Za druhé: Postupné uvolňování bude se díti v pevných částkách a nikoli percentuálně k výši vkladu. To odpovídá vládnímu prohlášení.

Za třetí: Účelem zjištění sociálního rozvrstvení majitelů vázaných vkladů je stanovení časových priorit při postupném uvolňování vkladů, nikoli však další zásadní majetková diskriminace vkladatelů, neboť ta byla již provedena majetkovými dávkami. Po dávkách pak celý zbytek podléhá zásadně uvolnění, ovšem v určitém časovém pořadí, podle zřetelů měnově politických i podle poměrů vkladatelů.

A konečně za čtvrté: Zbytek po uvolnění pevných částek má býti konsolidován.

Myslím, že jsem vyjádřil zásady vládního programu třetí vlády Národní fronty naprosto jasně. Ovšem, pokud se týká dosavadního uvolňování vázaných vkladů, myslím, že jde asi o 49 miliard, které byly celkem uvolněny podle výpočtů, jež pan ministr dnes dopoledne také předložil. Z toho má býti přibližně 15 miliard na první výpomoci po 500 Kčs na osobu a podnikatelům a přibližně 34 miliardy na ostatní uvolňování, z čehož, myslím, uvedl pan ministr 17 miliard, které vlastně byly uvolněny veřejným pokladnám, (Posl. inž. Spáčil: Pro veřejnou ruku.) ano, pro veřejné účely. Myslím, že můžeme panu ministrovi poděkovat za otevřenost, se kterou to sdělil. Nám by šlo ještě o to, bylo-li by to možné, odpovídá-li to státní raisoně a nebudou-li zde určité obtíže, aby byl zjištěn také původ prostředků, kterých bylo k tomuto uvolnění použito. Mám na mysli zejména pohraničí a soudím, že bude možno těmito věcmi se ještě zabývat. To ovšem je jistě otázka státní raisony a bude záležet na tom, aby byla opravdu projednána. (Posl. inž. Spáčil: Původně uvolněno 17 miliard.) 17 miliard, odkud ty peníze byly, tedy jaké to peníze byly? (Posl. inž. Spáčil: Z účelového jmění.) Rozumím, pravděpodobně to byl markový blok. (Posl. inž. Spáčil: Nebyl to markový blok.) A možná, že také účelové jmění. Ale bylo-li by možno, pane kolego, provésti podrobnou specifikaci těch 17 miliard, nebylo-li by to příliš obtížné, myslím, že by bylo opravdu dobře, kdyby ministerstvo financí tuto věc zjistilo.

Toto uvolňování bylo prováděno vlastně v podstatě podle § 14 a 15 dekretu č. 91/1945, při čemž ustanovením § 14 mělo být zabráněno v přechodné době tvrdostem blokáže. Tak jsme se, myslím, na to dívali, když jsme zákon schvalovali, zejména z ohledů sociálních. Avšak dlouhá doba, která uplynula od vydání dekretu - a v tom, prosím, s kol. Součkem plně souhlasím - ty řeči o repudiaci, různé ty šeptané nepravdivé zprávy a pověsti o anulování všech vázaných vkladů, potom také nejednotná praxe, ponechávající přes omezující předpisy stále ještě dosti místa pro volné uvážení a rozhodovaní, myslím, paní a pánové, že z tohoto nouzového opatření učinily instrument, který se k nepoznání rozešel s původním úmyslem zákonodárce.

Tak, jak se vytvořila praxe při uvolňování vkladů, skutečně, pane ministře (obrácen k min. dr Dolanskému), velmi často rozhodují jiné zřetele než národohospodářské a sociální. Tuto skutečnost, myslím, je nutno konstatovat otevřeně, neboť skutečně značná část vkladatelů sleduje uvolnění všemi možnými cestami a prostředky, při čemž uvolněný vklad, paní a pánové, to není žádná tajnost, je v četných případech nově uložen anebo je thesaurován. Tam, kde nemůže vkladatel dosáhnout uvolnění, snaží se získat úvěr na vázané vklady zápůjčkou do výše 25 %, aniž by k tomu měl hospodářský důvod a aniž by měl v úmyslu tuto zápůjčku velmi často vůbec zaplatit. Tento stav zneklidňuje ostatní vkladatele a jsou to statisíce, které trpělivě čekají v důvěře ve vládu, že také nebude dbáno jenom těch, kteří umějí chodit těmi klikatými cestičkami, aby si opatřili vklady podle § 14 zák. č. 91/1945, a věří, že republika a vláda bude také na ně pamatovat. Myslím, že těmto trpělivým vkladatelům musí být věnována velká pozornost, poněvadž tento stát nemůže býti bez spoření, bez úspor, bez té staré české spořivosti, která vede českého dělníka, aby si ze svého platu nastřádal na domek, aby pro své děti a konec konců sobě pro stáří něco zajistil.

Tato spořivost musí býti všemi silami podporována a v té věci byl pan ministr financí tak laskav, že se obrátil na veřejnost. Bude však také záhodno, aby ani členové parlamentu nemluvili nerozvážně na schůzích a mluvili hospodářsky opravdu odpovědně. (Hlasy: Správně! - Hlučný potlesk.) Velmi často ministr financí musí potom bránit zprávám šířeným šeptandou, kterou neodpovědné, hospodářsky nepodložené a na samé finanční kořeny státu sahající řeči působí tak strašlivé, tak nenahraditelné škody, že se prostě a krátce vklady vybírají; vklady nám také v poslední době nerostou a myslím, že těmto neodpovědným řečem musí být učiněn konec. Jestliže máme tolik a tolik milionů vkladatelů, nesmíme v nich vidět žádné buržoasně založené lidi, nýbrž dnes každý poctivý a spořádaný dělník, živnostník, zemědělec, každý, kdo ušetří korunu, ji nepropije, nezneužije ji, nýbrž ty hodnoty schovává. Na těchto základech vyrostla hospodářská síla prvé Československé republiky, ale také rostla česká hospodářská síla před prvou světovou válkou, jak jsme se v těchto dnech v Českých Budějovicích při oslavě památky dr Augusta Zátky přesvědčili: ty drobné korunky českých dělníků a živnostníků nám pomohly počeštit České Budějovice, jak konec konců kol. Spáčil, který České Budějovice zná, velmi dobře ví z vlastní zkušenosti. (Posl. inž. Spáčil: Proto také vláda předkládá osnovu o Likvidačním fondu.) Já k tomu přijdu a hned také zdůvodním, co se nám na této osnově líbí. Ale znovu zdůrazňuji, že kol. Souček mi mluvil z duše, když mluvil proti neodpovědným řečem. A myslím, že si v klubech všechny strany Národní fronty musejí udělat pořádek. Není možné, aby ministr mluvil tak a aby poslanci mluvili jinak. Musíme mluvit všichni stejně: vláda, Národní fronta, všichni stejně: odpovědně. (Potlesk.) Zde jde o hospodářské základy státu a z toho hlediska musíme všichni vycházet. (Výkřiky komunistických poslanců.) Prosím, všude, já jsem nemluvil o jedné, já mluvím o všech; musíme mluvit opravdu stejně a všichni otevřeně a jasně.

Tento dnešní stav působí měnové správě potíže, což je zřejmo i z toho, že se rozhodla, aby od 1. června 1947 bylo další uvolňování vkladů nikoli už na vrub měny, nýbrž vlastních svěřených prostředků v čs. korunách u peněžních ústavů. (Posl. inž. Spáčil: A nejenom takto, nýbrž i proto, že se hospodářský život tak konsolidoval, že peněžní ústavy mají své vlastní prostředky, z nichž mohou uvolňovat.) Je velmi správné, co zde říkáš, pane kolego inž. Spáčile, ale chtěl bych hned říci: Já jsem prakticky činný v peněžním ústavu. Kdyby to mělo trvat déle a kdyby Likvidační měnový fond nepřišel tak rychle a nebyl tak rychle projednán, neměli bychom dostatek prostředků přes to, že přiznávám, že k určité konsolidaci už také došlo. Myslím, že máme pravdu oba, že je zde konsolidační postup, ale kromě něho je tu také jasný symptom, že už není možno stálým tištěním peněz uvolňovat, nýbrž že je nutno použít kapitálů nahospodařených. My si musíme zvyknout, že začneme jednou hospodařit, a ne jenom abychom prostě tiskli peníze a ohrožovali si měnu.

Všechny tyto symptomy signalisovaly nutnost urychleného uspořádání věcí měnových, obzvláště vázaných vkladů. Poznalo se, paní a pánové, že uvolňování vázaných vkladů nutno provésti regulérní, nezávadnou cestou namísto nouzových opatření. Dosavadní praxe nepřispívala nikterak k poctivému myšlení a jednání. Bylo to nouzové opatření a my chceme přijít právě do normálního, řádného hospodaření.

A tak ke splnění měnového bodu vládního programu, k urychlenému dořešení měnové reformy zřizuje se podle osnovy právě projednávané - po mém soudu jedné z nejvýznačnějších osnov současně projednávaných parlamentem - Likvidační měnový fond. Myslím, že by bylo zbytečné, a já bych nerad zdržoval sněmovnu, abych mluvil o úkolech, o tom, co Fond dělá - kolegové i kolegyně poslankyně si jistě přečtou osnovu - měl jsem věci připraveny a chtěl jsem z toho také leccos odvodit. Dovolte mi, abych se zmínil nyní o té otázce, jak to asi bude vypadat po stránce finanční, a jistě uslyším rád, jestliže některý z pánů expertů eventuálně mé názory opraví.

K podpoře měnové stability a jako náhrada pochybných pohledávek budou přiděleny Fondu určité hodnoty, propadlé podle dekretu č. 95, hodnota znárodněného majetku, za který se neposkytuje náhrada, propadlý a konfiskovaný majetek atd. Pokud se tyto hodnoty dostanou Fondu převodem z vázaných vkladů, snižují blok vázaných vkladů, který má být Fondem likvidován, kdežto hodnoty v nových platidlech jsou jeho likvidními prostředky ke krytí dluhové služby a jiných závazků a výdajů.

A nyní: jak vypadá počáteční bilance Likvidačního fondu měnového k 1. lednu 1946? Bude, resp. je vykázán schodek, paní a pánové - maličkost! - v částce 202 miliardy 838 milionů Kčs. Tak mně to bylo řečeno z odborných kruhů. Skládá se z pochybných aktiv, z pohledávek za Německem a Maďarskem, které Fond přejímá. Tedy od Národní banky to činí částku 104.441 mil., od peněžních ústavů 97.097 mil. a od pojišťoven 1.300 mil., celkem 202.838 mil. Tento schodek se ovšem sníží o propadlá platidla. To asi jste (k posl. inž. Spáčilovi) ráčil mít na mysli. Dále o hodnotu propadlých vkladů a pojistek a o platby na majetkové dávky a jiné příjmy, pokud se hradí převodem z vázaných vkladů. Blok vázaných vkladů činil ke konci března roku 1947 se započítáním výnosů z majetkových dávek asi 155 miliard. Já bych nerad unavoval ciframi, poněvadž je to dost nezáživné, ale dovolte, prosím, paní a pánové, abych pověděl, jaký je stav vázaných vkladů k 15. lednu 1945 podle zemí, když už jsme zvyklí oddělovat si Slovensko a české země. Nebude tedy na škodu, jestliže povím, že v českých zemích byly zjištěny cifrou 173.600 mil., na Slovensku 23.800 mil., markový blok 58.600 mil., celkem 256 miliard. (Posl. inž. Spáčil: 252 miliardy.) Prosím, plus minus 5 miliard, myslím, tady v tomto úžasném obnosu nehraje vůbec žádnou roli. Včetně částky oběhu nových bankovek, vyměněných za staré do 15. listopadu 1945, asi 14 miliard, tuším podle zpráv ministerstva financí, dostáváme se tedy k částce 270 miliard Kčs. Od toho dlužno odečísti propadlé vklady bloku Kčs, t. j. 16 miliard, bloku markových vkladů německých a maďarských 54 miliard, a dostáváme se tak k cifře 200 miliard. Odečteme-li Národní bankou uvolněných od 1. listopadu 1945 asi 45 miliard nebo 49 miliard, zjišťujeme, že blok vázaných vkladů činil koncem března uvedených již 155 miliard Kčs. Pan ministr financí ovšem zřejmě počítá s tím, že Fond národní obnovy musí tuto částku 145 miliard - aspoň tak jsem rozuměl panu ministrovi - uhradit Národní bance právě proto, že byla tato částka uvolněna na vrub měny. Stanovisko pana ministra, t. j., že tolik peněz bylo natisknuto, není tak jednoduše kritisovatelné. Ty peníze byly natisknuty, ovšem tato částka nepůsobila by nikterak inflačně, kdyby jí bylo skutečně použito na hospodářsky odůvodněné potřeby. Tento názor sdílí i vedení Národní banky, pokud jsem se přesvědčil. Nemusela by proto býti tato částka v dohledné době uhrazena Národní bance, když již jednou byla i po názoru Národní banky uvedena do oběhu z hospodářských důvodů. (Předsednictví převzal místopředseda Komzala.) V hospodářských věcech je velmi obtížné, abychom použili věcí, které se líbí a za které se dá snadno získat potlesk. Tu musíme hledat cesty, které by nám umožnily, abychom dobře propluli s tou naší lodičkou, která ve věcech hospodářských dnes už opravdu si začíná jistěji plavat na rozbouřených hospodářských vlnách celého evropského i světového hospodářství. Je ovšem nutno jít i do těchto detailů, máme-li se dobrat pravdy.

Od oné částky 155 miliard nutno potom odečíst výnos majetkových dávek, který překročil v prvé polovině dubna 20 miliard, jak zde bylo sděleno. Lze tedy předpokládat, že se tento výnos zvýší o další značné částky, uvážíme-li toto - a nyní bych prosil o laskavé sledování: 1. Zatím nejsou majetkové dávky placeny znárodněnými podniky. 2. Mnoho jiných poplatníků, většinou těch největších, má prodlouženou lhůtu. 3. Platy podle vlastního zdanění poplatníků budou korigovány vyměřovacím řízením. 4. Poplatníci, kteří přihlásili válečné škody, mají nárok na odklad placení do výše 50 % přihlášených válečných škod - kompensace nároku na náhradu válečné škody s dávkovou povinností. Odhadneme-li mírně pravděpodobný výnos majetkových dávek, zbyl by k uspořádání blok vázaných vkladů asi 120 miliard. Na druhé straně výnos z konfiskovaného majetku, který poplyne do Likvidačního fondu měnového, byl v důvodové zprávě odhadnut - a tady si nejsem právě jist, co je pravda? V původní důvodové zprávě, když byl vládní návrh v připomínkovém řízení, se mluvilo asi o 80 miliardách. (Posl. inž. Spáčil: To je 80 miliard při tom způsobu odhodnocení, který pak byl korigován a eskontován.) Tak v tom to vězí. A nyní nám pan ministr mluvil něco o 40 miliardách. (Posl. inž. Spáčil: Když se eskontuje výnosovost.) Ano; zde jsem si právě nebyl jist, poněvadž v původní důvodové zprávě se mluví o 80 miliardách, kdežto v prohlášení pana ministra o 40 milirdách, tedy vy jste provedli odhodnocení těch částek podle výnosovosti, takže s těmito ciframi lze už spíš operovat. Nyní teprve vím, že to byl tento důvod; já jsem měl totiž určité obavy, a to v tom smyslu, že podle rozdílu mezi důvodovou zprávou a prohlášením pana ministra se mně zdálo, že nově je do výpočtu zasazen - a také je - ještě také odhad hodnoty reparačních náhrad částkou 10 miliard a v prohlášení pana ministra uvedená propadlá platidla 2 miliardy. Tedy potom ovšem přicházíme ke schodku 132 miliard, pro který není krytí. Podle dřívějších výpočtů činil tento schodek pouze 28 miliard, pro něž by se po mém soudu krytí našlo poměrně snadno, poněvadž stejně musíme počítat s úmorem nějakých 20-30 let, takže, myslím, právem můžeme počítat s přenesením těchto povinností také na budoucí generaci. Vždyť naše generace, která prožila dvě války, má právo, myslím - a toto právo nebude této generaci nikdy vyčítáno - část těch nákladů - naše generace platila krví i životy a ztrátami na zdraví - přenést na budoucí generaci. (Posl. inž. Spáčil: Mohl bych to doplnit?) Prosím. (Posl. inž. Spáčil: Tam jde právě o těch 80 miliard na dobu 30 let, které když eskontujeme k dnešku, dávají právě těch 40 miliard. - Hlasy: Nahlas!) Já se přiznám bez mučení, že se mi tak nezdálo; domníval jsem se, že nynějším odhadem nekrytého schodku 132 miliard pan ministr se snaží uvést řešení věcí na cestu nejmenšího odporu a event. po střadatelích žádat nové oběti. Ale z jasného dopoledního prohlášení pana ministra nabývám přesvědčení, že tomu tak není a také jím je to vysvětleno právě tím zhodnocením, resp. řekl bych kapitalisací celkové původní částky, která přicházela v úvahu a která je nyní zachycována a vyčíslena částkou 40 miliard. Já bych jenom snažně prosil pana ministra financí, aby před konečným řešením znovu dal přezkoumat všechny rozhodné okolnosti. Jsem přesvědčen, že před konečným řešením také tyto okolnosti přezkoumány budou, poněvadž jednáme o ohromné spoustě miliard, ale je potřebí odhady také náležitým způsobem přezkoumat - a to už vidím, že se v ministerstvu financí děje - abychom nežili na písku, nýbrž abychom měli pevnou hospodářskou půdu pod nohama. Věřím ve smysl pana ministra pro spravedlnost a že se bude snažit, aby všechna břemena, která přijdou v úvahu, byla rovnoměrně rozdělena na všechny poplatníky, aby nebylo určitých tříd a vrstev, které by z ní byly vyloučeny (Potlesk.), nýbrž aby ta povinnost byla skutečně všeobecná, aby ji každý cítil. Říkám, že věřím v tuto spravedlnost, a věřím, že pan ministr najde také v resortu pro tato opatření náležité porozumění.

A nyní mně dovolte, abych zdůraznil národohospodářský význam Fondu. Spatřuji jej především v tom, že navrhovanou koncepcí fondu se provádí, paní a pánové, sanace nejen vázaných vkladů, ale všech peněžních ústavů včetně Národní banky. Proto myslím, že to je konstrukce opravdu skvěle provedená a že je to také jeden z účinných měnově-politických instrumentů, jímž má býti regulováno oběživo podle potřeb československého hospodářství a nikoli podle okamžitého stavu pokladního Fondu. To je dalekosáhlá věc. Soustředěním všech pochybných pohledávek a vázaných finančních nároků u Fondu, jejichž znehodnocení bylo způsobeno válkou a okupací, jakož i soustředěním tamtéž všech pramenů k jejich ozdravění - hlavně konfiskovaného majetku - zbavují se hospodařící subjekty bezprostředně následků války a okupace a v logickém sledu příčin a následků zdůrazňuje se hospodářská i mravní spojitost mezi znehodnocenými nároky a prameny jejich sanace. Význam Fondu jako měnově politického instrumentu spočívá také v tom, že Národní banka bude věřitelem Fondu a Fond věřitelem peněžních ústavů, takže Národní banka bude moci přes Fond odvolávat své pohledávky od peněžních ústavů a tím působit kontrakčně na snížení oběživa.

Připravovaným zákonem o Národní bance bude jí umožněno - pokud jsem informován - přímo prováděti operace na volném trhu a bude tak zajištěn její vliv na soustředění všech kapitálových přebytků a jejich hospodárné rozdělování. Tím vším by dostala Národní banka do rukou účinný instrument k ovládání peněžního a kapitálového trhu. Myslím, že je nám toho nejvíc zapotřebí. Víme, jaké jsou potíže s rozbitím trhu úvěrového, co stojí jenom administrativa a jaké jsou s tím vším nepříjemnosti. Zejména nyní při podpoře stavební obnovy bych pány prosil, aby věci nebyly tak komplikovány. Myslím, že směrnice o úvěrových komisích byly v celku jasné, ale vše se děje tak komplikovaně, že právě v té hospodářské činnosti, v tom opatření úvěru vidím jednu z vad stavební obnovy. Ze 30.000 projektovaných bytů v rámci dvouletky jsme - podle mých informací - postavili zatím asi 3.000 a stavební sezóna je téměř pryč. Opatření stavebních plánů, stavebního povolení, opatření úvěru, to všechno bylo, myslím, příliš komplikované a působilo obtíže. Prosil bych, aby se pokračovalo v tendenci k zjednodušení a k úvěrovému soustředění. To ovšem neznamená vytvoření jednotných typů ústavů, ale budeme musit dále budovat na základech, ze kterých jste vyšli.

Účelem měnové reformy bylo odstranit přebytek kupní síly nepodložené hospodářskými hodnotami. Tohoto účelu mělo býti dosaženo mimo úpravu cenové a mzdové hladiny majetkovými dávkami, při čemž oprávněná diskriminace, jak jsem se již zmínil, majetková i sociální byla vyjádřena celkovou konstrukcí, sazbami těchto dávek. Po vyměření a zaplacení majetkových dávek zbývající vázané vklady mají býti zásadně uvolněny, resp. konsolidovány, čímž by byla obnovena kontinuita kapitálové tvorby a podpořena plynulá tvorba úspor měrou odpovídající zvýšeným investičním potřebám našeho hospodářství. Jediným omezujícím činitelem jsou při tom měnové politické zřetele, aby totiž nárazovým uvolněním a porušením rovnováhy mezi spotřebou a nepostačující výrobou nebylo vyvoláno nebezpečí inflace.

Z toho plyne nutnost etapového uvolňování vkladů a stanovení časového pořadí. A právě v tom, ve stanovení časových priorit, jsou rozhodující sociální zřetele, t. j. nemohou-li všechny zbývající vklady být uvolněny najednou z důvodů měnově politických, jest odůvodněno, aby při stanovení etap bylo dostatečně přihlédnuto k uspokojení oprávněných nároků sociálně nejpotřebnějších vrstev vkladatelů.