Vážené dámy a pánové!
Prominete zajisté zpravodaji, když vám podává
tuto potěšitelnou bilanci práce svého
výboru, že nemůže nevzpomenouti a nezmíniti
se také o dalším, a to hodně potěšitelném
rysu naší parlamentní práce, to jest
porozumění, s nímž jsme se setkali také
u vládních činitelů a expertů
jednotlivých ministerstev. Nebyl bych objektivní,
kdybych tady nezdůraznil, že to byl především
sám pan ministr financí dr Dolanský,
který se osobně dostavil do výboru u příležitosti
projednávání tohoto zákona. Dostavil
se tam, aby zaujal stanovisko za svůj resort k iniciativním
návrhům jednotlivých poslanců. Ale
nadto přinesl nejenom kritiku jejich návrhů,
ale i podněty svoje a svého resortu, jak by se zájmy
státních financí daly zladit dohromady s
myšlenkou, která tanula navrhovatelům na mysli.
A co je při tom potěšitelné, je to,
že si dal také líbit demokraticky oprávněnou
kritiku návrhů svých, takže, vážení
pánové a dámy, co jsme dostali nakonec do
ruky, to je výsledek naší společné
práce a můžeme jej označiti po této
stránce jako společné dílo poslanců
a odborných expertů jeho ministerstva. Myslím,
že i to jest důkazem, potěšitelným
důkazem životaschopnosti našeho politického
systému, i když snad někteří
nespravedliví kritikové právě v této
spolupráci chtějí vidět nežádoucí
a záměrné zdržování parlamentních
prací. Bylo by si naopak přát, aby taková
objektivní, na vzájemném respektu a důvěře
založená součinnost parlamentu a ministrů,
jako se to stalo v tomto případě, našla
hodně následovníků.
Když už si, vážené dámy a
pánové, tak usnadňuji práci referenta
tím, že dělám poklony nahoru i dolů,
lidu i vládě, dovolte ještě, abych se
poklonil a vzdal také díky na všechny strany.
Myslím tím politické strany naší
Národní fronty. Ukázalo se totiž, že
i tato konstrukce našeho politického života,
kterou sami někdy tak nepříznivě kritisujeme,
má při správném chápání
jejího poslání hodně zdravého
do sebe. Ukázalo se totiž, že je za této
soustavy možné, že i ty návrhy, za kterými
nestojí taková politická moc, aby je mohla
mocensky nějak prosadit, mají naději na úspěch,
jsou-li neseny dobrou vůlí a jsou-li pochopitelně
také s touto dobrou vůlí na druhé
straně přijímány. A já to tady
jako zpravodaj právního výboru rád
konstatuji, že té dobré vůle bylo po
jistých počátečních rozpacích
na všech stranách dostatek. Zvláště
bych rád zdůraznil, že to byl předseda
technického výboru pan kol. inž. dr Ješ,
který se věci ujal s nevšední energií,
stejně jako pan posl. dr Jelínek, a že
to byl i předseda výboru právního
kol. dr Gregor, kterému se podařilo ve výboru
právním odstraniti nebezpečí rozdvojeného
hlasování o předloze a zjednat v poslední
chvíli jednomyslnou dohodu.
Uvedená předloha, kterou mám čest,
vážení pánové a dámy,
doporučiti vám ke schválení jménem
výboru právního, má ještě
jednu zajímavost, vyvolanou jistě shodou okolností,
která spočívá v tom, že za výbor
odborný, v němž se soustředila práce
hlavní, totiž za výbor technický, vám
ji předkládal kolega dr Hobza, v civilu advokát,
a za výbor právní moje maličkost,
povoláním technik, inženýr. Mám
radost, že tato symbiosa výboru technického
a právního, třeba uplatněna v poměru
obráceném, se velmi osvědčila a že
jsme si při tom dobře rozuměli, čehož
nejlepším důkazem je společná
zpráva výboru právního a technického.
Můj kolega právník za výbor technický
vás seznámil, vážené dámy
a pánové, s technickými detaily nové
osnovy a mně zbývá, abych vás za výbor
právní seznámil s tím, že jsme
projednání osnovy věnovali celkem tři
schůze výboru právního a jednu společnou
schůzi subkomise s technickým a rozpočtovým
výborem a že jsme po těchto schůzích
po vzájemné dohodě s výborem technickým
dospěli k jednoznačnému společnému
usnesení.
Při projednávání osnovy ve výboru
právním bylo kromě četných
doplňků a změn u všech bodů přijato
i usnesení, aby pro potřeby výkladu některých
ustanovení zákona v praxi byl ve zprávě
zpravodajů zdůrazněn úmysl zákonodárce.
Jde o tato ustanovení:
V souvislosti s projednáváním nového
bodu č. 6. kterým se mění a doplňuje
§ 3 zákona čís. 86/1946 v ten smysl,
že pro souvislá těžce poškozená
území, v nichž se obnova zemědělských
usedlostí a rodinných domků bude financovat
podle nového § 22a, může býti ustanoven
hlavní zmocněnec, vyslovil právní
výbor přání a očekávání,
aby pan ministr techniky, na Slovensku pověřenec
techniky, provedl bezodkladné jmenování těchto
zmocněnců, jakmile budou pro toto jmenování
zjednány potřebné předpoklady.
Za druhé: V souvislosti s projednáváním
nového § 22a, kterým se stanoví způsob
financování obnovy zemědělských
usedlostí a rodinných domků v územích
stanovených podle § 3, odst. 6, vyslovil právní
výbor přesvědčení: a)
že státní podpora na celý náklad
na obnovu, pokud nebude uhrazen obcí podle odst. 1 tohoto
paragrafu, bude se týkati jenom těch stavebních
nákladů, které vyplývají z
obnovy objektů v rozsahu stanoveném výměrem
o obnově podle § 8 zákona; b) že
ministerstvo techniky, na Slovensku pověřenectvo
techniky, na které se podle odst. 3 nového §
22a přenáší pravomoc poskytovat v dohodě
s ministerstvy financí, sociální péče
a vnitra, na Slovensku v dohodě s příslušnými
pověřenectvy, obcím státní
záruku a státní příspěvek
na roční splátky (úmor a úrok)
ze zápůjček vzatých k úhradě
nákladů podle § 22a, odst. 1, bude o těchto
podporách rozhodovati na podkladě gremiálních
porad se zástupci příslušných
interesovaných ministerstev.
V souvislosti s projednáváním bodu č.
40 - kterým byl schválen nový § 29 a),
jímž se obcím ukládá povinnost,
aby nejpozději při provádění
obnovy tam, kde jde o obnovu větší části
obce, provedly nejnutnější veřejné
investice, jako jsou komunikace, rozšíření
kanalisačního a vodovodního zařízení
v potřebné míře - vyslovil právní
výbor názor, že je nutno, aby příslušné
úřady rozsáhlou měrou poskytovaly
na takové stavby podpory z veřejných prostředků
podle platných předpisů, a to v přednostním
pořadí. Právní výbor při
tom zdůraznil, že v zájmu umožnění
hospodárného a účelného provádění
obnovy některých sídlišť bude nezbytně
nutno provésti regulace a úpravy vodotoků,
které je nutno příslušnými úřady
rovněž přednostně provádět,
resp. provádění těchto staveb přednostně
z veřejných prostředků podporovat,
obdobně jako je to stanoveno pro stavby komunikační,
kanalisační a vodovodní zařízení
v novém § 29a.
Jménem výboru právního navrhuji, aby
slavná sněmovna přijala vládní
návrh zákona, kterým se doplňuje zákon
ze dne 12. dubna 1946, č. 86 Sb., o stavební obnově
v tom znění, jak se na něm usnesl výbor
právní a výbor technický. (Souhlas.)
Předseda: Zpravodajem za výbor rozpočtový
je pan posl. dr Bugár. Dávám mu slovo.
Zpravodajca posl. dr Bugár: Vážený
pán predseda, slávna snemovňa!
Rozpočtový výbor, zaoberajúc sa novelou
zákona č. 86 hlavne po stránke finančnej
a finančného zaťaženia štátneho
rozpočtu, spojeného so stavebnou obnovou, dospel
k presvedčeniu, že novelou sa nijako zvlášť
nezaťažuje štátny rozpočet nad ten
rozpočet a nad to zaťaženie, ktoré zákon
č. 86 uvádza. Z celkovej čiastky 10 miliárd
štátom zaistených pôžičiek
by činily anuity pri 3 % úrokoch a pri 1 % úmoru
400 miliónov Kčs a týchto 400 miliónov
Kčs bude zabezpečených a zaistených
v každoročnom rozpočte pre stavebnú
obnovu, takže po stránke finančnej únosnosti
celá stavebná obnova bude vyčerpávaná
v rámci riadneho štátneho rozpočtu v
jednotlivých kapitolách, ktoré budú
uverejnené a prijaté v rôznych rozpočtových
položkách ministerstiev vnútra, techniky, sociálnej
starostlivosti, prípadne zemedelstva, takže po tejto
stránke osnova a finančné náklady
sú plne únosnými.
Pri tejto príležitosti si držím za povinnosť
i v mene rozpočtového výboru sa zvlášť
poďakovať pánu ministrovi techniky, pánu
ministrovi financií, pánom spolupracovníkom
kol. Janáčkovi a kol. Ješovi,
ktorí so zvláštnou iniciatívou a starostlivosťou
pripravovali túto osnovu, že vsunuli do nej všetko
to, čo bolo nutné a potrebné, aby sa stavebná
obnova urýchlene previedla.
Za svoj Klub Demokratickej strany súčasne musím
vysloviť poľutovanie, že v právnom výbore,
tam, kde osnova hovorila pôvodne o dohode, že minister
techniky v dohode s Povereníctvom techniky má to
alebo ono ustanovenie previesť, výhradne pokiaľ
ide o otázky slovenské, že slová "v
dohode" boly prečiarknuté napriek tomu, že
vládny návrh toto pripúšťal, a
boly nahradené slovami "po vyjadrení".
Toto je zásadne bôľné pre nás,
pretože týmto sa znehodnocuje vládne postavenie
povereníka a Povereníctva techniky. Nie je to prejudic,
v tomto prípade je to azda viac menej kapric. Preto napriek
tomu, že nás to dosť bolí, budeme pre
osnovu hlasovať, lebo osnova je tak nutná a tak silne
se dotýka výstavby hlavne vojnou poškodených
častí Slovenska, že musíme i napriek
tejto trpkej pilulke toto prijať, a preto v mene nielen rozpočtového
výboru, ktorý sa s osnovou a s vývodmi môjho
pána kolegu predrečníka stotožňuje,
ale aj za Demokratickú stranu prehlasujem, že budeme
za osnovu hlasovať, a doporučujem menom rozpočtového
výboru, aby osnova v tom znení aj s tým doplnením
a rezolúciou, ktorá byla predložená,
bola prijatá. (Súhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci
jsou přihlášeni řečníci,
zahájím proto rozpravu.
Řečníky jsou pp. posl.: Mestek, Babej,
inž. dr Ješ, Levkanič, Juha.
Dávám slovo panu posl. Mestkovi.
Posl. Mestek: Paní a pánové!
Naše veřejnost již delší dobu očekávala
novelisaci zákona o stavební obnově ze dne
12. dubna 1946, č. 86 Sb. více než dva roky
provádí náš lid výstavbu státu
a všude tam, kde mu nejsou kladeny umělé zábrany,
zaznamenává značné úspěchy.
Doufá, že za jeho práci se mu dostane také
dobrého bydlení. Zatím však vidí,
že se tak nestalo, a právem se ptá, kde je
příčina tak pomalého postupu ve stavebnictví
vůbec. Nejen že ministerstvo techniky neprovedlo včas
všechna nutná administrativní a technická
opatření pro provedení stavební obnovy,
ale nemůžeme tentokrát říci,
že by i parlamentní výbory pracovaly souběžně
s budovatelským úsilím našeho lidu.
Jestliže pracujicí vrstvy uposlechly košického
vládního programu, který vyzývá
k obnově našeho hospodářství
a ve kterém je také ustanovení o stavební
obnově, je na nás pak jako na parlamentu, aby také
tento bod byl splněn. Pomáhat rolníkům,
domkářům, živnostníkům
a dělníkům na vesnicích i ve městech
při opravě a při znovuvýstavbě
rozrušených obytných domů a hospodářských
budov přidělením stavebních hmot a
poskytnutím levných úvěrů a
peněžních podpor. Provádět rekonstrukce
a opravy poškozených veřejných budov,
vojenských ubikací, úřadů,
škol, nemocnic a pod.
Zákon čís. 86 Sb o stavební obnově
nevyřešil všechny problémy a proto byla
nutná jeho novelisace. A zde třeba říci,
proč tato novelisace měla tak obtížnou
cestu, a ukázat pravé příčiny.
Vládní usnesení ze dne 20. prosince 1946
stanoví, že v roce 1947 bude v celé republice
obnoveno 31.472 poškozených bytů. Porovnáme-li
však, že bylo podle zákona č. 86 Sb. skutečně
realisovaných a přislíbených zápůjček
asi za 192 miliony Kčs a podle zákona čís.
41/1947 asi 131 milionů Kčs, ukázalo se,
ak málo bylo uděláno. Počítáme-li,
že obnova jedné bytové jednotky by stála
jenom 60.000 korun, znamená to, že letošního
roku mělo býti dáno na stavební obnovu
při tak nízkém nákladu na jednu bytovou
jednotku asi 1.900 milionů korun. Jen z těchto několika
čísel je vidět, jak málo bylo uděláno
a jak veliký a odpovědný úkol čeká
ministerstvo techniky. I když zákon čís.
86 nedával všechny možnosti podpory, přece
jen bylo možno udělati daleko více. Pan ministr
techniky se ve svém exposé v technickém výboru
dne 25. března 1947 odvolával na nedostatek finančních
prostředků. Ale ještě před zahájením
stavební sezony vydal pan ministr financí vyhlášku
ze dne 1. března 1947, uveřejněnou 9. března
1947 v Úředním listě pod č.
209. Tato vyhláška umožňuje dostatečné
financování nejen stavební obnovy, ale stavebních
investic vůbec. A proto se domnívám, že
tento důvod nikterak nezabrzdil stavební obnovu,
když toto vše se dělo v zimních měsících,
kdy se přece nestaví.
Co bylo a je příčinou, že stavební
obnova přes všecky neméně příznivé
podmínky, které mají jiné úseky
našeho hospodářství, nepokračuje
vpřed? Domnívám se, že v prvé
řadě pan ministr techniky neprovedl včas
všechna technická a administrativní opatření,
ačkoliv i jemu byla známa ustanovení zákona
ze dne 25. října 1946, č. 192 Sb. Trvalo
několik měsíců, než se novelisace
zákona č. 86 dostala na pořad jednání
výborů ústavodárného Národního
shromáždění, aby co nejrychleji byly
odstraněny všechny závady, které jsou
brzdou rychlé stavební obnovy. Veřejnost
očekávala, že nebude nikoho v ústavodárném
Národním shromáždění,
kdo by chtěl tuto obnovu zdržovat. I když pan
inž. Janáček mluvil zde celkem velmi
pochvalně o práci technického výboru
i o jiných, kteří skutečně
přinášeli podnětné návrhy,
chci se také zmínit právě o jeho iniciativním
návrhu a o tom, jak my komunisté jsme se dívali
na tento jeho návrh. (Předsednictví převzal
místopředseda Petr.)
Již předem bych chtěl zdůraznit, že
není pravda, jak p. inž. Janáček
zdůrazňoval v technickém výboru, že
my komunisté chceme bezmyšlenkovitě schvalovat
všechny vládní návrhy, ať jsou
jakéhokoliv rozsahu. Pravě my vidíme, že
klubovní kolega pana ministra p. inž. Janáček
podává iniciativní návrh, podle kterého
ke státní záruce a státnímu
příspěvku na úrok a úmor zaručené
půjčky má přistoupit další
způsob podpory, který spočívá
v poskytnutí jednorázového příspěvku
státu stavebníkovi buď v hotovosti nebo ve
stavebních hmotách. Takové opatření
by znamenalo velké zatížení státní
pokladny a mělo by sanovat všechny případy
válečných náhrad ve stavebnictví,
aniž byly zjištěny skutečné škody.
Je samozřejmé, že přijetí takovéhoto
návrhu by znamenalo, že by se nikdo neucházel
o státní záruku; vždyť přece
bylo by daleko lépe dostati přímou podporu.
Uvážíme-li, že ve stavební bytové
obnově jde asi o tři čtvrtiny velkých
nájemních domů, pak je zřejmo, o koho
zde p. inž. Janáčkovi šlo: ne o
drobné a sociálné zdůvodněné
případy rolníků, živnostníků
a dělníků, ale o vrstvu, která by
zase měla vydělat na našem osvobození;
o vrstvu, která k osvobození nejméně
přispěla. Dále muselo být panu inž.
Janáčkovi zřejmo, že tento způsob
financování stavební obnovy by státní
finanční správa neunesla a také by
nikdy státní finanční správa
nevěděla, jaké na ni budou kladeny požadavky.
To by také mohlo mít za následek podlomení
zdravého základu naší koruny.
Domnívám se, že pan inž. Janáček
neměl toto na zřeteli. Uvážíme-li,
že celkové válečné škody
činí asi 430 miliard, a uvědomíme-li
si přitom, že návrhem pana inž. Janáčka
bychom v plné míře odškodnili tu část
našeho poškozeného obyvatelstva, která,
jak jsem již uvedl, měla nejmenší podíl
na našem osvobození, pak by se také plným
právem dožadovali odškodnění všichni
skuteční bojovníci za svobodu a všichni,
kteří byli jiným způsobem nějak
vážně poškozeni.
Každý by očekával, že ministerstvo
techniky bude hledat způsob, jak skutečně
pomoci stavební obnově. Ale chyba lávky!
Teprve na námět pana ministra financí dr
Dolanského, který byl pozván do technického
výboru dne 6. června 1947, dávají
se naší stavební obnově velké
naděje, že bude aspoň zbytek sezony řádně
využit. Námětem pana ministra financí
Dolanského zřizují se hlavní
zmocněnci pro poškozené oblasti, vybaveni velkou
plnou mocí, kteří mají právo
a povinnost rozhodnout všechny věci administrativní
včetně zadání stavby a jménem
stavebníka provésti stavbu. Bylo by si přáti,
aby pan ministr techniky urychleně jmenoval zmocněnce,
navržené ministrem financí, aby byla ještě
letos provedena stavební obnova, stanovená dvouletým
plánem pro letošní rok. Přijetím
nového paragrafu 22a se umožňuje široké
rozvinutí stavební obnovy za vydatné pomoci
státu, který hradí čtyři pětiny
nákladu.
Můžeme směle prohlásit, že přijetím
zákona může se velmi mnoho prospěti
stavební obnově a tak ulehčiti našemu
lidu v jeho bytové tísni. Těmito náměty
se skutečně pomáhá rolníkům,
živnostníkům, dělníkům,
kteří potřebují rychle provésti
obnovu svých poškozených usedlostí,
živnostenských provozoven a rodinných domků.
Také naše pohraničí, kde značná
část konfiskátů byla válkou
poškozena, může náležitě využít
zákona č. 86, a to nejenom naše pohraniční
území, Slezsko a Slovensko, která válkou
nejvíce utrpěla, ale také území
ve vnitrozemí, jako Sedlčansko, Neveklovsko, jehož
tak těžce postižení obyvatelé více
než dva roky čekají, aby se konečně
mohli nastěhovat do řádného bytu.
Důsledné a rychlé provedení stavební
obnovy je v zájmu pracujících vrstev a chceme
věřit, že nebude u nás nikoho, kdo by
chtěl tuto část dvouletého plánu
mařit. Záleží jen na panu ministru techniky,
aby co nejrychleji provedl všechna opatření
ve svém úřadě, aby nebyl promeškán
tak drahocenný zbývající čas
stavební sezóny. (Potlesk.)