Chtěl bych upozorniti slavnou sněmovnu na to, že
stav živnostenský je dneska skutečně
velmi značně zneklidněn a když je neklid
v lidu, jistě to již něco znamená. Znamená
to, abychom na této půdě velmi vážně
uvažovali o tom, že všichni musíme napnouti
všechny síly, aby i tento stav dostal to, co mu náleží.
Jsme odpovědnými činiteli a nepomohou nám
hesla, ale jen konkretní práce. Přál
bych si, aby všechny vrstvy v národě poctivým
způsobem spolupracovaly i se živnostnictvem a obchodnictvem,
které se skutečně domáhá svých
práv slušnou formou.
Mohu vám, slavná sněmovno, zde přečísti
z jedné z nesčetných resolucí, které
dostává každý živnostenský
poslanec, poslední pasáž, kde, píše
Hospodářská skupina maloobchodu, okresní
rada v Zábřehu a úřadovna v Lošticích:
"Přítomní členové prohlašují,
že jsou si plně vědomi daných povinností
jak vůči státu, tak vůči svému
těžce zkoušenému kraji, který byl
a zůstal v této nejsevernější
výspě Moravy národu a republice věren
i v nejtragičtějších chvílích
svého utrpení a poroby, že jsou hrdi na to,
že nemalou měrou přispěli svým
strádajícím spoluobčanům bez
ohledu na náboženské či politické
přesvědčení nejen povzbudivými
slovy, radou atd., ale i hmotně, a to naprosto nezištně,
a že zůstanou věrni odkazu těch, kteří
za společné bytí a nebytí národa
obětovali vlastní životy. Zůstanou věrni
i příštím generacím, svým
dětem, a nežádají nic jiného
nežli spravedlivé, nestranné a demokratické
řešení všech daných obtíží,
které jsou existenčně rozhodující
pro veškeré soukromé obchodní podnikání."
Slavná sněmovno, zde máte jeden z dokladů
toho, že to není reakční, ale tvůrčí
živel, a musíte si všichni uvědomiti,
že do této doby tito lidé obětovali
všechno a jsou velmi silně zatíženi. Žádný
z nich nemluví ani o tom, že v těchto živnostech
a obchodech pracují zdarma ženy živnostníků
a obchodníků, které od rána do noci
pomáhají svému choti. Tato žena, prosím,
nebere za to plat a tento plat by ani nebyl uznán za odpočitatelnou
daňovou položku. Nedostává žádné
apanáže, to všechno jde na úkor výdělkové
a důchodové daně jejího manžela.
Těmto živnostníkům a obchodníkům
pomáhají i děti, čehož si je
jistě každý v této sněmovně
vědom.
Vážení přátelé, mohla
by se zde vypočítati sta a sta případů,
kdy živnostník a obchodník byl skutečně
opomíjen. Představte si třeba jen příspěvek
na děti, který nedostane dítě živnostníka
a obchodníka, třebaže tento člověk
platí na všechny ostatní příspěvky
všech vrstev v národě. Je snad živnostník
a obchodník něco jiného nežli dělník
nebo jiný zaměstnanec? Ne, nikoli.
Vážení přátelé a slavná
sněmovno, podívejte se na to, že také
při osidlovacím příspěvku bylo
zapomenuto na živnostníka a obchodníka, že
tento člověk nemá pojištění
a že se jedná o národní pojištění,
jež dává na sebe příliš
dlouho čekat. A mohli bychom zde vypočítat
řadu jiných a jiných věcí.
Když se podíváme na zatížení
daňové, které je při stejném
příjmu zaměstnanců daleko vyšší,
je daň, kterou platí živnostník a obchodník
až trojnásobkem toho, co platí jiný
zaměstnanec. To bychom mohli konkretně propočítat
a nedivte se, že když se tvoří reforma
hospodářské samosprávy, chceme vytvořiti
ten statut hospodářský, který oprávněnou
měrou musí tito lidé, kteří
po něm volají, sami spravovati. (Posl. Horn:
Aby měli novou živnostenskou partaj.) Neukřičíte
nic, ani živnostníky, ale je rozhodně veliká
chyba v národě, že ten, kdo plánuje
a provádí reformu, obzvláště
samosprávy, úseky této své hotové
práce nedává však všem těmto
lidem, aby se k nim vyjadřovali. (Výkřiky.)
Nelze dělati reformy pro živnostnictvo bez živnostnictva.
(Posl. Horn: To dělají vaši lidé
a vaši živnostníci! - Hluk.) A to je ten
neklid, to je to, co nám dnes narůstá v národě,
a to si musí každý uvědomit. A proto
je to vykřičníkem a je to vykřičníkem
pro tuto sněmovnu, abychom se již dnes velmi vážně
zabývali otázkou živnostenskou, otázkou
všeho podnikání, ať již soukromého,
družstevního nebo státního. Čím
více hospodářské práce a čím
více důvěry jednoho k druhému a čím
větší spolupráce, tím více
úkolů zdoláme.
Kol. Horn mluvil také o tom, že v případě
stávek bylo rabováno a pod. Domnívám
se, že v tomto národě nedojde v živnostech
ani k takovýmto stávkám, ani k rabování.
Nevím, kdo by to rabování měl provádět,
prováděli-li by je živnostníci sami.
Pokud se týká projevu řemeslnictva na Král.
Vinohradech, nebudu o té věci polemisovat ani s
kol. Hornem, poněvadž se domnívám,
že zde nejsme sborem pro to, abychom kritisovali kde kterou
schůzi. (Posl. Horn: Zejména takovou. Už
ani vám nejde pod nos. Snad aby nám vypočítali
svoje cestovní diety! - Hluk.)
Slavná sněmovno, já jako živnostník
apeluji na vás na všechny a prosím vás
snažně, abyste věnovali všem těmto
hlubokým příčinám neklidu v
těchto živnostech a obchodech svoji pozornost. Prosím,
zavoláme si všechny ty, kteří manifestují,
aby nám konkretně dokládali všechny
svoje požadavky, a budeme jednat zde v tomto sboru, abychom
i jim vyhověli. Nejde tu o žádné agitační
nábory některých politických stran,
jak si kol. Horn asi představuje, ale domnívám
se, že živnostník a obchodník má
v tomto státě táž práva jako
ostatní vrstvy. (Hluk. - Výkřiky. - Potlesk.)
Podpredseda Komzala (zvoní): Ďalej je
ke slovu prihlásený pán posl. Horák.
Dávam mu slovo.
Posl. Horák: Vážený pane předsedo,
vážení páni a vážené
dámy!
Ujímám-li se slova k tomuto zákonu o dočasných
omezeních v živnostenském podnikání,
činím tak z dvojího důvodu: jednak
abych uvedl na pravou míru výtky učiněné
zde celému živnostenskému soukromému
podnikání a za druhé proto, poněvadž
jsem si plně vědom důležitosti tohoto
zákona a zároveň se opírám
také o vládní program z Košic a o program
třetí vlády Gottwaldovy, kde se zaručuje
soukromému drobnému podnikání ochrana
a zajišťuje se i jeho poctivě nabytý majetek.
V dnešní době, vážení, jsme
svědky, že se mluví o odstranění
tak zv. liberalistického hospodářství.
Mluví se nyní přespříliš
mnoho o hospodářství řízeném
podle určitého plánu, ve kterém stát
hluboce zasahuje do celého hospodářského
života a často také ke škodě naší
státní pokladny.
Také se příliš mnoho mluví o
prohloubení družstevnictví. Nic nenamítáme
proti družstevnímu podnikání, ale žádáme,
aby družstevní podnikání bylo na stejném
podkladě, jako je soukromé podnikání,
aby mělo stejná práva a také stejné
povinnosti. Přespříliš mnoho se též
mluví o distribuci, která má usměrnit,
zjednodušit proces od výrobce ke spotřebiteli
a která má přinést láci veškerých
životních potřeb. Obchodu se při tom
neustále vyčítá, že pracuje s
příliš velkými zprostředkovatelskými
zisky a že tak poškozuje konsumenty a prodlužuje
zbytečný řetěz mezi výrobcem
a konsumentem.
A tu se ptám, vážení, nahradíme-li
veškerý obchod podnikáním družstevním,
odstraní se zde některé články
toho obchodu a zprostředkování? Myslím,
že sotva. Na obchod se také svaluje drahota našich
výrobků a lidem v novinách a v rozhlase se
neřekne poctivá pravda, kde vězí příčina
drahoty. Příčina drahoty nespočívá
v obchodě, nýbrž ve velkém zatížení
všemi druhy poplatků a daní. Všimněme
si jenom našeho státního rozpočtu, jak
stoupl proti roku 1938, kdy státní rozpočet
již uvažoval o zbrojení a měl určité
zvýšené vydání. A když vezmeme
za základ těch 10.117 mil. jako 100 %, přijdeme
k propočtu, že dnešní náš
rozpočet, který je přes 70 miliard, značí
zvýšení celých 654.02 %. A uvažte,
že tato cifra se bude objevovat v prodejních cenách
všech našich výrobků.
Ale k tomu daňovému zatížení
druží se ještě další část.
Jsou to veškeré sociální poplatky, jsou
to poplatky samosprávným svazkům, jsou to
různé obecní a všelijaké dávky
a teprve jenom nepatrná část kupní
ceny zůstává tomu skutečnému
obchodníku, a vážení, bohužel,
neslyšíme ani nečteme v novinách, že
by se lidem řekla poctivá pravda. Shrneme-li jenom
tuto krátkou část, o které jsem se
zmínil, je vidět, že drahotu nedělá
obchod, nedělá živnostník, nýbrž
že drahotu dělají různé ty dávky,
o kterých jsem mluvil. A bylo by proto již na čase,
aby se všichni vládní činitelé
řídili vládním programem. My potřebujeme
klid k plnění dvouletého hospodářského
plánu. Vážení, značná
část tohoto dvouletého plánu leží
v rukou našich drobných živnostníků.
Uvažte jenom, že máme vybudovat 125.000 obytných
místností a pod., kdo na tom bude pracovat? Značná
část řemeslníků ze stavebních
povolání. A tu je zapotřebí místo
všelijakého štvaní odstranit nenávist
proti soukromému drobnému podnikateli, aby se tento
stav nestal vyděděncem v našem národě
a aby nebyl stále terčem stranicko-politické
agitace.
Prodloužení platnosti zákona o dočasných
omezeních v živnostenském a jiném výdělečném
podnikání nezaručuje ještě ochranu
živnostenskému podnikání. A nebyl bych
o tom mluvil, kdyby zde byl pan kol. Horn neřekl
a neútočil, že se povolují nové
živnosti, jednak podplácením, zkrátka
za pomoci různých neřestí. Vážení,
myslím, že tato výtka živnostenským
organisacím je nesprávná, poněvadž
živnostenské organisace všech druhů se
staví proti povolování nových a nových
živností, ale bohužel, jejich protestů
není nijak dbáno. Promiňte, mám zde
výtah z Úředního listu ze dne 11.
listopadu 1946, č. 262: "Povolování
nových obchodních živností. Ministerstvo
vnitřního obchodu oběžníkem čís.
1/2 217.948, poslaným zemským národním
výborům a všem okresním národním
výborům, oznámilo: Při revisi opisů
živnostenských listů, zasílaných
podle oběžníku č. 164.162 ze dne 1.
srpna 1946, zjišťuje ministerstvo vnitřního
obchodu, že četné živnostenské
úřady se tímto oběžníkem
neřídí, že vydávají stále
nové živnostenské listy na obchodní
živnosti, o kterých nelze tvrditi, že jsou nezbytné
pro plynulé zásobování obyvatelstva,
při čemž se obyčejně jedná
o uchazeče poměrně mladé, kteří
se mohou lépe uplatniti ve výrobních oborech."
Vážení, měl jsem již jednou příležitost
za toto nařízení poděkovat panu ministrovi,
ale zároveň také upozorňuji, že
ministerské nařízení máme,
ale toto ministerské nařízení není
respektováno. Není respektováno národními
výbory a bohužel - musím konstatovat - také
ani samým ministerstvem vnitřního obchodu.
Mám zde závazný pokyn ministerstva vnitřního
obchodu okresnímu národnímu výboru
v Hodoníně: "Ministerstvo vnitřního
obchodu v Praze, Dušní ul. 17, dne 29. března
1947, čj. II/2-76.996/1947, odpověď k č.
VI-5367-47 ze dne 27. února 1947. věc: "Slovácká
svépomoc", konsumní, úsporné
a výrobní družstvo v Hodoníně.
Zřízení prodejen v Hodoníně,
Hovoranech, Rohatci a Prušánkách. Okresnímu
národnímu výboru v Hodoníně.
Přílohy: svazek 175 g. Ministerstvo vnitřního
obchodu dává podle ustanovení § 3, odst.
2 vládního nařízení č.
14/43 Sb., ve znění zákona č. 256/46
Sb., závazný pokyn, aby oznámení Konsumního,
výrobního a úsporného družstva
"Slovácká svépomoc", zapsané
společenstvo s r. o. v Hodoníně, že
zřídilo svoje členské prodejny v Hodoníně,
Mrkotálky čp. 2348, v Hodoníně, Pančava
čp. 26, v Hodoníně, Krajíčkova
č. 5, v Rohatci č. 526, v Hovoranech č. 204
a v Prušánkách č. 22, bylo vzato podle
§ 1 uvedeného nařízení na vědomí,
protože není proti zřízení těchto
prodejen námitek ani z veřejného zájmu,
ani z důvodů hospodářských."
Vážení, proč to uvádím?
Abych zde napravil to, co zde bylo řečeno, že
někdo to dělá za úplatky a podobným
způsobem. O těchto věcech nerozhoduje žádný
živnostník ani obchodník, nýbrž
o tom rozhodují úřady a ty bude nutno volat
k odpovědnosti, poněvadž nedodržují
nařízení pana ministra vnitřního
obchodu. Vážení, máte na lavici právě
rozdanou interpelaci č. 675. Nebudu se o ní šířit,
poněvadž ji máte všichni v rukou. Tedy
vidíte, že je zde něco nezdravého, co
je nutno odstranit, chceme-li, aby zákon o dočasných
omezeních v živnostenském a výdělečném
podnikání splnil svůj úkol.
Dovolte mi: byla zde napadena schůze, která se konala
ve vinohradské sokolovně. Já prohlašuji,
že nám nebyla známa a nebyli jsme uvědoměni
o svolání této schůze, až teprve
den před tím v živnostensko-obchodním
výboru. Šli jsme tam jako posluchači a ne jako
řečníci. Svolavatelé, jak jsem na
schůzi slyšel a které osobně neznám,
jsou snad příslušníky všech politických
stran. (Hlasy: Jenom dvou!) Jenom dvou, prosím.
Ale pánové, dovolte mi ještě něco
jiného k tomu, na co chci poukázat. Vy všichni
se pamatujete, že dělnictvo, když se domáhalo
svých oprávněných požadavků
vůči kapitalistickému systému, co
tehdy dělalo? Zahájilo stávky a bohužel
i dnes často zahajuje stávky, ne proti soukromému
kapitalistovi, poněvadž dnes máme znárodněné
podniky, které patří celému národu.
Vážení, tehdy se dělaly demonstrace,
dělaly se protestní schůze a řeknu
vám, že často my - živnostníci
- jsme schvalovali tyto protestní schůze, poněvadž
jsme si byli vědomi, že se dožadují splnění
svých oprávněných požadavků,
aby měli lépe zajištěný život
za těžkou práci, kterou konají. Jedno
staré pořekadlo praví: Když dva činí
totéž, není to totéž. Zde to schvalujeme,
ale když soukromí podnikatelé udělají
schůzi, už se označují za reakcionáře,
za velezrádce a pod. V demokracii, v pravé demokracii
je zásada rovný s rovným, stejná práva,
stejné povinnosti. (Potlesk.)
Co se týče defraudace, já sám jako
příslušník cukrářského
stavu, jsem tu věc šetřil. Je částečně
na tom něco pravdy. (Posl. Horn: Je na tom mnoho pravdy,
statisíce!) Já nejsem do toho zasvěcen,
nejsem funkcionářem. (Posl. Horn: 600 tisíc,
pane kolego!) Ale vážení, dejme si ruku
na srdce a hledejme příčinu, vznik. Funkcionáři
nejsou dnes lidé, kteří požívají
namnoze důvěry svého členstva. (Posl.
Horn: Ale schůze svolávat dovedli!) To nevím,
jestli svolávali. (Posl. Horn: Zrovna ti a jim podobní!)
Tedy podpis této jednoty tam nebyl. (Výkřiky
posl. Horna.) Prosím, zde je jedna věc, na kterou
chci upozornit. Tito lidé jsou jmenováni podle nacistického
způsobu a nejsou odpovědni nikomu, jenom těm
institucím, kterými byli jmenováni. Zde jsme
u kořene zla. Prosím, vypište volby do společenstev
(Potlesk.) a do těchto nejnižších
organisací a uvidíte, že lehkým způsobem
se bude řešit celá reorganisace našeho
hospodářského života a společenstev.
Jen nechte průchod této pravdě a uvidíte,
že na tato místa přijdou lidé, kteří
budou na věc pohlížet jinak, než se dnes
děje. A mít obavy, jak jsem někde slyšel,
že během dvouletky to není možné
- vážení, nevěřte tomu, poněvadž
tyto volby do společenstev proběhnou za jedno odpoledne
docela klidně, nebude porušena nikde žádná
práce a neohrozí to nikoho, ani náš
hospodářský dvouletý plán.
Ke konci prosím vás všechny a žádám
příslušníky národní fronty,
aby už zanechali jednou toho štvaní v rozhlase,
štvaní v časopisech proti soukromému
drobnému podnikání, a uvidíte, dáte-li
našim živnostníkům klid, že se zapojí
do práce pro splnění našeho dvouletého
plánu. Živnostenský stav byl vždy na straně
našeho českého národa. A vezměte
si seznamy všech národních spolků: na
80 % členstva je z řad živnostníků
a obchodníků; a vezměte si sběrací
listiny na sociální a kulturní účely:
kolik tam najdete a v jaké výši částky,
které živnostnictvo dává rádo,
dobrovolně ve prospěch našeho národa
a ve prospěch našeho lidu! Vážení,
klid a pořádek zajistí nám lepší
budoucnost našeho národa a státu. (Potlesk.)
Podpredseda Komzala (zvoní): Ďalej je
ke slovu prihlásený pán posl. Lindauer.
Udeľujem mu slovo.
Posl. Lindauer: Paní a pánové! Neměl
jsem vůbec v úmyslu k projednávanému
zákonu hovořit, ale interpelace pánů
dr Rozehnala, Hořínka, dr Řehulky
a Fránka, která nám byla dnes rozdána,
a konečně sám projev p. kol. Hořínka
mne prostě přinutil k tomu, abych řekl několik
slov.
Tedy především mi dovolte, abych řekl,
že pan kol. posl. Hořínek nám
tady s příslušným důrazem přečetl
nějaké povídání, které
bylo vypočítáno na efekt u živnostníků
a z jehož četných pasáží
bylo k mému velikému překvapení zřejmo,
že pan kol. Hořínek je se slušností
velmi na štíru. Na jedné straně mluví
o tom, že by ke ctnostem poslanců měla patřit
také pravdomluvnost, ale jinak ve své řeči
paušalisoval celou řadu věcí a dokonce
tvrdil některé nepravdy.
Jak pan kol. Hořínek, tak i pan kolega Křepela
si stěžovali na to, že už po druhé
prodlužujeme účinnost protektorátního
nařízení č. 14 z r. 1943. Já
nevím, jestli už to tady bylo řečeno,
ale považuji za nutné upozorniti na to, že to
byli právě zástupci obou těchto stran,
ke kterým patří jak kol. Hořínek,
tak i kol. Křepela, kteří už
v Prozatímním Národním shromáždění
záměrně znemožnili uzákonění
nového zákona o omezení v živnostenském
a jiném výdělečném podnikání,
které bylo tehdy předloženo ministerstvem průmyslu.
Tehdy byl nynější ministr vnitřního
obchodu Zmrhal ještě poslancem a já
se velmi dobře pamatuji, když jsme se ve schůzi
živnostenského výboru dohadovali o tom, máme-li
osnovu projednávat tak, jak nám byla ministerstvem
průmyslu předložena, či zda ji máme
vrátit, aby byla předložena ve dvou osnovách,
anebo zda ji máme vrátit vůbec. Tehdy bylo
usneseno, že osnova se bude projednávat, že bude
zvolena subkomise ze všech výborů, které
jsou na této osnově zúčastněny,
a že se prostě zákon projedná. Ale v
příští schůzi za naší
nepřítomnosti přišel, tuším,
p. kol. Přeučil s návrhem, aby usnesení
bylo změněno; za předsednictví p.
kol. Fuska také změněno bylo a návrh
zákona byl vládě vrácen. Pánové,
nefňukejme teď, že tu máme pořád
ještě staré protektorátní nařízení,
když jsme sami způsobili, že nemáme ještě
nový zákon! (Potlesk.) Já mám
dojem, že naši přátelé z lidové
strany zahajují nějaké organisované
tažení na živnostníky, že zahajují
organisovaný lov na duše živnostníků
(Potlesk.) a že už všechny tyto projevy
jsou vypočítány na nadcházející
volby. Podívejte se, já to doložím.
Konala se protestní schůze hostinských a
hotelierů za to, aby bylo zachováno samostatné
ústředí československého cizineckého
ruchu. Byly pozvány kluby všech politických
stran, které tam vyslal po jednom zástupci, ale
našich přátel ze strany lidové, tuším,
bylo tam pět. Byla to, mírně kvalifikováno,
neloyálnost vůči ostatním poslaneckým
klubům.
Já, vážení přátelé,
nepochybuji o tom, že převážná
většina našich živnostníků
jsou lidé dobří, na které se můžeme
spolehnout. Ale nedivme se, jestliže se k nim mluví
tak, jako mluví tady kol. Hořínek
- a ono se k nim tak mluví, vážení přátelé
(Hlas: A hůře!) - nedivte se potom, že
tito lidé v domnění, že se jim skutečně
křivdí, jak je jim to nepravdivě povídáno,
se dají potom nakonec unést a dokonce snad vyprovokovat
k nějakým výkřikům, poznámkám,
které bychom nechtěli na našich manifestacích
a na našich schůzích slyšet. Živnostníci
jsou dobří, ale prosím vás, postarejme
se o to, aby jejich důvěry nebylo zneužíváno
ke stranicko-politické agitaci. (Potlesk.)
A teď mně, vážení přátelé,
dovolte několik poznámek k tomu, co se tak až
do omrzení stále opakuje, o tom favorisování
družstev, o tom, jak to pan kol. Hořínek
říká, že se zasazují družstevní
prodejny vedle obchodníků jenom proto, aby se ten
obchodník zničil. Vždyť je to holý
nesmysl! Kol. Hořínek ví, že
to je nesmysl a přesto to tady vykládá. (Hlasy:
To není pravda!) Tedy já nedovedu pochopit,
že někdo, kdo nabádá druhé, aby
mluvili pravdu, takhle dovede nám tady vykládat
věci, které stojí skutečně
docela jinak.