Paní a pánové, dovolte mi zároveň, abych při této příležitosti přičlenil několik poznámek k událostem při sněmovních jednáních, jichž jsme byli již několikrát svědky a zejména jak probíhaly včerejšího večera a dnešního dne. Jsem přesvědčen, že formy, jichž bylo při včerejším jednání užito, nehodí se za žádných okolností na půdu této slavné sněmovny. Domnívám se, že se všechny strany Národní fronty při volbě svých parlamentních zástupců snažily o to, aby do čela lidově demokratické správy tohoto státu přišli lidé nejlepší z nejlepších. A jestliže jsme byli svědky jarmarečných, nemístných hrubých napadání, nedůstojných výkřiků a vzájemného osočování, domnívám se, že slavná sněmovna jest povinna toto nedůstojné jednání odmítnout a přičinit se, aby v tak vážných věcech, za jaké považuji vydávání zákonů, našla formy důstojné tohoto díla. (Potlesk.) Jsme si všichni vědomi, že hlavním principem demokracie jest dohoda a důvěra, jakož i vzájemná úcta všech stran Národní fronty a jejích členů. Jest mi líto, že jsme za tak krátkou dobu zapomněli na strašlivé útrapy po dobu okupace, léta strávená v koncentračních táborech, kdy v nás bojovala a dodávala nám hluboké víry myšlenka, že nikdy nepřipustíme tak vyhrocené politické stranictví, jaké bývalo v dobách první republiky. Jest mi líto, že musím připojiti i několik trapných připomínek v této věci do řad našeho něžného pohlaví. Scény, jichž jsme byli včera svědky, nemohou a nezvýší úctu ani k těmto parlamentním představitelkám ze řad našich žen.

Jistě mi potvrdí všichni přítomní členové tohoto shromáždění, že jen zcela nepatrná část řečníků a debatérů argumentovala věcně, zato tím více byla argumentace a přesvědčování mnoha řečníků naplněna neodpovědnými, nepodloženými a často demagogickými útoky zahrocenými více či méně politickou stranickostí. Mnohé z těchto nedůstojných řečí by nebyly přijímány ani na hospodských schůzích, tím méně se hodí do této slavné sněmovny.

Nakonec snad by přece jen bylo možné, abychom si před odchodem na několik týdnů oddechu po vyčerpávající práci vzájemně slíbili, že se postaráme o to, abychom se do budoucna takových trapných událostí vystříhali. Dokázali jsme přes všechny obtíže různého politického nazírání, že se můžeme vždy dohodnouti, a domnívám se, že je to nejen příkazem doby, v níž žijeme, ale rovněž i příkazem našeho demokratického postoje.

Zároveň mi při této příležitosti dovolte, abych důrazně odmítl osočování čs. sociální demokracie, ať v jakékoli formě. My sociální demokraté u vědomí odpovědnosti a naší demokratické tradice se nikdy nesnížíme k tomu, abychom vytvářeli ovzduší vzájemné nedůvěry, a naopak vždy prokazujeme, že za svou důvěru a své poctivé snažení žádáme důvěru a poctivost také s druhé strany. Nebylo, není a nebude do budoucna v našich intencích, abychom za okolností jakýchkoliv znásilňovali kteroukoliv stranu Národní fronty. Nám nejde o politickou nadvládu, nám jde vždy a na každém místě především o to, aby principy demokracie byly za všech okolností zachovány a dodržovány. (Potlesk.) Není nám důkazem tvrzení některé ze stran Národní fronty, jak jsme toho často svědky, že je páteří národa a státu, neboť by z toho bylo nutno dedukovat, že kdyby to mělo být pravdou, dostali bychom tělo národa při nejmenším pokřivené, zejména v jeho koncepci socialistické.

Jsem zcela přesvědčen, že veškerý náš pracující lid si vroucně přeje, abychom dokončili veliké revoluční dílo, a to zejména pokud jde o odsun Němců a Maďarů, jemuž má právě posloužiti tato předložená osnova, vyplývající z dohody mezi republikou Československou a Maďarskem o vzájemné výměně obyvatelstva. Musíme se přičiniti, abychom ve smyslu košického programu dosáhli toho, aby se naše republika stala státem vpravdě národním, svrchovaným státem Čechů a Slováků.

I my, paní a pánové, u nás ve Slezsku máme ještě řadu těžkých a nevyřešených problémů, které vyrostly z dob fašistické okupace a následkem válečné vřavy. Dosud nebyla vyřešena demokratickým způsobem otázka zřízení okresního národního výboru v Hlučíně, ač to bylo ministerstvem vnitra již dávno slíbeno. Od demokratických voleb uplynulo již více než 13 měsíců. Domnívám se, že i otázka Hlučínska musí být řešena se vší vážností, opravdovostí a objektivitou se zřetelem na všechny okolnosti, které vyrůstaly a vyrůstají v této tak těžce zkoušené oblasti. Děkuji touto cestou všem, kteří pomáhali a pomáhají tyto těžké problémy řešiti, a to především panu ministrovi vnitra za jeho upřímný postoj a porozumění, ale prosím zároveň, aby otázka demokratického zřízení i pro tento kraj byla urychleně vyřešena. Slezské oblasti utrpěly mimořádné škody válečnými událostmi a jen stěží překonávají obtíže, s nimiž se setkávají v nové budovatelské práci. Děkuji za mimořádné porozumění, šlechetnost a obětavost všem místním, okresním i zemským národním výborům, jakož i jiným korporacím, které s tak příkladnou láskou přijímají kmotrovství zbořených slezských dědin a pomáhají k obnově a novému životu ve slezském pohraničí. Chci zdůrazniti, že mimo šlechetné podpory hmotné jest velmi důležitá hluboká podpora morální, které se ze všech krajů historických zemi slezskému lidu dostává.

Dále bych chtěl připojiti při projednávání této osnovy několik upřímných slov do řad kolegů slovenské demokratické strany. Prohlašuji za čs. sociální demokracii, že jediným naším cílem při projednávání této osnovy jest prospěch a zájem celého státu, a nikoli snad úzké nebo kompetenční spory pověřenectva a osidlovacího úřadu v Bratislavě. Jest životním zájmem nás všech, aby se výměna maďarského a slovenského obyvatelstva děla ve smyslu dohody československo-maďarské především organisovaně, spořádaně a také rychle. Jen tyto pohnutky vedly nás k tomu, abychom tuto osnovu projednali a dnes také v slavném sboru této sněmovny schválili, neboť věříme, že jednotná kolej, která vyplývá z této osnovy, prospěje mimořádně plnění dohody československo-maďarské. Prosím, aby zástupci demokratické strany slovenské přijali toto ujištění, že nezasáhneme nikdy do jejich vnitřních záležitostí tak, abychom rozdělovali, nýbrž abychom ještě více utužili opravdové a věrné přátelství obou národů. Jsme si plně vědomi toho, že jen takováto jednota, založená na poctivosti, upřímnosti a vzájemném porozumění může přinésti zdárný rozvoj obou národů, jak Čechů, tak i Slováků. Je třeba, aby i strany slovenské společně s námi hledaly schůdné cesty k tomuto věrnému a trvalému přátelství, a proto také z těchto důvodů čs. sociální demokracie bude pro tento návrh zákona hlasovat. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. dr Vagašský.

Posl. dr Vagašský: Slávne Národné zhromaždenie!

Za Klub poslancov Demokratickej strany činím nasledovné prehlásenie:

Demokratická strana pri prejednávaní tohto vládneho návrhu zákona vo výboroch Národného zhromaždenia konštatovala ústami svojich zástupcov, že tento návrh zákona je v rozpore s platným právom o konfiškácii pôdohospodárskeho majetku Nemcov, Maďarov, nepriateľov a zradcov.

Treba totiž konštatovať, že tak ako v Čechách a na Morave je ex lege konfiškovaný všetok pôdohospodársky majetok, totiž majetok pozemkový, Nemcov, Maďarov a zradcov dekrétom č. 12, tak na Slovensku je tento majetok konfiškovaný nariadením Slovenskej národnej rady č. 104 z r. 1946 vo znení č. 54/46. Týmto nariadením je konfiškovaný celý pôdohospodársky majetok a nemôže byť konfiškovaný nijak ináč a teda ani dekrétom 108/46 preto, že tento dekrét by sa mohol aplikovať len vtedy, keby ako doplňujúca konfiškačná norma mala konfiškovať to, čo v konfiškácii je vypustené. Aplikáciu konfiškačných noriem o pozemkovom majetku na Slovensku prevádza povereník pôdohospodárstva a pozemkovej reformy. Keď máme ustanovenia československo-maďarskej dohody o výmene obyvateľstva doplniť potrebnými normami s hľadiska vnútroštátnych potrieb, je len samozrejmé, že treba, aby tieto normy odpovedali platnému právu.

Preto sme navrhovali, aby aj v týchto prípadoch, keď ide o aplikáciu konfiškačných noriem na pôdohospodársky majetok v zmysle československo-maďarskej zmluvy o výmene obyvateľstva, prevádzal ju podľa platných noriem povereník pôdohospodárstva a pozemkovej reformy v dohode s Osidlovacím úradom. Len táto právna konštrukcia je správna, ak nechceme vydať zákony odporujúce platnému právnemu poriadku a priniesť tak chaos do konfiškačného riadenia na Slovensku. Návrh zákona chce proti právu poveriť výkonom nariadenia č. 64 SNR predsedu Osídlovacieho úradu a vyňať túto kompetenciu z právomoci povereníka pôdohospodárstva. Ide teda aj o novelizáciu nariadenia SNR, teda o veľmi dôležitý precedentný prípad našej legislatívnej praxe.

Konštatujeme, že k tomu nemalo dôjsť, pretože aj pri zachovaní platnej aplikácie konfiškačného konania je v plnej miere vyhovené všetkým tým požiadavkám, ktoré sleduje vládny návrh, a to v ďalších ustanoveniach zákona, ktoré by sme mohli prijať. Konštatujeme, že pri takej ďalekosiahlej otázke tak s hľadiska právneho ako aj s hľadiska politického a s hľadiska pomeru účasti SNR na moci zákonodarnej, nebolo dosť ochoty u oboch komunistických strán, u čs. strany soc. demokratickej a strany soc. demokratickej na Slovensku, nájsť riešenie, ktoré by bolo prijateľné i Demokratickej strane a ktoré by neodporovalo ani právnemu poriadku ani politickým dohodám a tým potrebám, ktoré rieši návrh zákona. Ľutujeme tohto veľkého neporozumenia a z týchto veľmi vážnych dôvodov právnych i politických Demokratická strana musí hlasovať proti vládnemu návrhu tak, ako hlasovali aj jej zástupcovia vo vláde. Tento postup spomínaných strán prehlbuje nedorozumenia, ktoré sú umele vytvárané a znemožňujú tak cestu potrebnej spolupráce i v tak dôležitej otázke akú rieši tento zákon.

Slávna snemovňa, Demokratická strana tiež sleduje cieľ, aby presídlenie rodných bratov z Maďarska do vlasti bolo urýchlené a hladko prevedené. Preto i za takýchto okolností všetko naše úsilie bude smerovať, aby toto presídlenie bolo prevedené tak, aby sa naši bratia cítili doma v novej vlasti príjemne. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní.) Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor osidlovací, p. posl. Navračičovi.

Spravodajca posl. Navračič: Vzdávam sa slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor právní, p. posl. dr Řehulkovi.

Zpravodaj posl. dr Řehulka: Slavné ústavodárné Národní shromáždění!

Musím opravdu souhlasit s vývody, které zde přednesl p. posl. Doležel. Je už to skoro ustáleným zvykem, lépe řečeno zlozvykem, že se Národnímu shromáždění obvykle právě v posledních dnech před prázdninami anebo před vánočními svátky předkládají osnovy dalekosáhlého významu, pro něž sněmovna nemá dostatek potřebného času, aby je náležitě uvážila, prodebatovala, prozkoumala a zaujala k nim své stanovisko. Upozornil jsem už na to shodně s p. posl. Doleželem ve svém nedávném článku v Lidové demokracii. Také tento zákon byl nám předložen až v poslední chvíli a bylo na nás apelováno z vlády, z ministerstva zahraničí i z ministerstva vnitra, že je nutno návrh zákona urychleně projednat. Bylo pro mne jako právníka velmi těžké, když jsem v posledním týdnu tuto osnovu dostal jako zpravodaj, poněvadž považuji za povinnost každého poctivého poslance, aby každou osnovu náležitě prostudoval, zejména její důvody a všechen materiál, který s osnovou souvisí, a tato povinnost je uložena tím důtklivěji každému zpravodaji. Když jsem seznal, že je nesoulad mezi osnovou a právním stavem platným na Slovensku, bylo mně to velmi těžké a hledal jsem všemožně jako zpravodaj nějakou cestu, jak tyto rozpory překlenout. Podařilo se to jakž takž, ale sám přiznávám, že v tomto zákoně něco není takové, jaké by po stránce právní mělo být. Ovšem je to zákon účelový, kterého vyžaduje situace státu. Situace přesídlenců, zejména Slováků a Čechů, kteří už přišli z Maďarska a kteří ještě, doufám, přijdou, vyžaduje okamžitého řešení, a proto, já aspoň osobně, jsem toho názoru, že tento účelový zákon nemůže, nesmí tvořit a také netvoří žádnou prejudici. Je to pouhá výjimka pro budoucí úpravu státoprávního poměru mezi Čechy a Slováky v rámci košického programu a v rámci politických dohod. (Souhlas.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. Komzalovi.

Spravodaj posl. Komzala: Vzdávam sa slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 5. Druhé čtení osnovy zákona o opatřeních k provedení československo-maďarské dohody o výměně obyvatelstva (tisk 748).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Spravodaj posl. Navračič: Nie sú.

Zpravodaj posl. dr Řehulka: Nejsou.

Spravodaj posl. Komzala: Nie.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání třetího odstavce pořadu, jímž je

3. společná zpráva výborů zemědělského, zásobovacího, právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 725) o úpravě některých poměrů v průmyslu cukrovarském (tisk 749).

Zpravodajem za výbor zemědělský je p. posl. Ant. Gottwald, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Ant. Gottwald: Paní předsedkyně, paní a pánové, slavná sněmovno!

Přistupujeme k projednávání zákona o úpravě některých poměrů v průmyslu cukrovarnickém. Tato skutečnost měla by býti pro každého, kdo s tímto sektorem našeho průmyslu má co činiti, opětnou příležitostí uvědomiti si jeho význam.

Díváme-li se na poměry v minulé době, poznáme, že cukrovarnický průmysl měl pro naše národní hospodářství neobyčejný význam. Naše zahraniční trhy byly dobývány cukrem, cukrovarský průmysl v normálních dobách dával život celé řadě našich průmyslových podniků, zejména železářství a strojnictví. Cukr nám byl zlatem v dobách naší nejtěžší hospodářské situace po první i po druhé světové válce, kdy pomáhal a pomáhá řešiti důležité potřeby, pomáhá dovážeti ze zahraničí cenné potřeby, kterých potřebujeme a které nemáme sami z vlastní výroby, čímž vedle budování našeho národního hospodářství pomáhá uspořádati naše existenční poměry a zvládnout naše zásobování. To jsou ty příznivé skutečnosti, do značné míry obecně známé, a proto se nebudu výpočtem jich dopodrobna zabývati.

Historie cukrovarského průmyslu má však také i jiné stránky, které nejsou úplně světlé. Značná část našeho cukrovarského průmyslu byla v rukou těžkého kapitálu, který nebyl vždy příznivě nakloněn našemu národu a státu, ale velmi často a s celou svou silou stál proti němu. Nebylo dbáno těch, kteří svou účastí nejvíce rozhodovali na příznivém chodu tohoto průmyslu, nebylo ohledů na pracovité zemědělce-řepaře, nebylo ohledů na zaměstnance tohoto průmyslu. Kapitalisté se chovali stejně nemravně k řepařům-zemědělcům jako k cukrovarským zaměstnancům. Jejich snahy po levném a co největším zisku je vedly mnohdy naprosto bez ohledu na zájmy pracujících. A není, paní a pánové, také řídkým zjevem, že jim v této jejich činnosti často dobře pomáhali byrokratičtí činitelé cukerních kartelů a bank. Je jisté, že to nedělali zadarmo, a svědčí o tom ještě dnes mnohé znaky. Proto není možno se divit, že se na jedné straně tito lidé neradi loučí se svou činností a že na straně druhé je často chuť vytvořit novou situaci pro nové lidi. Pro tyto skutečnosti byly akce rolníků a dělníků v minulosti zaměřeny proti kapitalistům, aby cukerní průmysl přešel do českých poctivých rukou.