Nová zemedelská politika nemôže znamenať zavádzanie novôt všade, a i tam, kde by ony znamenaly protizákonnosť a hlavne hospodárske škody pre štát. Ak sa určité pasíva štátneho hospodárenia v Čechách chcú kryť slučovaním podniku pasívneho s aktívnym podnikom na Slovensku, alebo ak tieto pasíva sa chcú kryť presunom úloh - dajme tomu - politického rázu, to treba jasne povedať a tým naliať aj čistej vody do pohára. Prehlasujem, že so slučovaním tak, ako som bol už uviedol, my slovenskí roľníci nemôžeme za žiadnych okolností súhlasiť.

Zdalo by sa, že táto otázka nemá so zákonom o poľovníctve, ktorý práve prejednávame, nič spoločného. Veľký omyl! My a vy všetci dobre viete, že najväčším majiteľom lesov na Slovensku je štát, konkrétne Štátne lesy, a ako sa bude s týmito lesmi v budúcnosti narábať, musí nám všetkým československým vlastencom ležať na srdci. My nemôžeme podporovať politiku rozhadzovania hodnôt, my môžeme sledovať ono heslo, ktoré sa, tak sa zdá, pánu Zápotockému veľmi páči, že po nás môže prísť i potopa, lenže my sme štědrí, veď z cudzieho netečie krv. To, čo my dnes rozdáme, rozhádžeme, to budú musieť zarobiť pre seba a hlavne pre náš štát naše deti a i četné deti našich detí.

Zákonom o poľovníctve konečne mizne dualizmus a nebudú sa citovať maďarské a rakúske zákony. Nastane jednota v celom štáte v poľovníckom zákonodarstve, a ja sa teším, že opätovne český a slovenský roľník bude ten, čo bude postavený na rovnú jednotnú československú platformu.

Ja verím, že tak slovenský, ako aj český roľník ukáže, že si zaslúžil plné pripustenie do výkonu poľovníctva a že to bude na osoh našej prvovýrobe, lebo naši roľníci dokázali, že vedia nielen brať úžitok, ale aj vypestovať to, z čoho sa úžitok berie.

Verím, že naši roľníci nebudú len strieľať našu divočinu, milých obyvateľov žírnych lúk a prekrásnych slovenských a českých hôr, ale budú zveľaďovať to, čo teraz prijímajú, a že stav našej zveri sa len zlepší, prípadne niektoré odvetvia pestovateľské sa len zdokonalia. Veď výkonný roľník najlepšie pozná dar zeme a klimatické pomery, pozná zvyklosti a náležitosti rôznej zveriny, a práve preto bude aspoň práve tak dobrým pestovateľom, ako boli doterajší poľovníci.

S vďakou kvitujem, že naše parlamentné výbory pripustily za nájomcu aj jednotlivca; to pôvodná ďurišovská osnova nepoznala. Však by to bolo výsmechom našich ľudských práv, keby človek nemohol mať také práva ako všelijaké sdruženia a spoločnosti.

Dúfam, že poľovnícki hospodári budú regrutovaní väčšinou z výkonných roľníkov, a to z dôvodov už vyššie uvedených, a taktiež dúfam, že okresné národné výbory ako dozorcovia nad výkonom práva poľovníckeho budú mať pred očami nielen tu krásu pôvabného športu, ale aj národohospodársky význam, a to hlavne u nás na Slovensku, tak ako sa to zhodnotilo v pôdohospodárskom výbore a ako to aj zpravodajcovia uviedli.

Pritom okresným národným výborom by bolo treba dať náležité inštrukcie, ako treba narábať so záverečnými paragrafmi tejto osnovy. Tieto paragrafy zamedzujú drancovanie lesa, ničenie zveriny a súčasne prevádzajú ochranu tých, ktorí sa či ako štátni alebo verejní zamestnanci o naše lesné hospodárstvo starajú.

Činovníci na MNV a tiež na ONV nech si dobre povšimnú, komu doporučia a komu vydajú zbrojné lístky a komu vydajú poľovnícke povolenie. Naše úrady nech dávajú zvýšenú ochranu tým, ktorí pestujú naše lesy a súčasne sa starajú o to, aby pytliaci a zlomyseľní ľudia neohrožovali stále našu zverinu tak lovnú ako aj chovnú, aby sa neopakovaly prípady, že v niektorých oblastiach celé lesné komplexy boly hoci guľometmi vystrieľané.

Som presvedčený, že poľovníctvo, hlavne na Slovensku, pri zvýšenom cudzineckom ruchu môže sa stať ešte novým hospodárskym zdrojom práve v tých najchudobnejších krajoch, kde ešte aj po dvojročnici spriemyselnenie nebude môcť byť prevedené. V tomto prípade by vláda mala prikročiť k ďalekosiahlemu plánovaniu, a tým by sa mohlo hodne pomôcť i najzapadlejším krajom nášho Slovenska a taktiež českého pohraničia.

V uvedenom duchu vítam za Demokratickú stranu tento zákon a vyhlasujem, že budeme zaň hlasovať a že budeme dbať o jeho presné prevádzanie.

Podpredseda Komzala (zvoní): Ku slovu nie je už nikto prihlásený, rozprava je skončená.

Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi za výbor zemedelský, p. posl. dr Zibrínovi.

Zpravodajca posl. dr Zibrín: Vážená snemovňa!

Ďakujem všetkým pánom rečníkom, ktorí hodnotili a ktorí sa zaoberali s významom dnes predloženého poľovníckeho zákona a dovoľte mi, aby som celkom krátko niektorým pánom rečníkom odpovedal.

Pán posl. Blaha príliš sa sťažuje na škody, čo zver narobí v tom onom prípade. Uznávam, že zverina robí aj škody, ale tam, kde robí státisícové škody, iste sa uloví zveriny za niekoľko desiatok stotisíc, a tak túto škodu niekoľkonásobne prevažuje potom to, čo sa za ňu dostane. Ináč na to máme príslušné pôdohospodárske, lesné atď. úrady, aby prevádzaly náležitú korekciu. Žiaľbohu, v povojnovom stave s mierovými dátami a štatistikami, ktoré používa pán poslanec, nebudeme môcť valne na Slovensku operovať, pretože tie štatistiky niekoľkonásobne preháňajú dnes zbiedačený stav. Tak napríklad, keby sme sa pozreli na stav kamzičej zvere, ktorá by nám mohla doniesť tisícky dobrých poľovníkov, ktorí by tu nechali náležité valuty, shľadáme, že dnes je už úplne na vymiznutie, dnes je vybitá vojnou, pytliactvom, nezriadenými pomerami atď. Práve preto tiež škody v jednotlivej správe - práve ako tam vo vojenskej správe, pretože tie plochy neslúžia výlučne pôdohospodárstvu, ale majú za úlohu slúžiť aj ako plochy vojensko-inštruktorské - nemôžu byť brané ako priemer. Tie plochy zemedelské už nie sú, tie majú iný účel, a práve preto nie je možné z takýchto zvlášť špeciálnych prípadov dedukovať na tak ohromné škody, ako by vyplývalo, keby sme doslovne brali reč p. posl. Blahu.

Pánu posl. Soukupovi dávam za pravdu, že tak Československá myslivecká jednota, ako aj Zemský sväz ochranných spolkov na Slovensku týmto zákonom dostávajú určité vrchnostenské práva. Je to celkom správne a ja prosím za odpustenie, že v mojej zpráve som sa pôvodne o tom nezmieňoval; myslel som, že tie paragrafy bude prejednávať kolega zpravodajca z právneho výboru.

Keď všetko u nás dnes je odborove organizované, keď všetci odborníci alebo záujemci toho a iného oboru sú organizovaní a pospolu tvoria svoje sväzy a odbory, držím za celkom správne, keď na tomto odbornom podklade budú sa organizovať aj naši poľovníci a súčasne si vytvoria sami medzi sebou prvostupňový orgán, který bude dbať na to, aby poľovnícka vášeň neprevyšovala medze a aby sa poľovníctvo skutočne prevádzalo - by som povedal - v čiarach, v línii tak, ako to zákon prírody a zákony štátu vyžadujú.

Ohľadom námietok, ktoré tuná dal pán posl. Vido, úplne súhlasím, že poľovníctvo, hlavne na Slovensku, by malo byť predmetom dlhodobého plánovania našej vlády. Rozhodne tu by sme ešte veľmi veľa vecí mohli kreovať, novo doniesť, ktoré u nás sú neznáme. Pozrime sa na také Švajčiarsko, Škótsko, alebo na Švédsko, čo tam všetko urobia z poľovníctva. Ale rozhodne ten zákon nemal za účel previesť i toto pozdvihnutie, rozšírenie poľovníckych práv alebo poľovníckeho výkonu v tomto smysle a vláda bude musieť prikročiť - a iste i Ministerstvo vnútorného obchodu sa bude musieť s týmito vecmi zaoberať - a v budúcnosti vytvoriť alebo do života previesť všetky tie pekné ďalekosiahle myšlienky, ktoré povedal pán posl. Vido. Ďakujem mu za ten podnet a bol by som len rád, keby si tak Ministerstvo pôdohospodárstva ako aj Ministerstvo vnútorného obchodu slov p. posl. Vidu povšimli.

Po tom všetkom ešte ďakujem všetkým tým, ktorí sa prácou zúčastnili na tom, že dnes konečne schválime tento tak dôležitý zákon hospodársky unifikačný, pre celý štát platný, ďakujem im čo najsrdečnejšie a doporučujem, aby tak, ako som navrhol s príslušnými opravami, ktoré boly prečítané a sú stenografované, bola osnova zákona vo smysle tlače 948 váženým ústavodarným Národným shromaždením schválená.

Podpredseda Komzala: Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi za výbor právny, p. posl. dr Novotnému.

Zpravodaj posl. dr Novotný: Paní a pánové!

Jednotliví řečníci zhodnotili sice zákon, ale mimo jiné také zdůraznili, že byl projednáván řadu měsíců, a někteří to přednášeli jako stížnost. Má-li to být považováno za stížnost, pak připomínám, že sice byl zákon projednáván řadu měsíců, že však ta řada měsíců projednávání vyústila v řadu podstatných změn, které udělal parlament na návrhu vlády. Parlament tak zdůraznil, že stojí nad vládou, a domnívám se, že těch několik měsíců práce stálo za tento důkaz.

Osnova, jak ji jednotlivé výbory pozměnily a upravily, nemůže jistě uspokojovat každého; nemůže uspokojovat plně ani navrhovatele, který si přál zejména méně volnosti a více vázanosti v rozhodování honebního výboru, jednajícího jménem vlastníků pozemků. Možná, že také plně nevyhovuje některým starým a dnes již dávno překonaným mysliveckým zvyklostem. Je však zřejmo, že návrh zákona, jak jej upravil výbor právní, zaručuje vlastníkům honebních pozemků značnou volnost v jejich rozhodování, umožňuje, aby majitel pozemků ve značně širokém rozsahu volně rozhodoval o tom, kdo bude na jeho poli loviti zvěř, žijící z výtěžku jeho práce. Také snaha navrhovatele, aby dosavadní pachtovní honební smlouvy zanikly rozhodnutím okresního národního výboru přímo ze zákona bez ohledu na stanovisko vlastníků honebních pozemků, nebyla realisována. Zase tu zvítězilo právo vlastníků půdy na volné rozhodování o tom, zda jejich původní rozhodnutí má či nemá býti zrušeno. Je z toho zřejmo, že i při postupující socialisaci bylo dbáno vlastnického práva zemědělců, kteří jako typičtí individualisté by nebyli spokojeni, kdyby nebylo dbáno jejich vlastnickoprávních vztahů.

Poněvadž pak přístup k výkonu myslivosti je ve smyslu představ o občanské rovnosti zaručen příslušníkům všech vrstev národa a poněvadž Československá myslivecká společnost jako veřejnoprávní korporace obdržela tímto zákonem značné možnosti, aby vybírala ze všech vrstev obyvatelstva myslivce podle jejich zdatnosti, lze říci, že zákon, i když není dokonalý, je uspokojivý a vyhovující.

Podpredseda Komzala (zvoní): Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodajca posl. dr Zibrín: Uviedol som už vo svojej zpráve.

Zpravodaj posl. dr Novotný: Nemám oprav.

Podpredseda Komzala: Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 11 oddielov, 65 paragrafov, nadpisy oddielov, nadpisy pododdielov, nadpis zákona a úvodnú formulu.

Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej s opravami, navrhnutými p. zpravodajcom.

Sú voľajaké námietky? (Neboly.)

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 11 oddielmi, 65 paragrafmi, nadpismi oddielov a pododdielov, nadpisom zákona a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, s opravami, navrhnutými p. zpravodajcom, nech pozdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej s opravami p. zpravodajcu.

Tým je vybavený 10. odsek poriadku.

Pristúpime k prerokovaniu štvrtého odseku poriadku, ktorým je

4. Zpráva výboru právneho o vládnom návrhu zákona (tlač 899), ktorým sa stanoví doba novej organizácie riadnych súdov (tlač 932).

Zpravodajcom je pán posl. dr Jelínek. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Jelínek: Pane místopředsedo, paní a pánové, slavná sněmovno!

Paragraf 99 ústavní listiny stanoví zásadu, že soudce musí být trvale ustanoven na svém místě, že je nepřeložitelný a nesesaditelný s tím omezením, že může býti přeložen, dán do pense nebo sesazen buď na základě disciplinárního výroku anebo po dobu soudní organisace, a to až po lhůtě v zákoně stanovené. Tuto lhůtu stanovil dekret č. 99 z 19. října 1945 v § 2 do konce prosince 1947. Vládní návrh zákona, tisk 899, ji v podstatě prodlužuje do 31. prosince 1949. (Předsednictví převzal místopředseda Petr.)

Jménem právního výboru doporučuji plenu sněmovny, aby vládní návrh zákona schválilo ve znění, jak jej výbor také přijal. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: K této věci jsou přihlášeni řečníci. Zahajuji proto rozpravu.

Uděluji slovo přihlášenému řečníku, panu posl. Doleželovi.

Posl. Doležel: Pane místopředsedo, slavná sněmovno, paní a pánové!

Dovolte mi, abych k zákonu o reorganisaci soudnictví přičlenil několik poznámek. Tyto poznámky jistě vycházejí s toho hlediska, pokud naše konsolidační poměry v pohraničí postupují, aby tato konsolidace šla v souhlase s tímto konsolidačním postupem.

Dovolte, abych vyšel s toho užšího hlediska a aspoň několika slovy se zmínil o organisaci soudnictví, pokud jde o naši exposituru v Ostravě. Chci zdůrazniti, že při posledním sčítání lidu bylo v oblasti expositury napočítáno 1,019.003 obyvatel, kdežto začátkem letošního roku pouze 824.082. V roce 1938 bylo v této správní oblasti celkem 29 soudních okresů, včetně oborů delegovaných okresních soudů se sídlem krajských soudů v Novém Jičíně, Ostravě a Opavě. Při obnovení soudnictví po osvobození zůstalo v této oblasti neaktivováno 12 soudních okresů, což se také zmenšilo k 1. lednu 1947 toliko na 10 soudních okresů, a to na Fulnek, Albrechtice, Horní Benešov, Cukmantl, Javorník, Jindřichov, Odry, Osoblahu, Vidnavu a Vrbno. Působnost těchto okresních soudů je přenesena na sousední okresní soudy. Chtěl bych, jak jsem již řekl, aby ministerstvo spravedlnosti s postupem konsolidace v pohraničních oblastech šlo paralelně také s tímto a aby také, jak se jeví nutnost v aktivování jednotlivých okresních soudů, postupovalo urychleně.

Chtěl bych - poněvadž jsem si vědom toho, že soudnictví rovněž slouží lidu - aby nebyly v pohraničí velké oblasti, které nemohou býti dosti dobře spravovány soudně z jediného centra, když na př. ještě ve 3 okresech soudy nejsou aktivovány. Zdůrazňuji, že bychom chtěli, aby organisace soudní v pohraničí také už jednou konečně byla v souladu s organisací soudnictví ve vnitrozemí, ale zároveň konstatuji, že náš těší zprávy o tom, že mravní hodnoty našeho lidu se zvyšují a tím také klesá zločinnost, především ovšem ve vnitřních okresech. Bohužel, nemohl bych totéž říci o okresech v pohraničí, kde vidíme, že zločinnost naopak stoupá. Je proto také nutné, abychom i tam se dostali k zvyšování morální úrovně našeho lidu, a to může být také jenom tenkrát, jestliže soudnictví i v pohraničních okresech bude řádně vybudováno.

Chtěl bych přičiniti také několik slov k tomu, abychom prováděli reorganisaci retribučního soudnictví, poněvadž je nám známo, že po zániku retribučních dekretů byla tato pravomoc přenesena na soudy okresní a krajské, kde se nám dnes ukazuje personální nadpočetnost u krajských soudů a personální nedostatek u státních zastupitelství. Tam v zájmu věci samé je nutno rozmnožiti personál, abychom zpracovali urychleně všechny případy v době co nejkratší a vyřídili tak urychleně důsledky neblahé okupace a doby nesvobody.

Chtěl bych také říci několik slov o občanské vězeňské kontrole, kterou jednotliví poslanci provádějí ve svých krajích anebo v krajích sousedních. Krajské soudy v oblasti expositury vykonaly od doby revoluce veliké a záslužné dílo. Musel bych mluvit o tom, jak těžce byly poškozeny nejen věcné části soudnictví, pokud jde o budovy, věznice atd. Chtěl bych ale také zdůraznit, že je tu nové pojetí využití vězňů k produktivním pracím, zejména tam, kde se nám projevuje nedostatek pracovních sil. Jsou to obory stavebnické, keramiky, hlíny, jsou to uhelné doly atd. Jestliže můžeme pozorovat při bedlivém uvážení, že výsledky této produktivní práce jsou zvýšeny o 100 %, je také nutno, abychom zaměřili pozorování k tomu, jak je v těchto oblastech vykonávána dozorčí vězeňská služba. Chtěl bych k tomu poznamenat, že kdybychom se podívali do dob předválečných, sledali bychom, že byl tam průměr 8 vězňů na jednoho vězeňského dozorce; dnes však je podstatně zvýšen a připadá 1 dozorce na 12 vězňů za mnohem ztíženějších podmínek, poněvadž tyto vězeňské útvary působí mimo vlastní krajské soudy, ať jsou nasazeny v lomech, cihelnách nebo uhelných dolech. Množí se nám případy, kdy řada těchto vězňů utíká a zvyšuje se nebezpečně jejich útěk. Chci upozorniti, že ministerstvo spravedlnosti musí této věci věnovati pozornost a vyvodit všechny důsledky, které z toho vyplývají.