Pokud jde o druhou otázku pana poslance, "ako je možné, že taký veľký počet zločincov sa pohybuje na slobode, že mnohí z nich sa dokonca objavujú verejne na uliciach slovenských miest", konstatuji, že souhrnem nebyl 16 osobám z 23 jmenovaných v dotazu uložen trest na svobodě, jelikož jedna z nich byla osvobozena a 15 osobám byl uložen pouze trest pokárání. Z ostatních 7 osob, odsouzených k trestu na svobodě, jedna již trest zcela odpykala, další osoba trest 14 dnů odpykává a pouze 5 zbylých osob dosud trest nenastoupilo, ježto jejich pobyt je neznám, a byly na ně vydány zatykače. Ve dvou případech jde o malé tresty - 14 dnů a zbytek 4 měsíce - a pouze ve zbývajících třech případech jde o tresty delší jednoho roku.

Místopředseda Petr: Žádám pana poslance Koštejna, aby přečetl svůj dotaz na pana ministra spravedlnosti ve věci opětného rozmachu černého obchodu.

Posl. Koštejn (čte): Slavná sněmovno!

Činím tento dotaz na pana ministra spravedlnosti:

Úmyslem zákonodárce při vydání zákona o stíhání černého obchodu a podobných pletich čís. 15/47 Sb. bylo zejména postihnouti účinně velké výrobce a velkoobchodníky, kteří různými machinacemi odvádějí zboží z řádného trhu. Proto byly v zákoně stanoveny nové skutkové podstaty a nové trestní sankce a pro zločiny i přečiny určena příslušnost soudní.

Přesto je však možno pozorovati zejména v poslední době, že černý obchod se ještě více rozrůstá, a bezpečnostní orgány zjistily podvody velikého rozsahu.

Táži se proto pana ministra spravedlnosti, jaké jsou v tomto oboru výsledky práce soudu a co hodlá učiniti, aby delikventi byli soudy stíháni co nejpřísněji.

Místopředseda Petr: Dávám slovo panu ministru spravedlnosti k odpovědi na tento dotaz.

Ministr dr. Drtina (čte): Paní a pánové!

Podle § 4 zákona č. 15 z r. 1947 o stíhání černého obchodu a podobných pletich se trestají některá jednání, uvedená v § 1, odst. 1 tohoto zákona, soudy jen za té podmínky, že vinník se činu dopustil, ač věděl, že tím může ohrozit plynulé zásobování alespoň části obyvatelstva některého kraje nebo místa. Jinak je trestání těchto jednání ponecháno národním výborům.

Příslušnost soudu k rozhodování o těchto trestných činech je tedy omezena již zákonem. Mimo to však, aby soud ve věci mohl zakročit, je třeba, aby případy, které mají býti předmětem soudního řízení, byly soudu nebo státnímu zastupitelství oznámeny.

Počet případů, oznámených soudům a úřadům veřejné žaloby, je poměrně malý a lze proto soudit, že bezpečnostní organy převážnou většinu případů oznamují národním výborům, které samy tyto případy projednávají.

O počtu soudně trestných činů, oznámených justičním úřadům, i o opatřeních, která učinilo ministerstvo spravedlnosti, aby trestní orgány justiční energicky ve stíhání pokračovaly, sdělím podrobnější údaje ve svém projevu v rozpočtovém výboru při projednávání kapitoly VII.

K dotazu pana posl. Koštejna bych jen ještě dodal, že urychlenému skončení řízení o činech trestných podle § 4 zmíněného zákona se staví v cestu překážka, jejíž odstranění není v moci ministerstva spravedlnosti. Podle § 16 uvedeného zákona, vyskytne-li se v řízení o činech trestných podle tohoto zákona potřeba slyšeti znalce o skutečnostech hospodářského života, což je prakticky téměř vždy, musí být znalci vybráni ze zvláštního seznamu. Seznam má sestavit ministr vnitra po dohodě se zúčastněnými ministry a po slyšení příslušných zájmových svazů, zástupců Revolučního odborového hnutí, Jednotného svazu českých zemědělců. Jednotného sväzu slovenských roľníkov a Ústřední rady družstev. Seznam musí býti schválen vládou a vyhlášen. K jeho sestavení a schválení dosud nedošlo.

Místopředseda Petr: Žádám paní poslankyni Kleinerovou, aby přečetla dotaz na pana ministra vnitřního obchodu ve věci zřizování nových prodejen konsumních družstev.

Posl. Kleinerová (čte): Vyhláškou ministra vnitřního obchodu ze dne 28. prosince 1946, číslo 23, bylo zakázáno zřizování dalších obchodů.

Táži se pana ministra vnitřního obchodu, zda je mu známo, že i po vyjití této vyhlášky byly a jsou dosud otvírány nové prodejny konsumních družstev bez svolení ministerstva.

Místopředseda Petr: Protože panu ministru vnitřního obchodu nebylo možno na schůzi se dostaviti, odpoví v jeho zastoupení pan ministr financí, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr dr. Dolanský (čte): Slavné ústavodárné Národní shromáždění!

Vyhláška ze dne 28. prosince 1946, č. 23, Úřední list I, částka 5 o úpravě maloobchodního podnikání platí pro živnostenské podniky, ale nenahrazuje zřizování dalších obchodů, jak se tazatelka mylně domnívá.

Na výdělková a hospodářská společenstva, zřízená podle zákona č. 70 z roku 1873 ř. z., vztahuje se pouze tehdy, jsou-li tato družstva podle svých stanov oprávněna rozšiřovati činnost i na nečleny a potřebují-li již ke své činnosti živnostenské oprávnění. Zřízení prodejny spotřebního družstevnictví podléhá ustanovením vládního nařízení č. 14 z roku 1943 ve znění zákona č. 108 z roku 1947.

Zřízení takové prodejny povoluje okresní národní výbor jako každý jiný obchod, který před svým rozhodnutím si musí vyžádati vyjádření Obchodní a živnostenské komory, příslušné organisace hospodářské a pokyn ministerstva vnitřního obchodu. Pokud toto řízení nebylo provedeno a pokud okresní národní výbor svým výměrem zřízení prodejny nevzal na vědomí, nemůže býti s provozem prodejny započato.

Vládní nařízení č. 14 z r. 1943 je normou z doby nesvobody, o jehož platnosti a zákonnosti se mínění v r. 1946 zcela důvodně rozcházela. Teprve zákonem č. 195 z roku 1946 byla tomuto nařízení propůjčena použivatelnost a od 1. ledna 1947 stalo se součástí československého právního řádu zákonem č. 256 z roku 1946, jenž platil do 30. června 1947, a zákonem č. 108 z roku 1947, který platí do 31. prosince 1947.

Po národní revoluci docházelo mnohde ke zřizování družstevních rozděloven bez řízení, hlavně v pohraničí, kde bylo třeba rychle organisovat zásobování českých lidí, kteří se tam odebrali, aby zajišťovali národní majetek. Bez řízení proto, že na mnohých místech bylo považováno vládní nařízení čís. 14 z r. 1943 z doby nesvobody za příčící se demokratickým zásadám ústavy podle dekretu presidenta republiky z 3. srpna 1944, čís. 11, a proto, že platí stará ustanovení předválečná. Je nutno připomenouti, že spotřební družstva trpěla v době nesvobody útlakem, utrpěla velké škody a byla přinucena uzavříti na 2000 prodejen. Nyní však musí býti dodrženo předepsané řízení a družstevní prodejna nemůže býti otevřena dříve, než okresní národní výbor vzal její zřízení na vědomí.

V této souvislosti nutno však zdůrazniti, že má-li na jedné straně družstvo povinnost říditi se předpisy o zřizování družstevních prodejen, je na druhé straně povinností okresních národních výborů a všech organisací hospodářských, nezdržovati vyřízení žádosti. V některých případech se zdrželo vyřízení žádosti rok nebo i déle. Dnes je zdržení tím méně pochopitelné, že Ústřední svaz obchodu a svaz spotřebních družstev se dohodly na směrnicích, podle kterých se mohou prodejny družstev zřizovati. V případech dlouhých průtahů nutno pochopiti nespokojenost spotřebitelů, když vidí naprosto negativní postoj ke svému podnikání ve svých zájmových organisacích a namnoze také u příslušných okresních národních výborů.

Ministerstvo vnitřního obchodu musí vždy trvati na zachování právních norem i při zřizování družstevních prodejen. Stanou-li se případy, že družstva otevřou svou prodejnu bez předepsaného řízení a nerespektují tím zákon, jsou to případy ojedinělé a děje se tak bez vědomí ministerstva vnitřního obchodu. Je povinností příslušných okresních národních výborů pečovati o dodržování právního stavu v jejích obvodech. Je-li ministerstvo vnitřního obchodu na takové případy upozorněno, vyžádá si vždy potřebné informace a předložení spisů k prozkoumání. Zde však nutno s politováním konstatovati, že v mnoha případech přes urgenci některé okresní národní výbory spisy nepředkládají, tak jako v případech nových obchodů, takže ministerstvo vnitřního obchodu si nemůže o věci učiniti správný úsudek. Vina však nemůže býti v takovýchto případech přičítána ministerstvu vnitřního obchodu, protože není jeho věcí, aby takto neoprávněnou prodejnu uzavíralo samo, nýbrž věcí okresního národního výboru, aby dbal na dodržování právního řádu.

Místopředseda Petr: Žádám pana poslance Weilanda, aby přečetl svůj dotaz na pana ministra vnitřního obchodu ve věci distribuce zabavených látek v pohraničí.

Posl. Weiland (čte): Slavné Národní shromáždění!

Činím dotaz na pana ministra vnitřního obchodu ve věci distribuce zabavených látek.

U firmy Rollfs ve Frýdlantě byly po revoluci uskladněny látky, které byly sesbírány v okrese frýdlantském. Firma Krolop ve Frýdlantě v Čechách již za okupace nakoupila různé textilní suroviny a dala je firmě Rollfs k úpravě. Bylo tedy u firmy Rollfs 180.000 metrů látek. Národní správce firmy Krolop ucházel se o své zboží, ale byl odmítnut s podotknutím, že všechno zabavené zboží jest určeno pro zahraničí. Toto zboží má prý z Prahy někdo rozdělit pro místa určení. K firmě Rollfs přijeli nějací páni z Prahy a nařídili odvézt 180.000 metrů konfiskovaných látek do Prahy. Stalo se tak v měsíci lednu a únoru t. r. Ani firmě Krolop nebylo jejích 30.000 metrů vráceno, ačkoli výslovně uvedla, že toto zboží chce rozdělit v okrese frýdlantském.

Podle informací byly látky rozděleny mezi velkofirmy Prokop a Čáp, V. D. P. a Rudolf Císař, vesměs v Praze. Jedině obchodník Jan Svátek ve Frýdlantě dostal z tohoto množství 400 metrů.

Vzhledem k tomu, že pohraničí je ve všech směrech hůře zásobováno nežli ostatní kraje, táži se pana ministra:

1. Zda je mu tento případ znám?

2. Kdo dal příkaz k odvezení tohoto zboží do Prahy?

3. Proč nebylo aspoň částí tohoto zboží pamatováno také na postižené pohraničí?

Místopředseda Petr: Dávám slovo panu ministru financí, aby v zastoupení omluveného pana ministra vnitřního obchodu odpověděl na tento dotaz.

Ministr dr. Dolanský (čte): Slavné ústavodárné Národní shromáždění!

K bodu 1.: Případ v dotazu uvedený je mi znám. Dne 3. února 1947 zaslal Fond národní obnovy a Osidlovací úřad ministerstvu vnitřního obchodu hlášení Textilních tiskáren, úpraven a bareven - národní podnik, závod ve Frýdlantu v Čechách (dříve Rollfs a spol.), že v jejich závodě je různé textilní zboží, jehož majitel nemohl býti zjištěn, a zboží zahraničních německých firem, které je daly závodu k zušlechtění.

Na základě tohoto hlášení byla provedena orgány ministerstva vnitřního obchodu a Fondu národní obnovy ve Frýdlantu revise u bývalé firmy Rollfs, při které bylo zjištěno, že u této firmy je uskladněno celkem 180.000 metrů různého textilního zboží, které tu bylo uloženo kompletně již v době převratu a nebylo tedy soustředěno až po revoluci sběrem ve frýdlantském okrese. Při revisi bylo firmě zakázáno se zbožím jakkoliv nakládati a uloženo vyčkati dalších disposic ministerstva vnitřního obchodu. Zboží firmy Krolop, které tato dala podle tvrzení v dotazu firmě Rollfs k úpravě, nebylo při revisi zjištěno. Firma sama uvádí ve svém podání ze dne 26. března t. r., že toto zboží bylo odebráno okupační armádou, a žádá současně, aby byla určena přejimatelem skladu textilií fy Rollfs. Jelikož tato žádost došla ministerstvu vnitřního obchodu v době, kdy disposice se zbožím byly již provedeny, nemohl býti na ni vzat zřetel.

K bodu 2.: Distribuci zboží, zajištěného u firmy Rollfs, provedlo ministerstvo vnitřního obchodu tak, že určilo tři přejimatelské firmy v Praze, a to Velkonákupní společnost družstev, firmy Prokop a Čáp a Gustav Orell a spol., národní správa, kterým přidělilo zboží přibližně stejným dílem s podmínkou, že toto zboží bude distribuováno spotřebitelům prostřednictvím maloobchodních firem v okresech Bruntál, Hlučín, Frývaldov, Opava, Fryštát, Krnov, Český Těšín, Frýdek, Ostrava, Místek, jakož i v jiných průmyslových okresech Čech a Moravy. Firma R. Císař, Praha, nebyla mezi přejimateli předmětného zboží.

K bodu. 3.: Z uvedeného je zřejmo, že ministerstvo vnitřního obchodu pamatovalo při distribuci zboží býv. firmy Rollfs především na ty okresy, kde zásobování obyvatelstva textiliemi bylo obzvláště svízelné, zvláště pak na pohraniční okresy Slezska, ve kterých v důsledku válečných událostí nebylo žádných zásob textilií a které v každém směru byly válkou nejvíce postiženy. Maloobchodním firmám v okresu Frýdlant bylo přejimateli dodáno celkem 2.630 metrů látek, z toho firmě Krolop 1.491 m, firmě Thum 554 m a firmě Zimmermann 559 m.

Místopředseda Petr: Slovo si vyžádal pan ministr spravedlnosti. Uděluji mu je.

Ministr dr. Drtina: Slavná sněmovno!

Pan ministr vnitra dnes ve své odpovědi na dotaz pana posl. Hory o stavu pátrání po pachatelích atentátu na ústavní činitele opakoval tvrzení úřední zprávy ministerstva vnitra, vydané v pátek dne 21. t. m., že soudní vyšetřování, jež bylo minulého týdne zahájeno u krajského soudu v Olomouci, zasáhlo rušivě do pátrání bezpečnostních orgánů.

Lituji, že byl pan ministr vnitra takto nesprávně informován svými podřízenými orgány a že tato úřední zpráva ve stylisaci, ve které vyšla, byla vydána. Pro dnešek bych chtěl jen konstatovat, že se i pan ministr vnitra, i celá naše veřejnost přesvědčí, že informace, kterou mu v tomto smyslu podaly příslušné bezpečnostní orgány, byly nesprávné. To vyplývá již z té skutečnosti, že dosavadní výsledky soudního vyšetřování, vedeného u krajského soudu v Olomouci, jsou úspěšné a vedly již nyní ke zjištění trestných činů podle zákona na ochranu republiky. Pokládám proto za svou povinnost poděkovat jak posl. Krajinovi za jeho oznámení, jež učinil, tak i soudním a ovšem i bezpečnostním orgánům za vše, čím k těmto výsledkům přispěly. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Žádám pana poslance Smejkala, aby přečetl dotaz na pana ministra sociální péče ve věci předložení osnovy o nemocenském pojištění a pensijním pojištění rolníků a živnostníků.

Posl. Smejkal (čte): Vážený pane místopředsedo, pane ministře sociální péče!

Činím dotaz:

1. Jak pokročily přípravy vašeho ministerstva k předložení osnovy o nemocenském a pensijním pojištění rolníků a živnostníků?

2. Zda je pravděpodobné, že bude v podzimním zasedání parlamentu příslušná osnova předložena?

3. Které z uvedených pojištění bude řešeno přednostně?

Místopředseda Petr: Dávám slovo panu ministru sociální péče k odpovědi na tento dotaz.

Ministr dr. Nejedlý (čte): Slavná sněmovno!

Národní pojištění bude řešeno pro všechny vrstvy obyvatelstva, tedy i pro zemědělce a živnostníky, souborně třemi osnovami zákonů: Osnovou o organisaci národního pojištění, osnovou o národním pojištění nemocenském a osnovou o národním pojištění důchodovém.