Básník Boleslav Jablonský v jednom ze svých veršů nabádá: "Nevěř vše, co z knihy vyjde, k přírodě svůj nakloň sluch, v knize k tobě mluví člověk, v přírodě však mluví Bůh."

A my bychom si z duše přáli, aby tento zákon vedle jasného pohledu v ohledu právním, vedle jasného uspořádání základních právních poměrů v myslivosti přispěl také k tomu, aby člověk, prožívající chvíle svého oddechu v této zemi, v této boží přírodě, zlepšil mravní úroveň svou a tím i v určité míře celého národa. Pro zákon jako společné dílo Národní fronty budeme hlasovat. (Potlesk.)

Místopředseda Hladký: Dalším řečníkem je pan posl. Vido. Dávám mu slovo.

Posl. Vido: Vážený pán predseda, vážená poslanecká snemovňa!

Predmetnej osnove o poľovníctve zazlievam, že sa hovorí ako o uzákonení osnovy pána ministra Ďuriša. Žiadny minister nedáva osnovy sám do parlamentu, ale rezortní ministri robia návrhy zákonov pre vládu, vláda na nich pracuje, upravuje a predkladá ako vládny návrh. Tak sme dostali aj osnovu zákona o poľovníctve.

Osnova táto pomerne najdlhšie sa prejednávala v príslušných výboroch a až do včerajšieho dňa nemohla sa docieliť jednota - kompromis. Ja vítam, že sa tento kompromis našiel a teším sa ako poľovník, že konečne máme vyriešenú problematiku o výkone poľovného práva, ktoré právo niektorí nesprávne odmocňujú našej vlasti.

Poľovníctvo nie je len športom. Ale nesmie byť len výsadou, a práve preto, keďže nový zákon eliminuje tieto výsady, môžem mať k nemu len pozitívny pomer.

To, keď budeme hlasovať za tento zákon, neznačí, že od prvej až do poslednej litery zákon tento je víťazstvom tej alebo onej strany, lebo opravdu zákon tak, ako nám je teraz výbormi predostretý, je už azda len niečím podobným, ako bola pôvodná osnova pána ministra Ďuriša, keď ju on predložil vláde ku schváleniu. Tak pôdohospodársky výbor ako aj právny výbor hodne na veci menily - a dobre menily - a je dobré, že všetky strany našly spoločné ťažisko a tak vedely docieliť - hoci po dlhšom rokovaní - kompromis, ktorého výsledkom je tento zákon.

Páni zpravodajcovia predniesli, že poľovníctvo je národohospodárskym činiteľom v našej prvovýrobe, veď dodáva desať tisíce kg mäsa bez toho, že by domáca výroba a domáce zásoby z domáceho chovu boly odčerpané.

I na jar žiaľbohu - pre veľký nedostatok mäsa - budeme cítiť, že poľovnícke koristi budú značným koeficientom pri riešení vyživovacieho problému. Dúfam, že podobný prípad sa nestane a azda bude mäso, ale aj tak treba upozorniť, že poľovníctvo zďaleka ani týmto zákonom nebude razom na tom stupni, ako by mohlo byť, keby sa štátne podporovanie pokúsilo povzniesť ho tak, ako je to inde, na spôsob hoci iných okolitých štátov, ktoré na podklade poľovníctva a rybárstva donášajú veľké rady športovcov - zahraničných hosťov, zvyšujú nielen medzinárodné styky, ale hlavne príliv devíz. Súčasne kardinálne pomáhajú turistickému ruchu ako aj tvoreniu letných zdravotných sídiel.

Tieto myšlienky ma hlavne zaujímajú ako Slováka. Celé Slovensko okrem dunajskej kotliny by mohlo byť strediskom takýchto turistických a loveckých činovníkov z celého sveta, lebo chvalabohu, Slovensko je tak bohate obdarené týmito božími a prírodnými darmi, že pomocou štátu by sa mohlo na Slovensku vytvoriť celkom nové priemyselné odvetvie, a to také, ktoré zďaleka v Čechách nemá rovnakoprajné podmienky.

Tu poukazujem nielen na slová tejto vládnej osnovy a prácu jednotlivých našich výborov, ale prejavujem želanie, aby ďalšie osnovy v tomto smere predložily príslušné ministerstvá a naše plánovacie komisie, aby na túto problematiku nezabúdaly. Poľovníctvo môže byť jedným hlavným zdrojom príjmov hlavne hornatých krajov Slovenska, kde sociálne rozvrstvenie práve očakáva nejaké nové zdroje príjmov, ktoré nám ležia takto pripravené na stole.

Tieto myšlienky mi prichádzajú na myseľ, keď hovorím k osnove. Toto sú generálne poznámky k problematike poľovníctva, ale súčasne aj problematike prestavby hospodárskej konštrukcie najchudobnejších krajov Slovenska.

Zákon sám, a to celé naše zákonodarstvo, postavil nové poľovanie na ľudovejší, demokratickejší spôsob a dal základ, aby široké masy nášho obyvateľstva, ktoré nemaly potrebné finančné zdroje, mohly sa venovať tomuto ušľachtilému športu bez prehnaného finančného nákladu.

Takto sa pozerám na dnešnú situáciu v poľovníctve a len vítam, že zákon sa stará nielen o výkon poľovného práva a jeho spôsob, ale stará sa aj o to, aby poľovanie nebolo zneužívané na vyhubenie krás našich lesov a polí. Lebo nielen o spôsobe poľovania sa máme usnášať, ale starať sa tiež o to, aby sa nestenčoval stav našej zveriny, keďže sme po vojne, ktorá svojimi následkami nikdy neprispievala zveľadeniu, a žiaľbohu, posledná vojna najbohatšie kraje poľovnícke hodne oslabila.

Práve preto niekoľko rokov bude treba, aby okresné národné výbory, ktoré dostávajú priamy dozor na výkonom práva poľovníckeho, prísne dbaly tak na výber osôb, ako aj na výkon, akým sa poľovnícke právo prevádza, a nebraly ohľad na to, čo to vyniese. O čo lepšie je dostávať pravidelný ročný príjem, než za niekoľko sa rokov prebudiť na to, že z poľovného revíru ostáva len katastrálny výmer, ale zver z neho zmizla.

Tu okresné národné výbory sú postavené pred novú problematiku a ja apelujem na tieto naše demokratické ustanovizne, aby svoje právo dozorčie v plnej miere užívaly.

Do poľovníckeho rozhodovania povolaní sú noví činitelia, ako sú novo ustanovené honebné výbory, by som povedal, ľudová náprotiveň revolučných výborov v našej samospráve. I tento spôsob vítame a dúfame, že sa tak osvedčí, že nebude sťažností. Musím konštatovať, že poľovnícke pomery na Slovensku sú iné ako v Čechách a že preto tento zákon musel byť kompromisom medzi záujmami v zemiach českých a záujmami na Slovensku.

Vítam, že právo Povereníctva pôdohospodárstva bolo rešpektované a že bola daná možnosť, aby povereníctvo príslušným usnesením modifikovalo pomerom primerane jednotlivé poľovnícke úkony a pravidlá.

S tohto vyššieho stanoviska treba kritizovať poľovnícky zákon, a som presvedčený, že každý uzná, že sa vybavila jedna veľmi vážna osnova. Trestné predpisy proti pytliactvu, proti kynoženiu zvere, za obranu bezpečnosti našich lesných orgánov a zverdozorcov držím za primerané. Len prosím stanice národnej bezpečnosti, aby dostaly primerané inštrukcie, lebo bez plánovaného dozoru by mohol nastať chaos, že v každom okrese by sa zákon ináč vysvetľoval; a práve preto by bolo dobré, aby práve tak ministerstvo, ako aj povereníctvo vydaly súhlasné inštrukcie, podľa ktorých by sa zákon jednotne prevádzal.

Takým spôsobom dostali by sme sa opätovne o krok ďalej, a máme unifikovanú jednu novú problematiku, pre všetkých nás hodne dôležitú.

Apelujem na absolútne dohodnutie Povereníctva pôdohospodárstva a Ministerstva pôdohospodárstva, lebo bez tejto súhry by veľmi mnohé veci a otázky boly ohrozené.

Ešte raz žiadam, aby sa príslušné úrady s tohto hľadiska pozeraly na predloženú osnovu poľovníckeho zákona, a tak verím, že osnova táto bude užitočná a osvedčená.

Vážená poslanecká snemovňa! Je nám vítané i po tejto stránke, že máme zase jeden zákon celoštátny, že niet rozdielu na Slovensku a v zemiach historických. Za prvej československej republiky bolo pytliactvo na Slovensku prestupkom, v zemiach historických to bol zločin. Dnes sme po tejto stránke jednotní. Zákon nielen že dáva právo, ale dáva tu i ochranu. Zákon môže dať ochranu po jednej stránke, a to po stránke bezpečnosti, že pytliactvo bude trestané, že národná bezpečnosť bude prísne zasahovať ako proti pytliactvu, tak proti smečkárstvu, proti akémukoľvek nesprávnemu hubeniu zvere. Ale, ako som naznačil, vojna samo sebou zničila mnoho krásnej prírody a v tejto krásnej prírode zničila i našu zver. Túto ochranu nemôže zákon dať, nemôže nijako pomôcť; zákon proste tu dáva určitú ochranu zveri, tak dobu ochrany ako dobu odstreľu. I po tejto stránke zase tento zákon ostáva len suchou literou, lebo vlastne toto majú dodržovať majitelia poľovných revírov a len na majiteľoch poľovných revírov záleží, aby poskytli ochranu zveri, aby regulovali jej stav. Tento zákon dáva veľmi krátku dobu odstreľu do konca decembra, a tu vidíme, že tohoročné počasie spôsobilo, že nie je možné, aby bola honba do konca decembra skončená. Ide hlavne o majiteľov revírov, aby vedeli regulovať zver.

Pánovia, zver nemá rada kultúru, miluje prírodu a je v prírode. Mnohokrát sa preto hovorí, že za býv. Rakúsko-Uhorska, keď mali veľkostatkári, páni grófi atď. poľovné revíre, že bolo omnoho viacej zvere, že táto zver je teraz zničená. Áno, na druhej strane musíme vedieť, že vtedy neboly tak intenzívne obrábané naše polia, že boly kríčky, že boly lúky, že lesy neboly tak kultúrne pestované ako dnes, a práve s tohto hľadiska bolo viacej zveri. Preto apelujeme na nových príslušníkov tohto zeleného cechu, keď zákon sám o tom nehovorí, aby si majitelia revírov uvedomili, že lovectvo neznamená len šport, ale že z lásky k prírode, z lásky k zveri je treba pestovať túto zver, že je treba krížiť túto zver, že treba nasádzať, lebo za určité roky by sa degenerovala, a práve preto s tohto hľadiska, prosím, je potrebné, aby majitelia revírov mali väčšie porozumenie.

Nám, starým poľovníkom je vítané, že sa dala možnosť širokým masám, aby sa zúčastnily tohto športu. Apelujem na ochranné lovecké spolky, aby prevádzaly skúšky, aby vychovávaly, aby novým príslušníkom išly dobrým príkladom v ústrety, aby vychovávaly nielen po tejto stránke, že je to určitý prínos národohospodárstva. Ale skutočne, keď hovoríme o krásnej prírode, o bohatstve prírody, najmä o tom, ktoré má Slovensko, tu vy, pánovia, ktorí chodíte mnohokrát po poliach, chodíte po vonku, tá príroda by vás zunovala, keby ste v nej nevideli nejaké to zviera, nejakého krásneho bažanta, koroptev, toho zajaca, a u nás, tam ďalej, skutočne na Slovensku, ktoré je tak bohaté, že tam nájdete to, čo v žiadnom inom štáte Evropy, karpatského jeleňa, kamzíka a pod. To je vlastne okrasa tejto prírody. A preto dúfam, že noví príslušníci tohto loveckého cechu, ktorým tento zákon ako zákon široko demokratický dáva možnosť, aby sa zúčastnili lovectva, pochopia naše snahy, nebudú to prevádzať len ako šport, ale že poskytnú všetku ochranu zveri, ktorá si ochrany zasluhuje. Ďakujem. (Potlesk.)

Místopředseda Hladký: Dávám slovo dalšímu řečníku, panu posl. Bezděkovi.

Posl. Bezděk: Vážená sněmovno, paní a pánové!

Zákon o myslivosti, jejž projednaly zemědělský, právní a rozpočtový výbor ÚNS, je jedním ze zákonů, který byl pečlivě a důkladně propracován, takže můžeme říci, že je to opravdu jeden z nejlepších zákonů, které prošly zemědělským, rozpočtovým a právním výborem.

Tento zákon vyčerpává a upravuje všechny otázky týkající se myslivosti a s tím spojené otázky zemědělské. Při tom staví výkon myslivosti ještě více na lidový a demokratický podklad. Nový zákon usiluje o zachování určité souvislosti se zákonem dosavadním a snaží se navázat na osvědčenou dosavadní praxi. Myslivost považují někdy někteří lidé za sport. Připusťme, že skutečně tu jde o jistý sport, ale na druhé straně si musíme uvědomit, že zvěř, jak tu správně řekli naši zpravodajové, představuje velmi významnou složku v našem národním hospodářství. Aby význam myslivosti netrpěl, je třeba provádět myslivost s hlediska národohospodářského ekonomicky, je třeba nejen rozumně udržovat stav zvěře, nýbrž i omezovat škody, které působí zvěř na zemědělských plodinách. Zákon přihlíží k těmto škodám i k otázce jejích náhrady.

Zákon usiluje o větší demokratisaci myslivosti, to znamená, že se myslivost musí oprostit od dřívějších zjevů privilegovanosti a že se do budoucna musí zabránit tomu, aby se myslivost nestala výsadou nových vyvolenců.

Zákon nemohl ovšem při řešení všech těchto otázek přejít rolníka, který obhospodařuje půdu, na níž zvěř nalézá svou obživu a kde také působí škody. Je to především zemědělec, který musí být účasten provádění myslivosti. Aby se zemědělcům účast na myslivosti umožnila, bylo by třeba dbát toho, aby se při mysliveckých zkouškách požadovaly jen takové znalosti, které se u nás v myslivecké praxi mohou vyskytnouti a ne teorie, použivatelné v cizích zemích nebo v exotických revírech.

Zlidovění honitby by zůstalo jen literou na papíře, kdyby se zároveň nezlevnil nákup zbraní a střeliva. Stejně je nutno zpřístupnit myslivost i snížením různých poplatků. Systém zlidovění honitby, který zavádí zákon, musí platit nejen ve vnitrozemí, nýbrž i v pohraničí, u státních lesů a statků i u statků církevních.

Zákon o myslivosti má také za úkol sjednotit naše myslivecké předpisy a zabránit jejich zbytečné rozdílnosti v různých částech státu nebo v různých revírech. Dřívější roztříštěnost byla ještě více zkomplikována nově vytvořenými poměry v době okupace. Takový stav byl trvale neudržitelný a musel se řešit. Nový zákon usiluje o to, aby se myslivost prováděla podle zásad vzorného a řádného provozu za těsné spolupráce a součinnosti Československé myslivecké jednoty. Proto pamatuje také na zaokrouhlení honiteb a výměnu honebních pozemků. Zákon si všímá i ochrany myslivosti a obsahuje přísná ustanovení o pytláctví a jiném poškozování myslivosti. (Předsednictví převzal místopředseda Komzala.)

V úvodu jsem řekl, že zákon o myslivosti patří mezi nejlepší, které zemědělský výbor kdy projednával. Při tom je zajímavé, že byl stylisován a dojednán v dohodě všech stran Národní fronty. Byl dílem spolupráce a obešel se bez bojovného hlasování. Je to symbolické a je to zároveň důkaz, že jen ve shodě a rozumné spolupráci může zemědělský výbor a celé naše ústavodárné Národní shromáždění tvořit a vytvořit nejlepší zákony.

O zdar zákona se zasloužili nejen zpravodaj a předseda zemědělského výboru, nýbrž i všichni členové, kteří usilovali o vzájemnou spolupráci a o uskutečnění tohoto dobrého díla. Řekl jsem, že zákon umožňuje větší zlidovění a demokratisaci myslivosti. Tato skutečnost je dílem socialistických tendencí a zemědělské politice. Socialismus si všímá více i člověka než majetku, a konstatujeme-li zlidovění myslivosti, můžeme také konstatovat, že toto zlidovění nejde na úkor odbornosti, kterou se podařilo v zákoně v zájmu myslivosti uchovat.

Nelze na tomto místě nevzpomenout velké armády našeho lesního personálu, na kterou také nemohl zákon zapomenout. Vždyť tito lidé jsou nejen oddanými služebníky myslivosti, nýbrž i strážci myslivosti a našeho lesního, po případě i polního hospodářství. Naší zelené armádě musíme projevit svou vděčnost za záchranu nesmírných národohospodářských hodnot, za to, že hlídá naše lesy a naše lesní hospodářství. Vzdávám jim veřejný dík nejen za všecku mysliveckou veřejnost, nýbrž i za lesy samy, které si bez nich nedovedeme představit. Někteří příslušníci lesního personálu dali přednost tvrdé službě lesnické před službou v kanceláří. Tím více si jich vážíme, tak jako si vážíme všech, kteří zůstávají věrni lesu, i když k nim někdy promlouvá svou tvrdou řečí. Přejeme si, aby tito naši lesní odborníci a vůbec lesníci byli stálými a spolehlivými poradci myslivecké společnosti i myslivecké veřejnosti.

Myslivost má pro národ ještě také význam v mnoha jiných směrech. Učí člověka lásce k přírodě a poznání myslivecké cti a mravnosti. S tohoto hlediska vytváří myslivost hodnoty, kterých v národě potřebujeme co nejvíce. Myslivost má nepopiratelný význam i s hlediska brannosti národa a pro zemědělce výkonného má význam poučný. Zemědělec, procházející lesními a polními revíry, sleduje přírodu, zemědělské kultury, poznává, kde se hospodaří lépe a kde špatně, zjišťuje, které odrůdy plodin se kde lépe osvědčují a pod. Myslivost přináší tudíž výkonnému zemědělci vedle hospodářských starostí i radost, určitou hodnotu, poučení a mnohá jiná poznání, která ovlivňují jeho hospodářské úsilí a činnost.

Mohl bych probrat význam myslivosti ještě i s dalších hledisek, ale i těchto několik poznatků stačí k tomu, abychom si uvědomili, že myslivost není jen sportem a chvilkovým rozptýlením člověka, nýbrž že je něčím mnohem významnějším a pro národ důležitějším. Proto se tím více těšíme z nového mysliveckého zákona a věříme, že se tato sněmovna brzy dočká chvíle, kdy bude moci projednávat obdobný zákon o rybolovu, neboť i tento obor vyžaduje nového zákonného řešení.

Vážená sněmovno, dovolte mi, abych zakončil pozdravem, který nejlépe zdůrazňuje význam naší myslivosti a tím i člověka v jeho vztahu k přírodě a zvěři, šlechetným: Lesu a lovu zdar! (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ďalším prihláseným rečníkom je pán posl. Blaha. Udeľujem mu slovo.