jiné. Důvod je uveden ve zprávě důvodové. V minulém rozpočtu říká dotčené ministerstvo, že péče o cestovní ruch bude v hospodářské politice našeho státu hrát důležitou úlohu. Dále uvádí chvályhodnou větu, že po dokončení provozní obnovy ubytovacích podniků k přechovávání cizinců po živnostensku bude jeho instruktorát soustavně pečovati o jejich zvelebení podle moderních soudobých požadavků cestovního ruchu. Uvádí, že k potírání pasivity cestovního ruchu je zapotřebí tvořiti dobrou a zdravou tradici cestovního ruchu a sledovati význam turistiky a zimních sportů v naší zemi.

V péči o cestovní ruch neshledáváme dosud valného pokroku. Neschází zde dobrá vůle úřednictva dotčeného resortu; snaží se na tomto poli velmi dobře pracovati a za jejich práci je nutno poděkovati, ale okolnosti jsou jiné. Je zde třeba, aby i ostatní resorty nahrávaly ve všech bodech všemu, co může cestovní a turistický ruch podepříti a pozvednouti. Zde budiž k chvále konstatováno, že ministerstvo vnitřního obchodu vzalo na vědomí utvoření pracovního souručenství čs. cizineckého ruchu, které jej má organisovati místně a oblastně v rámci Ústředního svazu pro cizinecký ruch. Členy této organisace jsou vesměs organisace a korporace, mající nějaký vztah k cestovnímu ruchu. Je to krok velmi důležitý a zde bude nutno, aby ministerstvo vnitřního obchodu tuto organisaci prozatímně subvencovalo. Mne by zajímalo, jak byly vyčerpány položky z rozpočtu na rok 1947, jaká byla účetní uzávěrka, abychom měli přehled, zda částky, určené v rozpočtu, bylo řádně využito ve prospěch tohoto sektoru.

Ústřední svaz cizineckého ruchu přišel těž s návrhem - je totiž jediným právnickým nositelem péče o cestovní ruch v oblasti hospodářské samosprávy - aby péče o cestovní ruch byla též zaměřena do oblasti sociálně-politické a aby cestování, turistiky a sportů s turistikou souvisících bylo využíváno k rekreačním účelům v době pracovních přestávek všech našich pracujících vrstev, t. j. ať duševních neb manuálních pracovníků, aby se tím prodloužila a upevnila jejich pracovní schopnost po stránce fysické i duševní. Je zde nutno vybudovati účelnou organisaci, přístupnou všem pracujícím vrstvám, jak jsem se jíž na začátku svého referátu zmínil.

Byl zde návrh, který měl vzbuditi pozornost všech interesovaných kruhů, aby byla dobře organisována lidová rekreace, která by znamenala nejen upevnění zdraví pracujících občanů, ale i oživení hospodářsky chudých krajů a zvýšení a zlepšení poplatnosti obyvatelstva. Je přirozené, že takováto akce musí býti dobře plánována a uvážena. Jejím iniciátorům nešlo o to, kdy by ji prakticky prováděl, nýbrž o to, že by tato akce mohla znamenati velký přínos do provádění sociální politiky našeho státu. Ale právě ministerstvo vnitřního obchodu se postavilo proti plánování, že snad iniciátor nemá dostatečných předpokladů, aby mohl tuto akci plánovati. Jeví se také tendence a snaha, aby skrovný počet lůžek, které má naše hotelnictví v Praze k disposici, byl snížen a snižováním ubytovacích podniků cestovního ruchu se z nich chtějí vytvářeti různé kanceláře.

Tato skutečnost silně kontrastuje s důvodovou zprávou z roku 1947, kde se říká - a bylo to tak míněno - že ministerstvo vnitřního obchodu bude zvelebovati cizinecký a turistický ruch. Je též povážlivé, že ze společenských středisek, jako jsou kavárny, chtějí zde násilně budovati různé domovy, ohřívárny a pod. Nešťastná politika dávková přivádí tyto podniky na pokraj úplného zničení. Obávám se, že je to politika záměrná, směřující proti soukromému podnikání, která bude míti za následek snížení naší společenské úrovně, při čemž se nikdo neptá nebo nestará o osud zaměstnanců těchto podniků. Je zde potřebí, aby tomuto zjevu věnovalo příslušné ministerstvo zvláštní péči.

Další ministerstvo, které se stará o cizinecký ruch v zahraničí, je ministerstvo zahraničního obchodu. Zde má naše státní pokladna důležitý zdroj příjmů; zdá se mi však, že toho není zcela dobře využito, ačkoliv tu jde o příliv drahocenných devis pro naše národní hospodářství. U příležitosti projednávání kapitoly zahraničního obchodu v rozpočtovém výboru objasnil jsem požadavek zřizování nevýdělečných cestovních kanceláří v zahraničí a navrhl jsem příslušnou resoluci. Dostalo se mně odpovědi, že ministerstvo zahraničního obchodu poukázalo na př. do Londýna 15.000 liber, ale uvolněno bylo Národní bankou pouze 2.500 liber, což je jistě malý peníz a nemůže v žádné formě krýti požadavky tamní naší kanceláře. S tímto postupem Národní banky nemůžeme v žádné formě souhlasiti. Taktéž jsme nemohli podchytiti ve Francii americkou klientelu pro stálý a trvalý nesouhlas této banky s uvolněním potřebných devis pro udržování kanceláří v Paříží. Tím jsme ztratili tuto klientelu která nám potom odjížděla do Švýcar, Italie a Rakouska, kteréžto země z této naší chyby těží. Je třeba tedy nejen rozšířiti síť nevýdělečných kanceláří v zahraničí ve všech hlavních městech světa, ale i zříditi aparát spolupracovníků, abychom mohli z tohoto podnikání vytěžiti co nejvíce devis.