Nemohu souhlasit s kol. bratrem dr. Loubalem, že pro osvětu už není dosti místa, že je jí nadbytek. Souhlasím s kol. dr. Loubalem, že pro osvětu mají býti určováni vzdělaní a schopní důstojníci. Ale musí to být, paní a pánové, především důstojníci oddaní republice nového lidově demokratického řádu. (Potlesk.) Nemohu souhlasit s názorem pana kolegy, že osvěta a mravně politická výchova je propagačním orgánem jedné politické strany v armádě, neboť ten, kdo je nositelem a propagátorem ideí vítězství naší národní a demokratické revoluce, ten, kdo propaguje v armádě košický a budovatelský vládní program, ten, kdo propaguje v armádě a učí lásce k lidově demokratické republice, republice národních výborů, plánovaného hospodářství, znárodněného průmyslu, bank a peněžnictví, ten, kdo trvá na spojenectví se Sovětským svazem a ostatními slovanskými národy, ten není propagátorem určité politické strany, jedné politické strany, nýbrž je, doufám, nositelem, obráncem a propagátorem ideí celého národa.

Nesouhlasíme s pensionováním tělesně a duševně zdatných důstojníků a rotmistrů, osvědčených účastníků zahraničního i domácího odboje jenom proto, že překročili 55 let. Máme varovný příklad ve Francii, kde zbavují armádu a celý státní aparát účastníků boje proti nacismu a fašismu.

Organisováním a vedením vojenských výcvikových táborů je nutno pověřit nejschopnější důstojníky a rotmistry. Je třeba zdokonalovat výcvikové methody tak, aby bylo dosaženo ve výcvikových táborech nejlepších výsledků ve vedení moderního boje, využít co nejhospodárněji všech zdrojů vojenských výcvikových táborů. Je třeba urychleně uskutečnit přímé kolektivní zapojení příslušníků armády do Revolučního odborového hnutí, je třeba vyřešit platový zákon důstojníků i funkční přídavky rotmistrů a civilních zaměstnanců vojenské správy se zřetelem na zvýšené požadavky vojenské služby. Služba délesloužících musí být skutečnou existencí pro tyto délesloužící poddůstojníky. Doufáme a také očekáváme, že se najde možnost, aby délesloužícím mohl být také vyplacen vánoční přídavek. Je třeba účelně dořešit problém rotmistrů a je třeba umožnit i schopným starším rotmistrům státi se důstojníky služeb. Je třeba pokračovat programově a usilovně ve vojenském výzkumnictví. Je třeba reorganisovat vojenské školství a především vysoké vojenské učení podle získaných zkušeností ve vedení moderního boje. Je třeba uplatňovat přísné výběrové methody jak pro frekventanty, tak pro učitele a také při obsazování důležitých velitelských míst a důležitých funkcí. Každému podle jeho schopností, každému podle jeho zásluh. Musí se přihlížet především k osobní hodnotě a k oddaností lidově demokratickému řádu; uskutečňovat ideu spojenectví se Sovětským svazem a ostatními slovanskými národy ve všech složkách armády; posílat na školení do Sovětského svazu co největší počet důstojníků; zajistit zlepšenými podmínkami větší příliv lékařů do armády, neboť jejich nedostatek by mohl vážně ohrozit zdravotní péči v armádě; provést urychleně, ale přísně očistu sboru záložních důstojníků, rotmistrů a aspirantů, povýšit zasloužilé a organisovat rychle jejich přeškolení; nepřipustit dělání rozdílů mezi důstojníky aktivními a aktivovanými důstojníky záložními.

Vojenská správa oznamuje řadu osnov nových zákonů, nařízení a předpisů organisačních, výcvikových a výchovných. Nehledě k čistě vojenským změnám, které způsobily ve vedení války namnoze revoluční převrat, jsou tu také veliké změny společenské, sociální a hospodářské, které musí být podkladem pro nové normativní vyjádření této skutečností i pro armádu, pro její organisaci, pro její doktrínu i brannou politiku

Především je to branný zákon, který musí jasně formulovat podstatu naší nové armády, podstatu jejího poslání jako ochránkyně lidově demokratického zřízení a revolučních vymožeností. Nový branný zákon se nesmí omezovat jenom, jako dosud, na nařízení o doplňování armády, služební pragmatiku atd., ale musí v něm být jasně vyjádřeno, že jde o armádu nového typu, o armádu národní, lidovou, antifašistickou. Nový branný zákon musí řešit práva i povinnosti příslušníků branné moci, musí v něm býti také vyjádřena spolupráce s orgány lidové moci, národními výbory, a musí v něm být vyjádřen i vzájemný poměr Čechů a Slováků v armádě. Vojenská správa musí učinit všechna opatření na zajištění přísného vojenského řádu a přísné vojenské kázně.

Svaz brannosti a všechny, kdož jsou pověřeni úkolem zajistiti celkové branné úsilí národa, čeká stále ještě řada v tomto oboru dosud nevyřešených problémů a úkolů.

Dovoluji si, paní a pánové, říci také několik slov o armádním tisku, o vojenských časopisech. Vojenské časopisy "Obrana lidu", "Obrana ľudu" a armádní tisk vůbec vykonal už velmi dobré dílo. Armádní tisk se musí stát průkopníkem a strážcem jednotící ideje, musí se stát průkopníkem a strážcem ducha lidově demokratické armády. Politika dvojí tváře a kolísání znamenala by konec spolehlivosti a věrnosti armády. Proto nemohu souhlasit s panem kol. dr. Loubalem, který chce armádní tisk odstranit a který zdůrazňoval, že bychom tím ušetřili ročně 50 milionů Kčs. Je těžko věřit slovům těch, kteří říkají, že mají kladný poměr k armádě a při tom chtějí oslabit či vyřadit osvětu a armádní tisk z armády, navrhují nebezpečné zkrácení presenční služby a dovolávají se při každé příležitosti předmnichovské armády.

Ano, souhlasíme se zkrácením vojenské presenční služby, ale zkrácení se nesmí stát na úkor obrany státu, nesmí ohrozit obranu státu. Délka presenční služby není jenom otázkou výcviku, je to především problém dostatečného počtu poddůstojníků, dostatečného stavu a počtu mírové armády a pohotovosti armády.

Dovolávat se předmnichovské armády jest velmi nebezpečnou hrou. Předmnichovská armáda měla velmi dobrý výcvik a byla skvěle vyzbrojena, ale nesmíme zapomenout, že předmnichovské armádě velel a ji vychovával Moravec, Mohapel, Rychtermoc, Čatloš, Turanec a mnoho jiných zrádců. Nesmíme také zapomenout, že předmnichovská armáda tak či onak přece jenom kapitulovala. My učíme československého vojáka a československou lidově demokratickou armádu bojovat i v nejtěžších podmínkách, i proti sebe větší přesile, proti jakémukoliv nepříteli, bojovat i v těžkém obklíčení, vydržet, nevzdat se a nekapitulovat. (Potlesk.) Pro ducha a morálku armády nám nemůže být vzorem armáda předmnichovská.

Konstatujeme s radosti, že vojenská správa přispěla k dalšímu zdemokratisování armády tím, že umožnila schopným a vynikajícím vojákům stát se jak záložními, tak aktivními důstojníky i bez maturity. Zárukou spolehlivosti a zdatnosti armády je vojensky a politicky vzdělaný velitelský sbor, složený ze všech vrstev pracujícího lidu. V armádě, ve které není a nebude rozdílu v původu důstojníků a vojínů, nebude ani rozdílu v předsvědčení, co brání a zač bojují.

Máme za sebou další rok práce a budování zdravé armády. Vyslovuji při této příležitosti jménem komunistické strany Československa panu ministru národní obrany armádnímu generálu Ludvíku Svobodovi a všem, kteří se zasloužili o růst naší armády, uznání za vykonanou obětavou práci.

Společným úsilím celého národa, skutečným vlastenectvím, budovatelským nadšením a oddaností k spravedlivému řádu lidově demokratické republiky zajistíme ducha a sílu armády, která za přispění celého národa a za věrného a mocného spojenectví slovanských národů uhájí naši krásnou a mírumilovnou, pokrokovou a sociálně spravedlivou vlast všech Čechů a Slováků. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ďalším rečníkom je p. posl. Lindauer. Dávam mu slovo.

Posl. Lindauer: Paní a pánové!

V průběhu rozpočtové debaty, ať již v rozpočtovém výboru nebo v plenu sněmovny, se někteří páni kolegové zmiňovali také o družstevním hnutí. Jednak z tohoto důvodu, jednak také proto, že se o této u nás tak významné hospodářské složce velmi málo mluví, chci přičinit ke státnímu rozpočtu na r. 1948 několik připomínek, týkajících se právě družstevního hnuti.

Některé připomínky zde pronesené byly negativní, a to v tom směru, že vyslovovaly pochybnosti o tom, že se u nás měří všem stejně; negativní v tom směru, že se neprávem vytýkalo, jakoby by se družstevnímu hnutí měřilo delším metrem než soukromému podnikání. Byly zde ovšem také předneseny některé připomínky positivní, a to positivní v tom směru, že byla uznána důležitost družstevního hnutí v našem novém hospodářském systému.

Ti, kdož se domnívají, že je družstevní hnutí nějak preferováno proti soukromému podnikání, se velmi často dovolávají košického vládního programu. Dovolte, abych upozornil na jednu nesprávnost, které se dopouštějí. Je pravda, že košický vládní program mluví o tom, že se v hospodářství naší osvobozené republiky bude měřit stejně soukromému podnikání jako podnikání družstevnímu; je ovšem také pravda, že v jiné části košického programu se mluví o tom, že svobodný občan ve svobodném státě bude mít právo tvořit si dovolené organisace a mezi těmito organisacemi jsou jmenovány také organisace družstevní.

Není správné, když se zde slučuje otázka rovnoprávnosti nebo rovnocenného měření družstevnímu hnutí a soukromému podnikání s otázkou nezadatelného práva svobodného občana ve svobodné republice tvořit si dovolené organisace. Prosím, aby takto bylo ustanovení košického vládního programu laskavě posuzováno.

A nyní bych zde chtěl jen velmi stručně sdělit některé naléhavé požadavky družstevního hnutí. Mé připomínky jsou adresovány jednak vládě, jednak generálnímu sekretariátu Hospodářské rady.

Po osvobození jsme si u nás vytvořili některé celostátní nadstranické organisace. Je to jednotné odborové hnutí, jednotná organisace zemědělců a jednotná organisace družstevního hnutí. Naše jednotná odborová organisace má už svůj zákon, naši zemědělci už také mají zákon o své odborové organisaci, ale naše družstevní hnutí, které je, myslím, nepopiratelně významnou složkou v našem hospodářství, doposud svůj zákon o jednotné organisaci nemá. Přípravy jsou již dávno učiněny. Text návrhu zákona byl dohodnut ve zvláštní komisi, ve které zasedali zástupci družstevních komisi všech čtyř českých politických stran. Z těchto jednání, která nebyla vždycky lehká, vyšel návrh zákona, který nemůže plně uspokojit potřeby družstevního hnutí, návrh zákona, který byl dílem kompromisu, ale který by přece jen mohl jakž takž naši jednotnou družstevní organisaci zákonně podpořit.

Když se tento zákon dostal do vlády, setkal se s dalšími námitkami a je zajímavé, že to byli právě členové vlády těch politických stran, které si v jednáních výboru zástupců družstevních komisí vyžadovaly ke svému rozhodnutí vždycky stanovisko vedení své strany. Domnívali jsme se, že tento dohodnutý návrh bude již bez jakýchkoli dalších potíží ve vládě schválen. Příští rok se bude v Praze konat sjezd mezinárodní družstevní organisace; bude to událost mimořádného významu a československé družstevní hnutí bude zde stát jako organisace, řekněme, skoro illegální, která není podložena zákonem. Apeluji proto na vládu, aby se zákonem o ústřední radě družstev a odborových svazech družstev mnoho neotálela a snažila se, aby se tento zákon stal pokud možno brzy předmětem jednání Národního shromáždění.

Za okupace tu byla vytvořena organisace hospodářské samosprávy, která je u nás představována ústřednímu svazy: Ústředním svazem obchodu, Ústředním svazem řemesla, Ústředním svazem průmyslu, Ústředním svazem dopravy a Ústředním svazem cizineckého ruchu. Tato organisace nám už nevyhovuje a je třeba ji přebudovat. Na tom se už také pracuje. Návrhy generálního sekretariátu Hospodářské rady jsou ovšem toho druhu, že nenalézají sympatického přijetí u těch složek našeho hospodářství, kterých se bude zákon týkat. V době okupace byla do organisace hospodářské samosprávy násilně zapojena také družstva. Bylo tam násilně zapojeno naše družstevní hnutí, které si dříve o svých věcech rozhodovalo samo, autonomně. Nyní po vzoru z doby okupace mají být naše družstva znovu zapojena do připravované organisace hospodářské samosprávy přes to, že po zkušenostech, kterých tam družstva nabyla, nemají pochopitelně nejmenšího úmyslu býti znovu v organisacích, které za jejich peníze postupují - nechci říci velmi často, ale skoro vždycky - proti nim.

I tu bych byl rád, kdyby vláda, až bude o návrhu zákona o organisaci hospodářské samosprávy jednat, laskavě přihlédla k oprávněnému požadavku družstevního hnutí, které nechce zůstat mimo rámec organisace hospodářské samosprávy, ale chce být do této organisace zapojeno, ovšem jako rovnocenný partner s ostatními složkami, pod hlavičkou své vrcholné organisace.

Za starého Rakouska jsme u nás měli tak zv. železniční potravní skladiště, která byla likvidována a byla místo nich vytvořena družstva železničních zaměstnanců. Máme ještě některé zbytky těchto potravních skladišť na Slovensku. Jsou to zařízení čs. státních drah, která nijak dráze neslouží. Odvádějí totiž zaměstnance od jejich vlastních úkolů, od výkonu železniční služby a dokonce svádějí zaměstnance k věcem, které často lze těžko kritisovat.

Tady bych chtěl apelovat na příslušné činitele, aby tuto otázku likvidovali, a to zejména proto, že se vyskytují i v českých zemích nové pokusy budovat při jednotlivých ředitelstvích, při jednotlivých služebnách železničních znovu tato potravní skladiště, která by byla vedena v režii dráhy. Tady jsou dotčeny zájmy nejenom družstev, když už o družstvech mluvím, ale jsou zde dotčeny také zájmy našich soukromých podnikatelů.

Podobně je tomu i se závodními konsumy. Vyskytují se snahy budovat v některých velkých závodech tak zv. závodní konsumy, tak zv. rozdělovny potravin, aby dělníci, kteří jsou v těchto závodech zaměstnání, prý měli lepší příležitost obstarávati si své nákupy. Domnívám se, paní a pánové, že tyto snahy nemají odůvodnění a že by bylo dobře, kdyby byly už v zárodku potlačeny. Prosím, my zde máme distribuční aparát, máme zde konsumní družstva, máme soukromý obchod, a já se domnívám, že obě tyto složky naší distribuce mohou tak jako doposud docela dobře obstarat rozdělování potravin i zaměstnancům v továrnách. Přál bych si, paní a pánové, kdyby vláda a zejména generální sekretariát Hospodářské rady, který se zabývá studiem hospodářských otázek a odkud vycházejí předlohy zákonů hospodářské povahy, věnovaly zaslouženou pozornost družstevnímu hnutí, které, myslím, ukázalo, že má velmi kladný postoj k naší osvobozené republice a k těm poměrům, jak jsme si je u nás po osvobození vytvořili.

Byl bych rád, kdyby to, co je uvedeno v budovatelském programu třetí vlády Národní fronty Čechů a Slováků, nezůstalo jenom na papíře, nýbrž kdyby se to projevilo také v praxi. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala (zvoní): Ďalším prihláseným rečníkom je pán posl. Hora. Udeľujem mu slovo.

Posl. Hora: Pane předsedo, slavná sněmovno, paní a pánové!

Naplnil se znovu čas, aby z této síně svobodně volených zástupců lidu ozvala se výstraha všem, kterým jsou svoboda, spravedlnost, pravda, právo a skutečná demokracie v pojetí Masarykově a Benešově příliš drahé a nezbytné k životu národa, člověka, protože těmito myšlenkami a duchovními i mravními hodnotami náš národ žil a musí žít, nemá-li se dostat na scestí a do otroctví. V celém světě se dnes o tyto hodnoty stále bojuje, a také u nás v Československu, v srdci rozhárané Evropy.

Nevím, není-li někomu divné, že právě těmito slovy zahajují svůj stručný, zato tím varovnější projev ke kapitole 6, ministerstva vnitra. Jen se zamyslete nad tímto faktem: Rozpočtové výdaje ministerstva vnitra jsou stanoveny částkou 5.932,381.000 Kčs a z toho náklady na SNB činí 2.835,033.000 Kčs, čili z celkového rozpočtu ministerstva vnitra činí náklady na národní bezpečnost
47.7 %. Proto se naše pozornost právem upíná k této rozpočtové položce, jednak z důvodů finančních, jednak pro mimořádný význam, který národní bezpečnost má pro život každého občana a celého státu.

Myslím, že už mnozí z vás v období od 5. května 1945 dodnes velmi bystře rozpoznali, že ministerstvo vnitra je ministerstvem mimořádného významu i poslání. Toto ministerstvo podle toho, jakým duchem, zásadami a lidmi je vedeno, může vtisknouti našemu životu a celému státu ráz státu vskutku demokratického, strážce všech svobod a práv, s nutným důsledkem spokojenějšího a radostného života, nebo také může proměnit stát, někdy nenápadně, pozvolna, ve stát policejní, s policejním režimem, v němž svoboda člověka odumírá a radost se proměňuje v útisk, únavu a nesvobodný život s nedýchatelným ovzduším.