Dlouhotrvající jednání o úpravě cen byla jednou z překážek rychlejší konsolidace hospodářství hutních národních podniků. Cena byla upravena teprve od 1. dubna 1947, a ani takto upravené ceny nejsou totožné s průměrem světových cen. Mezitím ovšem stouply ceny šrotu, poněkud zdražila doprava, a tak ani nová cena nezajišťuje rentabilitu národních podniků. Tendence světových cen barevných kovů byla v I. pololetí t. r. rovněž stále vzestupná. A protože se ceny výrobků z barevných kovů nesmějí z rozhodnutí Ústřední plánovací komise zvyšovat, jeví se vzrůstající rozdíly mezi cenami při nákupu z ciziny a prodejními cenami v tuzemsku. U slovenských závodů na výrobu polotovarů z barevných kovů dostoupily ztráty z tohoto titulu asi 35 mil. Kčs, což je částka v poměru k obratu těchto podniků velmi značná. Při plnění dvouletého plánu lze tedy z toho vyvodit, že by zmíněný rozdíl u všech národních podniků dostoupil koncem roku 1948 asi částky 250 mil. Kčs. Bylo tedy konečně nedávno rozhodnuto, že budou ceny barevných kovů i pro tuzemský trh nově upraveny. Zde se ukazuje, že časový rozdíl mezi stoupajícím světovým trendem a rozhodnutím našich úřadů o úpravě cen znamená značnou finanční újmu podniků.

Rád dodávám ještě, že ačkoliv Čs. hutě musí opatřovat většinu surovin ze zahraničí, mají aktivní devisové hospodářství. Úhrady do ciziny za I. pololetí r. 1947 činily 964 mil. Kčs a úhrady z ciziny dosáhly za tutéž dobu 1.622 mil. Kčs. Avšak vzhledem k velkému úvěrovému zatížení, které národní podniky převzaly současně se znárodněnými majetkovými podstatami a které u některých podniků dokonce přesahuje hodnotu aktiv, a dále vzhledem k neúměrně velké a tíživé úrokové službě, která z toho národnímu podniku vzniká, je finanční situace Čs. hutí velmi obtížná. Také úvěr stoupl od 1. ledna 1947 z 5.646 mil. Kčs na 6.520 mil. Kčs ke dni 30. června 1947. Z toho je opět patrno, jak velmi záleží a jak také parlamentu by mělo záležet na urychleném projednání osnovy zákona o financování národních podniků. Již v roce 1946 dbaly národní podniky toho, aby se režie co nejvíce snížila. V prvním pololetí letošního roku se tato úsporná opatření a reorganisace skutečně číselně projevily. Tak na př. prodejna Sdružel stanovila svou provisi z prováděných obchodů na míru proti minulosti neobvykle nízkou, a to 0,7%.

Do hutního průmyslu patří také slévárny. Situace se tam vyvíjela takto:

V oboru sléváren šedé, kujné a ocelové litiny byl dvouletý plán značně překročen. Avšak i tak bylo pozorovat nedostatek slévárenských výrobků. Není to ani tak důsledek zastaralých zařízení a nedostatečné kapacity sléváren, jako spíše omezeného množství slévárenských surovin. Soukromé slévárny mají velmi zastaralé zařízení a také poměrně málo kvalifikovaných lidí, zejména u řemeslných sléváren.

Přistupuje nyní ke kovoprůmyslu, musím hned v úvodu slavnou sněmovnu upozornit, že tomuto oboru byly dvouletým hospodářským plánem uloženy velmi důležité úkoly, a to ve výrobě seriových výrobků i ve výrobě investičních statků. Navíc k tomu přistoupily velké dodávky plynoucí z obchodních smluv, uzavřených průběhem roku 1946 a v prvním pololetí letošního roku. Splnění těchto úkolů leží především v podnicích národních, protože soukromé podniky v oboru kovoprůmyslu se zaměstnávají v převážné míře výrobou menších strojů, výrobou statků spotřebních a výrobou přístrojů a nástrojů. Protože jde o menší podniky, mohly snadněji a rychleji přejít k mírové výrobě a umisťovat dobře své výrobky i na zahraničních trzích.

Vývoj kovoprůmyslu v prvním pololetí letošního roku byl uspokojivý, i když se začínaly projevovat některé okolnosti, které vyhlídky do budoucna zhoršují. Je to především okolnost, že rostoucí produktivitě kovoprůmyslu neodpovídá množství železného materiálu a barevných kovů, které jsou k disposici. Aby byl kovoprůmysl při dnešním stupni produktivity, která má stále stoupající tendenci, zásoben v dostatečné míře železem, bude potřebovat pro rok 1948 asi 1,308.000 tun železa. Se zřetelem na kapacitu hutí a na jejich dodávkové možnosti počítá však surovinová komise pro kovoprůmysl pouze s přídělem 1,010.000 tun. Myslím, že nemusím dokazovat, že tato skutečnost bude a musí mít vliv nejen na plnění plánu, nýbrž i na prosperitu průmyslových podniků. Již v prvním pololetí letošního roku se v podnicích projevoval nedostatečný přísun materiálu, což zejména ve velkých strojírenských podnicích znamená, že se dílny zaplňují rozpracovanými zakázkami a že zejména ve velkých strojírnách vázne fakturace, poněvadž mnoho zakázek je rozpracováno a nemůže být dodáno pro některý chybějící materiál. V prvním pololetí letošního roku mohl krýti kovoprůmysl přechodné nedostatky ze svých poměrně vysokých skladů železa. Tyto sklady jsou však vyčerpány a v příštím roce bude kovoprůmysl ve zvýšené míře závislý na běžných dodávkách z hutí.

Abych mohl lépe porovnat hospodaření národních podniků kovoprůmyslových v prvním pololetí letošního roku, uvádím také prozatímní hospodářské výsledky za rok 1946. Předběžná bilanční ztráta, udávaná částkou cca 585,900.000 Kčs, obsahuje zvláštní daň výdělkovou ve výši 426,400.000 Kčs, takže by hrubá bilanční ztráta činila 159,500.000 Kčs. Provozní ztráta však je vyšší jednak o vykázané mimoprovozní zisky a jednak o nedostatečné odpisy.

V prvním pololetí tohoto roku byl hospodářský vývoj v kovoprůmyslu celkově příznivý, i když byly zvýšeny ceny železa, které může kovoprůmysl jenom v určité míře do svých cen zakalkulovat. Vývoj prvního pololetí letošního roku přináší podstatná zlepšení téměř u všech národních podniků. V letošním roce bude pravděpodobně jejich hospodářský výsledek vyrovnaný - i u největších podniků válkou těžce poškozených - snad se ukáže i případný mírný zisk, takže celkový výsledek má končit v našem kovoprůmyslu bilančním přebytkem. Je to ovšem jen zisk zdánlivý a zmizí, jakmile podniky budou do bilancí započítávat odpisy z investic ve výši trojnásobné. Podstatné zlepšení hospodářské situace v roce 1947 je důsledkem zvýšené výrobnosti. Ta se nejlépe projevuje na rychlém vzestupu fakturace, která podle odhadu má být v roce 1947 o 81% vyšší, nežli byla fakturace v roce 1946. Vzestup fakturace exportní bude činit téměř čtyřnásobek proti roku 1946 a podíl exportní fakturace na celkové fakturaci se zdvojnásobí a vzroste s 9,9% v roce 1946 na 20% v roce 1947. Zvýšení fakturace se projevuje příznivě i ve zlepšené finanční situaci národních podniků. Procento nekrytých vydání rychle klesá s 59% v poválečném pololetí roku 1945 na 44% v prvním pololetí 1946, na 25% v druhém pololetí 1946, 11,8% v prvém pololetí 1947 a podle rozpočtu na druhé pololetí 1947 bude činit již pouze 8,5%. Běžná provozní vydání jsou již vcelku kryta z běžných příjmů a značnější nároky na bankovní úvěr kladou podniky v důsledku zvýšení činnosti investiční. Ovšem u těch podniků, jichž výrobnost ještě dále rychle stoupá, roste ještě potřeba běžného a provozního úvěru. Celkový bankovní úvěr 10 miliard se rovná částce, o kterou jsou národní podniky kovoprůmyslu podkapitalisovány a o kterou nutno zvýšit jejich kmenové jmění. Tato částka je jen o málo větší než třetina přihlášených válečných škod.

Při srovnávání produktivity soukromého a znárodněného průmyslu se jako ukazatele nejčastěji používá fakturace. Chci upozornit slavnou sněmovnu, že je to ukazatel neúplný, a kdyby produkce měla být posuzována jen podle fakturace, vedlo by to namnoze k mylným úsudkům a závěrům. Především tedy fakturace u velkých strojírenských podniků není nikdy rovnoměrně rozložena v jednotlivých měsících či účetních obdobích. Druhá polovina roku a zejména konec roku vykazují vždy velký vzestup fakturace. To souvisí s povahou výrobků a se způsobem fakturace. Fakturace také nevykazuje, kolik podnik vyrobil na sklad a o kolik vzrostla inventura rozpracovaných zakázek. V roce 1946 činila celková fakturace národních podniků kovoprůmyslu 12.197 mil. Kčs. Za prvé pololetí roku 1947 činila již 8.214 mil. Kčs a podle odhadu bude činit úhrnná fakturace v letošním roce 21.807 mil. Kčs. Podíl exportní fakturace na celkové fakturaci činil v prvním pololetí 1946 7%, v druhém pololetí 11%, v prvním pololetí 1947 19%, ale v druhém pololetí tohoto roku má činit 23%. V roce 1946 byl měsíční průměr odbytu na dělníka a učedníka 7.316 Kčs, od ledna t. r. stoupal a činil v šestém měsíci 12.179 Kčs.

Soudím, paní a pánové, že vás bude také zajímat, jaký byl pohyb zaměstnanců v kovoprůmyslu. Počet dělníků a učňů stoupl z měsíčního průměru 138.945 v roce 1946 na 157.989 v měsíci červnu t. r. To je přírůstek 13,71%. Počet úředníků vzrostl z průměru 35.181 v roce 1946 na 39.405 v květnu 1947. Pro zajímavost ještě uvádím, že poměr počtu odpracovaných hodin na Slovensku je vyšší, nežli odpovídá procentem počtu dělníků, což je důsledek toho, že na Slovensku připadá na jednoho dělníka a období 192,4 odpracovaných hodin, kdežto v českých zemích pouze 179,4 hodiny. Průměrná denní pracovní doba je tudíž na Slovensku delší, a to 7,7 hodiny, nežli v českých zemích, kde činí 7,2 hodiny. Také počet odpadlých hodin na Slovensku je menší než v zemích českých. V květnu činil 3,2%, kdežto v českých zemích 5,7%. Při tom průměrná mzda dělníka na Slovensku je o 15% nižší nežli v českých zemích.

Znárodněný kovoprůmysl provedl již letošního roku pokus o svůj hospodářský a finanční plán. Je to zatím jen pokus, protože v mnoha národních podnicích je třeba vytvořit teprve předpoklady pro skutečný hospodářský plán, a to zejména sjednotit podnikové početnictví a statistiky. V mnoha závodech se letos provozní účetnictví teprve zavádí a proto pro přesný plán není dostatek podkladů a zkušeností. Pro některé podniky znamená hospodaření podle rozpočtu již dnes skutečnou vzpruhu na cestě k hospodárnému vedení a podstatné změně v myšlení všech vedoucích činitelů podniku. Hospodářské plánování v podnicích by nebylo úplné, kdyby k vyhotovení rozpočtu nepřistoupila také kontrola dosahovaných výsledků a jejich porovnávání s rozpočty. Některé národní podniky již k tomuto kroku přistoupily a vyvodily z toho ve svém hospodaření důsledky.

Z problematiky kovoprůmyslu, která před námi vyrůstá, upozorňuji letmo na otázku vhodnosti koncentrace a centralisace, zejména v distribuci zahraniční.

V souvislosti s kovoprůmyslem považuji ještě za svou povinnost upozorniti na národní podnik Agrostroj, kterému je v rámci plánovaného hospodaření svěřena výroba zemědělských strojů. Hospodářské stroje mají se zřetelem na zvláštní význam zemědělství velkou důležitost. Jsem rád, mohu-li sdělit, že národní podnik Agrostroj vynaložil všechno úsilí, aby splnil úkoly, které mu byly zákonem o dvouletém hospodářském plánu uloženy. Stanovený výrobní plán byl splněn v lednu až srpnu letošního roku na 113%, v září na 127%. Mohu ubezpečit slavnou sněmovnu, že věnuji této věci mimořádnou pozornost. Usilujeme o to, abychom mechanisaci zemědělství provedli co nejdříve a co nejdokonaleji. Odtud i moje radost nad tím, že Agrostroj pracuje na určitém počtu prototypů nových strojů, kterých naši zemědělci dosud neužívali. Je to zejména stroj na sklizení řepy, stroj na rozmetání chlévské mrvy, motorisovaný secí stroj, rozmetadlo umělých hnojiv, sazeče brambor a nové typy secích strojů. Právě nyní zahájil dokonce výrobu závěsného traktorového nářadí. V zahraničí je po našich hospodářských strojích velká poptávka, nemůžeme ji však plně uspokojit, i když ceny, kterých v zahraničí dosahujeme, jsou v některých případech vyšší než ceny strojů na trhu domácím. Porovnáme-li při tom cenovou hladinu hospodářských strojů v zahraničí a u nás, docházíme k zjištění, že naše republika má nejlacinější hospodářské stroje na celém světě. Je to jistě důkaz schopnosti našeho znárodněného kovoprůmyslu, i když víme, že v důsledku všeobecné krise jsou i naše laciné stroje pro naše zemědělce dosti drahé. Jsem si také vědom, že zemědělci očekávají přesto přese všechno podstatné zvýšení výroby hospodářských strojů. Jenom proto jsem také navrhl Ústřední plánovací komisi podstatné zvýšení výroby již pro rok 1948. Mohu ubezpečit slavnou sněmovnu i naši zemědělskou veřejnost, že používám všech svých sil, abych prokázal, že průmysl chce zemědělství poctivě sloužit.

V chemickém průmyslu, jemuž chci nyní věnovat pozornost, byl dvouletý hospodářský plán sestaven tak, že prakticky od počátku znamená plné využití kapacity a neponechává výrobě žádnou reservu, ačkoliv výrobní zařízení je ve stavu mnohem horším, než bylo před válkou. Programového zvýšení v plánu je možno dosáhnouti takřka jen novými investicemi.

Pozorujeme-li měsíční plnění plánu v prvním pololetí tohoto roku, objeví se jasně potíže, způsobené mrazy a nedostatkem uhlí v lednu a únoru letošního roku, zejména ve Stalinových závodech. Projevuje se to ve výrobě synthetických paliv, hnědouhelného koksu i dálkového plynu. Jinak zatím nebylo možno zvýšit výrobu základních chemických produktů, protože investiční program neprobíhá dostatečně rychle. Zejména otázka strojového zařízení je nejbolestivějším bodem výstavby, ať již jde o nové investice, či udržování dnešního strojního zařízení. V českých zemích bylo z plánu provedeno pouze 13% nestavebních investic a 27% stavebních investic.

Příčiny, které u chemie ovlivňovaly významnou měrou výrobu v prvém pololetí, jsou různé. Uvádím především zásobování surovinami. Trh surovin nemá dosud stejnou cenovou tendenci. U některých surovin ceny stále ještě stoupají, u jiných zase poněkud klesly. Z devisových důvodů musíme často opatřovat některé suroviny přes obchodní firmy švýcarské, belgické a švédské, což jejich nákupní cenu také zvyšuje. V hlavních surovinách je potřeba pro tento rok a téměř pro příštího půl roku kryta, což naši situaci při sjednávání nových dodávek jenom usnadňuje. Problémem však je, aby tyto suroviny byly včas dopraveny do našich závodů, což při omezené vodní dopravě není lehkým úkolem. Obtížné je často obstarávání surovin speciálních, kterých je na světovém trhu nedostatek. Také zásobování ropou není zajištěno, protože situace na světovém trhu je dosti obtížná.

Dopravní poměry v prvém pololetí letošního roku nebyly chemickému oboru valně příznivy, protože lodní doprava, na níž je chemie při dovozu surovin převážně odkázána, byla zahájena teprve koncem dubna. Vzhledem k vodní situaci byl v prvním pololetí přísun surovin omezen. Proto nemohly být opatřeny pro zimní měsíce reservy v předpokládané výši. V druhém pololetí letošního roku musela být tudíž zvýšena doprava po ose, což ovšem zvyšuje dopravní náklady. Slibně se vyvíjí také doprava přes Rjeku, přes polské přístavy a po Dunaji. Myslím, že nebyla dosti uvážena snaha o soustředění dopravy po Labi. Způsobila našemu chemickému hospodaření značné škody, znemožnila tvoření surovinových zásob v letních měsících, což se nepříznivě projeví v zimě a na jaře.

Mezery v pracovních silách vznikaly odsunem Němců a byly postupně odstraňovány, i když se značnými obtížemi. Pro pohraniční závody byly opatřovány pracovní síly vnitřním náborem a překládáním zaměstnanců ze závodů vnitrozemských, dále náborovými akcemi na Slovensku a v Rumunsku, kterými se získalo několik set pracovních sil. Potřeba pracovních sil není ani dnes ještě plně kryta. Nelze ovšem přehlédnout, že nově získané pracovní síly jsou nekvalifikované, musí být postupně zaučovány a školeny. Tyto nedostatky se projevují jak v množství, tak i v kvalitě vyrobeného zboží. S tohoto hlediska musí se také posuzovati některé kvalitativní reklamace.

Mimořádné zatížení, které uložil chemickým závodům dvouletý plán, odhaluje výrobní nedostatky strojního zařízení velmi výrazně. Zejména u starších závodů jsou časté poruchy, které znamenají dočasné omezení provozu. Je proto pochopitelné také naléhavé volání chemie, aby kovodělný a strojírenský průmysl především pamatoval na investiční dodávky i pro tento průmysl. Aby se tento nedostatek aspoň částečně mohl napravit, prosazovali jsme v reparační misi příděl chemického strojního zařízení. Zatím již bylo do Československa dovezeno asi 100 vagonů chemického reparačního materiálu. Provádějí se již také demontáže strojního zařízení vlastními demontážními četami, což bude, nemusím ani dokazovati, v nynější krisi vítanou pomocí.

Zásobování uhlím a elektrickou energií nebylo rovněž zcela plynulé. Jen ve Stalinových závodech činila ztráta pro zastavení provozu v lednu více než 65 mil. Kčs. Během roku nemohly se vytvořit dostatečné reservy uhlí a není proto vyloučeno nebezpečí opětovného přerušení provozu některých závodů v zimě.

Znárodnění chemického průmyslu umožnilo soustředění a prohloubení výzkumu v nejdůležitějších oborech. Jen příkladmo uvádím, že Výzkumný ústav plastických hmot, založený v roce 1946, pracoval na četných vědeckých thematech nejenom pro podniky národní, ale i soukromé. Chemické závody zřizují nyní výzkumný ústav lakařský, který bude provádět potřebné výzkumy pro připravovaný národní podnik. Vzhledem k potřebám našeho zemědělství, jemuž vedle kovoprůmyslu musí pomoci v nejširší míře též chemie, mohu s jistým uspokojením slavné sněmovně oznámit, že na tomto poli se již také prováděl zemědělský výzkum ve spolupráci s výzkumnými ústavy zemědělskými a zkoušela se nová i upravená hnojiva. Nově připravené mořidlo (Agronal) se prověřovalo v laboratořích i polních pokusech. Podle dosavadních výsledků předčí toto mořidlo cizí zboží a lze očekávat, že chemický průmysl v tomto směru pro naše zemědělství učiní v pravém slova smyslu divy. Prováděly se také pokusy s obalováním řepného semene v kombinaci rozličných látek. V některých případech byly výsledky těchto pokusů příznivější než u obalovacích směsí amerických, i když největší potíž je v nepravidelném tvaru domácích segmentových semen. Připravují se nyní vzorky obalovaného semene čekanky a máku. Provádělo se také umělé očkování žita námelovou kulturou, bohatou ergotaminem. Na organické základně připravil Chemický spolek nová složená plná hnojiva, která výrobně, technologicky, formou živin i svým účinkem jsou novinkou v tomto oboru. Znárodněný chemický průmysl pořádal ve spolupráci s ministerstvem zemědělství také kursy pro zemědělce, na kterých bylo předvedeno přes 2¹/₂ tisíce názorných pokusů se strojenými hnojivy. Mimo to bylo vydáno několik odborných propagačních tisků o strojených hnojivech, která byla propagována také na výstavách, rozhlasem a filmem.