Včera zde pan kol. Novák vykládal
o tom, jak to v zemědělském výboru
prý bylo po odchodu komunistů. A prohlásil
zajímavou věc: Nezbývalo prý nic jiného,
než že byli nuceni odhlasovat, že každému
zbytkaři zůstane 50 ha. Není to jaksi logické.
Komunisté, kteří je tam nutili, aby šli
pod 50 ha všude tam, kde toho žádá veřejný
zájem, a tam, kde je to možné, také
pomocí odst. 14 záborového zákona,
odešli a teď je tam najednou někdo donutil. Kdo
pak vás tam, páni, nutil k tomu, abyste nechali
zbytkařům 50 ha, když delegace, které
přišly do vašich klubů, a z venku to slyšíte,
říkaly, že všude tam, kde zbytkové
dvory jsou, že to daleko nestačí, aby ukojily
onen hlad po půdě, který je ve všech
těchto obcích. Nutili vás tam snad zřízenci
k tomu, abyste hlasovali pro 50 ha? (Potlesk.) Proto, vážení
přátelé, nebylo to žádné
donucení, nýbrž až přespřílišná
ochota a dobrovolnost hájit zájmy pánů
zbytkařů. (Potlesk.) A jestliže jste
se na něčem po odchodu komunistů museli usnést,
pak to byla ona revokace onoho provokačního návrhu
povereníka Kvetko, poněvadž jste přišli
k tomu, že by to byl příliš silný
tabák, abyste mohli ještě někam na veřejnost
před zemědělce. (Potlesk.) A teprve
po revokování tohoto provokačního
návrhu a usnesení vrátili jsme se do zemědělského
výboru, abychom se zúčastnili dalšího
jeho jednání.
Ovšem chtěl bych říci, že to, co
se odehrává v zemědělském výboru,
a to nejen při projednávání vládního
návrhu o revisi pozemkové reformy, nýbrž
to, co se tam odehrává za posledních několik
měsíců, není zjev nahodilý,
to jsou zjevy, které velmi úzce souvisí nejen
s tím, co se děje v otázkách mezinárodních,
nýbrž také s tím, co se děje
u nás uvnitř, v naší republice, kde
se pokouší hrstka reakcionářů,
zbytkařů a statkářů o nástup.
Útoky, vedené proti ministerstvu zemědělství
a osobně proti Ďurišovi a jeho šesti
osnovám pod rouškou protiústavního postupu,
splaskly jako bublina.
Páni nám nejednou vykládali, že nejsou
proti zákonům, že nejsou proti jejich provádění,
nýbrž že jsou jen proti tomu protiústavnímu
způsobu, jaký prý zvolil ministr zemědělství,
když se s výňatky z těchto zákonů
obrátil na české zemědělce,
na českou a slovenskou vesnici, aby se tím zabývala
a sdělila mu své názory. Při projednávání
zákonů v zemědělském výboru,
nejen o revisi, ale všech 6 zákonů, a to jak
zákona o Jednotném svazu českých zemědělců,
tak i zákona o drobení půdy, o uspořádání
poměrů v průmyslu cukrovarnickém,
ale hlavně při projednávání
zákona o revisi pozemkové reformy podali páni
advokáti zbytkařů stovky důkazů
o tom, že proti požadavkům a právům
statisíců pracujících zemědělců
a jejich rodin pokouší se zachraňovat stará
privilegia a výsady i neprávem nabytou půdu
na účet drobných zemědělců,
drobných uchazečů. Taková je vážení
pánové a přátelé, skutečnost.
Nešlo o protiústavnost, nýbrž o to, jakými
prostředky a způsoby zachránit zbytkařům
jejich zbytkové dvory, zachránit starým cukerním
magnátům jejich rozhodování v nové
cukerní politice. (Potlesk.)
Pan posl. Novák zde včera končil svoji
řeč k zákonu o Jednotném svazu českých
zemědělců větou, že "až
se ozve Svaz českých zemědělců,
musí poslouchat nejméně dva ministři".
Je otázka, co tím pan kol. Novák myslil.
Prozatím z toho, co vidíme venku, oč se tam
ony vrstvy a ony skupinky "grupírující"
se proti zájmům zemědělců a
proti zájmům republiky pokoušejí, není
nic jiného, nežli pokus o to, aby se Jednotný
svaz českých zemědělců stal
rejdištěm a nástupištěm zakázané
páté strany, páté kolony. (Hlas:
To nebude nikdy.) A s tímto prostředkem a s
těmito ambicemi se naši drobní a střední
zemědělci vypořádají v tom
smyslu, že oni budou těmi, kdož budou nejen v
Jednotném svazu, ale i mimo něj nejen mluvit, ale
také spolu s ministerstvem zemědělství
a Jednotným svazem rozhodovat o všem tom, co se v
zemědělské politice a ve výstavbě
naší vesnice bude provádět. A já
bych chtěl říci, že v Jednotném
svazu to nebude jinak než tak, že tam bude rozhodovat
oněch 95 % zemědělců do 20 ha, které,
až promluví, bude poslouchat se zájmem nejen
ministr, co chtějí, ale budou v prvé řadě
muset poslouchat páni zemědělští
poslanci včetně p. Nováka, Nermutě
a Bendy. (Hlučný potlesk.)
Je to zde jako v té baladě; když se mluví
o voze, páni začínají o koze. Mluví
se o revisi pozemkové reformy, o zbytkových dvorech,
ze záboru propuštěné půdě,
a páni si nahráli na desku parcelaci státních
statků a lesů, prý proto, že se na nich
prodělává. Páni velmi dobře
vědí, kdo tam řadu let hospodařil,
že to nebyli komunisté; že to nebyl ani komunistický
ministr, není třeba dodávat. Byla-li tam
aktiva, byla tam také mnohdy pasiva. Bylo snad těch
pasiv víc než aktiv, ale na statcích hospodařili
naši správci a je potřebí jen, abychom
těm správcům domluvili a poradili, že
je v zájmu státu, v zájmu státní
pokladny, aby hospodařili tak, aby ta pasiva na státních
statcích, jsou-li ještě po válce někde
nějaká, mizela, aby tam do budoucna nebyla. (Hlučný
potlesk.) Ovšem, vážení přátelé,
ani jednou jsme však neslyšeli to, co zde bylo také
změněno na př. u státních lesů,
že škrtem pera ministra zemědělství
Ďuriše nevybírá se přes
35 milionů na tzv. poplatcích za povolení
ke vstupu do lesa. Kdopak to platil na české vesnici?
Byl to český chalupník, byl to drobný
malozemědělec, který sám a jeho rodina
chodili na plodiny, ať to byly houby, jahody, nebo na listí
a na roští, a za to za všechno museli platit
do pokladny státních lesů, což dělalo
v souhrnu ročně 35 mil. Kčs. Tuto částku
zachránil české vesnici a českému
chalupníku a škrtem pera přímo daroval
ministr zemědělství-komunista a páni
by měli mít aspoň tolik charakteru, aby to
také veřejně kvitovali. (Potlesk.)
Pan kol. Novák a jiní také mluvili
o té cukerní politice a sladkosti kolem ní.
Oč má jít v novém uspořádání
cukerního hospodářství u nás?
S ohledem na vývoj výroby cukru ze třtiny
cukrové, s ohledem na ta nebezpečí možnosti
konkurence na zahraničních trzích, s ohledem
na potřeby našich konsumentů ve vlastních
řadách národa nejde o nic více a nic
méně nežli o nutnost, aby celá cukerní,
výrobní, zpracovatelská i obchodní
činnost, souvisící s naší cukrovkou,
jejím zpracováním a s obchodem cukrem byla
soustředěna, aby byla sjednocena a dobře
vedena s jednoho místa, i když máme cukrovary
znárodněné a na druhé straně
cukrovary družstevní. A je zajímavé,
že vážení páni z některých
stran od počátku jednání zemědělského
výboru nechali zájmy zemědělců
stranou. Ani si nevzpomněli, že by tam také
měl být chráněn někde zájem
dělníků v cukrovarech zaměstnaných,
ale celou a jedinou svoji snahu soustředili k tomu, zdali
bude zachován anebo likvidován Stoupalův
brněnský a hodonínský koncern. Na
druhé straně se zajímali také o to,
zdali budou či nebudou zachovány tzv. obchodní
společnosti, které s tím, co sedlák
na poli a dělník vyrobí, budou na domácím
a zahraničním trhu kšeftovat a vydělávat.
Při projednávání této osnovy
v zemědělském výboru byla také
zajímavost, kterou je nutno srovnat s tím, jak se
někdo dívá na ty neb ony zástupce.
Když přišly zemědělské delegace
do sněmovny - a pochopitelně, poněvadž
je zemědělců mnoho, tak když přišly
z několika okresů, bylo jich o nějakého
více - tak tady bylo najednou největší
starostí pánů o to, aby se dveře do
sněmovny zavřely, aby sem delegace nebyly vpouštěny.
Ale když v průběhu projednávání
zákona cukerního poletovali a stáli u těchto
dveří, u nichž jsme seděli, bývalí
cukerní kadeti a kšeftsmani s cukrem, které
jsme sledovali v důvěrných poradách
s některými pány poslanci ze strany protilehlého
tábora, bylo ticho po pěšině. Páni
o parlament strach neměli, že se rozboří,
když sem přijde několik cukerních starých
kadetů, kteří nesledují nic méně
a nic více, nežli aby mohli s tím, co sedlák
na poli a dělník v cukrovarech vyrobí, kšeftovat,
aby z toho mohli míti, tak jako mívali, tučné
a hojné bezpracné zisky. (Hlučný
potlesk.)
A ještě něco, co je v úzké souvislosti
s tou cukrovkou. Včera se pan kol. Kameníček
také v souvislosti s tím zabýval mou maličkostí,
jestli já jsem protahoval anebo protahuji cukrovku anebo
jestli jsem anebo nejsem oprávněn nebo způsobilý
sedět v Kooperativě. Panu kol. Kameníčkovi,
aby nezabíhal při této vážné
věci a v této vážné chvíli
na osobní pole, bych chtěl říci, že
já už jsem tolik té řípy v životě
protahal, že do smrti bych už protahovat nemusel. Z
té řípy, kterou jsem protahal, měl
bych čím sladit, ale kdyby pan Kameníček
a jemu podobní měli sladit jenom z té řípy,
kterou si jako tzv. zemědělci protahali, tak by
do smrti pili černou kávu hořkou. (Potlesk.)
A podobně je tomu s demokratizaci v zemědělském
družstevnictví. (Hluk.) Když byla valná
hromada Kooperativy, byli najednou z pánů velcí
demokrati. My jsme tam stanovy nedělali, ty dělal
Klindera, Feierabend a jemu podobní. My jsme také
navrhovali, aby tyto stanovy, které jsou nesprávné
a nedemokratické, byly předělány,
a rovněž jsme navrhli, aby byl novelizován
družstevní zákon z doby Marie Terezie. Dosud
se tak přes všechny naše požadavky, přes
všechna naše přání nestalo. A má-li
být právoplatné usnášení,
musí býti dodržováno to, co doposud
platí, i když jsme pro to, aby se to zítra
předělalo. Když už jsme u těch
demokratizátorů Kooperativy, chtěl bych říci,
že tam měl na př. hlavní slovo p. kol.
Ševčík, poslanec ústavodárného
Národního shromáždění.
Ten tam nejvíce brojil proti nedemokratizaci, již
tam zavedl Feierabend s Klinderou. A jak se to ukazuje
v praxi tam, kde se rozhoduje dole, kde jsou zemědělci,
svědčí ukázka dopisu podepsaného
p. posl. Ševčíkem jako předsedou
klatovského družstva, jímž se vylučuje
z družstva dlouholetý pracovník a funkcionář
v jeho vlastním družstvu, protože tam chtěl
pořádek a nechtěl to, co tam chtěl
demokrat a demokratizující družstevník
pan posl. Ševčík.
Poněvadž všechny tyto věci jsou našemu
drobnému lidu známy, poněvadž venkovský
lid dnes dobře sleduje a chápe prováděnou
zemědělskou politiku, ví velmi dobře,
oč běží, a ví také velmi
dobře, co je v sázce. Stovky delegátů
a delegaci, které téměř denně
v posledních 14 dnech a 3 týdnech ze všech
okresů dojíždějí do parlamentu,
vlády, ministerstev a do jednotlivých stran, jsou
toho nejlepším důkazem. Marně se pokoušíte
před tímto živým svědomím
strkat hlavu do písku. Marně se pokouší
váš tisk nalhávat veřejnosti, že
jsou to komunisty vedené a placené akce. Delegace
a jimi předkládané jednotně usnesené
resoluce dokazují jasně, že 6 Ďurišových
zákonů stejně jako další program
vyhlášený v Hradci Králové jsou
programem celé vesnice, všech pracujících
zemědělců bez rozdílu politické
příslušnosti. (Potlesk.)
Jako doklad, že všichni zemědělci bez
rozdílu za těmito osnovami a za hradeckým
programem stojí, chtěl bych uvést jenom několik
citátů z resolucí, jichž jsou spousty
jak v předsednictvu vlády, tak na ministerstvu zemědělství
i v tomto ústavodárném Národním
shromáždění, resp. v jeho zemědělském
výboru. Zemědělci ze Zlonic, - opatřeno
razítky a podpisy funkcionářů stran
Národní fronty a koordinačního výboru
stran Národní fronty - sdělují: "Zemědělci
ze Zlonic a příslušníci všech politických
stran se dohodli na společné resoluci, kterou předkládají
vládě Československé republiky, ústavodárnému
Národnímu shromáždění,
jeho zemědělskému výboru a ministerstvu
zemědělství". V resoluci se říká:
"Má-li rolník klidně a spokojeně
žít, potřebuje nezbytně k tomu jako
základ dostatek půdy. Pozemková reforma za
bývalé republiky, která měla tuto
nespravedlnost rozřešit, nás rolníky
neuspokojila, ba naopak zklamala. Bylo na nás spácháno
velké bezpráví. Půda, která
měla přijíti do rukou českých
sedláků, byla ponechána cizácké
šlechtě, velkostatkářům a konečně
dána i zbytkařům. Žádáme
proto provedení spravedlivé revise poslední
pozemkové reformy ve smyslu hesla, že půda
patří do rukou těch, kdož na ní
pracují."
Místní organizace sociálně-demokratické
strany ve Smolnici sděluje ve svém přípise:
"Jsme pro důkladnou revisi prvé pozemkové
reformy, poněvadž v našem okrese i v naší
obci jsme též zakusili, jak jsme byli zkráceni
o to, co nám dříve patřilo."
Zemědělci z Jindřichovic - opatřeno
razítky všemi stranami Národní fronty,
místního národního výboru i
JSZ - ve své resoluci m. j. říkají:
"My občané z Jindřichovic žádáme,
aby na zdejším zbytkovém dvoře byla
provedena revise. Je to velkostatek Staněk, Želetava."
Zemědělci v Horním Bukovsku sdělují:
"My zemědělci Horního Bukovska bez rozdílu
politické příslušnosti usnesli jsme
se na své veřejné schůzi zaslati vám,
zástupcům ústavodárného Národního
shromáždění žádost, v niž
se m. j. říká: "V naší obci
bylo ze záboru propuštěno přes 300 ha
nejlepší zemědělské půdy,
která byla bez ohledu na naše oprávněné
žádosti a na naše protesty přidělena
dvěma jednotlivcům." Předsednictvu strany
nár.-socialistické sděluje jejich vlastní
organizace z Páče: "Místní organizace
strany nár.-socialistické z Páče,
okres Slaný, žádá jménem svých
organisovaných rolníků, jakož i jménem
neorganizovaných rolníků naše zástupce
v parlamentě, jmenovitě posl. Torna, aby
uvážil a prosadil to, co žádáme,
t. j. revisi pozemkové reformy a přidělení
zbytkového dvora v jejich obci do přídělového
řízení drobným uchazečům."
Atd., atd.
Ve všech těchto resolucích se žádá
a projevuje totéž, touha pracující vesnice
po tom, dostati to, oč byla v prvé pozemkové
reformě neprávem a nesprávným výkladem
dobrého zákona připravena. Zemědělci
proto chtějí vědět, na čem
jsou, a zdali zemědělské zákony, které
již měly a také mohly býti dávno
projednány, budou anebo nebudou uskutečněny.
Zemědělci vidí velmi dobře, že
zákony, na něž čekají celé
měsíce, jsou zdržovány, a pokud jsou
projednávány, že se dělají pokusy
o to, aby byly zhoršovány. Proto plným právem
v celých krajích a okresích dochází
zemědělcům trpělivost. Nedají
se odvést, tak jako se dali tehdy v r. 1920 v dobré
víře, že zákon je dobrý a že
se bude dobře provádět. Tentokrát
mají již zemědělci životní
zkušenost, jak byli tehdy ošizeni, a dají si
velmi dobrý pozor a budou také chtít všady
společně a vlastnoručně rozhodovat
o tom, jak se u nich revise a její praktické provádění
bude projevovat. (Potlesk.)
Je samozřejmé, že páni statkáři,
zbytkaři i jejich služebníci snaží
se toto oprávněné rozhořčení
pracujících zemědělců zmásti
a svésti je do sféry svých piklů a
svých rejdů. Rádi by vyvolali stávky
nespokojenosti. Inspirují zakládání
tak zvaných akčních a stávkových
výborů, jejich delegace by tady přijímali,
jak se ukázalo v případě tzv. stávkové
delegace ze Žďáru, s otevřenou náručí,
zatím co před poctivými zemědělci
dali by zavřít dveře této sněmovny.
Také v Nechanicích chystali se pod vedením
pana statkáře Voženílka zneužít
slavnostního shromáždění zemědělců
pro své záměry a rejdy, namířené
proti zájmům lidu, proti zájmům zemědělců
a proti zájmům republiky. Pan kol. Novák
se tady včera také zabýval otázkou
Nechanic a snažil se vykládat, že tam nešlo
o nic jiného, než o nějakou nevinnou slavnost
a chovatelství. Zatím bych chtěl citovat
jenom dvě věci: 29. června t. r. konala jedna
ze stran Národní fronty svůj projev v Chlumci
a na tomto projevu mimo jiné vystoupil známý
obrjezdec z Náchoda pan Kejdana, který tam prohlásil
mimo jiné: "Rozneseme své odpůrce na
kopytech selské jízdy. Na shledanou v Nechanicích."
To je ukázkou, co páni chystali pod tzv. nevinnými
oslavami a nevinnou jezdeckou projížďkou. Svědčí
o tom už také na př. vyhrávané
fanfáry na plesu selské jízdy v Hradci Králové
do telefonu, do ouška panu zemskému náčelníkovi
statkáři Voženílkovi, který v
té době se nemohl ještě plesu zúčastnit,
poněvadž ještě neměl dostatečně
vytřepaný kolaborantský kabát. (Potlesk.)
Všechny tyto záměry a pikle, které jsou
u nás v souvislosti - jak už jsem prve uvedl - s reakcí
zahraniční i domácí, budou nakonec
zmařeny a také znemožněny jednotným
svazkem a jednotně postupujícími dvěma
základními tělesy v našem státě,
pracujícími zemědělci a pracující
třídou ostatních. Pracující
zemědělci se nedají zapřáhnout
do káry zbytkařských zájmů
a tím méně budou za ně proti své
lidově demokratické republice a jejím zájmům
stávkovat. Rolnická mládež i rolníci
sami, chtějí-li provádět svůj
jezdecký sport, budou a mohou jej pěstovat v rámci
Svazu brannosti i jiných celonárodních organizací,
jako je Jednotný svaz českých zemědělců.
Zemědělci, kteří plní poctivě
a za překonávání všech potíží
a všech překážek svoje poslání
jako živitelé národa, mohou býti ubezpečeni,
že jejich požadavky budou tak, jak jsou a byly obsaženy
v košickém vládním programu a v prohlášení
vlády Národní fronty, bod za bodem postupně,
ale zcela určitě také během dvouletého
plánu splněny. (Potlesk.)
Včera napadal pan kol. Kameníček hradecký
program a zemědělské zákony prosazované
ministerstvem zemědělství a námi.
A nejen on, ale i jiní páni vzpomínali tady
starých zašlých dob z roku 1919, kdy prý
oni už tenkrát měli v programu, co chceme dělat
a co děláme a prosazujeme dnes my. Ano, vážení
přátelé, rádi věříme.
Už tenkrát jste to v programu měli, dnes to
tam ještě máte a chtěli byste to tam
mít ještě za 50 let. (Potlesk.) A v
tom je onen rozdíl mezi námi a vámi. My říkáme:
Košický vládní program nebyl žádným
programem na ukázku. Prohlášení naší
vlády z 8. července loňského roku
nebylo žádným prohlášením
jenom pro veřejnost a pro noviny, nýbrž bylo
a je programem Národní fronty. My žádáme,
aby tento program byl do posledního písmene a do
posledního puntíku uskutečněn a prosazen.
(Potlesk.) A když mají snad páni obavy,
že do těch příštích voleb,
po kterých tak stále volají a vzdychají,
nebudou mí program, tak jim musíme jen poradit.
Zeptejte se zemědělců a oni vám po
přijetí všech těchto zákonů
řeknou: Ještě je hodně co dělat
k tomu, co je potřeba, aby zmizela disparita mezi vesnicí
a městem a aby zmizela disparita mezi minulostí
a přítomností. (Potlesk.) Chtěl
bych ještě říci, že s programy
nestačí jen hauzírovat, nestačí
je jen vyhlašovat před volbami a po volbách
je dát do šuplíku a říci: No
tak, za 4 anebo za 5 let to budeme znovu potřebovat, abychom
to nemuseli znova psát, tak si to uložíme do
archívu.
Stejně tak jste to dělali a chtěli dělat
dál, ale jenom to, že komunisté to prosazují,
to dělat nemůžete. A když včera
bylo tolik povyku o tom, co jste dělali anebo nedělali
s naším programem po celých 25 let, chtěl
bych jenom říci, že jste to 25 let hlásali
a nakonec jste skončili s tím, že jste řekli:
Ejhle, jak je náš program dobrý, vždyť
ho i vůdce velké třetí říše
Adolf Hitler přejímá. (Potlesk. - Různé
výkřiky.) Proto také program vlády
a dvouletý plán výstavby republiky nebyly
dělány jen proto, aby byly slavnostně vyhlášeny.
Obojím jsou pro zemědělce vytčeny
nejen úkoly a povinnosti, ale i práva na jejich
zabezpečení. A v rámci zemědělské
dvouletky jsou to také zemědělské
zákony, které právě projednáváme
a o jejichž zařazení na program projednávání
v podzimním zasedání usilujeme. Jsou to zákony
nevyřízené, které už 1/4 roku
mohly býti venku z této sněmovny. Je to zákon
honební a zákon o scelování. Ty mohly
býti dávno projednány a vyřízeny.
kdyby nebylo oněch vlivů (Výkřiky.),
které projednávání znemožňují.
Je to hradecký program a požadavky v něm obsažené,
které jsou programem celé sjednocené vesnice
a musí býti v zemědělském výboru
a v poslanecké sněmovně v jejím podzimním
zasedání uskutečněny. Uskutečnit
konečnou etapu pozemkové reformy, která dá
veškerou spekulační půdu a půdu
nad výměru 50 ha do rukou drobných zemědělců,
uskutečnit národní pojištění
zemědělců, se kterým se také
déle než 1/4 století
hauzírovalo a hauzíruje, uskutečnit zákony
o mechanizaci, o jednotné zemědělské
dani, o záručném zemědělském
úvěru, o reorganizaci družstevnictví
a reorganizaci distribuce se zapojením silného potenciálu
ozdravěného, zemědělsky vedeného
zemědělského družstevnictví (Potlesk.),
toť ona skutečná pomoc našemu venkovu,
toť ona skutečná pomoc naší české
a slovenské vesnici. Jedině tak, vážení
pánové, a nikoliv starostmi o zbytkaře a
statkáře odstraníme dědictví
minulosti, odstraníme to, nač si nejen dějiny,
ale celé selské generace marně stěžovaly.
My komunisté neslibujeme, nýbrž dáváme
závazné slovo všem pracujícím
zemědělcům, že uděláme
vše, co je v našich silách, aby tyto základní
problémy byly v jejich prospěch řešeny
a nakonec také vyřešeny. Činíme
tak proto, že jsme přesvědčeni, že
jedině tak zpevní a zesílí svazek
dělníků a rolníků, který
je hlavní páteří naší
Národní fronty a který bude také pevnou
zárukou tomu, abychom se přes šťastnou
a spokojenou vesnici co nejdříve dostali k silné,
lidově demokratické republice. Za klub českých
komunistů prohlašuji, že budeme pro zákon
o revisi pozemkové reformy hlasovat u vědomí,
že vesnický lid pochopí, že komunisté
nenesou vinu na tom, že zákon sám neobsahuje
ještě splnění všech těch
přání, které od něho lid očekával.
Učiníme vše, aby naši zemědělci
a s nimi všechny ostatní pracující složky
národa sjednoceni ve velké Národní
frontě byli pány ve své lidově demokratické
republice, aby v ni mohli také šťastně
a spokojené žít. (Hlučný potlesk.)