Projednávání zákona ve výboru
bezpečnostním bylo velmi obtížné
- vždyť trvalo celé čtyři měsíce.
U mnohých otázek narážely na sebe zájmy
věcné se stanovisky úzce stranickými
a mnohé věty se těžce rodily, zejména
ty, jimiž je prohlubována demokratizace národní
bezpečnosti. Rád konstatuji, že jsme došli
nakonec k dobré shodě všech stran Národní
fronty a děkuji všem kolegům, kteří
k tomu vzájemným porozuměním přispěli.
Děkuji také pánům expertům
ministerstva vnitra a národní obrany za spolupráci.
Věřím a spolu se mnou celý bezpečnostní
výbor, že jsme vykonali dobré dílo.
Zákonem o národní bezpečnosti dáváme
republice i jejímu lidu dobrý nástroj k zajištění
vnitřní bezpečnosti. Náš úkol
nebyl lehký. Další neméně obtížný
a zodpovědný úkol čeká na ty,
kdož budou zákon provádět, počínaje
vládou a konče členy sboru. Nechť jsou
přitom všichni naplněni především
dobrou vůlí prospět celému národu
a statečností v potírání jeho
škůdců. Důvěra lidu v bezpečnost,
právo a spravedlnost, někde dosavadní praxi
narušená, budiž jim přitom nejvyšším
cílem a odměnou.
Jménem bezpečnostního výboru žádám
slavné ústavodárné Národní
shromáždění, aby projednávanou
osnovu o národní bezpečnosti schválilo.
(Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Zpravodajem za výbor právní je p. posl.
Vodička. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Vodička: Vážená
sněmovno, paní a pánové!
Právě projednávaný zákon o
sboru národní bezpečnosti je jedním
z velmi důležitých zákonů naší
lidově demokratické republiky. Jeho důležitost
je vyjádřena tím, že se ruší
dosavadní provisorní stav sboru národní
bezpečnosti, jenž se opírá o dekret
pana presidenta republiky a o vládní a ministerská
nařízení a dává se tak našemu
novému orgánu vnitřní bezpečnosti
státu zákonný podklad.
Dnešním rozhodnutím naší sněmovny
plní se přání nejen tisíců
příslušníků sboru národní
bezpečnosti, ale veškerého československého
lidu v tom, že sbor národní bezpečnosti
se stává skutečnou zákonnou bezpečnostní
organizací, jejímž úkolům, vzešlým
z revoluce 5. až 9. května, se dostává
zákonného určení a oprávnění.
Přijetím zákona o národní bezpečnosti
končíme navždy s pozůstatky protilidové
minulosti policejních a četnických sborů
a bereme reakci všechnu naději, že by sbor národní
bezpečnosti mohl v naší lidově demokratické
republice ještě někdy hráti takovou
roli, jakou hrála policie a četnictvo v prvé
Československé republice.
Vláda policejních ředitelů, okresních
hejtmanů a zemských presidentů se již
nikdy nevrátí do našeho státního
života. V naší nové republice byl konečně
uskutečněn smysl slavné preambule ústavy
prvé republiky, ve které se jasně stanoví,
že lid je zdrojem veškeré moci. Národní
výbory jako volené, lidovládné orgány
státní moci jsou z vůle revoluce 5.-9. května
určeny, aby řídily, vedly a také byly
odpovědny za vnitřní bezpečnost našeho
státu. A tak namísto nevolených policejních
ředitelů, okresních hejtmanů a zemských
presidentů, kteří samostatně rozhodovali
o postupu policie a četnictva, stojí v čele
vnitřní bezpečnosti našeho státu
okresní národní výbory jakožto
správní úřady národní
bezpečnosti, které prostřednictvím
bezpečnostních referentů řídí
a odpovídají za bezpečnost ve svěřeném
jim okrese.
Nový zákon o SNB kodifikuje novou roli sboru národní
bezpečnosti. Již nikdy nebude v naší republice
chráněn klid a pořádek pro fabrikanty,
kteří snižovali dělníkům
mzdy a vyhazovali je ze zaměstnání. Nikdy
nebude již chráněn klid statkářů
a velkostatkářů, kteří utlačovali
malé a střední rolníky a úrodu
ze svých polí a statků namísto lidu
prodávali do Německa fašistickému nepříteli.
V § 1 právě projednávaného zákona
jsou přesně zachyceny nové úkoly a
nová role s právních úřadů
národní bezpečnosti, to jest chrániti
veřejnou bezpečnost a zejména všechna
ústavní zřízení. To znamená
chrániti lidově demokratický řád,
lidová práva a svobody. Střežiti zdárné
budování naší lidové republiky.
Ochraňovati uskutečňování dvouletého
plánu. Zajistiti bezpečnost osob, veřejného
i soukromého majetku, veřejný pořádek
a veřejnou mravnost tak, aby každý občan
mohl žíti v klidu a bez obav.
Je samozřejmé, že kromě politických
úkolů správních úřadů
národní bezpečnosti je zde i úkol
přiblížiti tyto úřady lidu podle
zásady "úřad pro lid a ne lid pro úřady".
Je třeba i odstraniti nemožný byrokratismus,
který zatěžuje úřady a připravuje
občany o množství pracovních hodin.
Jako doklad nemožného byrokratického úřadování
uvedu vlastní případ. Potřeboval jsem
pro svého chlapce školáka potvrzení
o státní příslušnosti. Ačkoliv
referent příslušného úřadu
mne velmi dobře zná a ví, že jsem poslancem
této sněmovny a že jsem 6 a 1/4 roku byl v
koncentračním táboře, vyžadoval
na mně výpis z kmenového listu číslo
III na důkaz, zdali jsem nepobíral německé
lístky. Takovéto byrokratické úřadování
je nemožné a musí být velmi ostře
potíráno.
V § 5 jsou stanoveny úkoly výkonného
sboru národní bezpečnosti. Ten má
za povinnost prováděti bezpečnostní
a pořádkovou službu, střežiti státní
hranice a tak zabraňovati nelegálnímu přechodu
odsunutých nepřátel a škůdců
republiky, bojovati se zločinností, která
poškozuje vývoj našeho státu. Projednávaný
zákon o SNB zaručuje těž naprostou jednotnost
sboru pod jednotným vedením, ve kterém každý
příslušník sboru kterékoliv služby
má stejná práva i stejné povinnosti
a ve kterém je dána každému možnost,
aby svými znalostmi a poměrem ke službě
dosáhl vyšší hodnosti i velitelských
míst. § 6 se kodifikuje personální stav,
jak byl vytvořen národní revolucí
5. až 9. května. Vedle příslušníků
bývalého četnictva i policie jsou příslušníky
sboru účastníci národního boje
za osvobození a také ti, kteří jako
bojovníci s barikád již v prvé revoluční
dny byli přijati do této služby.
Jest si přáti, aby takto složený sbor
národní bezpečnosti byl naprosto jednotný
po stránce vykonávání služebních
povinností a aby jeho úkolem byla věrná
a poctivá služba pro zabezpečení republiky
a jejího vývoje. Projednávaný zákon
o SNB odstraňuje pověstný dualismus, který
vládl v bezpečnostní službě v
minulé republice, kdy policie byla podřízena
občanským zákonům, kdežto četnictvo
bylo podřízeno zákonům vojenským.
Podle tohoto projednávaného zákona o SNB
je sbor vojenský organizován, podřizuje se
vojenským zákonům i vojenskému soudnictví.
To ukládá tomuto sboru velké povinnosti a
je přesvědčení, že je bude plniti
věrně a svědomitě.
Předpokladem pro svědomité plnění
povinností je velmi dobrá kázeň. Kázeň
je zárukou úspěchu. Tato kázeň
umožnila, že sbor národní bezpečnosti
v době dvou let splnil tak velké úkoly, že
zasluhuje plnou vděčnost národa i republiky.
S kázní je spojena také vlastnost, které
se říká býti lidovým. A tu
chci říci na adresu všech povinností
dbalých příslušníků SNB,
že být lidovým neznamená ještě
býti shovívavým. Shovívavost je předchůdce
nekázně a špatného plnění
povinností, a to nakonec poškozuje bezpečnost
našeho státu. Každý příslušník
SNB musí proto býti velmi ukázněný
a dbalý povinností, neshovívavý, k
občanstvu musí míti nejkrásnější
poměr a při všech zákrocích býti
spravedlivý. Sbor národní bezpečnosti
jako strážce místní bezpečnosti
přispěl také značně ke konsolidaci
našeho státu. SNB zabezpečoval klid a pořádek
v pohraničním území a velmi se zasloužil
o odsun Němců. SNB zachránil milionové
hodnoty pro republiku, které měly býti zašantročeny
za hranice. Sbor národní bezpečnosti se osvědčil
a proto mu patří náš srdečný
dík.
Je třeba zmíniti se také o mladých
příslušnících SNB, kteří
ve zvláštních pohraničních útvarech
svědomitě a beznáročně vykonávají
službu na ochranu a zabezpečení našich
státních hranic. Jejich služba je tvrdá
a těžká. Ve dne v noci v horském i lesním
terénu procházejí málo obydleným
územím, zabraňujíce, aby do naší
republiky se nelegálním způsobem nedostala
škodná, jako jsou Němci a jiní škůdci
republiky. Na vlastní oči jsem se přesvědčil,
jak tito obětaví strážci hranic jsou
ubytováni, jak žijí vzdáleni každého
kulturního života a jak se přesto předhánějí
v tom, aby každodenně nějak republice prospěli.
Mnohokráte do měsíce musí odrážeti
pokusy Němců, aby se zbraněmi v ruce přešli
naše hranice, a v těchto dnech řada těchto
obránců bezpečnosti hranic ztrácí
své životy anebo byla raněna při čištění
hranic východního Slovenska od benderovských
band.
A tak desítky mrtvých a stovky raněných
příslušníků sboru národní
bezpečnosti od května 1945 jsou smutnou, ale i čestnou
bilancí tohoto sboru při hájení vnitřní
bezpečnosti našeho státu. Je třeba velmi
oceniti výkony bezpečnostních služeb
po všech stránkách bezpečnostní
služby, ať se to týká kriminálky
nebo boje proti šmelině, proti alkoholu nebo pomoci
při zdolávání požárů.
Také nelze opomenouti tu skutečnost, že SNB
se plně zúčastnil obnovy našeho státního
hospodářství svou dobrovolnou prací
v brigádách, složených z příslušníků
SNB.
Sbor národní bezpečnosti, který dnes
dostává svůj zákon, musí být
veden snahou uskutečniti nejužší spolupráci
s lidem. Toho lze dosáhnouti jen naprostou důvěrou
obyvatelstva a prohloubením přátelských
svazků mezi SNB a občany. Ať při pořádkové
službě anebo při odhalování kriminálních
zločinů anebo v boji proti vnitřním
nepřátelům státu musí lid všestranně
pomáhati všem orgánům SNB tak, aby ani
jeden kriminální čin anebo zločin
proti státu a republice nezůstal neodhalen a nepotrestán.
Čestnou povinností občana musí být
hlásiti úřadům vše, co je ke
škodě státu a republice, a tím bude
nejlepší cestou chráněna vnitřní
bezpečnost státu.
Považuji za svoji povinnost jako zpravodaj k zákonu
o sboru národní bezpečnosti poděkovati
všem poctivým příslušníkům
SNB za jejich příkladné a obětavé
plnění služebních povinností.
Buďte vy, příslušníci SNB, hrdi
na to, že vás republika zařadila do bezpečnostní
služby, že vám dala stejnokroj i zbraň
k hájení vnitřní bezpečnosti
státu. Buďte hrdi na důvěru, kterou
stát vložil ve vaše ruce. Buďte si vědomi,
že každý z vás bez rozdílu funkce
je odpovědný za skutečnou bezpečnost
státu a republiky. Býti příslušníkem
SNB znamená velkou čest pro každého,
kdo nosí stejnokroj tohoto lidově demokratického
bezpečnostního sboru. Důvěra státu
a národa a propůjčený stejnokroj zavazují
k nejlepšímu plnění povinností,
zavazují k věrnosti vládě, k věrnosti
státu a milované republice.
V minulé republice byli příslušníci
policie a četnictva zbaveni politických práv.
Nebyli rovnoprávnými s ostatními občany
proto, aby snadněji byli ovládáni a lépe
použivatelní v zájmu finanční
a agrární kliky, jež ovládala minulou
republiku. Dnes republika dala SNB plnou politickou rovnoprávnost.
Jeho členové mají volební právo,
ale také možnost organizovati se mimo službu
i v politických stranách. To ovšem neznamená,
že by se tento sbor měl stát střediskem
politických zápasů a bojů. SNB musí
býti naprosto jednotný, protože není
sborem žádné politické strany, nýbrž
sborem republiky, sborem státu. Jest určen, aby
pro všechny občany státu hájil vnitřní
bezpečnost státu.
Jako zpravodaj chci ještě podotknouti, že, ačkoli
předloha tohoto zákona byla projednávána
téměř 4 měsíce a ačkoliv
v mnohém byla vládní osnova změněna
k nespokojenosti těch nebo oněch poslanců,
ačkoliv byla změněna i forma osvětové
a morálně-politické výchovy, je tento
zákon úspěšným dílem této
sněmovny a bude znamenati upevnění sboru,
zvýšení jeho kvalit, prohloubení kázně
při vykonávání služby a tím
i zvýšení vnitřní bezpečnosti
státu.
Třeba ještě zdůraznit, že zákon
určuje širokou pravomoc národním výborům
jako voleným orgánům státní
správy a že nebylo zapomenuto ani na zaměstnanecké
rady, s jejichž spoluprácí zákon počítá.
Očekáváme, že zaměstnanecké
rady využijí dobrodiní tohoto zákona
a stanou se tak pomocníky při budování
sboru národní bezpečnosti, při upevňování
kázně a při výchově příslušníků
k čestnému plnění všech povinností.
Jménem branného výboru doporučuji
slavné sněmovně jednomyslné odhlasování
tohoto zákona. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Zpravodajem za výbor právní je p. posl.
dr Bunža. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Bunža: Slavná sněmovno,
paní a pánové!
Obnovená Československá republika byla postavena
před vážný a naléhavý
úkol zajistit ihned od počátku ve státě
bezpečnost všeho občanstva i jeho majetku stejně
jako majetku veřejného, veřejný klid
a pořádek. Od počátku bylo jasno,
že náš stát nechce být státem
policejním, nýbrž státem, v němž
veřejná bezpečnost má sloužit
lidu a jím má býti kontrolována. Tuto
zásadu přijal také košický vládní
program. Podle toho namísto dosavadních monokratických
bezpečnostních úřadů měly
nastoupiti orgány lidové správy. Veškeré
orgány Národní bezpečnosti, zejména
orgány výkonné, měly býti podle
skutečných potřeb státu a lidu organizovány
na těchto stěžejních zásadách:
1. Celá organizace Národní bezpečnosti
měla být jednoduchá na rozdíl od všech
institucí, které byly převzaty z první
republiky nebo které zavedli ještě okupanti.
2. Měla být úsporná, neboť v
době budování státu musí se
šetřit s každou pracovní silou a každou
korunou ve všech oborech veřejné správy,
tedy i v oboru správy národní bezpečnosti.
3. Nová organizace národní bezpečnosti
měla býti pružná a pohotová,
aby žádný úkol nebyl pro ni problémem,
nýbrž aby byla na vše připravena, a pokud
jde o bezpečnost státu, aby se mohla řídit
heslem: bezpečnost státu nade vše.
4. Organizace Sboru národní bezpečnosti měla
být provedena tak, aby byla zavedena jednota ve Sboru,
aby v čele Sborů a jednotlivých složek
stáli skutečně odborně vzdělaní
a zkušení odborníci. Na podkladě těchto
hledisek byl připravován zákon o národní
bezpečnosti, který je nyní předložen
ústavodárnému Národnímu shromáždění
ke schválení.
Osobám odpovědným za národní
bezpečnost bylo od počátku jasné,
že faktický stav, který nastal u nás
po osvobození, nemůže zůstat bez zákonné
ochrany a zákonné úpravy, neboť nešlo
jen o členy sboru, nýbrž také o stát
a lid, jemuž tento sbor měl sloužit a jej chránit.
Byla proto osnova zákona jak ve vládě, tak
i v příslušných parlamentních
výborech projednávána s náležitou
vážností a důkladností, o čemž
svědčí velká řada schůzí
výborů, zejména výboru bezpečnostního,
což nebývá v poslední době v
tomto parlamentě zvykem.
Výbor bezpečnostní provedl v osnově
zákona řadu změn a doplnění,
které výbor právní vesměs přijal
a v některých případech ještě
doplnil. Dovolil bych si upozorniti na některé zásadní
změny a úpravy, které provedly zmíněné
výbory.
Tak v § 3 osnovy zákona se mluví o tom, že
ve věcech národní bezpečnosti rozhoduje
zásadně kolektivní orgán příslušného
správního úřadu národní
bezpečnosti, tedy okresního nebo zemského
národního výboru a jen, je-li nebezpečí
v prodlení a vyžaduje-li to veřejný
nebo naléhavý soukromý zájem, aby
bylo neodkladně rozhodnuto, učiní takové
rozhodnutí monokraticky příslušný
bezpečnostní referent nebo v jeho zastoupení
předseda národního výboru. Aby byla
zajištěna objektivní a zákonná
rozhodnutí těchto jednotlivců, doplnil výbor
bezpečnostní a právní toto ustanovení
klausuli, že takovéto rozhodnutí musí
býti ihned předloženo kolektivnímu orgánu,
t. j. radě nebo plenu národního výboru,
a nerozhodne-li tento do 15 dnů, účinnost
takového rozhodnutí pomine. Vychází
se zde z předpokladu, že takovým způsobem
bude zvýšena odpovědnost bezpečnostních
referentů, jejich smysl pro zachovávání
zákonných předpisů a zabráněno,
aby zneužívali svého postavení a své
lidem jim svěřené moci proti lidu.
V § 6 stanoví zákon, kdo tvoří
sbor v původní osnově bylo ustanovení,
že všichni členové sboru, kteří
se takovými stávají ex lege, ze zákona,
t. j. přijatí účastníci národního
boje za osvobození, příslušníci
bývalého četnictva, bývalého
sboru uniformované státní policie, kriminální
služby, bývalé obecní výkonné
policie a zaměstnanci, kteří byli dne 1.
ledna 1947 přiděleni pro vykonávání
služby kriminální a státně bezpečnostní
a konečně ostatní osoby, které byly
po 5. květnu 1945 nově přijaty, musí
býti znovu hromadně prověřovány
na základě zvláštního zákona,
který k tomu účelu měl býti
vydán. Toto ustanovení však při projednávání
zákona ve výborech bylo škrtnuto a nahrazeno
ustanovením, že ze Sboru bude propuštěn
nebo pensionován ten, u něhož se dodatečně
zjistí, že nemá československé
státní občanství, není české,
slovenské nebo jiné slovanské národnosti,
není státně a národně spolehlivý
a není mravně bezúhonný. Motivem této
změny byla pro projednávající výbory
úvaha že není žádoucno ohrožovati
klid ve Sboru novým hromadným prověřováním,
když toto v zásadě bylo již provedeno.
Velmi důležitá byla změna provedená
v § 7, odst. 3, který pojednává o tom,
že členové Sboru budou podrobeni mravně
politické a osvětové výchově.
Výbor právní stejně jako výbor
bezpečnostní dospěl k přesvědčení,
že není účelné, aby ve Sboru
byla zavedena zvláštní organizace osvětové
a mravně politické výchovy, a to ve všech
jeho složkách, neboť členové sboru
mají možnost vzdělávati se mravně,
politicky a osvětově pomocí knih a časopisů,
veřejných přednášek a zejména
také prostřednictvím své odborové
organizace. Bylo však uznáno, že při základním
školení nových příslušníků
Sboru na zkoušku je nutno ponechati jako učební
předmět mravně politickou a osvětovou
výchovu. Byl proto odst. 3, původně 4, upraven
v tom smyslu, že členové Sboru budou při
základním školení ve výcvikových
střediscích podrobeni též mravně
politické a osvětové výchově.