Pátek 11. července 1947

Další případ: v září 1947 Jaroslav Vojtíšek, člen lidové strany... (Výkřik: To musíte dokázat!) - to je dokázané, ano je to silný tabák, ale je to dokázané, já vím, že vám ten tabák nevoní, že se vám po něm bude kýchat, ale to vám nepomůže, poněvadž fakt je fakt. Jaroslav Vojtíšek, člen lidové strany v národním podniku Baťa, Fatra v Napajedlech, zcizoval plány zabalovacího gumového zařízení, jediného podobného zařízení v celé střední Evropě, a prodával je Jaromíru Bartošovi, nár. socialistovi firmy Kudrnáč, dříve Fatra. K čemu to sloužilo a proč to tak dělají, suďte, přátelé, sami. A takových věcí bychom mohli uvést celou řadu. (Výkřiky.)

Ve Zdaru na př. napsali, že prý ve Zlíně se neustále střílí, (Hluk. - Výkřiky. - Místopředseda Petr zvoní)... že je to tam jako na divokém západě. Jejich redaktor na př. napsal, že jednu noc se tam střílelo. Policie zjišťovala, jak to bylo, a vyšetřila, že pan redaktor, který to psal, šel v noci opilý z kavárny Moravy se dvěma kamarády, měli nějaké prskavky, několikráte jimi udeřili o zem, byl z toho v noci trochu menší kraválek a na druhý den bylo ve Zdaru, že ve Zlíně se zase střílelo. Takhle vyrábějí senzace. (Hluk. - Stále výkřiky.) Je to přesně zjištěno Sborem národní bezpečnosti. Ten redaktor byl také vyšetřován pro tento delikt a uděláno pak na něho oznámení pro rušení nočního klidu. (Výkřiky.) Pan posl. Bartoš zde také řekl, že to, co bylo dříve dobrého, je pryč, a co je špatného, to zůstalo a ještě se zhoršilo. Tak, prosím, podíváme se na to, co tam bylo dobrého a co je pryč. Na příklad tam bylo dobré, podle pana Bartoše, že Baťa soustavně defraudoval daně, že daně neplatil. Já vám povím, že my jsme se za první republiky zmocnili tehdy kalkulačních knížek a nebožtík dr Ivan Sekanina dostal všechny ty kalkulace, ze kterých by se mohlo vypočíst, o kolik miliard okradla firma Baťa za několik let stát o daně. Taková byla skutečnost. (Výkřiky.) Firma Baťa posílala tehdy soudcům, úředníkům na okresním úřadě atd. velké diškrece, aby je měla koupeny. Je pravda, že všechny tyto "dobré" věci v národním podniku zmizely, že tam dneska nejsou. Je také pravda, že tehdy v podniku Baťa to bylo pěkně rozškatulkováno, že na př. strojírny dostali sociální demokraté, gumárny nár. socialisté atd. a nikde jinde se nesměli organizovat. I toto co jste tehdy schvalovali, s čím jste souhlasili, zmizelo, je pryč a dneska se v národním podniku může každý organizovat kde chce, může být v kterékoli politické straně, ale musí pracovat a nesmí krást.

A, přátelé, takových "dobrých" věcí, které Baťa tam zavedl, je celá řada pryč, a přirozeně zavádějí se ty "špatné" věci. Kdo měl tehdy odvahu říci pravdu, ten z Baťovky vyletěl, ale dnes ji tam mohou říci. To vidíte na příkladě těch podpisů; když pan posl. Bartoš říká, že jich je 3.800, tedy to znamená, že se tam lidé nebojí, že tam žádný teror není. Když byly středoškolské předsletové slavnosti, mohli jste se přesvědčit, kolik tady bylo mladých lidí ze Zlína, jak jásali. Nikdo nebude chtít vykládat, že to byl teror a že jásali pod nějakým terorem. Ti jásali, poněvadž měli radost z práce, ze svých úspěchů v národním podniku, to bylo ono. (Potlesk. - Výkřiky.)

Mohl bych vykládat celou řadu jiných věcí. Nyní o těch vychovatelích v internátě, že je jich tam takové množství a že většina je jich u komunistické strany. To je pořád to, kolem čeho se točíme: Dělejte pořádnou politiku, lidé vám nebudou utíkat a budou stejně tak u vás jako u nás. Budete-li, pane poslanče, dělat takovou politiku, jakou děláte teď, tedy je otázka, zdali budete příště zvolen poslancem, poněvadž ani na ten poslanecký mandát hlasů nedostanete. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Prosím pana řečníka, aby se vyhýbal osobním útokům.

Posl. Mráz (pokračuje): Oni to dělali taky. (Výkřiky.)

Přátelé, taky se mluvilo o tom, že prý se tam zakázalo někomu, aby nesl věnec na hrob Tomáše Bati. Podívejte se, to je soukromá otázka každého jednotlivce, ať již s tím dělá, co chce. My víme, že Tomáš Baťa po organisační stránce opravdu vedl podnik skvěle, že tam dovedl vypěstovat velmi dobrou pracovní morálku, jenže užitek z práce všech pracujících si strkal do kapsy sám se svojí rodinou, šidil stát o daně, vyvážel peníze do ciziny a tím náš stát vlastně okrádal. Ale přátelé, ty ostatní vykořisťovatelské věci, které tam dělal, ty oni tady nedonášejí, o těch mlčí, a přirozeně dělníci vědí, jaký tam byl systém tehdy a že dneska je ten systém už pryč. (Výkřiky posl. Zeminové.) Paní poslankyně, my jsme měli všelico lacinější než máme dnes. Řekl bych, že jsme měli i některé poslance nár. socialistické strany rozumnější, než máme dnes. (Potlesk. - Veselost.)

A nyní, jak je to s tou trestní komisí. I dříve byla u Baťů trestní komise, i dříve tam byl takový orgán, který rozhodoval o různých trestních věcech; ovšem tehdy národní socialisté mlčeli, přesto že se to dělalo nespravedlivě, poněvadž dostávali bohatou inserci, a poněvadž dnes inserci pro své štvaní nedostávají, tedy nadávají a štvou proti trestní komisi. Taková je skutečnost.

A řeknu další věc, o tom Kateřiňákovi, když je to nutné taky říci. Jestliže chtěl Kateřiňák někoho okrást, v tomto případě dr Holého, myslím, že je nečestné pro každého poslance, když se zastává lumpa, který chce českého člověka okrást, který se ho chtěl zbavit, poněvadž to nemá co dělat s retribučním dekretem. V takovém případě bys se, myslím, (k posl. Bartošovi) i ty odvolal na kriminálku a řekl: Tady je mizera, který mě chce okrást, prosím, zavřete ho! My jsme neměli zájem ochraňovat lumpy ani v okupaci, ani teď. Kdo je lump, ať jde pryč. (Výkřiky.)

Místopředseda Petr (zvoní): Prosím o klid!

Posl. Mráz (pokračuje): Podívejte se přátelé, mohl bych tady reagovat na poslední interpelaci pana posl. Bartoše a vyvrátit ty věci jednu za druhou. Ale jak říkám, nemá to smyslu, poněvadž u nás lidé na to ťápání - jak tomu říkají - nevěří a bylo by to naprosto zbytečné. Tam už se říká, když mají jít děti večer spát: Jak nepůjdeš spát, tak zavolám pana posl. Bartoše a ten ti vymyslí takového strašáka, že usneš hned. Taková je skutečnost. (Potlesk. - Veselost.) Myslím, že takovými vývody je zbytečné se tady zabývat. Já bych jenom doporučil panu poslanci jednu věc: Aby požádal naši sněmovnu a imunitní výbor, aby ho vydal, aby všechny ty věci mohl opravdu také dokázat, aby je mohl prostě před soudem dokázat černé na bílém, aby si to tam, jak se říká, s dr Holým rozdali; každý přinese fakta a nakonec uvidíme, kdo bude mít pravdu. My můžeme za naši komunistickou stranu říci, že kdyby tam dr Holý dělal lumpárny, tedy se ho zastávat nebudeme, a já bych chtěl jenom říci tolik, aby toto řekli také národní socialisté o posl. Bartošovi, aby se posl. Bartoš nechal vydat, aby si ho nechránili a aby byl také zavřen. (Potlesk. - Stálý hluk a výkřiky.)

Pan posl. Bartoš říkal, že těch 3.800 podpisů z 50.000 protestuje proti teroru. Já bych ho jménem ostatních Baťováků, ale těch poctivých, kteří opravdu pracují na dvouletce - poněvadž Baťovka plní nad plán - požádal, aby přišel do Zlína mezi baťovské dělníky, aby si tam udělal velký projev a začal jim tam o tom teroru vykládat a uvidí, jak se mu tam vysmějí; jak se říká u nás, budou se smát od ucha až k uchu, jak si pan posl. Bartoš dovede o Zlíně vymýšlet pohádky pro děti. (Posl. dr Gregor: Ovšem musí to vykládat tak, jako dnes!) Ovšem, musí to vykládat tak, jako dnes, správně. Pak uvidí, komu lidé dají za pravdu a kdo tam sklidí úspěch. My víme, přátelé, odkud fouká vítr. (Výkřiky. - Hluk.) My víme, a státní bezpečnost by mohla vytáhnout doklady o tom, jací ještě jsou ve Zlíně lidé, že jsou tam lidé, kteří konspirují s cizinou, s Janem Baťou, s Tomíkem Baťou, že jim dodávají zprávy atd. a jak prostě hledí z podniku dostat různé zprávy a jak také ještě hledí závod sabotovat. Já řeknu: zaplať Pán Bůh, že většina pracujících lidí i u národních socialistů, těch poctivých členů, s tímto nesouhlasí, že pracuje pilně a že se také povětšině posl. Bartoše zříká. (Potlesk. - Výkřiky.) My, kteří jsme ve Zlíně, nepřejeme si nic jiného, než aby naši baťováci pracovali tak dál, jak pracují, aby splnili dvouletý plán, aby dělali levnější boty, aby naše ženy dostaly co nejdřív silonky, aby je měly k vánocům, jak to bylo slíbeno, abychom obuli levně celou republiku - a o to se zaslouží všichni, komunisté, sociální demokraté, lidovci i národní socialisté. Všichni vidí, jaký je tam teror, že tam žádný není; ti budou pracovat, panu posl. Batošovi se smát a pracovat pro lepší příští naší republiky. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Rozprava je skončena, poněvadž ke slovu již není nikdo přihlášen.

Dovolte, abych vyslovil politování předsednictva nad tím, že při projednávání smlouvy s Uruguayí byly projednávány věci zcela jiné a že bylo se všech stran použito neparlamentárních výrazů.

Dávám slovo k věcné poznámce p. posl. Kubánkovi.

Posl. Kubánek: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Po celé zasedání dnes docházelo ve sněmovně k ostrým výměnám názorů mezi stranami Národní fronty. Já sám jsem se snažil zjišťovat ve svém svědomí, co je vlastně toho příčinou. Nakonec jsem došel k závěru, že to vlastně není nic nového. Kritizovali jste všechno, co dělají komunisté, ať to byly pastviny, družstva, anebo konečně i zemědělské závody, a jak ta nevěcná kritika nakonec dopadla? Dnes jsme hlasovali o dvou zákonech, a i když jste je někteří přijali neradi, přece jste jim tleskali. Kritizovali jste podobně, jako před chvílí, i naše osidlování. A sám president republiky říkal, že osidlování se skutečně u nás povedlo. Kritizovali jste naše ministry, kritizovali jste a říkali, že naše měna je před kolkováním, že bude u nás inflace atd., a veřejně jste museli říci a i v novinách napsat, že máme my, komunisté, dobrého hospodáře ve měně a že máme měnu pevnou, lepší, než jakou mají v jiných státech.

Vážení přátelé, mám za to, že toto mlácení slámy, které tady až dosud bylo, nám nikterak neprospěje. Lid se na nás nebude dívat, jak se tady umíme ve sněmovně hádat, nýbrž bude se dívat, jaké jsou výsledky naší práce. Lid dole už poznal, že za vlády Klementa Gottwalda, kde jsou nejsilnější komunisté, se mu vede lépe. Každý pracující a každý příslušník našeho národa, když srovná dnešek s dobou 1932 až 1938, musí vidět, že je to velký rozdíl. Vzpomeňte si, když pochodovali naši dělníci tady Prahou, kolik jich šlo v roztrhaných botách nebo v roztrhaných šatech. Vzpomeňte si, vy rolníci, kolik přišlo na vaše vesnice hospodářských strojů v těch dobách. Vzpomínejte vy všichni. A že jsme to všechno udělali, když všechny státy kolem nás jsou rozvrácené, když nemůžeme dovážet suroviny ani potraviny, nic. Přitom nám národ musí přiznat, že v našem státě se mu vede lépe, než jak se mu vedlo v dobách předválečných, ve staré republice. A jsme, vážení přátelé, teprve dva roky po této strašné válce. Náš národ už si dovede představit, až budeme po válce déle a když komunisté budou dál a silnější stranou, než jak jsou dnes, jak se mu potom povede.

Nebylo by lépe místo těchto nevěcných kritik říkat tady ve sněmovně a uveřejňovat v novinách, co jsme kdo pro národ dobrého udělali a nechat těchto zbytečných řečí? Jestli snad tady je pokřik a jestli snad si myslíte, že nás tím svedete s cesty, kterou jsme si vytkli, na jejímž konci je náš spokojený národ, tedy se vám to nepodaří a strašně se mýlíte. Po této cestě půjdeme za sebevětšího pokřiku některých pánů tady ve sněmovně. Pro nás je důležité, jak nás bude kritizovat národ a co národ řekne, jestli to děláme dobře anebo špatně.

Pan posl. Bartoš vzpomněl patnáctého výročí úmrtí T. Bati. Měl plakat také dnes nad zbytkaři, kteří špatně spí, nad cukerními magnáty, a bylo by to upřímné. Věřte, že pravda zvítězí! (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Slovo k věcné poznámce uděluji p. posl. Bartošovi.

Posl. Bartoš: Slavná sněmovno, vážené paní a pánové!

Bylo tady řečeno, že někteří národní socialisti mají špatný postoj k národnímu podniku. Já tvrdím, že všichni národní socialisti, kterým nebylo ubližováno bezdůvodně, mají opravdu nejlepší poměr k národnímu podniku, v němž poctivě pracují. Jestliže někdo říká, že sabotují, prosím, může nám to po prázdninách dokázat na faktech.

Pan dr Holý jistě mi dosvědčí, že při závodech a při soutěži v národním podniku Baťa vyhrály gumárny, které vede národní socialista a kde národní socialisté mají nejvyšší procento. Tím prokazujeme, že umíme pracovat a že v národním podnikání máme první místo po stránce odborné a po stránce pracovitosti.

Tady se zmínil p. posl. Mráz, že chodím flámovat. Já jsem byl pozván redaktorem Spáleným, takto KSČ, a já se nikdy neštítím sednout si s každým, kdo má dobré srdce a chce si promluvit. Seděla s námi turecká delegace. Pochopitelně, sedí-li s námi turecká delegace, že jí nedám sifon anebo minerálku. Byl jsem povinen také něco, (k posl. dr Holému) pane doktore, poručit a dal jsem víno. (Hlas: Kdo to platil?) Já jsem si platil to, co jsem poručil, myslím, že to byly tři litry. (Výkřiky.) Chci říci něco jiného. Tato turecká delegace byla kupovat ve Zlíně. Mluvil jsem s ní francouzsky. Myslím, že pan Mráz francouzsky neumí, aby mohl říci, co jsem s ní mluvil. A přiznám, že jsem jako člen postiženého kraje jižní Moravy naříkal na to, že se dvouletka opravdu často projevila jako brzda než jako něco, co by nám mělo pomoci. To bylo konstatováno celým Národním shromážděním a celou naší veřejností. A teprve teď po novelizaci stavební obnovy přicházíme k tomu, že zákon snad bude účinný. Tedy, pane poslanče Mrázi, já chodím do slušné společnosti a byl jsem tam jednou, ale nezapomeňte na to, že v Hodoníně existoval koncentrační tábor a že jste rozbil některá auta. Nebudu se o tom rozšiřovat.

Pan Opavský anebo jeho skupina prý mně zachránila život. Život se nezachraňuje tím, že se koná normální povinnost, t. j. dát parašutistické skupině byt. Když jsme byli obklíčeni, museli jsme střílet, abychom si zachránili život. Kdybychom byli nestříleli, tak jsem tu nestál.

Nakonec bych chtěl říci okresní komisi, že - existovala-li svého času trestní komise - není tím odůvodněno, aby existovala i dnes. Hlavní věc, čeho jsem dosáhl, vážení, je, že jsem seznámil naši veřejnost se vším tím, co ve Zlíně je špatného, i s tím, co je ve Zlíně skutečně pro lepší společenskou práci učiněno. Dosáhl jsem toho, že dr Holý řekl: Ať přijde parlamentní komise a přezkoumá to. To mi stačí, abych mohl při této komisi být a poukázat na další detaily, o kterých zde nechci dnes mluvit. Doufám, že budete souhlasit, aby tato komise opravdu do Zlína přišla. Je to přání naší veřejnosti národně socialistické i samého dr Holého. (Potlesk.)

Místopředseda Petr (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor živn.-obchodní, p. posl. Süsmilichovi.

Zpravodaj posl. Süsmilich: Vzdávám se slova.

Místopředseda Petr: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor zahraniční, p. posl. inž. Herlovi.

Zpravodaj posl. inž. Herl: Vzdávám se slova.

Místopředseda Petr: Přistoupíme k hlasování.

Schvalovací usnesení má 1 odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové.

Jsou námitky proti tomuto postupu? (Nebyly.)

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle § 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 6. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje obchodní dohoda mezi republikou Československou a východní republikou uruguayskou, podepsaná dne 2. ledna 1947 v Montevideu (tisk 724).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Süsmilich. Nejsou.

Zpravodaj posl. inž. Herl: Není změn.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP