Pátek 31. října 1947

Úhrada na mimořádné příplatky k cenám zemědělských výrobků má býti, jak jste již slyšeli, opatřena zvýšením cen lihu, zvýšením daně z vína, navrhovanou přepychovou daní, kterýžto zákon právě projednáváme, a mimořádnou jednorázovou dávkou a mimořádnou dávkou z nadměrných zisků. Nebudu o předpokladech pro úhradu příplatků k cenám zemědělských výrobků hovořit, poněvadž zde o nich hovořil kol. Horn.

Paní a pánové, rozpočtový výbor se zabýval vládním návrhem tohoto zákona vlastně ve třech schůzích: v jedné schůzi výborové, ve které byla provedena všeobecná rozprava, ve schůzi zvláštní subkomise, kde byla provedena rozprava podrobná a kde byly připraveny konkrétní návrhy pro rozpočtový výbor, a pak v další schůzi výborové, ve které návrh, pozměněný subkomisí, byl také schválen.

Rozpočtový výbor provedl, jak jsem se již zmínil, jak v textu zákona, tak zejména v připojeném seznamu přepychových předmětů celou řadu úprav, škrtů a doplňků a doporučuje, aby návrh zákona byl přijat tak, jak byl rozpočtovým výborem doplněn. Rozpočtový výbor doporučuje, jak jsem se již o tom stručně zmínil, aby ministr financí použil u malých poplatníků co nejšíře odchylného způsobu zdanění zmíněného v § 21, odst. 1 zákona, a to paušalováním daně. Dále doporučuje rozpočtový výbor panu ministru financí, aby zmírnil tvrdosti zákona u dodatečného zdanění předmětů zbytné potřeby - také jsem již o tom mluvil, § 20, odst. 3 zákona - vydatným použitím § 22.

Dále se rozpočtový výbor usnesl požádati ministerstvo financí, aby pokud možno v krátké době vydalo abecední seznam předmětů podléhajících dani z předmětů zbytné potřeby, ve kterém by bylo použito obecné terminologie na rozdíl od terminologie odborné, celní, které se používá v seznamu přepychových předmětů, připojeném k tomuto zákonu. Paní a pánové, v seznamu přepychových předmětů se totiž používá odborné celní terminologie a z tohoto důvodu by vznikla řada nedorozumění. Bude opravdu nutno, aby ministerstvo financí těmto nedorozuměním předešlo tím, že vydá abecední seznam, ve kterém jednotlivé předměty budou pojmenovány takovými jmény, pod jakými je všichni známe.

Tedy podstatné změny ve vládním návrhu zákona byly provedeny zejména pokud se týká § 20, a to v tom směru, že má být umožněno těm, kdož mají platiti dodatečně daň ze zásob, platili ji v delší lhůtě. Dále byla provedena podstatná změna v tom, že původně navrhovaná neomezená platnost zákona je stanovena na dobu do 31. prosince 1949.

V seznamu přepychových předmětů kromě úpravy sazeb - někde byly navrhované sazby zvýšeny, někde zase sníženy - byly provedeny zásadní změny asi tyto: Jak jsem se již zmínil, byly do seznamu přepychových předmětů zařazeny také lihové tekutiny pálené, vyjímajíc francovku. Z této stylisace, přihlíží-li se k celnímu sazebníku, by se ovšem dalo soudit, že přepychové dani podléhá ku př. také denaturovaný líh, průmyslový líh a pod. Tento nedostatek, který se vyskytl a který je pochopitelný proto, že nebylo dost času řádně stylisaci této položky promyslit, bude vhodným způsobem odstraněn buď pozměňovacím návrhem, který pravděpodobně bude ještě během rozpravy předložen, nebo přímo ministerstvem financí na podkladě zmocnění daného mu v § 1, odst. 2. Celá řada položek byla ze seznamu škrtnuta, jak to můžete poznat z porovnání původního vládního návrhu a návrhu, jak vám byl teď rozpočtovým výborem předložen.

Seznam předmětů byl doplněn také dováženými modelovými předměty, zejména dámskými přepychovými šaty. Ze seznamu byly vyňaty předměty sloužící k náhradě částí lidského těla, na př. chrupy, a také byly ze skupiny zlatých a stříbrných předmětů vyňaty snubní prsteny. Tady bude provedena také ještě nějaká menší úprava. Bylo úplně škrtnuto galanterní zboží, železné hračky, a u hraček z jiných kovů, po příp. u hraček dřevěných pravděpodobně ještě dojde k nějaké menší úpravě. To jsou zhruba podstatné změny, které byly ve vládním návrhu zákona provedeny.

Paní a pánové, prosím, aby ústavodárné Národní shromáždění schválilo předložený návrh zákona o dani z předmětů zbytné potřeby tak, jak byl předložen v upravené formě rozpočtovým výborem. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Nyní přistoupíme ke společné rozpravě.

Lhůtu řečnickou navrhuji podle usnesení předsednictva tak, aby pro celou rozpravu činila pro každý klub tolikrát 1 minutu, kolik má klub členů. Poslanci mimo kluby se počítají jako jeden klub.

Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)

Není jich. Navržená lhůta řečnická je schválena.

Přihlášeni jsou tito řečníci: pp. posl. Horák, inž. dr. Ješ, Krajčír, dr. Falťan, Alois Jaroš, Janouš.

Dávám slovo prvnímu přihlášenému, jímž je pan posl. Horák.

Posl. Horák: Vážená paní místopředsedkyně, vážená sněmovno!

Bylo mně uloženo klubem čs. strany lidové, abych promluvil k předloženému zákonu, který pojednává o dani z předmětů zbytné potřeby, dani přepychové.

Zaváděná daň přepychová není nikterak nová. Byla zavedena již v době prvé republiky, a to jako součást zákona o dani z obratu, který byl platný do 1. X. 1940. Ale během doby, když se seznala nemohoucnost této daně jednak pro její nízký výnos, jednak proto, že šlo také o věci, které nebylo možno nazvat v pravém slova smyslu přepychem, byla stará daň novelisována, takže celá řada druhů zboží byla z původního návrhu zákona vyňata, po příp. pak i paušalisována, a nakonec to vypadalo tak, že daň přepychová se vztahovala jenom na malou řadu předmětů, které dnes skorem vůbec nejsou na našem tuzemském trhu. Nový zákon o dani z obratu z roku 1946 přepychovou daň vůbec neobnovil, a dnes se nám předkládá nový návrh zákona o dani z předmětů zbytné potřeby.

Tato daň se zavádí dnes, v těžké hospodářské době, v době nedostatku všech životních potřeb. Neúroda, následek letošního sucha, způsobila velké ztráty našim zemědělcům a tyto ztráty mají být uhrazeny formou příplatků k výkupním cenám výrobků. A právě zde je nutné hledat úhradu na tato vydání. Proto byla vláda nucena hledat nové zdroje příjmů na hospodářskou pomoc našim zemědělcům, a k tomu je zaváděna tato daň z předmětů zbytné potřeby, daň z přepychu.

Sám jako drobný živnostník jsem si plně vědom, že zavedení této daně bude znamenat hluboký zásah do hospodářského života všech našich řemesel, obchodu a celého soukromého podnikání. Ale mám oprávněnou obavu, že tento zákon nesplní to, co se od něho očekává, že bude mít více účinku negativního než positivního a že předpokládaný výnos, který je v důvodové zprávě odhadnut částkou asi 700 mil. korun, nebude splněn tak, jak to ministerstvo financí předpokládá. Máme zde už určité zkušenosti z intervenčního fondu, kde byl činěn odhad na 61/2 miliardy, zatím co již dnes je všeobecně známo, že nastává a ještě nastane velký pokles příspěvků do intervenčního fondu; a budoucnost jasně ukáže, že naše předpoklady, které jsme uplatňovali v živnostensko-obchodním výboru - že intervenční fond nesplní to poslání, které mu bylo uloženo - se splní.

Předložený zákon o dani přepychové předpokládá, že zdaňovány budou jen předměty skutečně přepychové čili zbytné. A tu, vážení, mi tane na mysli otázka, co jsou to předměty národohospodářsky zbytné. Za zbytné předměty možno považovat všechny předměty, které neslouží přímo životním potřebám, jako věci ze zlata, drahé kůže, kožešiny, hračky a pod., bez kterých snad je možno do určité míry se obejít. Musíme však také uvažovat, zda všechny zde uvedené věci jsou skutečně zbytné, přihlížíme-li k hospodářské schopnosti a vyspělosti občanstva, k jeho kultuře, k jeho úloze v hospodářském nebo veřejném životě. Vážení, uvažme, co je broušené sklo, porcelán. Je to zbytnost, je to nepotřebná věc? Snad na jedné straně by se zdálo, že je to zbytečné, ale uvažte, že sklo nebo porcelán je drahým zbožím, které vyvážíme do ciziny a za které dostáváme dobré valuty, a že na tomto podle zákona zbytném zboží se živí mnoho našich dělníků a našich rodin. Naši předkové by jistě považovali celou řadu věcí v odívání i v bydlení za zbytnou. Kultura však přímo přikazuje, abychom zvyšovali svou životní úroveň. Tento zákon, který pojednává o dani přepychové a o zbytných předmětech, je přímo v rozporu s naším dvouletým hospodářským plánem, který nám přímo ukládá zvýšit do konce roku 1948 životní úroveň všeho lidu aspoň o 10% proti letům předválečným; a zákon o dani přepychové zdražuje věci, které právě mají sloužit ke zvýšení celkové úrovně všeho obyvatelstva. K tomu podotýkám, že dnešní seznam přepychových předmětů je proti předválečnému seznamu daleko širší a předepsané sazby jsou až desateronásobné. A tu bych si přál, abyste se, vážení, podívali do svých domácností, co tam máte a které věci z toho jsou zařazeny jako zbytná nebo přepychová potřeba. Podívejte se na textilie, drobné výšivky, jejichž výrobou se živí sta a sta starých žen, které přijdou z velké části o svou výživu. Jsou zde věci, které mají zpříjemnit domácnost; i ty budou podléhat této nové dani, dani ze zbytných předmětů.

Uvažme, že i dětská hračka má být přepychem, zvláště ta, která je poháněna nějakým strojkem. Tu bychom měli také uvážit, že i u tohoto dítěte bychom se měli přizpůsobit době pokroku. Jsou zde látky pro domácnost, pro děti, a ty budou z velké části zatíženy daní přepychovou. Obuv ručně ušitá měla podle návrhu zákona při ceně přes tisíc korun podléhat dani přepychové. A tu vítám, že se rozpočtový výbor přiklonil k návrhu naší subkomise, který žádal, aby byla z přepychové daně vyňata obuv orthopedická, obuv sportovní a obuv - jako jsou vysoké boty -, která slouží k potřebě v zaměstnání. Celý obor uměleckého zámečnictví se vlastně zařazuje mezi přepych. A tu se ptám, jsou-li věci zámečnické výroby přepychem, jak potom pohlížíme na obrazy, na sochy a podobné předměty? Tu, vážení, bychom mohli jít tak daleko, že vlastně přepychem by bylo všechno to, co dnes není potřebné k životu. (Hlas: Vždyť jste pro to hlasovali, aby se to zdanilo!) Já ještě ne, pane kolego. (Hlas: Ale vaše strana!) Já nechci odpovídat, poněvadž bych musel také říci, že někdo odchází dříve ze schůze než má; ale chci se vyvarovat osobních útoků.

Vážení, je zde celá řada předmětů, které nemohou být nazývány přepychem. Je to přepych, když se bude používat toaletních mýdel pro děti? (Hlas: To je demagogie, to je vyňato!) Ano, ale v původním návrhu to bylo! (Hlas: O tom nebudeme hlasovat!) Nyní jsem teprve četl, co všechno bylo v rozpočtovém výboru změněno, a mluvím tu podle toho, co nám prvý návrh zákona předkládal.

A tu soudím, že bude muset být během doby provedena velká revise seznamu zařazených věcí, a mám dojem, že za podklad k pořízení tohoto seznamu sloužil jen celní sazebník, bez ohledu na to, proč se věc považuje za zbytnou potřebu. Lituji, že živnostensko-obchodní výbor nedostal do ruky tyto věci, kde by mohl poukázat na různé nesprávnosti a celou řadu věcí opravit tak, jak to skutečná potřeba našeho hospodářského života vyžaduje.

A tu chci také upozornit na jednu věc. Je nutné si také všimnout věcí a předmětů zbytné potřeby nejen s hlediska skutečné nutnosti pro běžný život člověka, nýbrž je nutné uvažovat o celém zákoně také s hlediska národohospodářského a celostátního. Mám dojem, že tvůrci zákona nepamatovali na další eventuality, které mohou vzniknout zavedením přepychové daně, že při uvedených věcech běží také o výrobu a o zaměstnání lidí. Tak třeba kožich se jistě považuje za přepych. Ale rozeberte si vznik kožichu od zvířete, které dává kožešinu, až do úplného zpracování kožichu: kolik pracovních sil zde bylo zaměstnáno, kolik pracovních hodin se spotřebovalo! Vážení, mám obavu, že právě takovým velkým zdražením bude klesat odbyt tohoto zboží a že důsledek se nám objeví v částečné nezaměstnanosti, také v živnostenském podnikání, v placení daní, dávek a v celé sérii věcí, které do tohoto oboru spadají. A tu právě chci upozornit, že je nutné dobře uvažovat a zkoumat u řady věcí, zdali nebude možné je vyjmout poněvadž nepřinesou takové příspěvky na daních, které se v osnově předpokládají. Brzká budoucnost nám jistě ukáže, zda zavedení této přepychové daně nepřinese ohrožení naší výroby zdaněných předmětů a zda příjem z daní nám nahradí ztrátu ve výrobě a v celém obchodním podnikání.

Vážení, dovolte mi, abych se s tohoto místa dotkl ještě osnovy zákona s hlediska čistě živnostenského. Živnostnictvu se tímto zákonem ukládá mnoho povinností, a bude záležet na provádění tohoto zákona, zda nebude ohrožena existence celé řady živností a soukromého drobného podnikání.

Podle navrhované daně má živnostník přepychovou daň přesunout na odběratele, což bude mít za následek zvýšení určitých cen veškerých předmětů. Důsledek toho bude snížení koupěchtivosti a všechny další věci, které z toho budou vznikat. Velkou nespravedlností vůči podnikatelům je, že poplatník musí v den vyhlášení tohoto zákona zdaniti přepychové předměty, které má na skladě, zaplatiti z nich přepychovou daň, ačkoli nikde nemá záruky, že zdražované zboží prodá za vykalkulovanou cenu. Je sice pravda, že zde bude dána možnost požádat finanční správu o poshovění platby na tuto daň. Placení předem daně obratové nebo daně přepychové je velká tvrdost pro obchodní podniky, které mají na skladě zvláště zboží, jež je podle osnovy považováno za zboží přepychové a ze kterého musejí platit daň předem. Uvažte, kde vezme slabý podnikatel dostatečný kapitál na zaplacení této přepychové daně napřed, která se pohybuje od 30% výše? (Předsednictví převzal místopředseda Komzala.)

Bylo by žádoucí, aby naše finanční správy skutečně dobře uvažovaly o tom, nebylo-li by to snad možno změnit tak, aby daň obratová nebo přepychová byla splácena po prodeji hotového výrobku, čili po inkasování této daně od kupujícího.

Vážení, tímto zákonem se také ukládá povinnost vésti záznamy a vydávat stvrzenky kupujícím. Vedení záznamů je úplně správné; přibude sice hodně práce, ale na to my jsme již v obchodech zvyklí: písařit, písařit a písařit. Ale je zde jiná věc. Výrobce je povinen tyto stvrzenky uschovat 6 let. Prosím, dá se to také snést: musíme uschovávat účty, uschovávat knihy. Ale je zde jiná věc: kupujícímu se tímto zákonem ukládá uschování stvrzenky po celou dobu, po kterou má přepychové předměty v uschování, v držení, nejméně však po dobu 3 let. Prováděním tohoto ustanovení vznikne mnoho nepříjemností v obchodech mezi prodávajícími a kupujícími. Prodávající nezná kupujícího, nemá také povinnosti a nemá ani práva dožadovati se jeho jména nebo dokonce legitimace. A tu, vážení, mám obavu, že vznikne celá spousta nedopatření, kde se bude vina svalovat, jako vždycky, na obchodníka a nikdy ne tam, kde skutečně bude.

Živnostníkům a obchodníkům se ukládají velké povinnosti, na př. ta, že se stávají bezplatnými výběrčími naší státní pokladny, našich berních úřadů. A tu bych si přál, aby obzvláště na počátku byly tvrdosti nových nařízení mírněny do té doby, než širší veřejnost, ať už podnikatelská nebo konsumentská, sezná tento zákon, aby zde nenastalo zbytečné šikanování, ať již obchodníka, anebo kupujícího.

Vážení, jsem si vědom, že zákon, který nám byl předložen, je nutný z důvodů, jež jsem uvedl v úvodu, je nutný pro hospodářské poměry našeho státu. Chci ještě dále poznamenat, že vítám usnesení rozpočtového výboru, který proti původnímu návrhu, podle kterého měl zákon vstoupit v platnost po vyhlášení, změnil § 24 tak, že zákon nabude účinnosti 15. dnem po vyhlášení a zároveň že jeho platnost má skončit roku 1949. Prosím, je úplně správné, byl-li zákon dělán ve prospěch úhrady příspěvků našim zemědělcům, že musí býti terminován, poněvadž by se mohlo stát, jako se už jindy stávalo, že zákon, který byl dělán jenom na určitou krátkou dobu, zůstal v platnosti natrvalo.

Učinil jsem pouze krátký výklad k zákonu o dani přepychové a ze zbytných potřeb. Jsem si vědom, že tento zákon nepřinese velkého užitku, že nepřinese předpokládaných 700 mil. Kčs naší státní pokladně. Prohlašuji však ke konci, že strana lidová bude hlasovat pro tento zákon, protože si je plně vědoma těžké situace zemědělců, ale hlavně těžké hospodářské i finanční situace celého našeho státu. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ďalším rečníkom je p. posl. inž. dr. Ješ. Dávam mu slovo.

Posl. inž. dr. Ješ: Paní a pánové!

Měl jsem minulý měsíc možnost mluvit s jedním cizincem, který se jako národohospodářský odborník živě zajímal o naší situaci, která právě v té době se jevila tak bouřlivě, že bylo se obávat vážné krise politické. Pokoušel jsem se mu vysvětlit podstatu našich nesnází, zásah přírodní katastrofy, naše snahy odčiniti je pomocí zemědělcům a naše spory o tom, jak se mají získat prostředky k této pomoci. Tento odborník vyslechl můj výklad a položil mi otázku: Jste si jist, že zemědělcům těmi penězi pomůžete? A to poslední slovo bylo dvakrát podtrženo. Přemýšlel jsem mnoho o této věci a opravdu se mi zdá, že si dobře neuvědomujeme, že jde v naší situaci o věci, které se penězi vyřídit nedají, a že naše obtíže nespočívají v otázkách finančních, nýbrž v otázkách hospodářských.

I kdybychom tomu zemědělci, který suchem přišel o své důchody, poskytli velmi značné částky peněžní, nebudou mu nic platné, jestliže si nebude moci pořídit krmivo, osivo, nářadí a nebude-li moci obdělat svá pole. Nebudou-li tyto podmínky splněny, pak peníze, kterému poskytneme, budou v jeho rukou prázdnou kupní silou a budeme musit počítat s důsledky této prázdnoty. To chci říci proto, aby nám bylo jasné, že naše nesnáze a potíže vznikají z toho, že máme málo prostředků reálných, ale ne z toho, že bychom byli v nějaké krisi finanční. To je nutno velmi hlasitě zdůraznit proto, že právě údaje a pověsti, které byly rozšiřovány v souvislosti s otázkou úhrad, vzbuzovaly dojem, jako by se snad naše finanční hospodářství ocitalo v kritické nebo katastrofální situaci. A tomu tak není.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP