Pátek 11. července 1947

Předseda: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Slovo k věcné poznámce si vyžádal pan posl. Stanislav Novák. Uděluji mu slovo.

Posl. Stanislav Novák: Slavná sněmovno, dámy a pánové!

Dovolte, abych jako obyčejný sedlák z moravské vesnice konstatoval, že je nejvýš na čase, aby v tomto slavném shromáždění přestalo se operovat jménem Adolfa Hitlera a methodami Josefa Goebbelse. (Potlesk.)

Dovolte, abych stručně reagoval na projev p. kol. Nepomuckého. Jistý lékař vynalezl zvláštní nemoc a tím založil svou pověst. Pan kol. Nepomucký chce posílit své argumenty tím, že soustavně vynalézá zvláštní nebezpečí. Mluví o reakci, o statkářích a zbytkařích. (Hlas: A jejich advokátech.) Vážení pánové, já prohlašuji, že jsme stranou drobného českého člověka a že hájíme zájmy drobného českého zemědělce. Odmítáme všecky útoky v tomto směru na naši adresu. Divím se tomu, jak p. posl. Nepomucký může obhajovat postup své delegace v zemědělském výboru ústavodárného Národního shromáždění. Nebyl to slavný odchod a tím méně slavný byl návrat, protože se dál jednotlivě, velmi skromně, a vypadalo to jako cesta do Canossy (Potlesk.), protože zemědělský výbor hlasy nekomunistů setrval v zásadě na vládním programu, který je podepsán Klementem Gottwaldem a Juliem Ďurišem, dokázal, že má smysl pro spolupráci v Národní frontě a že tato část zemědělského výboru ani ze zvyku ani z tradice nepropadá záchvatům oposičnosti.

Dámy a pánové, p. kol. Nepomucký zde řekl několik slov na adresu delegací a deputací, které navštěvují parlament. My rádi promluvíme s těmito lidmi, třebaže smýšlení svých vlastních lidí dobře známe. Obávám se, že v těchto delegacích je řada zemědělců, kteří své povolání provozují jen teoreticky anebo je vůbec neprovozují. Mám k disposici přípis okresního sdružení Jednotného svazu českých zemědělců v Rychnově nad Kněžnou ze dne 8. července 1947, kde se píše: "Podepsané okresní sdružení se dovídá z novinářské zprávy, že se do parlamentu dostavila zemědělská deputace z politického okresu Rychnov nad Kněžnou, která jednala o zemědělských záležitostech. Členové deputace podle novinářské zprávy byli pánové: Truhlářský mistr Mašek z Týniště nad Orlicí, pensista ČSD Červinka z Rašovic, strojník Kotrč z Lípy, hostinský Zeman z Lípy a textilní zaměstnanec Zahradník z Rychnova nad Kněžnou. (Výkřiky.) Všichni tito účastníci deputace jsou nezemědělci, jak je vidno z jejich povolání, a nikdo z nich není členem JSČZ. Tato deputace jela do Prahy bez vědomí okres. sdružení JSČZ, se kterým neměla nic společného. Konstatujeme tuto skutečnost a sdělujeme, že uvedená deputace nezemědělců nebyla oprávněna jménem zemědělců zdejšího okresu o zemědělských otázkách jednat." Podepsán okresní předseda, připojeno razítko "Jednotný svaz českých zemědělců v Rychnově nad Kněžnou." (Posl. Nepomucký: Jméno předsedy!) Okresní předseda Jan Zahnal. (Hluk.)

Dámy a pánové, těchto několik slov na adresu objednaných deputací. Já prohlašuji, že zemědělský výbor je si vědom své odpovědnosti a že nedá na sebe vykonávat ani v budoucnosti žádný nátlak. My víme, dámy a pánové, proč v zemědělském výboru dochází k rozporům. Je to proto, že jsme se nemohli shodnout s panem ministrem zemědělství. My, obyčejní zemědělci, jednáme v tomto důležitém výboru podle zásady: Když nemůže přijít hora k Mohamedovi, musí přijít Mohamed k hoře. Je to věcí pana ministra zemědělství, aby našel cestu i správný poměr k tomuto důležitému parlamentnímu výboru. (Potlesk.)

A my budeme osobně šťastni, když personální politika v ministerstvu zemědělství nebude se pohybovat na okraji trestních paragrafů zákona proti útisku z roku 1921 a když tam úředníci budou hodnoceni podle odborné kvalifikace a národní a státní spolehlivosti. My budeme osobně šťastni, když nová zemědělská politika zamění slova nenávisti na adresu minulé vesnice i minulé republiky láskou k vesnici dnešní s jejími přednostmi i nedostatky.

Dámy a pánové, v zemědělském výboru řešíme zásadní otázku svobodného rolníka na svobodné půdě. Touto zásadou je dán také náš poměr k případu mechanickému. Vážení pánové, není trvale možno, abyste na rolníkovi žádali práci do úpadu k zabezpečení výživy národa na straně jedné a na druhé straně stavěli proti němu policii s kulomety. To není důstojný postup proti významné složce národa. Dějiny selského lidu, tak jak to píše Kamil Krofta ve svém díle českého zemědělského lidu jsou protkány jedinou ideou a jediným úsilím: je to boj o lidská a sociální práva, a není náhodou, že zásady neustálého boje o vnitřní a vnější svobodu jako vedoucí zásady toto národa oživuje Tomáš Garrigue Masaryk ve "Světové revoluci". To jest smysl našich dějin a my věříme, že genius tohoto národa bude zárukou, že nejen zemědělský lid, ale všechen lid bude se ubírat po dobrých cestách.

Dámy a pánové, jménem klubu poslanců čs. strany národně socialistické upozorňuji pana kol. Nepomuckého, že strana KSČ je stranou ministerského předsedy, ale není jedinou stranou Národní fronty. Odmítáme demagogické metody, které ohrožují spolupráci v Národní frontě a důtklivě před nimi varujeme. (Potlesk.)

Předseda: K poznámce jsou přihlášeni tito pp. poslanci: Jos. Ševčík, inž. dr Benda, Uhlířová a Václav David.

Upozorňuji znovu všechny přihlášené paní a pány poslance na 4. odst. § 44 jedn. řádu, podle něhož poznámka nesmí přesahovat dobu 5 minut.

Uděluji slovo p. posl. Josefu Ševčíkovi.

Posl. Josef Ševčík: Pan kolega Nepomucký dnes nám všem, kdož zastupujeme zemědělce ve straně národně socialistické, uštědřil více či méně příjemné výtky. Je nám ctí, že nám věnuje takovou pozornost, tím spíše, že jsme si vědomi toho, že naše činnost, jíž on tolik želí, nebude přispívat ke zvětšení posic jeho strany na našem českém venkově.

Chtěl bych reagovati na některé výtky pana l. Nepomuckého. Domnívám se však, že tak, jako my při jeho osobních výtkách jsme zůstali klidnými a nepřerušovali jsme ho, jeho strana, příslušníci nejdemokratičtější strany, strany nejslušnější, nebudou dělat to, co dělali včera, aby zaplnili pult a znemožnili p. posl. Kameníčkovi jakákoliv slova. To nesvědčí o demokracii, vážení pánové, a nepřispívá to k tomu, abychom nabyli přesvědčení, jež se nám snažíte vsugerovat.

Pan posl. Nepomucký ještě dnes předsedá Kooperativě, zatím co mu byla celou valnou hromadou vyslovena nedůvěra. Pane poslanče, je toto také demokratický způsob? Pane poslanče Nepomucký, valná hromada Kooperativy většinou svých hlasů, t. j. 108 delegátů proti 25 pražských - ne venkovských - delegátů se vyslovila proti vám. (Posl. Nepomucký: Kdo je volil?) Volili je zástupci zemědělců, družstevníci, svobodnou volbou na valných hromadách. Pane poslanče, vidím, že jste si nevzali k srdci slova o demokracii a o ponechání volného slova každému, kdo se ho ujal. Bylo by dobře, kdybyste si toto uvědomili: valná hromada Kooperativy a všechny valné hromady družstev, pane poslanče, vám daly odpověď na to, jakým způsobem se chováte v družstevních organizacích. Na Mělníce váš příslušník, onen slavný a proslavený pán okresního národního výboru, který se nebál nebo se nerozpakoval zavřít i soudce jen proto, že svědčil proti jeho manželce, která se provinila za okupace, nerozpakoval se rozbít valnou hromadu tak, že musela být rozpuštěna a zemědělci budou nuceni znovu jít na valnou hromadu, aby uplatňovali své právo. Valná hromada ve Světlé, pane posl. Nepomucký, měla by vám být výstrahou, jak se s družstevnictvím jednat nesmí. Tři tisíce zemědělců vám odpovědělo přes to, že jste udělali všechno a vyvolali všechny akce, abyste tam nahnali příslušníky vaší strany, třebas nebyli zemědělci a třebas nebyli družstevníky. Svezli jste je tam všemi po ruce jsoucími prostředky dopravními a přesto se vyslovili jednoznačně proti tomu, co zavádíte do našeho družstevnictví, toho družstevnictví, které vy jste nebudovali, ale které boříte. (Potlesk.) Pane posl. Nepomucký, stojíte na zodpovědném místě v Kooperativě a jak včera správně bylo řečeno, na teplém místě, které jste si nevysloužil svojí prací, ale není vaší povinností, abyste bořil, nýbrž vaší povinností je, abyste družstevnictví vedl dále, než bylo, a odstranil to, co v něm nebylo zdravé. Ale to nebudete dělat tak, když budete držet, když se vám to hodí, balíky akcii a pomocí jich znásilňovat naše drobné zemědělce, jichž jsme se museli ujat my, o nichž tvrdíte, že jsme zástupci velkostatkářů. (Hlučný potlesk.) Jak chcete toto srovnat, pane posl. Nepomucký, s tím, co bylo?

Naši zemědělci jsou dobrými družstevníky, mají rádi svá družstva a udělají, vážený pane posl. Nepomucký, všechno, aby tato družstva zachránili před politickým terorem, který tam po vzoru minulosti - a je chyba, že oprašujete to, co v minulosti bylo - zanášíte vy. (Potlesk.) v Klatovech, pane poslanče Nepomucký, 700 zemědělců vyslovilo důvěru těm, kdož vedou družstvo, ale i ti, které jste tam dovezli na valnou hromadu, to je těch 350 kovozemědělců, odmítli vaši snahu. (Potlesk.)

Naši zemědělci mají rádi svá družstva. Jsou pro družstevní jednání, ale jenom potud, pokud družstva podporují snahu zemědělců udržeti se na svobodně půdě. Odmítají každý způsob družstevnictví, který by vedl k tomu, aby snahy známého pana ministerského sekčního šéfa Koťátka vešly ve skutečnost, ať už jde o kolchozní družstva, anebo o družstva strojní a jinaká.

Předseda (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že lhůta minula.

Posl. Josef Ševčík (pokračuje): Plzeň byla odpovědí panu sekčnímu šéfovi Koťátkovi a museli jste použít kovozemědělců z plzeňské Škodovky, aby se panu ministrovi zemědělství nedostalo téže odpovědi, jako jeho panu sekčnímu šéfovi. (Potlesk.)

Předseda: Uděluji slovo k věcné poznámce panu posl. inž. dr Bendovi.

Posl. inž. dr Benda: Pane předsedo, slavná sněmovno!

Kol. Nepomucký tvrdil, že delegace do parlamentu nebyly delegovány a nebylo to řízeno z určitého centra. Dovolte mi, abych zde zas dokumentem dokázal, že v zemědělském odboru komunistické strany bylo prohlášeno toto:

"Zemědělci nás denně musí vidět v boji s dělníky. Musíme upoutat pozornost vesnice programovým celkem tak jako u šesti zákonů. Někteří soudruzi byli nedočkaví. Musí však vyčkati, až pro věc dozrají předpoklady. Nejdříve jsme museli odděliti statkáře revisí pozemkové reformy a pak můžeme přijíti s požadavkem parcelování všeho nad 50 hektarů. Jen tak přesvědčíme zemědělce, že nejde o soukromé vlastnictví. Dále, budou-li v budoucnosti zemědělci žádat nové výrobní formy, bude jejich věcí, zda to budeme chtít. Nutno organizovat deputace do parlamentu", atd. Byla to komunistická strana, která prováděla tyto deputace souhrnně, aby ohrožovaly pracovní tempo našeho parlamentu. (Výkřiky.) Kromě toho máme spousty dokladů od Jednotného svazu, od politických stran a pod.

Pokud jde o tu otázku smyslu mé strany, budu velmi stručný a prohlašuji, že jsme podali 34 návrhy, kterými jsme chtěli změnit osnovu revise (Výkřiky) a základním pilířem změny bylo, aby lesy, které mají být dány do rukou státu jako špatného hospodáře, přišly do rukou samosprávných celků, poněvadž jsme chtěli do určité míry hradit schodky obci. Pokud jde o politický cíl mé strany, prohlašuji zde, že čs. straně lidové nešlo nikdy o nic víc a o nic míň, než aby všichni věrní synové národa především usměrňovali své zraky k naší stověžaté Praze, aby ctili vlajky všech států a národů, ale aby si byli vědomi, že nejkrásnější vlajka jest červeno-modro-bílá. (Výborně! - Potlesk.)

Předseda: Uděluji slovo paní posl. Uhlířové.

Posl. Uhlířová (uvítána potleskem): Paní a pánové!

Příliš často se v tomto sboru ozývá z řad komunistických poslanců obvinění jiných politických stran Národní fronty z postoje blízkého Hitlerovi a hitlerismu. Protože se dnes pan kol. Nepomucký ve své řeči dotkl znovu tohoto místa, což je vysoce urážlivé pro naše politické strany, považuji za svoji povinnost s tohoto místa rázně jednou zakřiknouti podobná obvinění. (Výkřiky.) Pane kol. Nepomucký, já být příslušníkem strany, ke které patříte vy, tedy bych příliš sebevědomě o této otázce nemluvila. Já prohlašuji jasně a otevřeně, že čs. strana národně socialistická se vším důrazem odmítá tyto demagogické, ničím nepodložené útoky, odmítá je do důsledků a mohu vás ujistit, že učiníme tento bod programem jednání Národní fronty, protože něco podobného musí už jednou z československého parlamentu vymizet. (Potlesk. - Výkřiky.)

Já nechci mluvit ze vzduchu a nechci být demagogem. Já vám jenom ocituji to, co je černé na bílém. (Výkřiky.) Pánové, mě neukřičíte. Já vám to povím, i kdybych překročila lhůtu. To, co vy mě tady zdržíte, si přidám. Prosím, černé na bílém. Nenapsal to sice světový formát, ale napsaly to noviny, které to citují, a je to pravda. Prosím, napsal to Svobodný zítřek, vy jste si to přečetli a vy jste se proti tomu ještě neohradili. 23. února 1933, tedy necelý měsíc po Hitlerově nastoupení k moci v Německu, jeden z poslanců KSČ (Hlasy: Kdo to byl?) já vám povím, kdo to byl, dočkejte času - dával henleinovským poslancům poučení a říká: "Haknkrajclerští poslanci jsou stíháni zřejmě jen proto, že jsou Němci, němečtí nacionální oposičníci, němečtí autonomisté a k jejich stíhání dochází proto, že proces s nimi má sloužiti k dalšímu rozněcování nacionálních štvanic. České strany jsou si velmi dobře vědomy, že pouze klamou českou veřejnost, když z haknkrajclerských poslanců dělají velezrádce a iredentistické spiklence. Řekli jsme již, že stavěti pány Junga, Krebse - víte, že jsme ho pověsili - Schuberta a Kaspera do role velezrádných bojovníků za svobodu potlačovaného německého národa (Výkřiky.) je dnes směšné a je tím směšnější, že tito přední vůdcové německé nacionálně socialistické strany ujistili svojí poníženou cestou do Canossy české pány, že jsou naprosto loyální a nemají nejmenších úmyslů skutečně bojovati proti české nadvládě, že se zříkají práva sebeurčovacího, že chtějí jen skrovnou autonomii (Výkřiky.), že jim ani ve snu nenapadne pomýšleti na nějaký skutečný národní odboj a tím méně na národní odboj se zbraní v ruce. Loyální stanovisko pánů Junga, Krebse a spol. zasluhuje tím více víry, že Hitler po příchodu k moci zvláště pospíchal, aby oficiální formou potvrdil, že loyální stanovisko hakenkrajclerů v Československu schvaluje a že Hitlerovo Německo naprosto nepomýšlí na osvobození německého obyvatelstva v ČSR. Jungovy projevy loyality (Výkřiky.) - dočkej času, všecko bude - spadají tak v jedno se zradou Hitlerovou (Výkřiky komunistických poslanců) - já se nedivím, že vás to rozčiluje, mě by to taky rozčilovalo - (Potlesk.), který hlásal, že československé Němce osvobodí, ale dnes je opouští zrazuje a vydává na pospas cizí nadvládě, stejně jako německé obyvatelstvo jižních Tyrol vydal již dávno na pospas Mussolinimu." - A teď přijde to hlavní, poslouchejte dobře: "Jsou to komunisté, kteří pro německý národ jediní důsledně reklamují právo sebeurčení a mají také vůli za právo sebeurčení bojovat." (Výkřiky.) Prosím, pane kolego Nepomucký, když jste si přáli vědět jméno toho poslance z první republiky, jsem ochotna vám prozradit, že toto neřekl nikdo jiný, než pan posl. Václav Kopecký. (Výkřiky. - Potlesk.) Račte si to zjistit (Výborně. - Potlesk.) Svou poznámku končím bez komentářů. (Výkřiky z řad komunistických poslanců.) Já mám řečnickou lhůtu jenom pět minut. Když budete chtít, přihlásím se znova k poznámce, ale toto si líbit od vás nenecháme. Pánové, prosím, aby bylo jasno na všechny strany, končím svou poznámku (Výkřiky.) a nedivím se, že vás to rozčililo. (Potlesk. - Stálé výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Uděluji slovo panu posl. Václavu Davidovi.

Posl. Václav David: Slavná sněmovno!

Nebudu se ve své poznámce zabývat útoky, které zde přednesla pí posl. Uhlířová, poněvadž myslím, že ten, koho se týkají, jistě by dovedl nejlépe odpovědět. Ale jestliže by chtěla zavést o tom debatu, měli bychom jistě dost argumentů, že by se o tom debatovat dalo. Mohlo by se mluvit o vaší straně, jak přešla do Národního souručenství, jakou tam dělala politiku v době ohrožení republiky, a i o vašem bývalém panu předsedovi by se leccos dalo mluvit.

Pokud mluvíte o dnešním československém parlamentě, že by z něho mělo něco zmizet, škoda že jste si to neuvědomili včera, když jste zde zaváděli metody, jaké do našeho ústavodárného shromáždění nepatří. Je to vyhrožování lidí, kteří dneska mají dost kuráže, ale v okupaci jim tato kuráž chyběla, váženým dámám. (Potlesk.) Jestli si přejete, tak si o tom můžeme pohovořit dál.

Dovolte však, abych několika poznámkami odpověděl na včerejší tvrzení těch pánů kolegů, kteří patří k oněm, kdož se v současném boji o uskutečňování důležitých osnov zemědělských neslavně proslavili. Jde o vývody pánů poslanců Nováka, Kameníčka a Bendy. Týká se to deputací. Na příklad pan dr Kameníček si zde postěžoval, že komunisté stále utíkali ze zemědělského výboru a deputace chodily zdržovat zemědělský výbor. Vážení pánové, rolník je člověk pracovitý, nerad zdržuje sebe a nerad zdržuje také jiné. Váží si drahocenného času a váží-li cestu do Prahy, je vidět, že k tomu má vážně důvody. Poslanci v zemědělském výboru mohli si pospíšit a jednat tak, aby to odpovídalo přání rolníků, a pak nemusely chodit deputace do parlamentu. A když přišli rolníci do parlamentu, bylo vaší povinností přivítat je jako hosty nejmilejší, kteří zajišťují výživu národa a tvoří jeden z hlavních pilířů státu. (Potlesk.) Místo toho jste s této tribuny žádali trestní stíhání rolníků, vy povedení, odhalení přátelé vesnice!

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP