Středa 29. října 1947

V závěru chci podtrhnouti úkoly, které nutno urychleně splniti v zájmu dalšího úspěšného rozvoje naši průmyslové výroby, zejména se zřetelem k jeho rozhodující, znárodněné části. Zatím ustavené národní podniky obsahují 61,2 % průmyslové výroby. Připočítáme-li k tomu konfiskáty a dosud nerozhodnuté závody, které obsahují 15,7 % průmyslové výroby, seznáme, že znárodněná výroba nebo výroba, která je v rukou státu, činí 3/4 celkového objemu naší průmyslově výroby. Při uvážení, že jde o výrobu základní, není třeba zvlášť podtrhovat její rozhodující význam na celou naší výrobu a celkový vývoj našeho národního hospodářství. Proto s velkým uspokojením jsme slyšeli od pana ministra průmyslu, že organisace národních podniků je téměř skončena. Je však nutno tuto organisaci urychleně dokončit. Na prvém místě je nutno dokončit i začlenění konfiskátů do národních podniků. Národní podniky žádají asi o 2.300 průmyslových konfiskátů. Možno říci, že práce spojené s přídělovým řízením na ministerstvu průmyslu a výživy jsou převážně skončeny a Osidlovací úřad dostal příslušné návrhy na začlenění. Některé případy však byly na ministerstvu pozastaveny. Začlenění je brzděno v četných případech tím, že nebyla dosud potvrzena konfiskace. Nejvážnější překážkou, která brzdí celé přídělové řízení, jsou vlivy politické v radě Osidlovacího úřadu, kde rozhodují všechny politické strany a kde je potřebí jednomyslnosti. Bylo zadrženo téměř 450 případů.

Neméně vážnou překážkou je i nemožný byrokratický postup a mnoho formalit, které se žádají a na nichž závisí konečná afilace konfiskátu. V souvislosti s tím upozorňuji na usnesení Národní fronty z 18. března t. r. za účasti zástupců Ústřední rady odborů, ve kterém se výslovně praví: Strany Národní fronty vyslovují svůj souhlas s tím, aby konfiskáty všeho druhu, které jsou pod národní správou, byly podle platných právních předpisů přičleňovány k národním podnikům, jestliže znamenají takové doplnění výrobního programu, které vede k celkovému snížení výrobních nákladů a tím ke snížení cen a zlepšení služby spotřebitelům. Jak však některé politické strany tuto dohodu plní, je vidno z toho, co jsem uvedl. Jestliže národní podniky jako přednostní uchazeči narážejí tu na takové potíže, možno si udělat představu o tom, jaký bude míti průběh vlastní přídělové řízení, kde se bude jednat o ostatních uchazečích. Páni posl. Nedoma a inž. Janáček měli by právě svým kolegům v osidlovací radě připomenout, aby výstavbu znárodněných podniků a přidělení konfiskátů nezdržovali, zejména proto, že o zbývajících konfiskátech nemůže být jednáno dříve, pokud nebude rozhodnuto o žádostech znárodněného průmyslu.

Perspektivy, které se tu rýsují, vzbuzují vážné obavy, a je nutno, aby pan ministr průmyslu věnoval této otázce zvýšenou pozornost. Upozorňuji, že konfiskáty nemají pevného výrobního programu. Narážejí namnoze na nedostatek finančních prostředků, neprovádějí ani nejnutnější opatření investiční, technicko-výrobní a jiná, jež by umožnila zhospodárnění výroby. Tím se stává, že konfiskáty, na místo aby přispívaly ke stupňování výroby podle plánu, svým hospodařením ze dne na den plán namnoze brzdí odčerpáváním pracovních sil, surovin a strojního zařízení, kterého by bylo možno jinak využíti pro potřeby plánu. Je pochopitelné, že trvalá nejistota má nepříznivý vliv i na výkonnost osazenstva konfiskátů. Ze závodů docházejí nám denně resoluce, žádající podporu ÚRO a urychlené začlenění do národních podniků. Nejen důvody hospodářské, ale i politické vyžadují, aby v této věci bylo konečně jasno. Není možno dále trpěti, aby pro dílčí stranické zájmy, podporující soukromo-kapitalistické plány, byla nadále brzděna organisační výstavba znárodněného průmyslu. Žádáme proto, aby pan ministr průmyslu působil k tomu, aby jeho ministerstvo s největším urychlením se zasadilo o to, aby došlo ke konečnému začlenění konfiskátů ve smyslu usnesení Národní fronty. Stejně žádáme, aby rada Osidlovacího úřadu projednala ve smyslu usnesení Národní fronty bezodkladně všechny návrhy ministerstev na začlenění konfiskátů do národních podniků. Připomínáme, že je to požadavek celého jednotného Revolučního odborového hnutí, které již dále nehodlá trpět a snášet tento nešvar. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)

Zrovna tak je nutné, aby byla dokončena výstavba národních podniků jmenováním představenstev. Zatím fungují jen představenstva ústředních orgánů, a nefungují všechna představenstva národních podniků. Máme 220 národních podniků, z nichž jen 40 má jmenována představenstva. Zbývajících 180 národních podniků představenstva nemá a jsou úplně bez vlastní kontroly. I zde žádáme proto pana ministra průmyslu, aby zařídil, aby všichni činitelé, kteří na průtazích s jmenováním představenstev mají vinu, se postarali o odstranění všech překážek a skončili jmenování představenstev národních podniků, a to tak, aby bylo provedeno do konce tohoto roku, jak to žádá též resoluce posledního zasedání Ústřední rady odborů.

Další účelné opatření, které též nesnese dalšího odkladu, je otázka distribuční formy našeho znárodněného průmyslu. Náš znárodněný průmysl vyrábí jednak statky, které prodává přímo zákazníkům-spotřebitelům, na př. zařízení celých továren, jednak statky, jež projdou několika distribučními stupni, než se dostanou k zákazníkovi. To jsou většinou statky spotřební. Ty přebírá od výroby velkoobchod, aby je dále dodával maloobchodu a ten konečně spotřebiteli. Nyní jde o to, zda velkoobchod může býti z distribuce některých statků vyloučen a zda jeho funkci nemá převzíti sám náš znárodněný průmysl. Mnoho důvodů mluví pro toto řešení. Revoluční odborové hnutí se také jednotně za toto řešení staví a bude je prosazovat. Vždyť jenom kdyby byl úplně znárodněn prodej uhlí, znamenalo by to roční úsporu půl miliardy Kčs. Tady ať se pánové, kteří zde kritisovali těžbu uhlí, podívají, kde jsou ty příčiny anebo kde jsou možnosti, aby bylo možno uhradit schodky, které ještě má. Nejdůležitější důvod pro spotřebitele je ten, že tímto způsobem by byl vnesen do distribuce nejenom pořádek, ale i spravedlnost vůči všem krajům naší republiky, poněvadž by byly všechny rovnoměrně zásobovány a byla by ze značné části znemožněna i šmelina.

Nebylo by třeba budovat nějakou novou organisaci, neboť ta již je zde. Jsou to konfiskované velkoobchodní domy s úplným zařízením; jde pouze o to, aby byly přiděleny znárodněnému průmyslu. Dosud byly všechny žádosti znárodněného průmyslu odmítnuty. Tyto znárodněné velkoobchody mohly by potom také lépe určit potřebu při srovnání s možnostmi výroby a výrobní plán by byl v tomto sektoru také ještě zdokonalen. Tak bychom se dostali velmi rychle k dalšímu zdokonalení plánování výroby. Sdružováním celých odvětví do jednoho velkoobchodního celku při účelné decentralisaci bychom také snížili režii velkoobchodu a tak přispěli k celkovému snížení distribučních nákladů. I tato záležitost čeká na neodkladné řešení.

Další úkol, jenž čeká na své splnění, je vybudování účelné kontroly národních podniků. Pan ministr průmyslu ve svém výkladu zdůraznil, že vybudoval ve svém úřadě kontrolní útvar, pomocí něhož se snaží intensivně prováděti kontrolu národních podniků. Mohu s radostí potvrditi mnohé jeho úspěšné zásahy, ale musíme si položit otázku, bylo-li uděláno na tomto poli dosti. Žel, musím konstatovati, že na poli organisace revisní služby bylo vykonáno málo. Na jedné straně jsou podniky zaplaveny kontrolami, na druhé straně unikají kontrole celé velké úseky. Podniky trpí mnohokolejností kontrol. Jsou kontrolovány bankami při čerpání úvěru, Nejvyšším úřadem cenovým po stránce cenové, kontingentačními místy po stránce přídělové, sociálně-pojišťovacími ústavy po stránce placení příspěvků, orgány státní finační správy po stránce placení daní a dávek, úřady ochrany práce, příp. ministerstvem sociální péče po stránce mzdové a konečně ministerstvem průmyslu a ústředním ředitelstvím po stránce podnikově-hospodářské. Nyní ještě se k tomu druží také kontrola parlamentu.

Tyto různě útvary provádějí revise bez jakékoli vzájemné koordinace, takže se u podniků v krátkém čase často vystřídají dvě, tři i více kontrol, po příp. i velmi příbuzného zaměření. Nejsou ojedinělé případy, kdy se v jednom podniku setká několik kontrol najednou. Při tom výsledky revise jsou zužitkovány pouze útvarem revisi provádějícím, nejsou tedy využívány útvary druhými. Zejména však považuji za svou povinnost upozorniti na velké ztráty a škody, které vznikají nedostatečnou revisní službou v konfiskátech. Za tohoto stavu věci je neobyčejně důležité řádně zorganisovati revisní službu, odstraniti její mnohokolejnost a přizpůsobiti ji potřebám plánovaného hospodářství. Ministerstvo průmyslu podalo iniciativní návrh na organisaci této služby, žel, že se tak stalo opožděně, a ještě k tomu přicházejí mnohé námitky se strany odborníků, čímž znovu se oddaluje řešení této tak důležité otázky a hrozí nebezpečí, že bude do nekonečna protahováno. Je proto třeba organisaci revisní služby co nejrychleji vyřešiti, neboť oddalování přináší velké ztráty našemu hospodářství.

Zvláštní péči je nutno věnovati výrobě nových statků, které dříve u nás nikdy vyráběny nebyly a které jsme kupovali v cizině. Mám na mysli zejména jemnou mechanickou výrobu, kterou jsou pověřeny některé naše národní podniky. Je to zejména výroba měřicích přístrojů, vstřikovacích čerpadel, elektrické výzbroje pro automobily, palubních přístrojů pro letadla, všech druhů jehel pro potřebu domácí i pro export, dále je to chemické zpracování uhlí a vzácných látek, které tím získáváme, a pod.

Tato nová vzácná výroba, která znovu dále rozšíří věhlas a dobrou pověst našich dělníků a technické inteligence, znovu vyzdvihuje důležitost znárodnění, bez něhož bychom si organisaci této výroby nikdy dovoliti nemohli. Přinese nám úspory vzácných devis a není proto zvlášť třeba zdůrazňovat, že vyžaduje, aby všichni činitelé považovali za jeden ze svých předních úkolů rozvoji této výroby všestranně napomáhati.

Zkušenosti, které jsme získali z organisace a rozvoje naší výroby, jsou také ukazatelem vyspělosti naší technické inteligence a našich vedoucích odborníků. Tyto zkušenosti je nutno zužitkovati ve směru úvah, výměny a přemístění vedoucích osobností našeho průmyslu postaviti každého z nich na místo, které odpovídá jeho schopnostem.

Hlavní úkol ovšem zůstává i nadále v plnění dvouletého plánu. Při jeho plnění na prvé místo přichází kvalitativní plánování. S tím souvisí otázky úspor ve výrobě, snížení režie, úspory materiálu, energie, výrobních hmot, odstranění ztrátových časů, snížení počtu zmetků, zavedení systému mezd podle zásluhy, úkolování a prémiování práce a tím zvýšení množství i kvality vyráběných statků. Že jsme schopni jíti po této cestě, prohloubiti a rozšířiti úspěchy již dosažené, o tom svědčí nejen neustále klesající podniková režie, ale i stále vzrůstající kvantita i kvalita výrobků našeho znárodněného průmyslu. O tom svědčí úspěch našeho podzimního veletrhu a zejména prvého poválečného autosalonu. Naše automobily Tatra a Škoda svou jakostí a elegancí, obdivovanou konstrukční původností a úsporným výkonem předčí evropskou výrobu. Těmito vlastnostmi vyrovnávají se vozům americkým a předčí je, pokud jde o úsporný výkon. Bude společným úkolem všech interesovaných orgánů, aby zavedením sériové výroby i cenově otevřely našemu automobilovému průmyslu cestu do celého světa.

Věříme, že všechen pracující lid Československa, dělníci, technická inteligence, komerční i jiní odborníci a úředníci splní úkoly kvalitativního plánování a přispějí svou prací a činností k úspěšnému splnění dvouletého plánu jako předpokladu k našemu dlouhodobému plánování - první československé pětiletce. Neskrývám, že začátky našeho kvalitativního plánování budou vyžadovat ještě určité oběti a uskrovnění od nás všech. Jsem však přesvědčen, že pracující rádi tyto oběti přinesou u vědomí, že i hospodářské budování našeho státu náš znárodněný průmysl postupně zlepšuje a nakonec zvýší životní úroveň všech pracujících tak, jak by to nikdy nebylo možno v minulosti. Výsledky svého pracovního úsilí vidí denně v úspěších dvouletého hospodářského plánu, ve stabilisaci našich vnitropolitických poměrů, neovlivněných hrozbou nezaměstnanosti, v zajištěné existenci, ve stabilitě naší měny, v postupně rozšiřovaných sociálních výhodách, které budou nyní ještě během dvouletky doplněny velkým dílem národního pojištění. Tyto skutečnosti dokazují, že všechna tato opatření, velká výstavba a přestavba republiky je prováděna vládou Klementa Gottwalda s jediným zaměřením, prospět všemu našemu lidu.

Komunistická strana Československa dá ve prospěch tohoto velkého díla, jehož cílem je hospodářské, sociální a kulturní povznesení veškerého českého a slovenského lidu, všechny svoje síly a uvítá radostně, jestliže kromě čs. strany sociálně demokratické připojí se k jejímu úsilí všechny ostatní strany Národní fronty a v jednotném svazku dělníků a úředníků, zemědělců a středních vrstev, za součinnosti jednotného Revolučního odborového hnutí usnadní urychlené splnění hlavního společného závazku, vyplynuvšího z naší vítězné národní revoluce, to jest zajistit lepší život všemu pracujícímu lidu a zajistit trvalou nezávislost obnovené Československé republiky. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Fraštacký, kterému uděluji slovo.

Posl. Fraštacký: Slávna snemovňa, panie a páni!

Druhé výročie znárodnenia našej dôležitej výroby dalo podnet pánu ministrovi priemyslu, aby sa vo svojom expozé zaoberal aktuálnymi otázkami nášho priemyslu, vecne a objektívne zhodnotil kladné i záporné stránky jeho zjavu. Chcel by som menom Demokratickej strany preto konštatovať, že zásadne súhlasíme s obsahom expozé a vyslovujeme len jediné želanie, aby vývoj v našom priemysle smeroval ku konsolidácii pomerov a nie opačne. Tá skutočnosť, že sme v revolúcii uskutočnili tak významný akt revolučného charakteru, ako je znárodnenie, nesmie byť vysvetľovaná tak, že akty vytvorené v pohnutých časoch poprevratových môžu mať stále spád nečakaných udalostí, zvratov a krokov, ktoré nie sú v súlade s právnym poriadkom a so zákonom. Pán minister priemyslu sa vyrovnal s otázkou rušivých zjavov v našich továrňach a keby sme skúmali bližšie príčiny vzniklých nedostatkov alebo hrubých porušení záujmov národného priemyslu, videli by sme, že sú to stále tie isté motívy, ktoré sa s obmenou na určitých miestach opakujú. Ich ohniskom je revolučný charakter ľudí, ktorí by najradšej chceli mať permanentnú revolúciu so všetkou negáciou právneho poriadku a konsolidovaných pomerov. Ústredným bodom je tu stále človek, ktorého práve vojna a udalosti tesne po nej poznamenaly, takže nemá všeobecne toho pocitu zodpovednosti a oddanosti k vykonanej práci, ktorá je v mierových časoch bežným zjavom.

Napriek tomu vyslovujeme presvedčenie, že zodpovedné miesta našej výroby budú mať toľko autority a vlivu, aby vedely prispieť k zmeneným pomerom v továrňach a eliminovaly tak tie zjavy, nad ktorými sa pozastavil sám pán minister.

Záleží len na tom, či so svojimi rozhodnutiami budú naše príslušné miesta vedieť vždy sledovať tento ústredný a tak prepotrebný cieľ pre záujmy celého nášho hospodárstva, lebo sme ešte stále svedkami toho, že sa uplatňuje viac sociálny oportunizmus ako skutočne potreba hospodárenia a takého riadenia výroby, ktoré je osožné tejto republike.

Je tu zásadný omyl, ktorý vzniká práve z toho, že sme uskutočnili v tak veľkom rozsahu po oslobodení socializáciu u nás. Bola súčasťou zmeny hospodárskeho i sociálneho poriadku. Tento nový sociálny poriadok nemožno však vysvetľovať tak, že sa má každej požiadavke vyhovieť a že v podniku nemá byť toho, kto dáva príkazy, ale že je tu len masa pracujúcich, ktorá je vedená zákonom vytvoreným útvarom, závodnou radou, a plnenie príkazov tejto závodnej rady zaväzuje každého bez ohľadu na výrobný program, bez ohľadu na otázku rentability, na hospodársky vzrast podniku, ktorý je v týchto časoch výstavby tak potrebný, keď máme vykázať skutočné napredovanie nášho priemyslu.

Sociálny oportunizmus nesmie a nemôže preto kry ť nejaká politická strana, lebo takouto taktikou súčasne poškodzuje hospodárske záujmy štátu, podporuje rozvracanie pracovnej morálky a umožňuje sociálne nepokoje, ktorých musíme mať stále menej a nie viac, ako sme toho svedkami dnes. Od januára roku 1946 vykazujeme v českých krajinách aj na Slovensku neobyčajný počet stávok. Na Slovensku predstavuje vyčíslenie škôd z titulu stávok od 1. januára 1946 do 30. septembra 1947 niekoľko miliárd korún, čo predstavujú skutočne len škody efektívne, odhliadnuc od nepriamych dôsledkov, ktoré stávky vyvolaly. Neviem si predstaviť moderný sociálny poriadok, ktorý by odmietal nárok pracujúceho na stávku. Je to posledná a najradikálnejšia zbraň na obranu sociálnych práv človeka. Tým je však tiež povedané, že k tejto zbrani siaha pracujúci človek len vtedy, keď už žiadneho iného východiska nemá. A u nás tomu tak nie je. je neuveriteľné, že 92 % všetkých stávok napríklad na Slovensku bolo v znárodnenom sektore výroby. Ako je možné, že práve v znárodnenom priemysle sú nepokoje sociálneho charakteru, keď je predsa známe, že je tu najužšia spolupráca s jednotnou odborovou organizáciou, a táto zas má pochopiteľne potrebný vliv na závodné rady v jednotlivých podnikoch? Chcel by som zdôrazniť, že v týchto prípadoch neišlo prevažne o stávky obvyklého rázu, ale boly často vyvolané momentami, ktoré sú úplne mimo podnikov alebo prišly priamo na istý politický zásah.

Pán minister Laušman si je zrejme vedomý vážnosti pomerov, keď začal svoje expozé práve kapitolou o politike a hospodárstve. Priznajme si, že za dva roky bolo práve v našich znárodnených podnikoch mnoho nepokojov, a to takých, ktoré nemusely byť, lebo neišlo tu o veci, ktoré mohly momentálne alebo v budúcnosti ovplyvniť sociálne postavenie nášho robotníctva.

V našich podnikoch sa už raz definitívne musí prestať s politikárením. A kedy nastane tento zjav, kedy sa splní toto želanie, ktoré vyslovil aj pán minister priemyslu? Nebudeme ďaleko od pravdy, keď poukážeme na to, že je to vec našich politických strán. Dospejeme rozhodne ku konsolidácii vtedy, keď ani jedna z politických strán nebude smieť vidieť v národných podnikoch svoju výhradnú doménu a v jeho robotníctve inštrument pre verejné uplatňovanie istých stranícko-politických požiadaviek. Znárodnenie schválily všetky politické strany, všetky teda prevzaly záväzky aj zodpovednosť za tento akt. Úspechy znárodneného priemyslu sú a budú úspechmi všetkých politických strán a celého národa českého i slovenského. Za neúspechy a prípadné nedostatky budeme zodpovedať všetci a ponesieme následky ako v národnom hospodárstve, tak konečne i v sníženej životnej úrovni všetkých nás, čomu sa pochopiteľne chceme za každých okolností vyhnúť. Národný priemysel a vôbec socializácia nie je produktom ani privilégiom jednej politickej strany, ale je to vec, ktorá musí zaujímať všetkých nás rovnako. Znárodnením sme dali legitimáciu občianstvu, aby sa o národný priemysel vo zvýšenej miere staralo a tak priamo zasahovalo prostredníctvom svojich zvolených zástupcov do jeho pomerov. Tieto zásahy musia však sledovať konsolidáciu, vzrast a odstraňovanie chýb a nedostatkov a nie stranícko-politické záujmy, ktoré sa vždy musia diametrálne rozchádzať s tým, čo je vo výrobe rentabilné a racionálne.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP