U hostinců se projevuje největší nedostatek v mouce, kde ministerstvo výživy snížilo přídavek pšeničné mouky z odevzdávaných ústřižků na mouku z 20 % na 5 %. Těchto 5 % samozřejmě zdaleka nestačí krýti potřebu pro úpravu pokrmů, které restauratéři podávají bez ústřižků na potravinové lístky, jako polévky, omáčky a pod. Bez zhoršení kvality jídel je tento stav neudržitelný. Zlepšení může nastati jedině při poskytnutí přídavku 20 % na odevzdané moučné ústřižky, dále pak při poskytnutí přídělu luštěnin, ovesných vloček, krup a pod.

Luštěniny, ovesné vločky, poživatiny, ačkoliv jsou volné, nelze dostat vůbec, nebo jen ve velmi omezeném množství. Je jich potřebí nejen jako vložky do polévek, ale i jako samostatných pokrmů neb jako příloh k hlavnímu jídlu. Také u tuků se jeví v hostinských podnicích nedostatek, neboť 10 % přídavek, který hostince po celou dobu okupace měly, byl jim zastaven, ačkoliv na moučná jídla, polévky, atd. se ústřižky na tuky neodebírají. Pro hostinské živnosti je zapotřebí, máme-li udržeti kvalitu jídla, minimálně 25 milionů skořápkových vajec, asi 10 vagonů mražených vajec a 1 vagonu sušených bílků, kromě jiných vejcovin v přiměřeném množství. Je třeba zajistiti dodávku sýrů, tvarohu a alespoň trochy mléka. U masa vznikají při manipulaci a expedici ztráty, takže je nutno poskytnouti hostinským živnostem alespoň 10 % přídavku na odevzdané ústřižky, ovšem ne na úkor řezníků a uzenářů.

Drůbež, která byla uvolněna, nelze za normální ceny koupit a pro hostince bylo rozhodně výhodnější, když byla obhospodařována, čímž bylo zajištěno asi 50 vagonů tohoto zboží. U tohoto bodu se musím pozastaviti a poukázati na to, jak to bylo dříve, když obchodník, na př. z Libuše, který byl náš pražský dodavatel, jel do jižních Čech nakupovat husy a drůbež. Dnes se toto všechno děje přes sběrnu. V nynější době před svatým Václavem, v době různých posvíceni, byly vždycky v Praze husy. Ovšem dnes tomu tak není, protože přišlo nařízení, že pěstitel musí dodati husy do sběrny na venku a ty pak se mohou dodati zdejším obchodníkům, kteří je zde mají dokrmovati a dále dodati občanstvu. Za prvé je třeba zkoumati, zda cena 45 Kčs za kg husy je pro pěstitele dostatečná. Za druhé je třeba, aby náš dodavatel hus opět mohl volně navštěvovati sedláky a pěstitele hus, sjednati s nimi dohodu o dodávce; pak opět uvidíme v Praze naší českou husu. Je nemyslitelno, aby ze sběren byl dělán úřad, protože žádný rolník nepůjde v úředních hodinách do sběrny drůbeže, protože má dosti jiné práce. Také sladkovodní i jiné ryby, ať již v čerstvém stavu nebo v různé úpravě - konservy, ryby v oleji a pod. - značně usnadňují zásobování hostů.

Se zeleninou budou letos velké obtíže, neboť již nyní se projevuje citelný nedostatek. Je potřebí ji zajistit pro restaurace, neboť bez zeleniny se nedají nejrůznější pokrmy prodávat. Je třeba, aby náš zásobovací výbor byl zpraven o tom, jaké množství zeleniny, brambor a zelí, jehož je potřeba pro restaurace nejméně 250 vagonů, dodali rolníci a pěstitelé příslušným družstvům a kam to tato družstva dále expedovala, protože hostinské živnosti, resp. hospodářská skupina hostinských doposavad nic k rozdělení neobdržela. Je třeba, aby bylo dodáno k disposici alespoň 30 vagonů cibule a 5 vagonů sušeného česneku. Na úpravu různých jídel se jeví potřeba asi 5 vagonů papriky, 3 vagony pepře a jiné druhy v přiměřeném množství. K zachování kavárenské živnosti je třeba alespoň 20 vagonů kávy, vagonu čaje, 250 vagonů cukru. Je nutno v zájmu naší tradiční české kavárny tuto živnost znovu vzkřísiti, protože toto společenské středisko nám dnes upadá. Zaměstnanci tím přicházejí o práci a obecenstvo se začíná scházeti v různých klubech a domácnostech.

Prosím pana ministra, aby pamatoval na hostinské živnosti tím, že zabezpečí pro hostinské živnosti brambory, bez kterých není možno vésti hostinskou živnost. Podporou hostinské živnosti podpoří pan ministr nejen výživu celého národa, ale zachová také možnost existence stavu.

Končím svůj referát s přáním a prosbou, aby se ministerstvo výživy urychleně dalo do práce u příležitosti reformy trhových svazů, které jsou nacistickou vymožeností, aby, jak již bylo řečeno, podporovalo všechny formy našeho podnikání stejně, a věřím pevně, že soukromé podnikáni bude nejenom štikou, ale že v konkurenci těchto všech podnikatelských sektorů vynikne. (Potlesk.)

Podpredseda dr Ševčík: Ďalším rečníkom je p. posl. Kubánek, udeľujem mu slovo.

Posl. Kubánek: Pane předsedo, paní, a pánové, slavná sněmovno!

Ministr zemědělství uvedl ve svém projevu celou řadu opatření, která jeho ministerstvo již uskutečnilo a jiná bude realisovat. Skutečnost, že letošní rok je výjimečně suchý, skoupý na dešťové srážky, způsobila, že u nás vznikly dva názory. Jedni mluví o bídě, hladu a katastrofě, a my komunisté jsme toho názoru, že letošní rok bude sice chudý na zemědělské produkty, ale ne katastrofální. Proto jsme odmítali a odmítáme jakékoliv poplašné zprávy o hladu. Všechna opatření, která směřují k zdárnému zvládnutí této pohromy, nás opravňují, abychom národu po pravdě řekli, že není důvod k panice nebo k malomyslnosti, nýbrž že se nám pochopením a odpovědným úsilím nás všech podaří i tento problém vyřešit tak, jak jsme to dokázali při odsunu Němců, při osídlování, znárodňování, v měnové reformě a pod., i když všechny tyto věci byly také nepříznivě posuzovány. Vzpomeňte si, paní a pánové, jak také tenkrát odpůrci lidově-demokratického řádu mluvili o tom všem, co dnes, můžeme říci, bylo s úspěchem zvládnuto. Suchý rok, živelní pohroma, krupobití a pod. řeší se v nové republice jinak, než jak se řešilo v dobách předmnichovských. Léta 1934 a 1935 byla také katastrofálně suchá. Tehdy stouply ceny chlebovin nepatrně, za to však ceny krmiv jak domácích, tak zahraničních stouply až o 100 %. Následkem velké nabídky jatečného dobytka klesly ceny, a to u krav na 400-600 Kčs za celý kus. U prasat bylo tomu podobně, 1 kg živé váhy byl hodnocen 3,50 až 4 Kč. Hlavní příčinou bylo, že dobytek nebyl zpeněžován družstevně a že na bídě zemědělců mohli vydělávat různí nesvědomití obchodníci. Výsledkem toho všeho byla slabá kupní síla rolníků, zadlužení, exekuční dražby, prodávání půdy i celých zemědělských usedlostí právě těm, kteří měli příležitost vydělávat. Dalším důsledkem bylo omezení průmyslové výroby, větší počet nezaměstnaných, hladové mzdy, nízká kupní sila širokých konsumentských vrstev, nemožnost odbytu mléka, másla, masa, prostě krise a katastrofa. Letošního roku a do budoucnosti je třeba starých chyb se vyvarovat a dělat vše, aby následky sucha byly co možná nejmenší. Vláda Klementa Gottwalda již dokázala stanovením příplatků k cenám zemědělských produktů, že se o zemědělce stará, že existence rolníků není jí lhostejná, a ministerstvo zemědělství svými návrhy a opatřeními dokázalo a dokáže rolníkům, že nehájilo a nebude hájit zájmy prospěchářů, nýbrž výkonných rolníků, a to v dobách katastrofy dvojnásob.

Ministerstvo zemědělství, vedené soudr. Ďurišem, je jiné, než bývalo za dob vlády agrárníků. Stanovení úhrad, jak je navrhují komunisté, má vlastně původ na naších vesnicích. Dříve nežli byl publikován návrh komunistické strany Československa, poukazovali zemědělci bez rozdílu politických stran na část zbohatlíků, kteří při provádění měnové reformy rafinovaným způsobem vyplnili své hlášení tak, aby ze svých majetků museli odvést co nejméně. Já sám, i vy, paní a pánové, jistě dobře znáte ve svých krajích velmi četné případy. Rolníci poukazovali na milionáře, kteří neprávem, často podvodem v dobách dřívějších zbohatli, a podobně kritisovali i novodobé milionáře. Závěr jejich úvahy byl, že letošního roku jsou postiženi dvakrát. Jednou tím, že za své produkty méně utrží, a po druhé, že co nevyrostlo, musí přikoupit. Na veřejných schůzích říkali: Uvidíme, jak budete spravedlivý, jestli škody následkem sucha ponesou rovnoměrně všichni, anebo jestli zůstane dále nedotčena vrstva milionářů, prospěchářů.

Náš návrh je příznivě přijímán všemi pracujícími. Byl již dřív jejich přáním a je neodpovědné proti němu se stavět. Přiznejte si chyby, paní a pánové ze strany národně socialistické, lidové a demokratické strany Slovenska, kterých jste se dopustili. Bránili jste se vždy uskutečnění nových věcí, které byly uvedeny v život ku prospěchu rolníků a celého národa. Nemůžeme setrvávat na starých zvyklostech, které škodí a snižují životní úroveň lidu. Ještě nedávno na schůzích bylo provoláváno heslo "Pryč s trhovými svazy", aniž se na druhé straně mluvilo o jiném způsobu reorganisace naší distribuce.

My komunisté jsme si vědomi, že trhové svazy jsou těžkopádné a nevhodné. Byli jsme a jsme toho názoru, že nový způsob distribuce je nutný, ale nemůžeme dopustit, aby byly rušeny dřív, než bude vybudována distribuce na lepších organisačních základech, která zaručí odbyt zemědělských produktů, pevné ceny, nejkratší cestu od výrobce k spotřebiteli a rovnoměrné rozdělení zemědělských produktů mezi konsumenty. Dnešek nám musí dát za pravdu. Bez trhových svazů bylo by zde rejdiště šmelinářů, kteří by poškodili jak výrobce, tak i konsumenta. Zpeněžování dobytka, jak se provádí dnes, nelze považovat za dokonalý způsob. Příliš velké množství srážek, často nespravedlivé zařazení do jakostních tříd zemědělce znepokojuje. Bylo by lépe stanovit jednotnou cenu pro celé území, beze srážek, a ohodnocení za kontroly rolníků v mrtvém, to jest v mase. (Předsednictví převzal místopředseda Petr.)

Přiznejte si omyl, paní a pánové. Při zřizování družstevních pastvin jste strašili rolníky dávno omšelým strašákem a demagogickým tvrzením o kolchozech a málo jste se zasadili, aby družstevní pastviny byly co nejdříve vybudovány. Budou to pastviny, které se v budoucnosti stanou důležitým sektorem jak při živelních pohromách, tak i co se týče produktivity živočišné výroby. Urychlí nám zušlechťování, zlepší zdravotní stav a stanou se u nás zásobárnou kvalitního dobytka. Tady by bylo neodpovědné nepřičinit se a ze stranických důvodů nepřiložit ruku k dílu, abychom naše chovatelství dostali v nejkratší době na tu výši, jako je v jiných, sousedních státech.

Přiznejte si chybu, paní a pánové, když jste při projednávání zákona o revisi první pozemkové reformy na záchranu zbytkařské půdy neodpovědně manévrovali návrhem na rozparcelování státních statků. Státní statky nejsou nebezpečím, nýbrž dobrodiním pro naše rolníky a jejich význam a důležitost poznáme letošního roku a ještě důrazněji v budoucnosti. Státní lesy a statky přenechaly letošního roku ke sklizení sena zhruba 8.000 ha pastvin a luk. Z tisíce šesti set ha bylo sklizeno stelivo ve prospěch rolníků. Množství sena sklizeného svépomocí rolníků činí asi 50.000 vagonů nelisovaného, při čemž se počítá 25 q na 1 vagon.

Znárodnění průmyslu a spolupráce všech pracujících se osvědčila, a zvláště si zaslouží uznání pochopení dělníků Škodových závodů v Plzni, kteří poskytli určitý počet traktorů z továrny i se řidiči a pomáhali ochotně dovážet usušené seno z pohraničí i odjinud. Porovnejte, oč lepší je to dnes za spolupráce všech pracujících, a to zvlášť v dobách těžkých, a jak tomu bývalo v dobách, kdy se užívalo podvodného hesla "venkov jedna rodina".

Aby státní statky mohly odčerpat část nabízeného chovného dobytka, bylo včas nařízeno šetřit stelivem i krmivem. Na státních statcích byl vydán zákaz stláti slámou a nařízeno slámy lépe využíti, po případě uskladniti pro krmné účely. Současně bylo nařízeno stláti stelivem náhradním, zejména pilinami a stelivovou rašelinou.

Státním pilám bylo nařízeno, aby po krytí vlastní potřeby pilin pro vytápění parních strojů byly piliny prodávány rolníkům na stlaní. Bylo povoleno těžiti hrabanku a jiné stelivo všude v lese, kde les a jeho obnova nejsou těžbou hrabanky ohroženy. Počítá se se 40.000 zemědělských povozů lesního steliva.

Cestou okresních národních výborů bylo vydáno povolení zemědělcům vyžínati styl z okrajů rybníků. Ve velkém byla zajištěna těžba stelivové rašeliny, kde je k tomu účelu rašelina vhodná. Možnost těžby stelivové rašeliny byla kromě toho dána jak zemědělským družstvům, tak i jednotlivým zemědělcům.

Státní lesy a statky vykoupí 1.000 krav a jalovic k chovným účelům z chovných obvodů, kde by jinak stav dobytka musel býti snížen. Rovněž tak budou míti za úkol odčerpat přebytečné množství selat a podporovat výrobu vepřového masa. Dalším úkolem je pomoci rolníkům stroji a jiným zařízením k řádnému zvládnutí podzimní sklizně i osevu ozimu.

Je třeba porovnat, jaký účel byl dán státním lesům a statkům v dřívějších dobách a jaký účel budou míti státní lesy a statky v nové republice.

Proti strojním stanicím se také neodpovědně mluvilo, a přes to i tato myšlenka našla značné pochopení v širokých vrstvách zemědělců, hlavně drobných a středních, kterým stroje v družstvech nebo státních strojních stanicích ulehčily prácí a zmírnily následky sucha. Tam, kde pomocí strojů, traktorů byla včas obdělána půda, zachytila se nám zimní vláha, kde bylo hluboko naoráno, tam sucho nezasáhlo tak citelně jako tam, kde byly tyto práce vykonány pozdě. Rovněž včasná sklizeň ve žních, zorání strnišť, příprava půdy pro ozim a zimu i přes velké sucho může býti zdárně zvládnuta. Doporučoval bych, aby se vzhledem k počtu traktorů na okrese zmenšil stav tažných volů a koní, a kde je to možné, aby byl nahrazen pro lehčí potahové práce potahem kravským. Toto opatření nám zase umožní vyšší živočišnou produkci. Je třeba věnovati podporu a práci tomuto novému družstevnímu podnikáni, které je v začátcích a bude mít velký význam.

Rovněž kontrola užitkovosti je ministerstvem zemědělství velmi podporována. Je jí věnována značná péče a je rozšiřována v drobných a středních zemědělských usedlostech. Již letošního roku bude rozdíl v tom, budeme-li mít v chlévech málo výkonný dobytek, který by konsumoval letošního roku vzácnou píci, či bude-li nahrazen výkonnějším, který produkční dávku nejlépe zhodnotí.

V r. 1938 bylo u nás 4.725 kusů v kontrolovaných chovech, v r. 1945 94.263 kusů s průměrnou dojivostí 1.680 litrů na kus. V zemské plemenné knize bylo zapsáno 74.522 kusů hovězího dobytka. V r. 1946 měli jsme již 118.420 kusů v kontrolovaných chovech o průměrné dojivosti 2.103 litrů, z toho 67.689 kusů zapsaných v zemských plemenných knihách. Z uvedeného je jasné, že kontrola užitkovosti, jakosti dobytka má značně vzestupnou linii.

Přes všechna tato opatření musíme konstatovat, že bude nedostatek píce, že stavy našeho dobytka se sníží. O kolik, bude záležet na tom, jak mnoho se nám podaří dovézt krmiv z ciziny a kolik dokážeme vypěstovat z vlastní sklizně anebo využít všeho, čeho využít ještě lze. Je třeba také, aby tato krmiva byla spravedlivě distribuována, a to zvlášť pro dojnice v laktaci. Bylo by spravedlivé, aby otruby z letošní sklizně byly vráceny rolníkům, hlavně drobným a středním, protože ti dávají záruku největšího počtu dojnic na 1 ha půdy.

Chtěl bych se zeptat při té příležitosti p. ministra zahraničního obchodu, zdali při každém dovozu krmiv bylo jednáno za souhlasu příslušných činitelů a zda se krmiva dovážejí v rámci celostátním, nebo zda Slovensko sjednává nákup krmiv samostatně, odděleně, bez vědomí ministerstva zemědělství a kompetentních činitelů. Pan ministr výživy Majer se zmínil, že s dovozem krmiv a chlebového obilí můžeme bezpečně počítat hlavně ze Sovětského svazu a z ostatních slovanských států. A to je, paní a pánové, pomoc bez politických ústupků, bez vlivů na naši vnitřní politiku; to je pomoc bratrská, upřímná, kde je vedeno jednání ne jako velmoci se státem malým a chudým, nýbrž jako rovným s rovným. (Potlesk.)

Je třeba, abyste vy, (obrácen k posl. Chudobovi) pane poslanče Chudobo, v časopise "Vývoj", i vy ostatní pánové, dovedli usměrnit své novináře tak, aby se o Sovětském svazu a ostatních slovanských národech psalo nejen to, co se komu zlíbí nebo hodí, ale abyste také dovedli hodnotit klady, které v těchto zemích jsou, a hlavně abyste dovedli ocenit a uvážit tu skutečnost, že si budeme pomáhat nejen v dobách válečného ohrožení, ale i v dobách pohrom nebo jakýchkoli jiných neštěstí. Buďme si vědomi, že náš národ by nesnesl, kdyby někdo chtěl toto slovanské bratrství znevažovat! Dovozem jadrných krmiv bylo by možno s úspěchem udržet zásobování masem a tuky, protože sucho by se tak nedotýkalo snížení produkce prasat.

Bude nutno vyvinout větší úsilí v ministerstvu zdravotnictví o podporu boje proti července a obrně i proti ostatním nemocem, které jsou pro vepřový brav i pro hovězí dobytek takovým zlem jako sucho samo. Odbyt selat je nutno regulovat.

V závěru své řeči bych shrnul opatření, která je nutno uskutečnit, takto:

1. Uskutečnit dávku z majetku, která postihne 35.000 milionářů, většinou novodobých zbohatlíků, která bude sloužit k úhradě příplatků na zemědělské produkty. 2. Společně se snažit, aby družstevní pastviny byly co možná nejdříve vybudovány a staly se zásobárnou kvalitního a zdravého dobytka. 3. Státní statky musí využít všech možností na zmírnění následků sucha ve smyslu služby rolníkům. 4. Pokračovat ve výstavbě a organisaci družstevních i státních strojních stanic, snažit se zlevnit provoz v nich a tím dát možnost rolníkům co nejvíce využíti strojů a snížiti počet potahů. 5. Pečlivý výběr jatečných a chovných kusů. Jatečné včas vykoupit, maso zkonsumovat a chovné kusy včas přemístit. 6. Věnovat velkou péči zdraví chovného dobytka. 7. Zajistit plynulý výkup selat, a kde jsou podmínky u průmyslových závodů, získat krmivovou základnu z odpadků a zřídit výkrmy prasat. 8. Vybudovat síť závodů, které by zpracovávaly odpadky na hodnotná krmiva, a to hlavně z jatek krev, kosti, kafilérie a pod. 9. Zavésti co možná ve všech obcích sběr mléka a omezit splňování kontingentu selským máslem. Starat se ve sběrnách, mlékárnách o nezávadnost mléka a vyloučit jakýkoliv prodej cestou neregulérní. 10. Dovézt co nejvíce krmiv z ciziny a postarat se o řádnou jich distribuci, hlavně pro dojnice v laktaci. 11. Organisovat s pomocí mládeže sběr kaštanů, bukvic, žaludů a zpracovat je ke krmným účelům. 12. Apeluji na rolníky, aby se nedali svést neodpovědnými lidmi ke zpeněžování svých produktů na černo a naopak pomohli odhalovat šmelináře a tím si zachovali svůj dobrý budovatelský charakter. 13. Je třeba učinit vše, aby z jara byla píce co nejdříve, t. j. setím ozimých směsí a jiných raných plodin. Dále opravit závlahová zařízení všech druhů a postarat se o včasné přidělení pozemků, které nemají obdělávatele.