Vážení pánové, národ musí
obrátit tvář k vesnici, národ musí
přiznat práva lidem, kteří pracují
v zemědělství. (Potlesk.) Je to také
otázka taktního postupu vůči zemědělcům
ve směru politickém. Nedávno jsme prožili
na příklad události v Nechanicích.
Byly to události tak významné, že pan
ministr vnitra na přání zemědělského
výboru v jeho zasedání o těchto událostech
referoval.
Vážení pánové a dámy,
možná že se staly chyby na obou stranách.
Ale dovolte, abych zde vyzvedl a zdůraznil jeden moment.
Stojíme přede žněmi. Zemědělci
odpovědně pracují, aby byl zahnán
vlk hladu od dveří národa. Tito zemědělci
na vlastních koních, doma odchovaných, chtěli
uspořádat chovatelské a sportovní
závody (Výkřiky.), což bylo útvary
SNB znemožněno. Vážení pánové
a dámy, já varuji před těmito cestami.
(Výkřiky.) Zemědělec nemůže
být odsouzen k roli otroka, který je přikován
ke galejím a odsouzen k doživotní práci.
(Potlesk. Výkřiky.) v moderní demokracii
sociálně zaměřené ani to není
trvale možné.
Dámy a pánové, projednáváme
důležité zemědělské zákony
a významná zemědělská opatření.
V těchto dnech na příklad vyjde vyhláška
o zvýšení mezd zemědělského
dělnictva. Zvýšení mezd zemědělského
dělníka, který ještě není
dostatečně honorován, činí
270 milionů korun. Je možno, aby podobné otázky
byly v budoucnu projednávány bez účasti
zemědělců?
V připomínkovém řízení
jest na přiklad návrh zákona o národním
nemocenském pojištění. Podle mého
mínění vyžádá si provedení
této osnovy zatížení zemědělství
ve výši asi 2 miliard. Věří někdo,
že tyto věci mohly by se projednávat bez odborné
organisace zemědělců? (Výkřiky.)
Stojíme před otázkou zabezpečení
výživy národa. Je obecně známo,
že v Čechách a na Moravě potřebujeme
asi 100.000 vagonů chlebového obilí. Vloni,
při nadprůměrné úrodě,
se vykoupilo celkem 91.000 vagonů chlebovin. Jaká
bude úroda letos? Je možno, aby kontingenty a organisace
výkupu pro zásobování obyvatelstva
určil či prováděl někdo bez
organisace zemědělců?
Podobná je situace v krmivech. Letos na začátku
roku byl v překotném množství dodáván
dobytek na jatky v důsledku nedostatku krmiva. Tak na př.
každý měsíc v Čechách
a na Moravě nalíhne se 100.000 telat. Z těchto
100.000 telat bylo v důsledku nedostatku krmiva a nedostatku
pracovních sil odevzdáváno měsíčně
na jatky 70.000 kusů. Dámy a pánové,
stojíme před velmi špatnými vyhlídkami
v otázce zásobování našeho lidu
masem. Také zde musí být zapojena organisace
zemědělců, neboť bez její aktivní
účasti není možno, aby byla zabezpečena
výživa národa a aby se zdařil dvouletý
plán v živočišné výrobě.
Podobně v jednání o osnovách, které
upraví distribuci zemědělských výrobků,
distribuci obilí, dobytka, masa, zeleniny a ovoce a v distribuci
nově upravované nelze postupovat bez aktivní
účasti organisace zemědělců.
Jsme na prahu dvouletého plánu. Po dvouletce pravděpodobně
přijde pětiletka a možná, že další
pětiletky. Všechno to znamená: 1. vyrábět,
2. vyrábět a 3. opět vyrábět.
Nejen v průmyslu, ale také v zemědělství.
Plánovat můžeme od zeleného stolu, třeba
v ministerstvu zemědělství nebo ve Státní
hospodářské radě, ale organisovat
a zdokonalovat, či řídit výrobu, to
přísluší organisaci zemědělců.
(Předsednictví převzala místopředsedkyně
Hodinová-Spurná.)
Dámy a pánové, je již hodina dvanáctá,
že zemědělci dostanou svou odborovou organisaci.
Vzpomínám jedné schůze, kde bylo kategoricky
naléháno, aby Jednotný svaz českých
zemědělců byl uzákoněn. Byla
to porada okresních předsedů Jednotného
svazu českých zemědělců v obvodu
země Moravskoslezské. Okresní předsedové
Jednotného svazu vyslovili naléhavě požadavek
uzákonění Jednotného svazu českých
zemědělců ještě přede
žněmi. Kdyby v té době nebyl Jednotný
svaz uzákoněn, žádali, aby byli okamžitě
svoláni za tím účelem, aby učinili
příslušná opatření. Bylo
nebezpečí vážných otřesů
v našem zemědělském světě.
Jsme šťastni, že tento slavný sbor má
dnešního dne tak významnou zemědělskou
předlohu na pořadu jednání. Přejeme
si, aby organisace zemědělců nebyla jen prodlouženou
rukou nebo více či méně poslušným
dítětem jediného ministerstva, máme
naopak přání, aby to byla organisace silná,
vlivná pravý selský sněm, jehož
hlasu nechť dbají nejméně dva ministři
(Potlesk.), v tomto případě ministr
zemědělství a ministr výživy.
Příštího roku budeme slavit 100leté
výročí zrušení roboty. Přejeme
významné složce národa našim rolníkům,
kteří pracují od svítání
až do pozdních hodin, kteří neznají
odpočinku a nesmějí také znát
únavy aby si konečně mohli klidně
oddechnout a říci si, že nejsou ve službě
jediného resortu, ale že jsou ve službách
republiky. (Hlučný potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Ke slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava jest skončena.
Přerušuji projednávání tohoto
odstavce pořadu.
Hlasování vykonáme v zítřejší
schůzi. (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Přistoupíme k projednávání
druhého odstavce pořadu, jímž je
2. Zpráva výborů zemědělského,
právního a rozpočtového (podle §
35 jedn. řádu) o vládním návrhu
zákona (tisk 691) o revisi první pozemkové
reformy.
Zpravodajem za výbor zemědělský je
p. posl. Smejkal, dávám mu slovo.
Posl. Smejkal: Vážená sněmovno!
Dne 16. dubna 1919 ve 46. schůzi Národního
shromáždění promluvil v parlamentě
k prvnímu zákonu o pozemkové reformě
zpravodaj posl. soudruh Modráček, aby sněmovně
doporučil přijetí základního
zákona o pozemkové reformě. Za účasti
všech ministrů doporučil s parlamentní
tribuny zákon, který pro život desítek
tisíců malorolníků znamenal začátek
nového života. Jsou zajímavá slova,
kterými uváděl soudruh posl. Modráček
osnovu pozemkové reformy. Pravil: "Těmito několika
paragrafy škrtáme z příštích
dějin českého národa pozemkovou aristokracii
vůbec. Je si třeba představiti tuto ohromnou
plochu pozemků, která má býti vyvlastněna
a která se rovná dvěma celým Moravám.
Když nestranně posuzujeme osnovu a srovnáme
ji s reformami pozemkovými jiných zemí, musíme
uznati, že náleží k nejradikálnějším
zákonům, jaké v této době byly
usneseny. Tento zákon uvádí v život
reformu ohromných dimensí, tak velkých, že
je to pro republiku úkol neobyčejně těžký
a bude vyžadovati největšího rozumu, největší
obezřetnosti, aby byl proveden řádně
a úspěšně. Osvobozený národ
může dáti lidu více nežli národ
zotročený." Těmito slovy posl. Modráček
doporučoval osnovu, jejíž provedení
máme dnes zákonem revidovati.
Je si třeba především uvědomit
podstatnou změnu, kterou znamenala pozemková reforma
a zejména její veliký sociální
význam. Záborový zákon č. 215/1919
ve svém provedení je velikým sociálním
dílem, které zabezpečilo existenci nejpotřebnějších
lidí na vesnici. První pozemková reforma
byla začátkem velkých reformních úsilí,
pokud jde o vlastnictví půdy, ke kterým každé
pokrokové a moderní zákonodárství
musí sáhnouti. Parlamentní debata tehdy vyslovovala
mnohé pochyby o důsledcích pozemkové
reformy. Nechyběly tenkrát hlasy těch, kteří
tvrdili, že za prvé neuživíme národ,
že znemožníme řepařství,
ječmenářství, že ohrozíme
export našich kvalitních zemědělských
výrobků. Naše zkušenosti potvrzují,
že se nic nesplnilo z těchto obav. Vzniklo tisíce
nových zemědělských usedlostí,
došlo k doplnění a rozšíření
dalších a armáda domkářů
a chalupníků prošla nejvážnější
zkouškou s nejlepším osvědčením.
Náš chalupník, který si doplnil parcelací
svoji usedlost, se skvěle osvědčil. Obavy
z hladu, z nedostatku, ze zásobovacích poruch se
rozptýlily tam, kde zasáhly jeho tvrdé ruce
a jeho odhodlání. Jděte se dnes podívat
na jejich pozemky. Jsou vzorně a dokonale obdělávány,
pečlivě a včas dávají průměrné
úrody daleko vyšší, nežli tomu je
dnes na velkostatku. Najdeme také dnes zapýřené
lány, neosetá pole, ale nejsou to pole našich
chalupnických usedlostí.
Přes to, že můžeme dnes konstatovati,
že první zákon záborový byl zákonem
na tehdejší dobu dokonalým, přece jenom
výjimek, kterých měl zákonodárce
v úmyslu použíti jenom v případech
výjimečných, mnohde se používalo
pravidelně. Proto se také stalo, že již
před válkou jsme byli svědky volání
po revisi první pozemkové reformy, aby nejhrubší
přehmaty, které někde protekcí nebo
jiným způsobem byly dělány, se napravily.
To je také smysl a úkol tohoto zákona, o
němž jsem musel převzít zpravodajství
za poněkud pohnutých okolností v zemědělském
výboru. Náš chalupník nemá ještě
dnes všude dosti půdy, a míti půdy málo
znamená pro něho draho vyrábět. Zásada,
že musíme tvořit soběstačné
zemědělské usedlosti, nemůže
být dodržována tam, kde je půdy nedostatek.
Je tu řada cest, jak rozumným zemědělským
zákonodárstvím směřovati k
vytváření nejideálnějšího
typu zemědělské usedlosti. Právě
předložený zákon o revisi je jedním
z dílčích řešení tohoto
problému, a budiž mně dovoleno říci,
cestou nejmenšího odporu. (Předsednictví
převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)
Volání po revisi nabylo další síly,
když se otázka revise pozemkové reformy stala
součástí košického vládního
programu a zákonem o dvouletce bylo uloženo ministru
zemědělství, aby zákon předložil.
Zákon má posíliti pozemkovou držbu našeho
menšího rolníka a má zameziti soustřeďování
nové půdy v rukou velkých držitelů.
Předmětem revise je v prvé řadě
majetek, který byl původním vlastníkům
ze záboru vyloučen nebo propuštěn ve
výměře větší nežli
150 ha půdy zemědělské a 250 ha půdy
vůbec. V zemích českých bude tímto
předmětem revise postiženo asi 62.300 ha půdy
zemědělské a 450.479 ha půdy veškeré.
Dále se podrobují revisi všechny zbytkové
statky, vytvořené z pozemkového majetku původně
zabraného, u nichž, jsou-li splněny některé
předpoklady, má vlastník nárok na
ponechání 50 ha. V celku jde v zemích českých
asi o 1.200 zbytkových statků nad 50 ha. Podrobují
se revisi takové statky, které byly získány
volným odprodejem nemovitostí ze záboru propuštěných
podle § 11 záborového zákona.
Revisi pozemkové reformy provádí ministerstvo
zemědělství podle souhlasného usnesení
revisní komise nebo vlády. Zaměstnancům
na pozemkovém majetku se zabezpečuje umístění
a zaopatření jejich i rodinných příslušníků.
Pro příděl zemědělské
a lesní půdy, získané revisí,
stanoví se zásady, které odpovídají
zásadám při uplatňování
přídělu z konfiskovaného majetku.
Půdy má býti v prvé řadě
použito k doplnění nesoběstačných
usedlostí; to je pravý úkol a smysl tohoto
zákona.
Ministerstvu zemědělství zůstávají
též podřízeny fondy pozemkové
reformy podle § 12. Pokud jde o provedení knihovního
pořádku jakož i o dozor a péči
o přídělce, umožňuje se ministerstvu
přenésti tuto povinnost na orgány, které
provádějí tuto činnost u půdy
získané konfiskací zemědělského
majetku (Pozemkový fond).
Zemědělský výbor ústavodárného
Národního shromáždění
projednal osnovu v několika schůzích a provedl
v ní některé změny, které neznamenají
podstatný odklon od původního znění
vládní osnovy. V rozpravě vyslovila většina
členů přání, aby dílčí
řešení úpravy pozemkové držby,
které tato revise představuje, bylo doplněno
v době pokud možno nejkratší zákonem,
který definitivně, s konečnou platností
upraví celou otázku pozemkové držby.
Bylo také s několika stran právem poukazováno,
že toto dílčí řešení
má určité nevýhody, ale naproti tomu
uznal výbor, že nelze ani na okamžik odkládat
alespoň toto dílčí řešení.
V jednotlivých paragrafech osnovy neodchýlil se
zemědělský výbor od znění
vládní osnovy. Provedl tyto změny: v §
1 stanovil, že majitel zbytkového statku může
si ponechati z výměry vládním návrhem
stanovené zemědělské nebo lesní
půdy pozemky podle své volby. V § 2 ministr
zemědělství novým ustanovením
je zavázán, aby usnesení provedl ve lhůtě.
V § 6 byla zřízena zvláštní
čtyřčlenná komise, jmenovaná
vládou z řad soudců na návrh ministerstva
spravedlnosti, která má zjišťovati skutkovou
podstatu zakládající trestný čin
ve smyslu příslušného paragrafu zákona.
V § 8 je umožněn nárok na příděl
rolnickým synům a dcerám. Zemědělský
výbor nově upravil také složení
rolnických komisí, na nichž bude v míře
co největší ležet celá tíha
prováděného přídělového
řízení. Rolnické komise podle tohoto
návrhu budou osmičlenné, složené
po jednom zástupci z každé politické
strany z řad uchazečů o příděl,
ze tří členů příslušného
Jednotného svazu zemědělců, které
si volí uchazeči o příděl,
členové tohoto svazu, a z jednoho zástupce
uchazečů o příděl na stavbu
rodinných domků. To jsou všechny podstatné
změny.
Zemědělský výbor zároveň
s výborem právním usnesl se na resoluci,
v jejímž odstavci I vyzývá vládu,
aby při projednávání případů
ze Slovenska komise zpravidla zasedala v Bratislavě, kde
také příslušný materiál
bude k disposici, v odst. II vyzývá vládu,
aby bylo pamatováno, že nároky na příděl
podle tohoto zákona nemají uchazeči, kteří
opustili bez vážných důvodů usedlosti
v pohraničí, aby tak bylo zabráněno
novým přesunům, zejména přesunům
spekulačním, a dále aby ve vládním
nařízení bylo stanoveno, že členy
rolnické komise za Jednotný svaz českých
zemědělců si volí uchazeči
ze sebe; v III. odstavci resoluce se vláda vyzývá,
aby se zabývala otázkou úpravy pozemkového
majetku svazků územní samosprávy a
státu v tom smyslu, aby byla umožněna směna
zemědělské půdy za majetek lesní
územní samosprávě, z kteréžto
směny by se dostalo potřebné půdy
drobným zemědělcům; tím se
rozšiřuje ještě původní
úmysl vládní osnovy o novou možnost
získat půdu pro příděl právě
z těchto velkostatků samosprávy.
Po projednání osnovy výborem právním
projevil zemědělský výbor souhlas
s úpravami, které právní výbor
v osnově provedl. Proto doporučuji za zemědělský
výbor, aby ústavodárné Národní
shromáždění přijalo osnovu tak,
jak ji v konečném znění přijal
zemědělský výbor s výbory ostatními
a zároveň, aby přijalo i navrženou resoluci.
(Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Zpravodajem za výbor právní je p. posl. dr
Hobza, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. dr Hobza: Paní místopředsedkyně,
slavná sněmovno!
Rovněž právní výbor projednával
návrh zákona o revisi první pozemkové
reformy velmi vážně a pečlivě.
Respektoval sice některé změny usnesené
výborem zemědělským, avšak v
mnohém směru se od původního stanoviska
zemědělského výboru odchýlil
a provedl několik formálních i věcných
změn, jimž se pak zemědělský
výbor přizpůsobil. Tak z poctivé spolupráce
obou resp. všech tří zúčastněných
výborů vyšel konečný elaborát,
který máte v rukou a který považuji
za podstatně zlepšený proti původnímu
vládnímu návrhu. Nebudu tu vypočítávat
jednotlivé změny, stejně jako se nebudu obírat
meritorně v podrobnostech celým návrhem,
poněvadž bych musel opakovat jen to, co tu právě
přede mnou tak vyčerpávajícím
způsobem vyložit kol. Smejkal jakožto
zpravodaj výboru zemědělského.
Jen aspoň jedinou výjimku musím učiniti,
poněvadž jsem k tomu vázán usnesením
právního výboru. Týká se to
přednostního práva účastníků
boje za osvobození národa na příděl
půdy, a tu musím výslovně konstatovat,
že se těmito účastníky boje za
osvobození národa rozumějí účastníci
obou národních odbojů, tedy prvého
i druhého. Konečně upozorňuji na usnesené
resoluce, jak je máte vytištěny v rukou.
Závěrem děkuji jakožto zpravodaj právního
výboru všem kolegům poslancům, kteří
se tak účinně věnovali práci
na zdokonalení vládního návrhu, a
i já ve své zpravodajské funkci vám
jej doporučuji k přijetí. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. posl.
Žiak. Prosím, aby se ujal slova.
Zpravodajca posl. Žiak: Slávne ústavodarné
Národné shromaždenie!
Prvá pozemková reforma z roku 1919 znamenala po
roku 1848 prvý plánovitý zásah do
úpravy pozemkovej držby, a to už v našom
oslobodenom československom štáte. Bol to nový
uzákonený poriadok v držbe pôdy, ktorý
sa snažil usporiadať nerovnomerné vlastníctvo
drobného roľníckeho ľudu na pôde
a nerovnomerné vlastníctvo u držiteľov
veľkostatkov. Hlavnou úlohou zákonov o pozemkovej
reforme, či už prvého alebo ďalších,
bolo umožniť maloroľníkovi, poľnohospodárskemu
robotníkovi, chalupníkovi, aby si prístupným
spôsobom mohol nadobudnúť pozemkové majetky
z latifundií, veľkostatkov, ktoré vlastníckym
právom náležaly pravidelne Nemcovi alebo Maďarovi
šľachtického i nešľachtického
pôvodu. Predpokladom pre prídel zabranej pôdy
bola spôsobilosť a ochota prídelcu prevádzať
poľné hospodárstvo na svojom poľnohospodárskom
majetku. Rozdiel v držbe poľnohospodárskej pôdy
medzi drobným roľníckym ľuďom a veľkostatkármi
bol nápadný, krikľavý. Túžba
maloroľníka a poľnohospodárskeho robotníka
mať dostatočnú výmeru vlastnej pôdy
ako zdroja výživy a základu existencie pre
rodinu bola veľká. Túto tužbu nazývame
hladom po pôde.
Prvá pozemková reforma, ako každé ľudské
dielo, mala svoje nesporné kladné stránky
a mala i svoje tiene. Nemožno paušálne povedať,
že prvá pozemková reforma bola zlá,
ako sa to často hovorí. Jej hospodársky a
sociálny dosah objektívne posudzujúc bol
v úprave držby pôdy prenikavý, veľmi
významný. Desaťtisíce oprávnených
uchádzačov maloroľníkov a poľnohospodárskych
robotníkov zakúpilo si samostatné hospodárstva,
doplnilo svoje malé hospodárstva z takej pôdy,
z ktorej bez zákona o pozemkovej reforme nebolo možno
za žiadnych okolností odkúpiť nemajetnému
alebo málo majetnému roľníkovi pôdu
z voľnej ruky.
Pravda, pri prevádzaní pozemkovej reformy, najmä
pokiaľ išlo o prídely z nej, staly sa neodpustiteľné
chyby. Z pôdy, ktorá sa mala stať vlastníctvom
ľudu bezprostredne na nej pracujúceho, dostalo sa
i ľuďom, ktorí nemali vzťahu k pôde
a ktorým najmä rozsiahle prídely zo zabranej
pôdy slúžily za zdroj dôchodku bez práce
a za predmet špekulácie. Zo zabranej pôdy vznikly
i pomerne veľké majetky, ktoré sa dostaly do
rúk poznamenávam dobrých i zlých ľudí.
Vyskytly sa mnohé krikľavé chyby pri prevádzaní
pozemkovej reformy so strany inštitúcií poverených
pozemkovú reformu prevádzať. Zákon o
pozemkovej reforme pripúšťal zvýšenie
maximálnej výmery pôdy z ponechaných
150 či 250 ha až do 500 ha, ba na zabezpečenie
prírodných krás a pamiatok i nad 500 ha.
Zatiaľ sa výmera pôdy do 500 ha v mnohých
prípadoch bez náležitého odôvodnenia
skutočne uplatnila, neuplatňoval sa § 14 záborového
zákona o vyvlastnení pôdy pod 150 resp. pod
250 ha tam, kde to verejné blaho vyžadovalo. Rovnako
prax pri určovaní výmery a ceny zbytkových
majetkov pokuľhávala za spravodlivosťou.