Úterý 25. listopadu 1947

Roztříštěnost, vzniklá tím, že černý obchod je stíhán několika ústředními úřady, je jednou z příčin, pro které nemůže býti černý obchod rychle a v plném rozsahu vymýcen.

Aby bylo čeleno těmto závadám, usnesla se vláda 22. října 1947 na zřízení meziministerské koordinační komise, jež by jednak provedla reorganisaci a soustředění kontrolních služeb, jednak je jednotně řídila na celém státním území. Komise se již ustavila a zahájila práci. Mezi jejími prvními opatřeními bude přebudování úřadoven cenové kontroly na úřadovny hospodářské kontroly, soustřeďující kontrolní orgány oboru vyživovacího, zásobovacího a cenového v širších oblastech.

Ministerstvo vnitra je si plně vědomo své odpovědnosti při stíhání černého obchodu i jak veliký význam má toto stíhání pro hospodářskou konsolidaci státu a je přesvědčeno, že budou-li provedena všechna opatření, jak pokud jde o soustředění hospodářské kontrolní služby, tak i pokud jde o rychlé a přísné stíhání černého obchodu, bude tento zlořád ne-li vymýcen, pak alespoň podstatně omezen na nejmenší míru. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Děkuji panu ministrovi za odpověď.

Žádám pana poslance Gottvalda, aby přečetl dotaz na pana ministra financí ve věci kontroly, prováděné úředníky důchodkových kontrolních úřadů u majitelů drobných vázaných vkladů.

Posl. Ant. Gottvald (čte): Paní místopředsedkyně, páni ministři, slavná sněmovno!

V poslední době navštěvují úředníci důchodkových kontrolních úřadů majitele vázaných vkladů a kontrolují, jak byly jejich vklady uvolňovány. Poukazují na to, že mnozí budou nuceni část vybraných vázaných vkladů vraceti a mimo to že jim mohou býti uloženy pokuty. Jsou kontrolováni i majitelé drobných vazaných vkladů.

Praxe uvolňování vázaných vkladů opírala se vždy o informace peněžních ústavů, resp. Poštovní spořitelny za spoluúčasti národních výborů a Národní banky československé. Vkladatelé se tudíž právem domnívali, že k uvolňování jejich vázaných vkladů došlo vždy po právu a jsou nyní roztrpčeni touto činností úřadů důchodkové kontroly.

Táži se proto pana ministra financí, proč jsou voláni k odpovědnosti nyní majitelé drobných vázaných vkladů, když o řádně doložených žádostech za uvolnění vkladů rozhodovaly úřady a peněžní ústavy?

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Prosím pana ministra financí, aby odpověděl na tento dotaz.

Ministr dr. Dolanský (čte): Slavné ústavodárné Národní shromáždění!

Omezená možnost získání nových platidel po měnové reformě, jakož i déle trvající vázanost vkladů byly podnětem řadě jednotlivců, aby se snažili dosáhnouti pro sebe výhody uvolnění, i když neměli pro to náležitého důvodu, předvídaného v dekretu o obnovení čs. měny č. 91 z roku 1945 nebo ve směrnicích ministerstva financí o uvolnění vázaných vkladů.

Ministerstvo financí i Národní banka československá byly často upozorňovány na takové případy, k nimž nebylo možno shovívavě přihlížeti, neměl-li se vyvolati mylný a ve svých důsledcích nebezpečný dojem, že porušování předpisů v tomto oboru není spojeno s risikem. Ministerstvo financí zařídilo proto svými revisními orgány na jaře letošního roku soustavnější dohlídky na uvolňování vázaných vkladů u peněžních ústavů. Těmito dohlídkami a doplňovacími šetřeními byl zjištěn značný počet neoprávněných uvolnění, mezi nimi i řada dolosních porušení zákona některými vkladateli. Stávalo se tak zejména při uvolňování jednoměsíčních platů a mezd podnikatelům podle § 11 dekretu č. 91 z r. 1945, kdy se uplatnily nároky na uvolnění na podkladě vědomě nesprávných výplatních listin, jakož i při uvolňování 10% z vázaných účtů podnikatelů podle § 13 téhož dekretu. Byly na příklad zjištěny případy umělého nadouvání zůstatku na vázaném účtě tím, že na něj byly z vázaného účtu jiných osob převáděny pod předstíraným titulem závazkovým peněžní částky, čímž se zvýšila základna pro výběr 10%.

Avšak i u soukromníků byla zjištěna uvolnění na podkladě nesprávných údajů, tak na příklad i výživné bylo vybíráno osobou, která neměla na ně nároku, ani u ní nebyla dána potřeba. Při dohlídkách byly seznány také případy uvolnění sice objektivně neoprávněného, avšak bez zlého úmyslu získaného. Přichází to zejména u korporací a zařízení oprávněných volně čerpati z vázaných vkladů podle § 15 zmíněného dekretu. Některé z těchto korporací uvolnily si vázané vklady jen proto, aby volné prostředky takto získané si opět uložily na volný a zúročitelný vklad. Peněžní ústavy i Národní banka československá nemohou být činěny zodpovědnými za taková neoprávněná uvolnění, neboť rozhodovaly na podkladě tvrzených okolností, začasté i místopřísežně prohlášených, avšak neodpovídajících skutečnosti. I potvrzení národních výborů ukázala se leckdy méně spolehlivými.

Na podkladě materiálu sebraného při revisích projednávají jednotlivé případy pozastavené revisemi orgány okresních finančních ředitelství nebo důchodkových kontrolních úřadů. V případech neúmyslného porušení zákona skončí se věc tím, že neoprávněně vybranou částku vrátí strana do měnové vázanosti, v případech úmyslného vylákání uvolnění nutno ovšem zavésti důchodkové trestní řízení, jak předpisuje § 23 zmíněného již dekretu. Částky, které byly na základě revisí vráceny do vázanosti, činí již 3/4 miliardy Kčs. Nemůže býti omluvou pro pozastavené osoby, že o jejich žádostech rozhodovaly peněžní ústavy nebo Národní banka, spočívalo-li jejich rozhodnutí na nepřípadných informacích strany o skutkových okolnostech případu. Poměrně řídké jsou případy, kdy na podkladě řádně doložené a co do skutkových okolností pravdivé žádostí bylo povoleno peněžním ústavem uvolnění neprávem vadným výkladem směrnic.

V zájmu rovnosti majitelů vázaných vkladů a zamezení nesprávných uvolňovacích aktů nemůže se ministerstvo financí vzdáti řádného projednávání pozastavených případů, ačli nejde o věci bagatelní, a musí trvati buď na navrácení do vázaností, anebo, jde-li o záměrné vylákání uvolnění, na zákonném uplatnění práva trestního.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Děkuji panu ministru financí.

Žádám pana posl. dr. Linczényiho, aby přečetl dotaz na pana ministra školství, financí, informací a průmyslu ve věci finančních nákladů na Festival mládeže.

Posl. dr. Linczényi (číta): Slávna snemovňa!

Pýtam sa pánov ministrov školstva, informácií, financíí a priemyslu, či majú vedomosť o tom, aký bol celkový finančný náklad Festivalu mládeže, poriadaného tohto leta. Koľko venovali z rozpočtových prostriedkov svojich rezortov na festival, koľko na tento cieľ venovaly podniky znárodneného priemyslu a znárodneného peňažníctva, a to vo všetkých prípadoch, vo forme priamej alebo nepriamej.

Či bolo postarané o to, aby takto venované čiastky boly použité výhradne len na účely, na ktoré boly venované, či bolo už prevedené zúčtovanie a či sa tak dialo za účasti štátnych orgánov a ktorých, a či bude o tomto podaná verejnosti podrobná zpráva.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo panu ministru financí k odpovědi na tento dotaz.

Ministr dr. Dolanský (čte): Slavné ústavodárné Národní shromáždění!

Podnik takového významu a rozsahu, jako byl Světový festival mládeže, konaný od 20. července do 17. srpna 1947 v Praze, není možno zlikvidovat v tak krátké době.

Světový festival mládeže dělil se po hospodářské stránce na dvě samostatně účtující složky, a to Mezinárodní světový festival mládeže, spravovaný mezinárodním přípravným výborem, a Československý festival mládeže, spravovaný československým přípravným výborem. Oba výbory, mezinárodní i československý, vzhledem k nedostatku pracovních sil a vzhledem k tomu, že nebyly dosud předloženy všechny účty dodavatelů a nejsou ještě vyúčtovány všechny příjmy, mohly zatím sestaviti jen předběžné vyúčtování, uzavřené ke dni 17. listopadu 1947. Podle těchto předběžných vyúčtování skončil se celý festival mládeže celkem úspěšně, takže stát poskytuje vlastně jen podporu jeho československé složce, to jest československému festivalovému výboru.

Podle prozatímní bilance mezinárodního přípravného výboru festivalu činil celkový finanční obrat mezinárodního festivalu Kčs 133,994.134. Na účtě zisku a ztráty činí součet ztrát částku 20,942.696,80 Kčs, naproti tomu součet příjmů částku 23,806.823,20 Kčs, takže tento účet je k 17. listopadu 1947 aktivní částkou 2,864.126 Kčs 40 hal. Mezi příjmovými položkami je zahrnuta částka jednoho milionu Kčs ze subvence, poskytnuté usnesením vlády ze dne 12. července 1946 na přípravné práce. Tato subvence byla dotována z prostředků ministerstva informací.

Pokud se týká československého festivalového výboru, nebylo v předběžném rozpočtu tohoto výboru počítáno s příjmy. Podle prozatímního přehledu nákladů vykazuje československý výbor úhrnem výdaje v částce 2,234.638 Kčs 50 hal. a příjem pouze 3.622,70 Kčs z gardenparty. K úhradě výdajů byla mu zatím ze státních prostředků poskytnuta v r. 1946 část subvence podle usnesení vlády z 12. července 1946 v částce 500.000 Kčs z prostředků ministerstva informací, na instalaci československé účasti na festivalové výstavbě pak částka 331.015,80 Kčs rovněž z prostředků ministerstva informací, a konečně 500.000 Kčs a konto subvence, jež byla povolena usnesením vlády ze dne 24. června 1947 na krytí případného schodku festivalu až do částky 4,500.000 a která má býti hrazena stejným dílem z prostředků celkem 15 resortů. Bylo tedy československému festivalovému výboru ke krytí jeho výdajů zatím poskytnuto ze státních prostředků celkem 1,331.015,80 Kčs a nedostává se pro konečné vyúčtování všech závazků 900.000 Kčs, jež budou uvolněny k tíži zmíněné subvence 4,500.000 Kčs.

Z uvedeného jest zřejmo, že bylo celkem počítáno se strany státu s příspěvkem až do výše asi 6,331.015 Kčs, bude však použito jen asi 3,231.015,80 Kčs a není vyloučeno, že při konečné likvidaci se tato částka ještě sníží. Skutečný příspěvek státní pokladny činí tedy zhruba polovinu předpokládaného a jeví se nesporně nízký vzhledem k velikosti podniku, jeho ohlasu po stránce propagace republiky v cizině a zejména též v přínosu cizích valut, jichž bylo získáno za 13 až 15 milionů Kčs, z toho za 7 milionů Kčs dolarů, liber a švýcarských franků.

Ze zmíněného příspěvku 3,231.015,80 Kčs, činí podíl ministerstva informací 1,831.015,80 Kčs a skládá se ze subvence 1,500.000 Kčs, povolené usnesením vlády ze dne 12. července 1946, z které bylo poskytnuto mezinárodnímu festivalovému výboru 1,000.000 Kčs a československému výboru 500.000 Kčs, a z částky 331.015 Kčs 80 hal. na instalaci československé účasti na festivalové výstavě. Zbývající částka 1,400.000 Kčs dělí se rovným dílem mezi ministerstvo informací a 14 ostatních resortů.

Znárodněný průmysl vynaložil celkem 825.755 Kčs 50 hal. kromě různých drobných věcných darů, které národní podniky věnovaly při pořádání sportovních soutěží a pod. Z uvedené částky připadá na Českoslov. doly 52.180,50 Kčs, na Čsl. závody kovodělné a strojírenské 135.697 Kčs, na Čsl. závody kožedělné a gumárenské 416.348 Kčs, na Čsl. závody sklářské 5.000 Kčs, na Čsl. hutě 50.000 Kčs, na Čsl. závody keramické 17.133,50 Kčs, na Čsl. textilní závody 74.860,50 Kčs, na Čsl. závody pro papír a celulosu 5.000 Kčs, na Čsl. závody chemické 69.536 Kčs. Z této částky bylo národními podniky na festival věnováno přímo pouze 236.527 Kčs, v kteréžto částce jsou zahrnuty gramofonové desky, reklamní inseráty a články uveřejněné ve festivalových publikacích. Zbytek vydajů připadá vesměs na náklady spojené s vysíláním mladistvých zaměstnanců na festivalové slavnosti a na zapůjčení dopravních prostředků národními podniky. Stejným způsobem přispělo v menší míře i peněžnictví.

Aby bylo státních prostředků účelně použito a aby hospodářství obou festivalových výborů mohlo býti soustavně sledováno, byly komisí pro festival mládeže v čele se vládním zmocněncem festivalu, která byla zřízena podle usnesení vlády ze dne 15. dubna 1947, ustanoveny kontrolní orgány, složené z účetních úředníků minist. informací, školství, osvěty a financí. Veškeré výdaje festivalu byly kontrolovány a dály se pouze za souhlasu těchto kontrolních orgánů, potvrzeného podpisem, jednotlivý výdaj přesahující částku 30.000 Kčs pak jen za souhlasu vládního zmocněnce festivalu. Bylo tedy plně postaráno o to, aby státní prostředky nejen sloužily účelu, pro který byly věnovány, ale aby jich bylo hospodárně využito a aby veškeré výdaje obou festivalových výborů byly co nejúspornější. Kromě toho byla ještě výnosem úřadu předsednictva vlády ze dne 31. července 1947, čís. 107.469 z roku 1947, ustanovena revisní komise, jež předložené prozatímní vyúčtování ve dnech 17. až 20. listopadu 1947 přezkoumala a schválila. Toto prozatímní vyúčtování je součástí zprávy o výsledku Mezinárodního festivalu mládeže, jež byla vládním zmocněncem festivalu předložena vládě a má býti projednána na dnešní její poradě. Závěrečné práce s konečným vyúčtováním festivalu pokračují za stálé kontroly zmíněných orgánů. Po předložení konečné bilance a jejím přezkoumání ministerstvem financí a Nejvyšším účetním kontrolním úřadem bude možno o výsledku podati podrobné informace.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo panu ministru školství a osvěty k odpovědi na tento dotaz.

Ministr dr. Stránský (čte): Slavná sněmovno!

Na meritum dotazu pana posl. dr. Linczényiho podal obšírnou odpověď pan ministr financí. Mohu k ní dodat pouze to, že ministerstvo školství a osvěty náleží k těm 14 resortům, které se podílejí na úhradě schodku československého festivalového výboru po 100.000 Kčs. Nepřímo podepřelo ministerstvo školství a osvěty festival propůjčením školních budov pro ubytování účastníků a zapůjčením některých exponátů pro výstavu, jak bývá v takových případech zvykem.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Děkuji panu ministru školství a dávám slovo panu ministru informací k odpovědi na tento dotaz.

Ministr Kopecký (čte): Slavné ústavodárné Národní shromáždění! Paní a pánové!

Ujímám se slova, abych k odpovědi pana ministra financí na dotaz posl. dr. Linczényiho ve věci finančních nákladů na festival mládeže připojil stručnou poznámku za resort, jejž spravuji.

Motivy, které p. posl. dr. Linczényiho k dotazu vedly, jsou zřejmě ve spojitosti se smyšlenými zprávami, které před časem byly rozšířeny šeptanou propagandou a fantasticky uváděly až stamilionové náklady státu na podporu Světového festivalu mládeže, který se konal v Praze v červenci a v srpnu.

Odpověď pana ministra financí dává mně příležitost demonstrovat na případě festivalu mládeže, jak neodpovědně jsou vyráběny a veřejnosti podvrhovány různé vymyšlené zprávy, jimiž reakční kruhy chtějí vyvolávat nepříznivé mínění o činnosti ministerstva informací a tendenčně snižovat význam i jeho nejúspěšnějších propagačních akcí.

Z údajů pana ministra financí je zřejmo, jak vpravdě nepatrná byla částka, jíž vláda přispěla na podporu Světového festivalu mládeže, a přitom byl Světový festival mládeže v Praze s hlediska propagace naší nové republiky podnikem neocenitelného významu. Neobyčejným uznáním a vyznamenáním pro nás bylo samo o sobě již to, že v poválečné Evropě byla naše republika a naše Praha shledána jedině vhodným místem pro uspořádání mezinárodní manifestace demokratické mládeže. A průběh festivalu mládeže pak ukázal, že se k veliké naší hrdosti v Praze uskutečnila manifestace jedinečného rázu, manifestace, jaké do té doby nikdy a nikde nebylo. Do Prahy se sjely delegace demokratické mládeže 71 národů ze všech zemí Evropy, ze všech dílů světa, dohromady v počtu přes 17.000 osob. Festival mládeže se tak stal vskutku grandiosní světovou manifestací mládeže, manifestací za mír, demokracii, svobodu a pokrok. Teprve nyní, po odstupu několika měsíců, můžeme změřit mezinárodně-politický význam Světového festivalu mládeže, teprve nyní, když na událostech mezinárodní politiky se přesvědčujeme, jak Mezinárodní federace demokratické mládeže již v létě správně vystihla své avantgardní poslání v boji za mír a v boji proti válečným snahám imperialistických činitelů starého světa.

Pro nás bylo s hlediska státně-propagačního důležitým ziskem Světového festivalu mládeže to, že mladí lidé tolika národů poznali naši zem, poznali naši krásnou Prahu a že si ji s upřímným obdivem zamilovali. Pro nás bylo důležitým ziskem Světového festivalu mládeže to, že demokratická avantgarda světové mládeže poznala naše nové Československo, že viděla naše budovatelské úsilí, že viděla náš znárodněný průmysl, že viděla dílo naší československé dvouletky a že se proti všem tendenčním a nepravdivým zprávám šířeným v cizině přesvědčila o pravdě, pokud jde o poměry u nás a pokud jde zvláště o naši specifickou československou demokratickou cestu k socialismu.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP