Tedy p. Josef Mach, je t. č. hlásnou troubou v národním podniku fy Baťa, který ovšem patří celému závodu, celému osazenstvu, nebo se tak má stát. Je zároveň komunistickou hlásnou troubou komunistické ideologie ve Zlíně. Odpovídá i na mé projevy. Napsal jsem, že jako parašutista nehodlám tomuto pánovi odpovídat. S tohoto místa tak činím, abych mohl zlínské poměry náležitě vykreslit. Tak citáty (čte): "Pan Mach byl udán u lidového soudu v Uherském Hradišti a řízení proti němu bylo zastaveno." Pan dr Gregor má slovo, může nám říci, proč? (Posl. dr Gregor: Ale pan Drtina je od toho!)

Přijdeme ještě k dalšímu, pane doktore, k druhému proč. Mezi lokajíčky náleží také osoba pana Matlocha, který byl zvolen do odborové rady. Naši příslušníci, kteří ho znali ještě z dob, kdy pracoval v továrně Kneisl ve Všetulích (Výkřiky.), poukázali na hyenismus tohoto komunistického exponovaného činitele. Tehdy zpronevěřil dělnictvu 670 Kč, které byly vybírány na gentský systém.

Třetí význačnou postavou je dr František Šimčík - už jsem se o něm zmínil - který byl ohodnocen soudními lékaři a znalci jako blázen. Dostal se k fy Baťa r. 1939. Pro nedostatek vhodného zaměstnání byl přidělen prozatím do výroby, ale jakmile se uvolnilo režijní místo, byl přeložen do nákupního oddělení. Politicky byl lidovec, ale po osvobození Zlína se z něho stal novopečený komunista a místopředseda vyšetřující komise při ONV ve Zlíně. Jaká to byla činnost, o tom by mohli nejlépe mluvit všichni ti, kdož byli v revoluční době zatčeni a jím vyšetřováni. Ukázalo se, že udržoval styky se ženami Němkami, kterým radil, jakým způsobem se mohou dostat z kriminálu. Mohl bych mluvit i o Češkách, ale to si nechám, dovolíte, vážení, pro sebe. Je faktem, že dr Šimčík za tyto svoje činy byl skutečně vyšetřován a zatčen, ale soud ho osvobodil, protože doktoři řekli, že to činil ve střídavém pominutí mysli. Jakmile se dostal z vazby, přišel zpět do národního podniku. Přestože je blázen, pan dr Holý ho hned vzal do ředitelny. Protože národní socialisti se nedobře chovali a začali v novinách křičet, byl přeložen do Prahy. Našli jsme ho i v Praze. Tudíž nedali jsme pokoj a tvrdili jsme, že blázni přece jenom do vedení národního podniku nepatří. Konečně byl tento dr Šimčík přeložen až do Klášterce nad Ohří. Jedni tvrdí, že tam dřív dělal administrativu, pan dr Holý mně říkal, že tam byl obyčejným dělníkem. Ať je tomu tak nebo tak, myslím, že máme dost slušných dělníků. (Výkřiky posl. dr Holého.)

Vážení, tento pan Šimčík měl teroristickou skupinu na Zlínsku, která měla odstraňovat nepohodlné lidi. (Výkřiky posl. dr Holého.) Tehdy jsem ještě nebyl v tom seznamu a už tam asi nebudu, protože p. dr Šimčík je dneska zatčen, jelikož už se ve Zlíně z těchto důvodů také střílelo. Je zatčen a tentokrát už asi z toho nevyjde, a myslím, bude-li dr Šimčík souzen, že bude nakonec také mluvit, možná, že také něco ví. (Posl. dr Holý: Asi o vás!) Pánové, o mně toho může vědět pěkně, třikrát anebo 30krát pod lupu. Můžeme jít spolu, p. doktore!

Dalším v řadě spolupracovníků je tzv. finanční ředitel Jaroslav Nehyba. Tento mladý muž byl za války výpomocným učitelem na obchodní škole ve Zlíně a do závodů chodil jen potud, pokud měl s dětmi exkursi, a závody viděl z dálky. Dovede však trochu mluvit a v revoluci se skutečně stal finančním ředitelem tohoto úžasného kolosu. Dnes už není soc. demokratem jako tenkrát, protože strana jej chtěla pro jeho chování vyhodit, proto si vzal tu rudější legitimaci a jako finanční ředitel v této práci pokračuje. Nyní byl na vojně, tak se nic zvláštního nedělo.

Mezi ostatní pány, pomocníky, rádce, patří výtečník pan Kionka Josef, který přišel do Zlína začátkem okupace a pracoval v provozu jako dělník. Dneska je úžasným pánem. Za první republiky organizoval stávky. (Různé výkřiky.) Abyste znali jeho vzdělání: jak může vypadat rozhodování lidi, kterým radí, když jeho vzdělání je pět tříd Schulvereinu v Orlově a německé pokračovací školy v Těšíně, ač české školy byly blízko v Dětmarovicích. (Hlas: A optoval?) To ještě nevíme, jestli optoval pro nás, je-li Čechoslovák anebo Polák. Už jsem se dotázal, pánové, na ministerstvu vnitra, ovšem doposud mně odpověď nepřišla, tak vám to nemohu sdělit. Proslul zejména svými řečmi, zvláště ze začátku proti Tomáši Baťovi, jehož vyhlašoval za vykořisťovatele dělnictva a za tvůrce vydřidušského batismu. (Výkřiky.)

Teď říkají něco jiného. Vážení, aby si získali dělnictvo a zaměstnance, chválí Tomáše Baťu víc, než to dovedou nár. socialisti a než to říkali v začátku. (Výkřiky.) Pánové, to je jako s tou první republikou po převratě a dnes. Tehdy jste na ni nadávali, a když vidíte, že veřejnost říká, máme ji rádi, říkáte to taky. Když jste slyšeli nás, že musíme mít přátelské spojení se západem, tak to dnes říkáte taky, ačkoli napřed jste nadávali. Budiž, jenom když se lepšíte, skutečně! K osobě p. Josefa Kionky ještě dodám, že tento výtečník na nádvoří oněch závodů, které vytvořil Tomáš Baťa, nadával a ukazoval... (Hlas: Řekni, z čí práce!) Může si náš dělník upracovat ruce po lokty, nebude-li tady mozek, všecka práce je na nic, jak vidíme dnes. (Různé výkřiky.)... nazval Tomáše Baťu největším fašistou na tom dvoře, na kterém, kdyby jej Tomáš Baťa nebyl vytvořil, by nemluvil ani pan Kionka, ani by se na něm neprocházeli páni generální ředitelé.

Vážení, dovolte, abych nakonec řekl také něco o prvním činiteli v národním podniku Baťa, dr Holém. A prosím, stojím zde, aby mohl taky říci o mně cokoliv, co je pravda. Může se obrátit do mé minulosti, přítomnosti a může event. i prorokovat! Rovný s rovným! (Posl. dr Holý: Mluv pravdu!)

Přišel jste do závodu v r. 1939 a byl jste zaměstnán nejdříve jako skladník v koncernu Tisk, později jste byl prodavačem a překladatelem německých románů. (Výkřiky.) Jen namátkou uvádím úspěšně přeloženou knihu. To, že byl v tom tisku prodavačem a skladníkem, není chyba, ale chyba je, že překládal německé romány; jeden z nich je Schiff ohne Wind. Nevím, pane doktore, kolik jste zaň dostal; bohatí jste jistě nebyl po skončení války, tak se musím domnívat, že jste to dal na Winterhilfe. (Různé výkřiky. - Potlesk.) Později byl přeložen jako korespondent do exportní společnosti Kotva. Obchodoval s Tureckem a také se zabýval prodejem výrobků fy Baťa pro Wehrmacht. Jako soukromník obchodoval nakonec i s Kateřiňákem, po převratě je členem KSČ. (Posl. dr Holý: Kdo jezdí do Olomouce pro peníze?) Počkejte, doktore, já tam nejezdím, a kdo tam jezdí, ať se přihlásí! Kateřiňák, vážení, obchodoval za protektorátu s dr Holým s punčochami. Dostal 40.000 korun od dr Holého na punčochy. Pan dr Holý dneska říká, že to bylo na radia. Tudíž chtěl poslouchat v dubnu 1945 rozhlas z Londýna. To je dost brzo. Nezastávám se Kateřiňáka, nevím, zdali chtěl o peníze ošidit či ne - ale fakt je ten, že pan dr Holý k němu přišel a řekl mu: Ty peníze vrátíš. (Posl. dr Holý: Kdy to bylo?) To mám tady někde napsáno. (Posl. dr Holý: 24. dubna 1945, aby ti to bylo docela jasné.) Tak vy jste k němu prostě přišel, pane doktore, ale já myslím, že byste mu koncem dubna 1945, anebo snad v květnu nevyhrožoval, to ještě nebyla fronta za Zlínem, to byla fronta před Zlínem. Tedy pan dr Holý tomuto Kateřiňákovi... (Výkřiky posl. dr Holého a jiných komunistických poslanců.)... tak když to není pravda, je pravda toto: pan dr Holý Kateřiňákovi vyhrožoval německou kriminální policií... (Odpor posl. dr Holého.) Ano, protože tyto peníze snad nechtěl vrátit. (Posl. dr Holý: Čí to byly peníze?) Ať to byly peníze dr Holého nebo peníze šmelinářské, nesmí se vyhrožovat Čechovi, ať je to za cokoliv, německou kriminální policií.

Pánové, svědecká výpověď jeho manželky Marty Kateřiňákové (čte): "Potvrzuji jako svědkyně, že jsem byla přítomna vyhrožování panem dr Holým mému manželovi Kateřiňákovi Oldřichovi německou policií." (Výkřiky dr Holého.) Potvrzují další svědkové, Smolek František a Smolková Anežka: "Potvrzuji jako svědek, že jsem byl přítomen při nedorozumění pana Kateřiňáka Oldřicha s dr Ivanem Holým. dr Holý vyhrožoval panu Kateřiňákovi tehdy platnými úřady, udáním německou kriminální policií." Podepsán Smolek František, Smolková Anežka. (Posl. dr Holý: To jste si vymyslel!) viděl jsem fotografii těchto podpisů a na vymýšlení nemám kdy.

Vážení, pan dr Holý byl udán tímto Kateřiňákem lidovému soudu v Hradišti. Ovšem řízení proti němu bylo zastaveno. A je tam podepsán dr Tichý, takto komunista, a referent dr Gregor, také komunista. (Výkřiky.) Jiný by za tyto věci dostal aspoň rok, dva, anebo pět let a jiný nedostal nic. (Hlas: Vyzývám s tohoto místa pana ministra Drtinu, jestli tam je skutková podstata trestného činu, ať činí svoji povinnost!) výborně, jak to tady před vámi říkám, tak tomu skutečně je. (Výkřiky a protesty posl. dr Holého a jiných komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Bartoš (pokračuje): Tak si vezměte, pane doktore, podle jednacího řádu věcnou poznámku. Teď mě nechte domluvit. Možná, že mě unavíte.

Všechen tisk napsal, že dr Holý také podal na Kateřiňáka udání, že Kateřiňák nutil svědky ke křivému svědectví. A Kateřiňák byl osvobozen! To je doloženo. Tudíž nikoho nenutil a u soudu bylo prokázáno, že bylo vyhrožováno.

Vážený pane doktore, vy jste za války také navrhoval zlepšení výroby v národním podniku Baťa. (Hluk. - Různé výkřiky.) Ptal jste se mě, kdy to bylo. Zlín, 10. 9. 1942, fotokopie. Dneska pan dr Holý už našel odborníka, který mu dokáže, že to, co tehdy navrhoval, byla sabotáž, že to byl nesmysl. Já vám řeknu, oč šlo. (Čte): Návrhové oddělení firmy Baťa, a. s., pan Pražák, 21. budova. Dovoluji si zdvořile navrhnout k přezkoušení zpevnění lisovaných gumových podpatků drobnými odpadovými pilinami z našich strojíren. Piliny bylo by třeba nasypati pod úkrojky gumy do lisovací formy zejména v nejnašlapanějším místě v oblouku tak, aby se lisování do gumy zavařilo. (dr Holý: Pane, už se to do dneska podařilo?) vy to dneska budete vysvětlovat jako napalování úřadů a sabotáž. Tenkrát to byl docela seriosní návrh, pánové! A vy jste hlásali, aby všichni ti, kteří chtěli jakýmkoli způsobem zlepšovat v podnicích pro Wehrmacht a pracující v té době, byli pověšeni. My s vámi souhlasíme. (Posl. dr Holý: Nemáte tam, proč jsem to byl nucen dělat?) To tady bohužel nemám, pane doktore.

Vážení pánové, jaká je jeho práce dnes? Zeptejte se na jejich osobní poměr dneska mezi ním a panem dr Kubelíkem, mezi ním a panem Trojanem, mezi ním a ostatními zaměstnanci. Je pravděpodobné s vašeho hlediska, že všichni tito pánové, i nadřazení, i podřazení, jsou všichni špatní, jenom pan dr Holý je ze zlata. (Veselost.)

Vážení, mám obavy, že všechno to, co jsem vám zde přednesl, bude na vás působit, ale hlavně ať působí na naše veřejné mínění. (Výkřiky komunistických poslanců.) Předpokládali jsme, že z naší revoluce vzejde znárodnění podniků, -že budou obsazeny slušnými lidmi, naprostými demokraty s plným přesvědčením socialistickým, kteří budou po všech stránkách odborníky s osobní odpovědností, čekali jsme všichni, že národní podniky to budou, kde se bude razit heslo socialismu do života v tom nejčistším slova smyslu. (Výkřiky posl. dr Holého.) Pane doktore, vy víte, že já vám to mohu říci, protože jsem byl vždycky socialistou, že jsem byl předsedou strany práce v Lanžhotě tehdy, když se rozhodovalo, kdo a kam, a že jsem socialistou zůstal, i když jsem se vrátil. (Potlesk.) Čekali jsme, že národní podniky a vedoucí činitelé budou nejsvětlejšími body v podnikání, čekali jsme spolupráci všech svobodných občanů, zaměstnanců a dělníků v továrnách. Čeho jsme svědky ve Zlíně? Chléb, který byl zpracováván a získáván z mozolů Javůrků, Slezáků, Krčmářů, Marešů, nenasytně dnes pojídají ti, kteří se z titulu revoluce stali podnikovými řediteli, vedoucími, předsedy podnikových rad; zatím ti, kteří kopali základy těchto továren a ztratili v této práci své zdraví, ztratili svůj mladý život, jsou dnes těmito despoty vyhazováni na dlažbu. A jestli se tak dosud nestalo, je to pro ně připraveno. Nekomunističtí zaměstnanci podniku jsou právem přesvědčeni, že znárodněním se neměli obohatit jenom vedoucí funkcionáři a příslušníci KSČ, ale že národní podniky mají sloužit všem k lepšímu bytí a žití, všem těm, kteří v nich poctivě pracují, a proto jsem byl vyzván, abych požádal slavnou sněmovnu o odstranění všech neodborných a fašismem čpících živlů z národních podniků vůbec a zvláště u nás. (Hlas: Dáme tam Feierabenda!) Feierabend tomu nerozumí.

Mluvím jménem žalobců, nekomunistických zaměstnanců a dělníků národního podniku Baťa, a žádám, aby vláda... (Výkřiky komunistických poslanců.) - v demokracii má i menšina své právo - ... aby vláda sestavila komisi, která by přezkoumala a vyřešila celou problematiku Zlína, přidružených pobočných továren a prodejen v tom smyslu, že se musí dostat zadostiučinění všem poškozeným. Na jedné straně stojí pracující lid, na druhé straně jsou obžalovaní, to jest vedoucí páni a nová šlechta v Národním podniku Baťa. A soudcem má zde být žádaná komise, kterou nechť vyšle vláda. (Výkřiky.) Prosím, slavná sněmovno, abych při řešení těchto otázek byl zavolán jako žalobce, jako znalec poměrů ve Zlíně a ve shora jmenovaných závodech, abych mohl mluvit za pracovníky a dělníky nekomunistické. Děkuji z hloubi srdce všem těm, kteří se statečně chovali po celé období okupace jako čeští dělníci a dělnice, děkuji z hloubi srdce všem těm, kteří si svá statečná srdce udrželi jako nebojácní mužové a ženy stojící za uskutečňováním masarykovských humanitních ideálů demokratických, kteří stáli a stojí za uskutečňováním košického programu, za socialismem nefalšovaným, nepodvodným proti všem, kteří by se ho chtěli svými špinavými botami dotknout.

Zítra, vážení, bude tomu 15 let, co tragicky zahynul v Baťově pionýr české práce, tvůrce Zlína, Tomáš Baťa. (Posl. Vodička: Podvodník! - Posl. dr Holý: Proto to muselo dnes být!) Ano, pane doktore. Jděte se zeptat dělníků, že mu budou blahořečit. Jeho zásluhou, vážení, stal se Zlín Amerikou pro chudé Valašsko a moravské Slovácko. Jeho zásluhou se jméno československých výrobků dostává za hranice a do republiky jdou cenné devisy. Dnes je tomu naopak. Při této příležitosti vzdává dělnictvo národního podniku Baťa čest jeho památce, ke které se připojuje všechno obyvatelstvo Zlína, a všichni si dnes nepřejme nic více a nic méně, než aby národní podnik Baťa sloužil republice tak, jak kdysi sloužil za Tomáše Bati (Výkřiky.), aby ve Zlíně byla práce a klid, pro republiku a zahraniční trhy... (Posl. Vodička: Tomáš Baťa byl podvodník!) Já bych ti, Vodičko, něco řekl... pro zahraniční trhy hodnotné Baťovy výrobky. (Předsednictví převzal místopředseda Petr.)

K tomu je třeba spolupráce a odborného vedení. K tomu je třeba vědomosti a politické tolerance. V tomto duchu budou národně socialističtí dělníci a zaměstnanci, doufajíce v porozumění slavné sněmovny, účinně pokračovat ve své práci, poctivé práci pro znárodnění, pro lepší poměry v demokracii, socialismus v této republice. (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Petr (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. dr Holý. Uděluji mu slovo.

Posl. dr Holý: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Slyšeli jste před chvílí sáhodlouhé prohlášení pana posl. Bartoše, který zřejmě svou fantasií a zkreslováním skutečností se stává pochybně proslulým po celé naší veřejnosti. Jeho projev je snůškou naprosto zkreslených fakt, zřejmě velmi snadno vyvratitelných holými skutečnostmi, jež jsou u nás v archivu uloženy a jež také budou sloužiti ke snadnému vyvrácení jeho výmyslů a nepravd vědomě zkroucených.

Je zcela jisté, že panem posl. Bartošem uváděné nepravdy byly předneseny na tomto slavném foru jen proto, aby za ně pro jejich nepravdivost nemohl býti ani pan posl. Bartoš, ani redaktoři soudně stíháni, neboť přednesem ve sněmovně jsou tyto výroky imunizovány. (Potlesk.) Je také zcela zřejmé a jasné, že se národně socialistickému tisku stává nesnesitelné, že neustále musí své nepravdivé výroky a výmysly na základě soudních rozhodnutí odvolávat. (Potlesk.) A ono to stojí také soudní útraty a sem tam nějakou tu desítku 8 tisíc korun pokuty, čili takto se dnes využívá sněmovny ke krytí nové smyšlené teroristické aféry ve Zlíně a k rozeštvávání baťovského dělnictva a úřednictva, které dnes v plnění dvouletého plánu stojí v Československu mezi prvními a na prvém a čestném místě a pro něž národní podnik Baťa pro svoji prosperitu a vysokou výkonnost a ne, jak pan poslanec říkal, protože jde dolů, je chloubou a pýchou, kdežto, jak je možno soudit ze soustavného štvaní národně socialistického tisku již od roku 1945, právě úspěchy znárodněných baťovců a baťovkyň jsou některým národně socialistickým činitelům, mezi nimiž i panu posl. Bartošovi, solí v očích.

Nyní bych chtěl pouze říci, že na všechny páně poslancovy útoky, zcela zkreslené, vymyšlené a zkroucené, odpovím nejen tiskem, nýbrž i písemně naší slavné sněmovně, jejíž všichni kompetentní členové budou u nás ve Zlíně kdykoliv co nejsrdečněji vítáni, aby se přesvědčili, zdali je u nás pořádek, výkon a klid, nebo jak okřídleně oni dneska píší, "že u nás dnes slunce nesvítí". Ale ono se jim to v hlavě rozsvítí, až samo osazenstvo na tyto útoky bude odpovídat.

Chtěl bych říci, vážení pánové, jenom několik malých poznámek a ukázek panu posl. Bartošovi ohledně jeho interpelace č. 654, která tu byla podána písemně.

Na př. pan Slezák; tam se píše, že za to, že se zúčastnil jako národní socialista předvolební akce, byl pronásledován a byly činěny pokusy o jeho propuštění.

Vážené paní a pánové, pan Slezák v době předvolební rozšiřoval asi tohoto formátu (ukazuje) tzv. Vysvědčení, ve kterých - já jsem tehdy poslancem nebyl, byl jsem pouze ředitelem podniku - rozšiřoval o mně, že mám jedničky z těch všech nejkrásnějších vlastností, jako jsou krádeže a pod. Vzpomeňte jen vy, kteří jste znali starý režim baťovský, jak by byl zatočil pan Baťa, ať už Tomáš nebo Jan, z těch socialistických důvodů, o kterých mluvil pan posl. Bartoš, jak by byl zatočil s takovým člověkem? Ani vteřinu by nebyl býval v podniku. A co jsme udělali my? Pana Slezáka jsme zavolali, s panem Slezákem jsme sepsali protokol, vložili jsme ho do jeho akt, a pan Slezák zůstal na svém místě. To bylo to nesociální, co říká pan posl. Bartoš. Co se mu stalo? A je, pánové, gestapáctvím, když si zavolám svého spolupracovníka a požádám ho, aby mi udělal svoji výpověď, a dám ji sepsat, ať už je to ten anebo ten sekretář, ať je to Mach, anebo kdokoliv jiný, je v tom cosi gestapáckého? Nebo je něco gestapáckého v tom, co říká pan posl. Bartoš, když jsem si zavolal 4 nebo 5 spolupracovníků v Praze k sobě do své kanceláře a nechtěl jsem s nimi být sám, tak jsem měl při tom svého sekretáře, který byl spolu při tom výslechu? Ten výslech nevedl sekretář, nýbrž jsem ho vedl já, abych tam měl svědka, abych se právě vyvaroval těch věcí, o kterých mluvil na př. pan posl. Bartoš, že jsem se tam vyjádřil o vaší straně tím způsobem, jak on to uváděl - já se přesně nepamatuji - něco o hajzlících nebo něco takového. Pan posl. Bartoš dělá tuto aféru, ale dokázat ji nemůže, poněvadž nemá na to žádného svědka. (Výkřiky posl. Bartoše.) Já, bohudík, pane poslanče, svědka na to mám, poněvadž já si dávám dobrý pozor na vaše věrolomná slova, která jste už několikráte pronesl u mne v závodech a která jste nesplnil, když jsme spolu hledali dohodu. A právě z těch důvodů si vždycky beru svědky a budu si je vždycky brát, abych byl kryt proti takovýmto nařčením, která jste zde udělal. A neslouží vám to ke cti, když si vymýšlíte.