Proto kdybychom dnes nechali napochodovat všechny stavy tohoto národa a státu - promiňte mi - který ze stavů by dnes neměl důvod být nespokojen? Vždyť začínáme hospodařit na troskách a nemožno, aby na obrátku byly plně uspokojeny stavovské zájmy kteréhokoliv žijícího stavu v tomto státě. A já bych v této chvíli nehodnotil vlastenectví žádného občana tím, kolik dává na sběrací listiny. Já také pamatuji dobu, kdy se dávalo na sběrací listiny 5000 Kč, které odřeli zaměstnanci, nebo se ušetřilo neprávem na daních a pak se dávalo 100 Kč Národní jednotě pošumavské a za to psaly o tom všechny noviny. Já bych dneska hodnotil vlastenectví každého občana tím, jak dokáže snášet nespokojenost svého stavu a nést tíhu této situace na sobě. Vlastenectví, to znamená mít pochopení ke státu. Kdo dnes chce být pravým vlastencem, nesmí jenom chodit s praporem a vlajkou, protože to je nejlacinější druh vlastenectví, který se vůbec dá dělat. Ale pravé vlastenectví znamená spokojit se s mírou života, která z průměru, který ve státě se dá poskytnout, vystačí, a být ochoten z tohoto průměru žít. Myslím, že není namístě přivádět ty špatné věci zase k platnosti, chci však připomenout, že se v tomto duchu na oné schůzi o vlastenectví hovořilo a docela tam padly i připomínky o poměru, jak byly jednotlivé stavy zavřeny v koncentračních táborech, tedy věc, kterou by bylo nejméně vhodné v této souvislosti připomínat. Ten, kdo v kriminále byl, rozhodně by nechtěl tvrdit, že tam bylo víc živnostníků než dělníků, jak to bylo na té schůzi řečeno. Tam to bylo přímo doslovně řečeno. Nechci to uvádět na přetřes, poněvadž se domnívám, že jsme v kriminále nebyli jako stoupenci stavu a konec konců ani ne jako stoupenci strany, nýbrž jako příslušníci persekvovaného národa. Tak by se měla tato věc hodnotit. (Potlesk.)

Na oné schůzi bylo použito dokonce i Hitlera, a to ve formě, která je nejméně šťastná, totiž ve formě tvrzení, že musil přijít Hitler, aby nám v některých věcech udělal pořádek. Slyšte! A prosím, uvádím-li jak to tam bylo, domnívám se, že je zbytečné, aby se kterýkoliv člen Národní fronty k podobnému duchu a k podobným lidem hlásil. Já sám vylučuji, že tito lidé by mohli mluvit jménem živnostnictva a jménem řemeslnictva, a vylučuji docela, že by mohli hovořit i jménem většiny pražského živnostnictva. Vždyť jsme si těch 3000 lidi ani neprohlédli, zda skutečně těmi živnostníky a řemeslníky byli. Domnívám se, že bude zapotřebí, by i parlament si těchto úkazů všímal. Je to marná sláva, my jsme v době prvé republiky slyšeli, že naše demokracie byla slabá, a nesli jsme řadu těžkých důsledků. Právě z řad pravých vlastenců bylo řečeno, že potřebujem tuto svou novou demokracii zajistit, a já se domnívám, že by bylo zločinem, kdyby z tohoto parlamentu kdokoliv bral lidi nesporně fašizující pod svůj pláštík. (Potlesk.) Nebude to sloužit k prospěchu žádné politické straně.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: K další poznámce je přihlášen pan posl. Křepela.

Posl. Křepela: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Přihlásil jsem se k poznámce jen z jednoho důvodu. Nelze prodlužovat tuto schůzi rekriminací všeho toho, co tady bylo řečeno, ale nemohu připustit, aby na mně zůstalo odium toho, že jsem snad na oné schůzi patřil k předsednictvu. (Hluk.) Proto si dovolím tomuto slavnému shromáždění podati v tomto směru zprávu. Přišel jsem tam poněkud pozdě. Zúčastnil jsem se tohoto projevu na pozvání jako člen živnostensko-obchodního výboru sněmovny. Poněvadž nebylo určeno, kde kdo má sedět, nevěděl jsem - sál byl nabitý - že poslanci jsou někde v předních řadách. Sedl jsem si na podiu k pořadatelstvu a nikterak nemyslím, že z toho, že jsem seděl mezi pořadatelstvem, lze vyvozovat, že bych k tomuto pořadatelstvu nějak patřil. Dovoluji si sněmovně zcela čestným způsobem tuto věc vysvětliti. Je lhostejné, kde sedí poslanec - já myslím, že jsem-li pozván, mám seděti blíže hostitelů. A když nebylo určeno, kde mám sedět, bylo mojí povinností sednout si tam, kde jsem měl místo. (Hluk - Výkřiky.) Prosím, když mně prokáže někdo z kolegů poslanců, že jsme dostali uvědomění, kde si máme sednout, že mně to bylo oznámeno a že jsem se snad provinil, že jsem si sedl někam jinam, prosil bych, aby mi to sdělil. (Hluk - Výkřiky.)

Já jsem ve své řeči neprováděl polemiku stran tohoto projevu ze zásadních důvodů. Tento projev nepořádaly politické strany a my jsme tam byli pozvání jako živnostenští poslanci. Prosím, protože jsem seděl nahoře, blízko pořadatelů a za stolem, mohl jsem si učiniti docela i záznam. Padlo zde mnoho různých sdělení, která jsou poměrně velmi značně překroucena. Nebudu zde prováděti žádnou polemiku, poněvadž myslím, že tento sbor nechce rozebírati každou schůzi, která v republice byla.

Chtěl bych však uvést ještě jednu věc. Kol. Lindauer mluvil o vládním návrhu čís. 6, který byl předložen Prozatímnímu Národnímu shromáždění. Jako člen tehdejšího Prozatímního Národního shromáždění jsem nucen na obhajobu svého výboru a obou ostatních výborů - neboť tři výbory projednávaly tuto předlohu - říci toto: Předloha vládního návrhu č. 6 ve své II. hlavě říkala, že ministerstvo, respektivě vláda má možnost nařízením v době tří měsíců sloučiti podniky, respektive je uzavříti, aniž v této předloze bylo něco řečeno o tom, jaká náhrada bude poskytnuta tomu, kdo bude takto postižen. My jako poslanci zcela právem jsme odmítli toto ustanovení, které připomíná různé nacistické způsoby.

Slavná sněmovno, když vláda dnes předkládá k nové úpravě tento návrh zákona a vypustila všechny tyto statě, domnívám se, že vláda může býti vděčna parlamentu, že tehdejší osnova tak, jak byla navržena, nebyla přijata. To jsem si dovolil tedy uvésti jako faktickou poznámku. (Výkřiky.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: K další poznámce je přihlášen pan posl. Hořínek.

Posl. Hořínek: Slavná sněmovno!

Budiž mi dovoleno předem prohlásit, že jako živnostník a živnostenský pracovník nebyl jsem nikdy členem t. zv. Najmanovy strany, aby bylo jasno. Za druhé k poznámce pana kol. Lindauera dovoluji si prohlásit, že ani já sám, ani čs. strana lidová, jejímž jménem mám čest zde mluvit, nikdy se proti družstvům ani konsumům nestavěla (Výkřiky.), ale staví se za všechny sektory podnikání stejně, a to tak, že požaduje stejné právo pro všechny, družstva, konsumy, soukromé podnikatele a obchodníky. To je jasné stanovisko strany lidové.

Slavné shromáždění! Dovolím si vám dát 2 hádanky. Co to je? Je to černé jako kočka, má to chlupy jako kočka, má to vousy jako kočka a má to ocas jako kočka a není to kočka. Co to je, prosím vás? (Výkřiky.) To je totiž kocour. (Hluk.) A druhá hádanka: Má to lokál jako obchod, prodává se tam zboží jako v obchodě a není to obchod; co to je? To je konsum. A tak, slavné shromáždění, je to stejné všechno a přec jinak se měří konsumům a jinak obchodníkům (Výkřiky.), a to je odsouzení hodné.

A dále, slavné shromáždění, bylo zde řečeno, že na schůzi hostinských do Slovanského domu se dostavili poslanci lidového klubu v počtu největším. Tedy, aby bylo jasno: Byl pozván celý klub lidových poslanců a já myslím, že všechny kluby byly pozvány. Protože však čs. strana lidová, resp. klub jejich poslanců má největší počet poslanců živnostníků aktivních a protože tam také šli, tedy poněvadž je nás pět a poněvadž jsme tam šli všichni, bylo nás nejvíc. (Výkřiky.) Ovšem to nemohou říci strany jiné, zejména největší naše vládní strana, strana komunistická, poněvadž, pokud jsem zjistil v seznamu poslanců, pan posl. Horn je tajemníkem a ne živnostníkem, a za živnostníky zde mluvil. (Výkřiky.)

Dále zde bylo mluveno o omezování v živnostech a byl kritisován postup Prozatímního Národního shromáždění a jejího živnostensko-obchodního výboru. Já byl tehdy jeho členem a byl jsem zpravodajem k návrhu zákona č. 6 a dovolím si vám říci, proč jsme tento návrh vládě vrátili. Protože v části druhé tohoto návrhu zákona bylo řečeno, že za účelem hospodářského plánování může příslušné ministerstvo přikázati:

1. sloučení podniku s jiným podnikem, který má stejný nebo podobný předmět podnikání, nebo převod pobočného závodu na jiný podnik, po případě i prodej nebo půjčku strojního zařízení jednoho podniku jinému podniku,

2. přeměnit dosavadní výrobu na jinou výrobu,

3. přemístění podniku nebo jeho části, dále omezení provozu podniku nebo jeho dočasné zastavení a konečně trvalé zastavení provozu podniku a jeho likvidaci.

Přátelé, to nám dělali Němci, to nám dělal Hitler a to nám nebude dělat naše vláda a žádné ministerstvo. (Výkřiky. - Místopředsedkyně Hodinová-Spurná zvoní.) Naše obchody a naše živnosti budou si spravovat demokratické orgány a nikdo jiný, a proto jsme tento zákon odmítli. (Potlesk.) A dále jsme ho odmítli také proto, poněvadž tam nebylo řečeno, jaké odškodnění těmto postiženým vlastníkům nebo provozovatelům podniků, kteří utrpí škodu dočasným nebo trvalým zastavením podniku, může býti z důvodu zvláštního zřetele na jejich žádost přiznáno. Nebylo tam řečeno, kdo to zaplatí a kde stát vezme na to úhradu. Proto tedy jsme to vrátili. (Výkřiky.)

Slavná sněmovno, já osobně nejsem proti p. ministrovi Zmrhalovi. Já si ho vážím jako kupce, kterým jest on tak jako já, a jsem hrd na to, že v čele ministerstva vnitřního obchodu je kupec, ale protestoval jsem proti způsobu provádění některých věcí a proti jeho vyhláškám. A domnívám se, že on zajisté uzná, že tyto vyhlášky neodpovídají duchu demokracie a že je odvolá. Dále jsem prohlásil, že jsem nebyl na schůzi na Vinohradech, že ty závadné výroky neměly tam být proneseny a že sám je neschvaluji. Zítra je podobná schůze v Brně. O té stávce zde mluvil kolega Křepela.

Slavné shromáždění, domnívám se, že zde příčinou jsou ti, kteří to všechno zavinili, a věřím, že s těmito původci všeho toho neklidu budou také živnostníci účtovat a že vyvodí z toho důsledky. Jestliže živnostníci chtějí rovnoprávnost, tedy to neznamená, že chtějí privilegie nebo nějaké výhody. Oni chtějí právo a spravedlnost pro sebe, a prohlašuji tímto za tyto živnostníky, že si také tohoto práva dobudou. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: K další poznámce se přihlásil p. posl. Horn.

Posl. Horn: Paní a pánové, slavná sněmovno!

Je úplně v mentalitě některých řečníků živnostnických to, co tady tak pěkně charakterisoval p. posl. Hořínek, když říkal, že posl. Horn, není živnostníkem, nýbrž tajemníkem. Já bych prosil, aby bylo laskavě uváženo, že proto nejsem o nic horší než kdybych byl živnostníkem, a myslím, že takové kastování a čtvrcení národa na různé stavy, které se mají navzájem nenávidět a má být jeden horší než druhý, není vhodnou mluvou pro poslance tohoto ústavodárného Národního shromáždění. Bylo by ostatně zajímavé podívat se na živnosti některých poslanců trochu zblízka.

Pokud jde o živnosti, musím velmi nerad konstatovat, že se tady, pokud jde o životní úroveň živnostníků, neustále přehání. My komunisté, jsme nikdy nikomu netvrdili, že by živnostníci měli na růžích ustláno, naopak, my otevřeně říkáme, že příliš mnohá opatření dolehla na živnostníky až příliš tvrdě. Ale přátelé, nemohou mít živnostníci na růžích ustláno, jestliže - a já to opakuji znovu - má u nás 91 % námezdně pracujících necelých 5.000 Kčs měsíčně a z toho 36 % nemá ani 2.000 Kčs. Jestliže se takto musí dělníci, zřízenci, státní a veřejní zaměstnanci, pracující lidé rukou i ducha uskrovňovat, pak pochopitelně nemohou se mít živnostníci tak, jak bychom jim to ze srdce přáli. Ale, přátelé, některým lidem je velmi líto, že se dosavadní vývoj konsolidace našich hospodářských poměrů osvědčuje, že to jde kupředu, že nedošlo na jejich slova, že dvouletka zkrachuje, že znárodnění bude ke škodě živnostníkům, nedošlo na jejich slova, že snížení cen nebude nic znamenat, že to nebude znamenat především také výhody pro živnostníky, zvýšení také živnostnické životní úrovně a že živnostenská daň a národní pojištění nebude. Došlo k tomu, že naděje takových reakčních spekulantů, kteří dokonce se dostávají k tomu, mluvit s oficielních míst k národu a živnostnictvu, zkrachovaly a utrpěly porážku. Politicky jsou tito lidé vedle se svým štvaním živnostníků proti ostatním pracujícím vrstvám a proto se chápou pomluv a poněvadž ztrácejí nervy, mluví dokonce o stávkách a mají odvahu říkat: stáhneme rolety - a přitom ovšem, jako p. posl. Křepela, současně od té stávky utíkají a říkají, když se zavřou krámy, že to stávka není. My mluvíme vždycky otevřeně a jasně, ale ti druzí si píší o tom rovně a jasně jenom v novinách. Ale musí se mluvit jasně také k živnostníkům. My tady přibíjíme na pranýř, že s námi ostatní strany Národní fronty sice dělají dohody, závazně se s námi dohodují - a my to vděčně konstatujeme - ale že se pak od těch dohod utíká a že se mluví na každém rohu jinak. Pan posl. Jaroš vykládá hostinským, že to znamená hrob pro hostinské podnikání, kdyby bylo vytvořeno jedno ústředí hospodářských svazů, a p. posl. Křepela, jeho klubovní kolega, přijme hostinské a říká jim: "Lidičky, neblázněte, vždyť to bude balvan, se kterým nikdo nehne". Přátelé, musíte se alespoň dohodnout na jedné písničce, buďto takové anebo onaké. (Potlesk.)

Pan kol. Hořínek tady obhajoval, proč přišlo tolik poslanců lidové strany na známou schůzi hostinských do Slovanského domu. Vysvětlil bych mu to, proč. Poněvadž nebyl pozván klub komunistických poslanců ani komunistická strana, tedy pravděpodobně že aranžéři této schůze místo toho pozvali lidovou stranu dvakrát, a věděli, proč. Mluvil jsem o sjezdu hostinských, svolanou do Mariánských Lázní. Národní správci si náramně libovali. 2 miliony Kčs tam ti lidé utratili a za 2 mil. Kčs tam hecovali proti národu, státu i proti vládě a nejvíce proti komunistické straně. Veřejně mystifikovali a měli dokonce tu odvahu, že na jednom zasedání vystoupil jeden zřejmě objednaný řečník a prohlašoval: "My jsme pozvali ministerstvo vnitřního obchodu a ono nám odpovědělo, že zástupce nepošle, poněvadž prý by byl ohrožen na osobní bezpečnosti." Je to lež a s takovými lžemi pracují svolavatelé takových akcí.

My neříkáme, že bychom za každých okolností chtěli prosazovat reorganisaci tak, jak byla dohodnuta na různých jednáních všemi politickými stranami Národní fronty. Ale ten brněnský projev je svoláván proti tomu, abychom dávali obchodníky, šenkýře atd. dohromady. A je zajímavé - podívejte se na ten leták - že jsou na něm pohromadě, pohromadě chtějí dělat stávku, ale pohromadě nechtějí být! Tak jak to jde dohromady?

Svolavatelé těchto protestů jsou pohromadě proti státu a národu a tak proti živnostnictvu. Dobří, poctiví čeští vlastenečtí živnostníci budou pohromadě s Národní frontou a svorně rozbijí všechny tyto reakční pikle a úklady. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji za výbor živn.-obchodní posl. Fuskovi.

Zpravodaj posl. Fusek: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji za výbor průmyslový posl. Jiráskovi.

Zpravodaj posl. Jirásek: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji za výbor právní posl. Štěpánovi.

Zpravodaj posl. Štěpán: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 3 články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 články, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usneseni předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.