Předseda Josef David.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Petr.

Zapisovatelé dr Kokeš, dr Neuman.

Člen vlády ministr inž. Kopecký.

215 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: tajemník NS dr Madar; zástupci tajemníka NS dr Ramajzl a dr Záděra.

1. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 492). kterým se mění a doplňují některá ustanovení o soudní organisaci a o příslušnosti a řízení v občanských věcech právních (tisk 639).

2. Zpráva výborů zahraničního a živnostensko-obchodního o vládním návrhu (tisk 565), kterým se předkládá ústavodárnému Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu obchodní a platební dohoda i se svými přílohami mezi republikou Československou a republikou Tureckou, podepsaná v Ankaře dne 5. prosince 1946 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou z 31. ledna 1947, č. 54 Sb. (tisk 644).

3. Zpráva výborů zahraničního, průmyslového a živnostensko-obchodního o vládním návrhu (tisk 605), kterým se předkládá ústavodárnému Národnímu shromáždění republiky Československé Dohoda a zachování nebo obnově práv živnostenského vlastnictví, dotčených druhou světovou válkou, spolu se závěrečným protokolem a dodatkovým závěrečným protokolem, podepsanými v Neuchâtelu dne 8. února 1947 (tisk 643).

4. Společná zpráva výborů technického a právního a zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 522), jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 12. dubna 1946, č. 86 Sb., o stavební obnově (tisk 656).

Předseda (zvoní): Zahajuji 58. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Přikazuji dodatečně též výboru rozpočtovému návrh posl. Vilíma a druhů na vydání zákona o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou (tisk 433).

Kdo s tímto dodatečným přikázáním uvedeného iniciativního návrhu (tisk 433) též výboru rozpočtovému souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím je návrh posl. Vilíma (tisk 433) přikázán též výboru rozpočtovému.

Nebude-li námitek, projednáme čtvrtý odstavec pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme tedy k projednávání čtvrtého odstavce pořadu, jímž je

4. Společná zpráva výborů technického a právního a zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 522), jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 12. dubna 1946, č. 86 Sb., o stavební obnově (tisk 656).

Zpravodajem je posl. dr Hobza. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Hobza: Slavná sněmovno!

Roční praxe se zákonem ze dne 12. dubna 1946, čís. 86 Sb., o stavební obnově nás poučila o tom, že je v zájmu urychleného a řádného provedení stavební obnovy, aby byl tento zákon v některých směrech změněn, po případě doplněn. Proto přišlo ministerstvo techniky s vládním návrhem, znamenajícím novelisaci původního zákona. Doplňky, po případě změny, o něž v navrhované vládní osnově jde, možno roztříditi přibližně do čtyř skupin.

První skupinu tvoří doplňky zákona, obsahující úpravu otázek, jimiž se původní zákon dosud vůbec nezabýval. Tak se zavádí státní podpora nesoběstačným obcím na pořízení předběžných regulačních náčrtů. Důležitá novinka se týká stavební obnovy u zkonfiskovaného majetku a bývalých německých vojenských cvičišť. Podle původního zákona byla totiž možná státní podpora na stavební obnovu výhradně jen u knihovních vlastníků. Tím byli ze stavební obnovy prakticky vyloučeni přídělci konfiskovaného majetku, stejně jako majitelé půdy na plochách bývalých německých cvičišť, poněvadž ani ti, ani oni nebyli a nejsou dosud knihovními vlastníky. V jejich prospěch byla navržena nyní ve vládní osnově státní podpora na stavební obnovu u majetku zkonfiskovaného a bývalých německých vojenských cvičišť už před zaknihováním vlastnictví nových majitelů do pozemkových knih. Dále se dává možnost přímého poukazování podpor a příspěvků státem na úhradu nákladů staveb nebo při placení zaručené zápůjčky. Nesoběstačným jednotlivcům může býti okresním národním výborem ze státních prostředků vyplacena záloha na přípravné práce, zejména na výlohy stavebních plánů. Dosud si musel každý jednotlivec opatřiti přípravné práce na vlastní náklady, a to už před podáním žádosti o státní podporu. Z důvodů účelnosti a hospodárnosti se mohou a mají podle vládního návrhu budovati potřebné veřejné komunikace, kanalisace a vodovody hned současně s prováděním stavební obnovy v obcích.

V druhé skupině změn a doplňků jde o rozšíření pojmu stavební obnovy, a to jednak na změny nebo přístavby objektů válkou nedotčených, má-li týž vlastník jiný objekt válkou poškozený; dále na tak zv. škody lehké, na něž není třeba stavebního povolení. Jestliže jsou tyto lehké škody většího rozsahu; a konečně na objekty válkou sice nedotčené, ale zchátralé, které je nutno uchovati z důvodů veřejných, na př. památkových.

Do třetí skupiny možno zařaditi navrhovaná ustanovení směřující k zjednodušení a zrychlení řízení. Sem patří navrhované ustanovení, podle kterého komise pro stavební obnovu může býti místo čtyřčlenná, jako to bylo podle původního zákona, třeba i jen dvoučlenná, a to v celé republice, kdežto dosud tomu tak bylo pouze na Slovensku. Zmocněnec pro stavební obnovu nemusí být jmenován vždy a bezpodmínečně, nýbrž v určitých případech může místo něho fungovati technické oddělení okres. národ. výboru. Dozor nad zmocněncem se přenáší se zemského národního výboru na okresní národní výbory. Rozhodování ZNv o tom, která obec má vyhovující upravovací plán, pro příště odpadá. Zavádí se možnost tak zv. zkráceného řízení, a to i na návrh stavebníka. Dává se individuálním stavebníkům možnost speciálního výměru pro ně před celkovým výměrem o stavební obnově, čehož dosud nebylo. Působnost stavebního úřadu může býti přenesena přímo na zemskou komisi pro stavební obnovu. Technická přezkoušení žádosti o stavební obnovu budou příště konat ONV místo ZNV. Zavádí se urychlené řízení o obnově, pokud se týká získání bytů.

Čtvrtou skupinu změn a doplňků tvoří konečné návrhy, mající za účel odstraniti některé pochybnosti, k nimž dosavadní text původního zákona zavdával podnět.

Při projednávání tohoto vládního návrhu bylo všeobecně konstatováno ve výboru technickém i právním, že zkušenosti s dosavadní stavební obnovou nejsou uspokojující. Kdyby měla býti prováděna tak nemožně pomalým tempem, jak jsme toho dosud svědky, tedy bychom s ní nemohli býti hotovi ani za 20 let. Hlavní příčinou dosavadního nezdaru spatřovali mnozí poslanci ve stránce finanční. Dosavadní způsob financování stavební obnovy ve formě státní záruky neláká totiž stavebníky, poněvadž podle starých zkušeností už z doby před válkou se obávají státního stavebního regresu. Dále působí veliké obtíže skutečnost, že na poškozených a nyní obnovených objektech zůstávají zaknihovány všechny dosavadní dluhy a mimo to se k těmto starým knihovním dluhům připojují nové stavební zápůjčky podle zákona o stavební obnově. Tím se tyto objekty tak nemožně zadluží, že budou prakticky úplně předluženy. To působí značné obtíže zejména u usedlostí zemědělských, neboť je známo, že na příklad při převádění zemědělského majetku u příležitosti sňatků v zemědělských rodinách nutno pozemkovou knihu obvykle znovu zatěžovati dalšími břemeny. U objektů zemědělských takto v důsledku stavební obnovy zadlužených nebylo by prakticky už ani možné normální dluhové zatížení u příležitosti zmíněných sňatků v zemědělských rodinách. Je ovšem samozřejmé, že obdobné potíže by činilo přílišné zatížení i u všech ostatních objektů.

Proto přišel kol. posl. inž. Janáček s návrhem nového dalšího způsobu financování stavební obnovy, a to přímým státním příspěvkem. S jeho návrhem se konformoval i posl. inž. dr Ješ, který myšlenku poněkud rozvedl a konkretisoval. Zásadně oba sledovali ten cíl, aby se poškozeným osobám dostalo přímého státního peněžního příspěvku na stavební obnovu jejich poškozeného objektu. Myšlenku tuto podporoval i kol. dr Jelínek. Všichni uvedení poslanci a jejich klubovní kolegové se shodovali v tom, že bez tohoto nového dalšího způsobu financování se nám stavební obnova nerozjede. Tak na př. ve Slezsku při 1600 poškozených nemovitostí bylo dosud podáno jenom 18 žádostí o stavební obnovu.

Kolegové z komunistické strany namítali však proti navrhovanému dalšímu způsobu financování jeho finanční neúnosnost pro státní finance. Z toho důvodu byl vyžádán názor ministerstva financí, a poněvadž jde o problém mimořádné důležitosti a dosahu, byl pozván po prvém nezdaru do výboru přímo osobně pan ministr financí. Ten se sice postavil proti navrhovanému přímému státnímu příspěvku na stavební obnovu, avšak navrhl takové řešení, které do značné míry vychází vstříc návrhům uvedených poslanců, takže jejich myšlenka zůstává vlastně zachována, třebas v poněkud jiné podobě. Rozdíl mezi návrhem ministerstva financí a iniciativním návrhem posl. inž. dr Ješe a inž. Janáčka spočívá hlavně v tom, že podle návrhu ministerstva financí je státní pomoc omezena jednak teritoriálně na souvislá území válkou těžce postižená, jednak věcně na usedlosti zemědělské a objekty s menšími byty nebo s malou živnostenskou provozovnou. Dále se zatížení přenáší na obce, kdežto podle návrhu posl. inž. Janáčka a inž. dr Ješe spočívalo přímo na státu. Státní stavební podpora dosahuje čtyř pětin dnešního stavebního nákladu, kdežto podle návrhu posl. inž. Janáčka a inž. dr Ješe se měla rovnati výši válečné škody, avšak pro všechny bez rozdílu a bez omezení, kdežto ony čtyři pětiny stavebního nákladu se týkají pouze omezeného počtu stavebníků teritoriálně i věcně, jak jsem právě uvedl.

Ministerstvo financí spatřuje výhodu svého návrhu hlavně v tom, že se navrhovaným řešením vyhnulo problému náhrady válečných škod, poněvadž se jinak obávalo, že by se mohlo jednati o prejudic pro celou otázku náhrady válečných škod vůbec, a to není v ministerstvu financí toho času vítané.

Náklad na stavební obnovu se odhaduje asi na 40 miliard Kčs, náklad veškerých válečných škod asi na 300 až 400 miliard Kčs. Ministerstvo financí se pochopitelně brání proti přílišnému a hlavně nárazovému zatížení státních financí. Proto odmítá zatím vůbec řešení otázky náhrady válečných škod. Mám porozumění pro tyto finanční starosti našeho státu, avšak na druhé straně chci při této příležitosti naprosto jasně a důrazně říci, že na dlouho se tento problém náhrady válečných škod oddalovati nedá. Dotčení postižení příslušníci našeho národa ve velké většině trčí v dluzích, zaviněných právě válečnými událostmi, z normálního příjmu je uhraditi nemohou a spoléhají jedině na slíbenou náhradu. Jsou zatím trpěliví, poněvadž chápou mimořádně těžkou situaci státu, ale při tom pevně věří, že problém řešen bude a že náhradu dostanou. Proto apeluji na ministerstvo financí, aby neodkládalo řešení tohoto problému do budoucnosti příliš daleké, nebo by se mohlo v odhadu trpělivosti našich spoluobčanů přepočítati. Věřím, že ministerstvo financí celý problém také takto chápe a dovede věcně i časově správně odhadovati.

Pan ministr financí výslovně konstatoval v technickém výboru, že jeho návrh byl vyvolán iniciativním návrhem posl. inž. Janáčka a inž. dr Ješe, poděkoval jim za tuto jejich iniciativu a dodal, že je to krásný příklad spolupráce mezi parlamentem a mocí výkonnou. I já bych chtěl při této příležitosti tuto spolupráci a její krásný positivní výsledek zdůraznit a poděkovat zase naopak panu ministru financí za opravdovou snahu po dorozumění, jejímž výsledkem je právě navrhovaný zákon, tak jak byl v několika schůzích výborů technického a právního po četných změnách a doplňcích přijat a jak leží dnes v souhrnném znění před vámi.

Jako zpravodaj výboru technického vám navrhuji a doporučuji, abyste jej schválili. (Potlesk.)

Předseda: Zpravodajem za výbor právní je p. posl. inž. Janáček.

Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. inž. Janáček: Pane předsedo, vážené dámy a pánové!

Myslím, že nebylo v ústavodárném Národním shromáždění přijato až doposud mnoho zákonů, jejichž projednávání v příslušných výborech by bylo na sebe soustředilo takový zájem celé veřejnosti, tisku a rozhlasu, jako právě tomu bylo při jednání o vládním návrhu zákona, jímž se mění a doplňuje zákon č. 86/1946 o stavební obnově.

Mám za to, že tento všeobecný zájem veřejnosti byl zcela na místě a že byl zcela odůvodněn, a to nejenom pro význam věci, kterou projednává - a to je odstranění překážek, které se až dosud stavěly v cestu úspěšnějšímu rozvinutí stavební obnovy válkou poškozených anebo zničených objektů - nýbrž také pro celý průběh projednávání tohoto zákona v příslušných sněmovních výborech. Toto projednávání totiž přineslo s sebou najednou hned několik zajímavých poznatků pro charakteristiku našeho dnešního - jak to dnes říkáme - lidově demokratického parlamentarismu a pro celý náš politický život vůbec. Tak především bych chtěl při této příležitosti zdůraznit, že při příležitosti projednávání osnovy tohoto zákona prokázal náš parlament opětovně svoji životaschopnost a rozhodnou vůli býti a zůstati aktivním, iniciativním a tvořivým činitelem při tvorbě nových zákonů.

Od známé velké rozpravy, která byla v této sněmovně navázána na vládní prohlášení z června 1946 ve věci postupu při tvorbě naší nové ústavy, jsme svědky toho, že tento parlament úspěšně hájí svou nezávislost na vládě a své právo na vlastní zákonodárnou iniciativu. Řada již přijatých anebo v této sněmovně podaných iniciativních návrhů je toho viditelným důkazem. Byli mnozí kritikové našeho parlamentního života, kteří v neexistenci parlamentní oposice a v celém systému stran Národní fronty spatřovali nebezpečí pro náš politický život, spočívající v tom, že za těchto okolností nutně musí parlament klesnout na úroveň pouhého hlasovacího aparátu bez vlastní iniciativy.

Myslím, že můžeme býti šťastni, podíváme-li se objektivně na dosavadní bilanci ústavodárného Národního shromáždění, že se tyto předpovědi nesplnily. A jedním takovým dokladem toho bylo i projednávání předloženého vám vládního návrhu zákona ve výboru technickém i právním, který byl z iniciativy poslanců v podstatných částech přepracován a dokonce ve věci financování postaven na docela nové základy.

Druhá taková zajímavá charakteristika dnešního našeho politického života, jež se projevila u příležitosti projednávání této vládní osnovy, velevážení pánové a dámy, je aktivní účast nejširších kruhů veřejnosti na zákonodárné práci.

Přiznám se vám, vážení, že od chvíle, kdy vešlo v širší známost, že jsem ve výboru podal určité návrhy na podstatné rozšíření vládní předlohy a přímé státní stavební příspěvky na obnovu, že jsem byl v pravém slova smyslu zahrnut písemnými, ústními, telefonickými připomínkami a podněty ze všech vrstev lidových, ať již to byli majitelé domů a domků, ať již to byli zástupci z kruhů finančních, z řad stavebních odborníků atd. Rád bych zdůraznil, že všechny tyto podnětné návrhy nesly se vesměs konstruktivní snahou prospět věci, přinést do věci něco nového, a jsem šťasten, mohu-li prohlásit, že mnoho z těchto podnětů jsem mohl při projednávání vládního návrhu použít a také určité z nich v určitých formách při projednávání ve výborech také uplatnit.

Myslím, že tato aktivní účast nejširších vrstev lidových, jejich zájem o naši práci parlamentní, že to je také věc potěšitelná, a budeme-li právě na této cestě hledati vnitřní náplň toho, čemu říkáme lidová demokracie, t. j. budeme-li tu lidovou demokracii hledat a vidět v této úzké a důvěrné spolupráci veřejnosti s parlamentem, myslím, že to bude správná cesta a že se po této cestě dostaneme jistě k demokracii, která bude mít větší a hlubší smysl.